Pokud, stejně jako já, máte trochu zmatek v té modelové ofenzivě značky Renault, tak věc se má takhle: Austral je SUV, k němu je prodloužená sedmimístná verze Espace a třetí do party je námi testované elegantní SUV-kupé Rafale. Rafale je určitě nejhezčí, takže je vidět, že tenhle typ karoserie prostě funguje.
Zvenku je Rafale krásný. Výrazně tomu pomáhá matný modrý lak, velká kola a řada černých doplňků. Kráse přidají i světla, ta potkávací s LED matrix technologií a zajímavým tvarováním. Pod nimi jsou zvláštně složitá světla denního svícení. Mezi nimi je maska, jakou jsem dosud neviděl. Hezké, opravdu hezké.
Interiér na jedničku
Krásně zpracovaný interiér působí hodnotně a kvalitně. Je to skoro na hraně prémiové třídy. Tohle Renault prostě umí. Před sebou mám hradbu displejů, vedle sebe širokou středovou konzoli s originální podpěrou na ruku.
Usadím se do pohodlného sedadla a rozhlížím se po interiéru, co mi ještě Rafale nabídne. Skvěle vybavený vůz kromě obřích displejů nabídne ještě head-up displej, dobře vyřešené ovládání klimatizace a řadu fyzických tlačítek včetně chytrého vypnutí povinných asistentů.
Od prvního setkání s Google Automotive v elektrickém Mégane mám tohle řešení opravdu rád a jde o nejlepší infotainment široko daleko. Stačí se přihlásit svým Google účtem a máte vlastně android tablet s Google mapami, svými aplikacemi a svým prostředím.
Google mapy (i bez přihlášení) navíc poskytují známé prostředí a hlavně nejaktuálnější možná data. Telefon je třeba spárovat přes bluetooth jen pro přenos hlasu. Ale k dispozici je i Apple CarPlay a Android Auto, samozřejmě. Třešničkou pak je to, že displej krásně kontrastní a na dotyky reaguje hned a po startu vozu je okamžitě připraven vám sloužit.
Zkoumám okolí volantu a na pravé straně nacházím roj páček. Kolik páček je hodně páček? Tři zřejmě ne. Nahoře je volič převodovky, pod ním tradiční ovládání stěračů a pod ním ještě (tradičnější) ovládání audia. Vypadá to trochu jako chobotnice.
Časem ale zjistím, že se na to dá zvyknout a třeba ten volič směru na dosah prstů z volantu je vlastně intuitivní a příjemný, hlavně při časté změně směru jízdy, například parkování. V interiéru mne ještě zaujme elektrochromaticky stmívatelná obří panoramatická střecha a skvěle hrající audio Harman/Kardon.
300 koní stačí drahoušku
Než vyjedeme, tak si dáme malinko teoretické přípravy. Na test máme plug-in hybridní model, který se pyšní řadou technických zajímavosti. Předně je to systém 4Control, který umožňuje natáčení zadní nápravy, pak je to pohon všech kol a pro plug-iny netypicky velká 22kWh baterie, na kterou vůz zvládne ujet kolem 100 čistě elektrických kilometrů. Vůz lze nabíjet jen střídavým proudem a nabije se za necelé tři hodiny.
O pohon se stará čtveřice motorů. Tři elektromotory a jeden spalovací motor. Ten spalovací je tříválec o objemu 1,2 litru a výkonu 150 koní. Jemu asistuje dalšími 50 koni elektromotor v převodovce a 25 umí přidat startér generátor. Velkou posilou týmu je čtvrtý motor, umístěný na zadní nápravě. Ten dává 100 koní. Systémový výkon je tak 300 koní. S ním zrychli Rafale z 0–100 za 6,4 vteřiny, protože těm 300 koním to trochu kazí pohotovostní hmotnost 2 tuny.
Tak a jedeme. Plná baterie hlásí dojezd 90 km a plná nádrž 600 km. Ze Zličína mířím na dálnici a rovnou zapínám režim E-Save, který by mi měl uspořit elektrickou energii v baterii na později, protože na dálnici lépe poslouží spalovací motor. Ve výchozím režimu Hybrid jede totiž Rafale stejně jako v režimu Electric, a to tak, že primárně využívá energii z baterie. Nějaká větší chytristika tu bohužel není, ale přepnutí na E-Save funguje a začne Rafale provozovat jako full-hybrid. V tomto režimu se do hry zapojí i spalovací motor, který se občas ozve lehkým duněním do interiéru.
Díky tomu, že spalovacímu motoru asistuje tolik elektrických koní, jej není třeba vytáčet do vysokých otáček. Spíš se převaluje v těch nízkých, kde má nejvyšší kroutící moment. To je určitě obrovský posun od těch atmosférických motorů, jejichž ztrápený zvuk provází řidiče při větších požadavcích na výkon. Jenže. Ten relativně malý motor má na dálnici s dvoutunovým vysokým autem docela práci, a tak průměr bude k 9 litrům benzínu na sto kilometrů. Deficitem výkonu určitě trpět nebudete, ale tady samozřejmě ta ekologie trochu dostává za uši.
Překvapivě hodně radosti
Ve městě vydrží velká baterie pohánět vůz skutečně dlouho. Spotřeba bude začínat na 20 kWh/100 km, pokud nebude potřeba topit, až někam k 27 kWh/100 km s topením. Především ve městě oceníte fantastický adaptivní tempomat, který je jednak velmi jemný v zastavování i rozjíždění a jednak umí držet auto u krajnice a dodržet záchranářskou uličku, a ne že s každým rozjezdem vycentruje auto a vy pak vypadáte jako dobytci.
Ve městě potěší dobrá izolace hluku i příjemně fungující podvozek v režimu komfort. Pohon se tu chová prakticky jako elektromobil s okamžitou lineární vazbou na pedál plynu.
Mimo město lze počítat s 6–7 litry benzínu v hybridním režimu. Jenže mimo město je zase jiný problém. A to ten, že Rafale je obratný a rychlý a jen těžko se lze ubránit jeho vábení svézt se trochu rychleji. Díky adaptivnímu podvozku (který dokonce využívá kameru k nastavení odpružení), velké porci výkonu na zadní nápravě, příjemnému řízení, velkým kolům, skvělým sedačkám, ale hlavně natáčení zadních kol, je to nečekaně dobré svezení.
Všechno funguje hezky dohromady, okamžité reakce na plyn jsou opojné, strmé řízení a schopný podvozek s tím skvěle ladí. Je to velmi hezké svezení. Tuhost podvozku lze nastavit, Sport je tužší, ale nijak nebouchá ani neskáče. Ideál. Jen brzdy působí trochu těžkopádně, ale pozitivní je, že v nich není cítit přechod z rekuperace na brzdy.
Když dojde na lámání chleba a potřebujete ze stáje vyhnat všech těch 300 koní, projeví se to, že převodovka pro spalovací motor má fyzické rychlosti. A tak po úvodním okamžitém zatlačení do sedačky od elektromotorů dojde během chvíle k vyhledání správné rychlosti a po jejím zařazení dojde k další dodávce čerstvých koní. Na takovou porci výkonu už se hodí pohon všech kol. Rafale se běžně rozjíždí s velkou pomocí od zadní nápravy, takže je většina situací úplně bez vzrušení. I na ledu najde Rafale po lehkých zásazích protiprokluzu trakci a rozjede se.
Zadní natáčecí náprava umí obvyklá dvě kouzla – v malých rychlostech pomáhá s manévrováním natáčením v opačném směru než přední kola. Rafale s délkou přesahující 4,7 metru má stejný poloměr otáčení jako malý městský vůz. Ve vyšších rychlostech se pak kola natáčí ve stejném směru jako ta přední, a to zvyšuje stabilitu v rychlých zatáčkách. Fantazie.
Prospěl s vyznamenáním
Rafale můžete mít s full-hybridní jednotkou s 200 koni za 940 tisíc Kč. Námi testovaná verze ve výbavě Atelier Alpine s pohonem všech kol, 300 koni a všemi těmi nejmodernějšími fičurkami je už za milion a čtvrt.
Není to málo, ale s takovým výkonem a velkou baterkou je to vlastně dobrá cena. K tomu dobré audio, skvělá komfortní a elektronická výbava a čeká vás velké překvapení, jak dobrým autem Rafale je.
+ Komfort jízdy, pocit z řízení, dlouhý dojezd na baterii, skvěle naladěný pohon, prostor |
---|
– Spotřeba na dálnici, pomalé řazení převodů pro spalovací motor |