Transfăgărășan s Mazdou MX-5 je zážitek, na jaký se jen tak nezapomíná

Transfăgărășan? Jistě, to je ta silnice z Top Gearu, říkáte si. Je skoro až neuvěřitelné, jaký má známý britský pořad dosah. Před rokem 2009 znali tohle místo snad jen místní a pár cestovatelů, kterým už nestačilo běžné dojíždění do Chorvatska. Jenže pak Jeremy pronesl památnou větu, ve které Transfăgărășan označil za nejlepší silnici na světě. A popularita raketově narostla...

Moc dobře si pamatuji na moment, kdy jsem výlet Top Gearu ze čtrnácté série viděl poprvé. Nejprve mi vzal dech pohled na ranní vstávání slavné trojice přímo pod přehradou Vidraru, následně při záběrech na linku asfaltu klikatící se po horském masivu s nepřeberným množstvím zatáček a naprosto neuvěřitelnou scenérií. Od té doby zde proběhlo několik prezentací různých automobilek a já jsem slyšel různé názory od naprosto nadšených až po ty absolutně negativní, podle kterých je návštěva silnice oficiálně značené jako DN7C regulérní ztráta času.

Pohoří Făgărăș je působivé už z dálky. Nejvyšší vrcholy měří přes dva tisíce výškových metrů. Takhle vypadá příjezd podél řeky Olt ze severní strany od města Sibiu

Nic ale nenahradí osobní zkušenost. Já jsem se dočkal až letos začátkem července a společnost mi při tom dělalo auto, kvůli kterému byla má očekávání více než obrovská — dvoulitrová Mazda MX-5 RF.

Z Prahy zhruba 1200 km

Transfăgărășan překonává pohoří Făgărăș, což vyplývá už z názvu. Jeremyho oblíbenou silnici najdete zhruba 240 km severozápadně od Bukurešti, z Prahy je to sem nějakých 1200 km a v závislosti na provozu přibližně 13 hodin jízdy.

O Transfăgărășanu se toho napsalo skutečně hodně, takže už možná víte, že se tato komunikace začala stavět koncem šedesátých let a že se tak stalo v době, kdy v Rumunsku vládl diktátor Ceaușescu. Podle dostupných informací ale plány na silnici překonávající pohoří Făgărăș byly o pár let starší, a sice z doby, kdy se zde stavěla obří přehrada Vidraru. Ceaușescu je pouze oprášil. Důvody byly strategické, ale zároveň zde mělo vzniknout velkolepé horské středisko.

Doporučujeme: Proč Mazda MX-5 RF vypadá jako fastback? Kvůli hoře Fudži a kratšímu rozvoru

Silnice nakonec byla dokončena v roce 1974, do dnešní podoby (tedy coby dvouproudová komunikace) se ale dostala až v roce 1980. Už od prvního pohledu je jasné, že výstavba nemohla být jednoduchá, což dokazují některá čísla. Tak například bylo použito přibližně 6500 tun TNT, potřeba bylo 14 200 metrů čtverečních bednění a hlavně zde podle oficiálních zdrojů zemřelo 40 lidí (neoficiálně to mělo být mnohem víc).

Klasické Dacie vycházející z Renaultu 12 už ani v Rumunsku nejsou vůbec vidět, zato ty novodobé potkáte doslova na každém rohu

Kromě novodobých Dacií občas potkáte i jiné zajímavosti. Třeba nákladní auto převážející ještě větší nákladní auto

Dnes jde samozřejmě především o turistickou atrakci. Nejzajímavější část silnice DN7C měří zhruba 90 kilometrů. Příjemnou zprávou budiž fakt, že na rozdíl třeba od vyhlášeného Grossglockneru se za vjezd neplatí vůbec nic. Alespoň prozatím.

Mazdu MX-5 RF známe

Podobně známá jako Transfăgărășan je dnes i aktuální generace Mazdy MX-5. Minulý rok jsem si užil své se základní verzí, letos jsem vyrazil shodou okolností opět s MX-5 (ale s RF) do španělského pohoří Montserrat. Tehdy mi dělala společnost základní patnáctistovka, zatímco v Rumunsku to byl výkonnější dvoulitr.

Doporučujeme: Mazda MX-5 RF a Montserrat — Španělské rande s japonskou „targou“

Mazda MX-5 ND je miniaturní roadster. Automobilka se tak vrátila ke kořenům. Hlavním cílem bylo postavit výrazně menší vůz ve srovnání s generací NC, který bude zároveň podstatně lehčí. Obě tyto skutečnosti stojí za tvarem střechy u provedení RF. Pokud by se skládala jako dřív, do prostoru za sedadla by se nevešla. A hlavně je současné řešení jednoduší. Což znamená i lehčí. Ve finále váží MX-5 s pevnou skládací pouze o 45 kg víc než základní varianta. A já musím říci, že se mi také víc líbí.

Jeremy, ehm..., nekecal

V Rumunsku bylo tou dobou opravdu teplo. Předpověď slibovala pro náš den D hodně přes třicet stupňů a navíc skoro jasno. Ideál pro jízdu v malém sportovním roadsteru. Na snídani se ale řeč netočila ani kolem počasí, ani kolem MX-5, kterých stálo před hotelem požehnaně. Všeobecným tématem byla trojice něčeho výrazně barevného a dost placatého. Ano, Mazda nebyla jediná automobilka, která zde pořádala svou akci. Pro zákazníky chystalo výlet i Lamborghini. Ta tři jasně barevná auta ten den potkáme ještě mnohokrát, stejně jako jeden postarší český Ford Focus Kombi. Českých aut zde bylo vidět docela dost.

Jeremy může za to, že zde začaly pořádat své akce různé automobilky. V době naší návštěvy to bylo i Lamborghini

Zároveň byla v době naší návštěvy silnice několikrát uzavřena, a to pro změnu kvůli filmovému štábu, který zde točil novou Panameru

Přesun ze Sibiu na začátek silnice kolem řeky Olt je celkem nuda a nuda je i úvodní pasáž vedoucí lesem. Potkáváme silničáře, kterak záplatují už záplatovanou silnici. Někdo mi říkal, že prý Transfăgărășan dostal nový povrch, ale to platí jen velmi lokálně o úsecích dlouhých tak padesát metrů (dotyčný si to evidentně spletl s druhou pěknou rumunskou silnicí — Transalpinou). Co ale stojí za pozornost, to je poměrně solidní šířka, minimálně v kontextu MX-5, a množící se počet zatáček. Když tu náhle...

Vynoříme se z lesa a naskytne se neuvěřitelný pohled na horské údolí, uprostřed kterého vede lanovka (je mimo provoz na dobu neurčitou). Už z té dálky je vidět klikatice zařezaná do skalnatých úbočí. Tohle vypadá velmi slibně. Popojedeme kousek dál a mineme nějaké ty krávy potulující se po silnicích, což je mimochodem celkem adrenalinová záležitost. Ono když z jasného slunce vjedete do neosvětleného tunelu a v něm je na silnici kráva, to vám přece jen rozproudí krev v žilách. Následně čekáme na přesun ovcí přes silnici, a už krájíme jednu vracečku za druhou.

Po chvilce vystoupáme z lesa a naskytne se pohled na severní stranu Transfăgărășanu, který je prostě impozantní. Uprostřed údolí vede také lanovka, ta je ovšem podle oficiálních informací mimo provoz na dobu neurčitou. Kdo by sem ale chtěl jezdit lanovkou, že ano

Zdá se, že šplháme po hrázi nějaké velké přehrady. Když vyjedeme do nejvyššího místa u jezera Bâlea (2042 m n. m.) a ohlédneme se dolů, je to naprostá paráda. Nejkrásnější část vyhlášené silnice máme jako na dlani. Okamžitě se mi vybavuje ta slavná epizoda Top Gearu, protože tohle tam bylo vidět mnohokrát. Silnice vypadá jak malá autodráha namotaná, jak to zrovna vyšlo. Do toho jemný vítr, i v této výšce příjemných dvacet stupňů a to malé dvoumístné auto. Celodenní vysedávání na letišti z předchozího dne definitivně upadá v zapomnění. Podle mého názoru Jeremy fakt nekecal, když prohlásil Transfăgărășan za nejkrásnější silnici na světě.

My jsme se svezli určitě lépe 

Top Gear sem vzal Aston Martin DBS Volante, Ferrari California a Lamborghini Gallardo LP560-4 Spyder. Naše MX-5 RF se s výkonem 118 kW (160 k) a zrychlením z nuly na 100 km/h za 7,5 s ani jednomu z těchto aut po stránce dynamiky nevyrovná, ale má několik důležitých výhod. Je malá, mrštná a pro silnice tohoto typu nabízí dokonalý podvozek. Ten je sice oproti základní variantě s benzinovou patnáctistovkou trochu tvrdší, nicméně je pořád docela měkký. To se zde opravdu hodí.

Až vám někdo bude tvrdit, že Transfăgărășan za moc nestojí (nebo až to budete někde číst), nevěřte mu. Třeba tohle je docela jasný důkaz svědčící o opaku

Nejkrásnější část silnice vedoucí na severní straně pohoří má asfalt sice obstojný, ale drobných nerovností je více než dost, což zaručeně nadělá problémy supersportům, ale ne naší Mazdě. A tak s kolegou opět vyjíždíme do nejvyššího místa, abychom se otočili a znovu se spustili po téhle dráze dolů. Ano, výraz horská (auto)dráha je naprosto přesný.

Vše se odehrává v monotónním rytmu. Dvojka, trojka, brzda, dvojka, vracečka, akcelerace, trojka, brzda, dvojka, vracečka na druhou stranu, trojka, dvojka, malé uklouznutí zadní nápravy, akcelerace, trojka a takhle stále dokola. My se bavíme, rumunský pastevec polehávající v jedné z vraceček vypadá, že se k smrti nudí. Z rytmu nás vyvedou maximálně jeho ovce, případně filmový štáb, který zde natáčí cosi s novou Panamerou a bere to tak vážně, že menší úsek na pár minut zcela uzavře.

Jak tak krájíme jednu zatáčku za druhou a přitom míjíme pestrobarevná Lamborghini jedoucí velmi zvolna, skoro bychom řekli, že jsme se svezli lépe než britská trojice slavných moderátorů. MX-5 se na takovéto silnici cítí opravdu skvěle. Především podvozek si zaslouží chválu. Na nějaké odskakování rovnou zapomeňte. Mazda se rozhodit nenechá.

Za tunelem je jiný svět 

Jižní části silnice Transfăgărășan Top Gear mnoho pozornosti nevěnoval. Dostanete se sem přes přibližně 900 m dlouhý tunel a následně sjíždíte po horském úbočí dolů směrem k přehradě Vidraru. Panoramata jsou to opět velmi krásná, ale už nejsou tak dramatická jako to, co je k vidění na severní straně. Celkem brzy navíc začnou silnici lemovat stromy a kvalita silnice se opět zhorší.

Doporučujeme: Porsche 718 Cayman/Boxster v Černém lese: Čtyřválcová radost

Řekněme si otevřeně, že jsme zde Mazdu moc nešetřili a jeli celkem svižně. Některým dírám se člověk zvládne vyhnout, někdy vás ale překvapí třeba nějaká delší nerovnost, kterou už zkrátka vezmete. Kolikrát jsem podvědomě čekal tvrdou ránu, jak kolo vyskočí až do dorazu, ale nestalo se tak ani jednou. K mému nemalému překvapení.

Přibližně po třiceti kilometrech se začne za stromy objevovat voda. Dorazili jsme k přehradě Vidraru. Hráz je vysoká 116 m a je to přesně ta, pod kterou přespával Top Gear. Z nejvyššího místa silnice Transfăgărășan je to sem něco přes padesát kilometrů a zhruba hodina jízdy. Zároveň je to další velmi zajímavé místo. Hráz je totiž gigantická.

S vidinou focení přímo pod hrází projíždíme další z mnoha tunelů a pouštíme se dále po silnici DN7C. Třeba najdeme odbočku a cestu, která nás přivede k betonovému masivu. V těchto místech už je provoz naprosto minimální a některé mostky přilepené ke skále rozhodně nevypadají, že by zde měly stát další řadu desítek let. Odbočku nakonec nacházíme, ale bohužel sem zajet nejde. Vjezdu brání zamčená závora. Co se dá dělat, nejsme Top Gear. Čas pokročil, a tak vyrážíme zpět.

Doporučujeme: Alfa Romeo 4C Spider vs. Porsche 718 Boxster S — Dva světy

Bude to asi zajímavé. Nejen proto, že už jsme si silnici osahali a ještě trochu zrychlili. Menším problémem začíná být dojezd. Od přehrady Vidraru do Sibiu to je ještě 120 kilometrů a Mazda hlásí dojezd 80 km. Kromě toho kolega nevypadá, že by chtěl zbytek trasy absolvovat v ekonomickém režimu.

Transfăgărășan je místo, na které se nezapomíná

Kdybych mohl, tak na téhle silnici jezdím a fotím snad ještě teď. Je to přesně ten druh lokality, kde sice už potřetí projíždíte nějaký úsek, ale pokaždé se objeví nový atraktivní pohled. Vy tak musíte zastavit a pořídit další a další fotky. Někdy mne mrzí odchod klasických filmů s kapacitou přibližně 30 snímků. Alespoň bych pak nemusel vybírat ty nejlepší, což bylo speciálně u výletu na Transfăgărășan docela těžké.

Krásných zatáček nabízí Transfăgărășan neuvěřitelné množství. Pokud vás baví řídit, výlet sem se určitě vyplatí

Mazda MX-5 je zábavné auto. Když ho vezmete na rumunskou horskou autodráhu, budete na to ještě dlouho vzpomínat

Možná se mnou nebudete souhlasit, ale já osobně považuji Transfăgărășan opravdu za nejkrásnější silnici na světě. Třeba víte o něčem, kde se svezete lépe, ale okolí speciálně severní části tohoto pohoří je úchvatné. Tím spíš, když máte nebe nad hlavou, solidní porci výkonu a pohon té správné nápravy. Na tohle svezení budu ještě dlouho vzpomínat.

[su_vimeo url="https://vimeo.com/227058838"]