Upřímně, když jsem poprvé spatřil označení Flexicab, vůbec jsem nevěděl, o co jde. Tato karosářská verze byla pro mě zcela nová, takže i z toho důvodu jsem k ní přistupoval nezaujatě. Model Caddy je přitom dostupný i v poměrně luxusních verzích, ale víte co? Rodinně-užitkové provedení mě svými vlastnostmi během testovacího týdne hodně příjemně překvapilo a vlastně bych si jej uměl představit i ve své vlastní garáži.
Video: Představení Volkswagenu Caddy Flexicab
Verze Flexicab nabízí prostor až pro pět osob včetně řidiče. Druhá řada sedadel je vybavena sklopnou lavicí, kterou lze snadno složit směrem dopředu. Lavice je ale vlastně součástí takové řekněme skládací přepážky. Pokud máte druhou řadu sedadel rozloženou, nad opěradlem je okno a nákladový prostor je oddělen touto přepážkou. Pokud lavici překlopíte vpřed, okno se sklopí ke stropu a přepážku vlastně tvoří ona lavice. Je to hodně chytře vymyšlené, protože takhle snadno dostanete dvoumístnou dodávku s obřím nákladovým prostorem. Jak přesně to funguje, to ukazuje video výše.
U celkem rozměrného okna v dělicí přepážce mi ale vadil jeden podstatný fakt. Okno přepážky totiž neustále odráželo silnici přede mnou, a to včetně odlesků od světlometů protijedoucích vozidel.
S pár příplatky vyjde na více než milion
V rámci nabídky jsou k dispozici dvě karosářské verze, přičemž já měl na test základní provedení s kratší karoserií. Už při převzetí vozidla na test jsem věděl, že cena vozu činí i s příplatky 1 156 138 Kč, což není vůbec málo.
K vozu by se přitom dalo přikoupit celkem široké množství dalších výbavových prvků, které by cenu dokázaly vyhnat o dalších cca sto tisíc Kč. V rámci testované verze bylo přítomno i zvýšení podvozku o 25 mm pomocí pružin od firmy SICAR spol. s r.o. a kovový kryt motoru o tloušťce 4 mm.
Ve výsledku tak šlo o hodně odolné vozidlo, které má s naftovým dvoulitrem o výkonu 122 koní užitečné zatížení 662 kg. Vizuální stránku vozu asi není potřeba blíže představovat, ale třeba nelakované plastové přední a zadní nárazníky se mi líbily a beru je jako další z ochranných prvků. Osobně bych si ale připlatil za LED hlavní světlomety s mlhovkami a taktéž za parkovací kameru.
Mnohem zajímavější je Caddy Flexicab uvnitř. Největší předností je zde nákladový prostor o objemu až 1,6 m³, kde nechybí ani síťový program. Bohužel jsem zde ale postrádal větší počet kotvících ok. Překvapením pro mě byly příjemné materiály, které nabízejí dostatečnou odolnost proti poškození. Naopak dost mě zarazila příplatková výbava, ve které se nachází i takové prvky, jako je třeba multifunkční kožený volant.
Manuální převodovka vás vrátí do zlatých časů
Při sestavování konfigurace vozu je pak spousta prvků za 0 Kč, protože ne každý podnikatel potřebuje u svého Caddy Flexicab druhý pár neotevíratelných oken či boční a hlavové airbagy. O pohon testované specifikace se staral výše zmíněný naftový dvoulitr s výkonem 122 koní.
Na dnešní dobu již málo vídaná manuální převodovka se šesti stupni mi ale ukázala, jak moc důležité je spojení řidiče s vozidlem. Počáteční překvapení vystřídala radost, že mám po mnoha letech v rukách zcela nový vůz, který má manuál.
Jeho dráhy byly typicky „volkswagenovské“, tedy kratší a hlavně přesné. Výkonu je zde tak akorát a pohon všech čtyř kol 4Motion byl vítaným pomocníkem, protože během týdne často pršelo a když jsem se konečně dostal k focení vozu, nenapadlo mě nic jiného, než zvolit nedaleko se nacházející rozbahněné pole. Ani takový povrch ale patřičně vyzbrojený
Caddy nezastavil a kromě nánosu bahna, který sahal skoro po hranu poklic 17" plechových disků, se nestalo vůbec nic.
Koho by pak čistě náhodou nebavilo řadit manuálně, výrobce nabízí stejnou motorizaci spárovanou s automatickou převodovkou DSG, což může být pro někoho mnohem komfortnější volba. Jak už jsem zmínil, testovaný vůz dostal externí úpravu podvozku od firmy SICAR spol. s r.o. Upřímně jsem příliš velký rozdíl oproti standardní verzi nepoznal, ale jsem si jistý, že dodatečně instalovaný ocelový 4mm plát pod motorem zde najde své uplatnění dříve, než by bylo možná vhodné.
S vozem jsem za celý týden ujel 420 km a vlastně si nemohu na nic stěžovat. Kombinace pohodlného a prostorného interiéru s dostatečně velkým zavazadlovým prostorem je zde k nezaplacení, i na dálnici je odhlučnění kabiny celkem solidní a i když foukal silný vítr, do kabiny nepronikalo typické hvízdání, které je často projevem špatně slícovaných dílů karoserie. Tady se zkrátka ukazuje německá preciznost, která ale něco stojí.
Některé příplatky zde jsou vyloženě potřeba
Pro každodenní jízdy se bude hodit paket Asistenční systémy
, ve kterém zákazník najde parkovací kameru s vodícími linkami, elektricky nastavitelná zpětná zrcátka, bezklíčové startování vozu a digitální palubní desku s příjemným rozlišením a třemi typy grafického zobrazení. A nevýhody? Našel jsem vlastně jen jednu, a tou jsou opěrky hlav na druhé řadě sedadel. Když pominu to, že jim chybí výškové nastavení, pak ta prostřední překáží ve výhledu vzad.
Z pozice řidiče jsem tak měl permanentně z větší části zakrytý výhled na vozidla jedoucí za mnou. Levé okno tak sice dokázal očistit rozměrný stěrač, ale bylo to takřka k ničemu, protože opěrku mi zkrátka nešlo ze sedadla vyjmout. Aktuální vydání Volkswagenu Caddy je i tak příjemným společníkem pro každý den, a to i verzi Flexicab.
Výrobce zde šikovně zkombinoval praktičnost s menší dávkou luxusu a kdo se v rámci příplatkové výbavy rozšoupne
, může z testovaného vozu udělat maximálně vybavený přepravník pro pět, který současně odveze hromadu zavazadel v samostatně zabezpečeném prostoru. Není to navíc tak dávno, co podobnou variantu začal nabízet Volkswagen i pro větší model ID. Buzz.
V jeho případě se jedná o nástavbu z dílny nizozemské firmy Snoeks Automotive a kdo si vyhledá snímky interiéru, ten hned pochopí, že se bavíme o stejné koncepci kabiny, jako v případě zde otestovaného Caddy Flexicab.
| + vnitřní prostor, možnost volby převodovky, vzhled, praktičnost, kvalitní materiály |
|---|
| – odlesky v okně přepážky, ve výhledu překážející středová hlavová opěrka |
Zdroj: autorský text


