Tradice oplastovaných a zvýšených kombíků je mnohem delší než tradice dnes tolik úspěšných crossoverů. Vše začalo u Subaru Leone, což bylo vlastně jen kombi s pohonem všech kol. Právoplatný allroad přišel o něco později spolu s modelem Outback, to se psal rok 1994. Nedlouho poté ho následovalo Volvo a jeho XC70. Ano, právě Volvo stálo u samotných počátků této kategorie (letos slaví ve Švédsku 20. výročí svých allroadů).
Jenže trh se pořád rozrůstá, automobilky chtějí stále větší a větší podíl a s tím nutně souvisí i rozšiřování do nových kategorií. Kdo touží po oplastovaném kombi dnes, ten už nemusí volit mezi Outbackem, XC70 a A6 Allroad. Jenom koncern Volkswagen nabízí celou řadu takových aut, stranou ale nestojí ani Peugeot, Opel a celkem nově i Mercedes-Benz. Ten svůj E All-Terrain představil minulý rok. Právě tohoto nováčka jsme vybrali jako soupeře pro V90 Cross Country.
Co jsou zač?
Oba dva modely jsou pouze deriváty svých základních variant, tedy V90 a třídy E s karoserií kombi. Zvětšovala se světlá výška podvozku, přidávaly se plasty na karoserii a dále se ladil podvozek jako takový.
Volvo se toho rozhodně nebálo, protože světlou výšku zvětšilo na 210 mm, tedy o výrazných 65 mm. Ne vše ale připadá na upravený podvozek. Část mají na svědomí pneumatiky s vyšším profilovým číslem. I disky mohou být opravdu velké, testovaný exemplář dostal dvacítky. Je to svým způsobem paradox. Obrovská kola komfortu na nerovnostech zrovna neprospívají a jak známo, mimo zpevněné komunikace vyžehleného terénu mnoho nenajdete. Standardem jsou ovšem osmnáctky.
Ani u Mercedesu nepřipadá veškerý nárůst světlé výšky pouze na podvozek. V jeho případě mají na svědomí vyšší pneumatiky 14 mm, dalších 15 mm se týká zvýšeného nastavení základní úrovně vzduchového odpružení. Ha, zdá se, že jsme objevili první podstatný rozdíl. Třída E All-Terrain totiž nabízí systém Airmatic coby součást základní výbavy, V90 Cross Country používá vzduchové odpružení pouze na zadní nápravě a to ještě jen za příplatek 54 600 Kč (součástí jsou také adaptivní tlumiče). Celkově Mercedes disponuje světlou výškou 156 mm (místo 121 mm), do rychlosti 35 km/h si můžete přidat ještě další dva centimetry. I tak je ale podvozek výrazně nižší než u Volva.
[wpsm_comparison_table id="361" class=""]
Už z fotek je dobře patrné, že Volvo chtělo postavit vskutku robustní auto, což se povedlo na tisíc procent. Na pohled působí třída E, sama o sobě dost velká, vedle švédské novinky jako nějaká trochu větší Octavia. Srovnání rozměrů přitom odhaluje výrazný rozdíl pouze u výšky a rozchodu kol. I v ostatních rozměrech V90 Cross Country sice svého soupeře přerůstá, ale rozhodně ne tak moc, jak byste od oka tipovali. Na délku ovšem měří víc Mercedes.
Ve výsledku je obří švédské kombi tak robustní, že nepůsobí o mnoho menším dojmem než velké SUV XC90.
Interiér: Čísla hrají pro Volvo
Na velká Volva s nepříliš prostorným interiérem jsme byli zvyklí, ale V90 Cross Country není ten případ. Tedy ne co do podélného místa ve druhé řadě. Tam svého německého soupeře doslova deklasuje. Za mnou (má osoba je v tabulkách vyjádřena pojmem „řidič vysoký 190 cm“) jsme naměřili rozdíl šest centimetrů, přičemž zadní sedáky jsou v obou autech dlouhé prakticky stejně. Jinak řečeno, ve druhé řadě nabízí Volvo neuvěřitelně mnoho místa. Je trochu s podivem, že rozvorem náprav přerůstá Cross Country třídu E pouze o dva milimetry.
Naměřené rozměry interiéru najdete jako už tradičně v tabulce:
[wpsm_comparison_table id="356" class=""]
Škoda, že si Volvo tuhle jasnou výhodu kazí poměrně malým prostorem pro hlavu. Jak vpředu, tak zejména vzadu. Pokud ale neměříte 190 cm, může vám to být jedno. Šířkou interiéru jsou obě novinky na poli allroadů téměř identické.
Že je nejnovější Cross Country prostorné auto, to můžete zpochybňovat jen těžko. Na druhou stranu ale tahle skutečnost ještě automaticky neodsuzuje třídu E All-Terrain do kategorie aut vyvolávajících klaustrofobii. I v Mercedesu si udělají vyšší cestující pohodlí, jen před koleny nebudou mít takovou rezervu.
A zavazadelník? Podle tabulek by měl jasně zvítězit Mercedes, protože jeho udávaný objem je 640 litrů, zatímco Volvo slibuje 560 litrů. Více ale opět prozradí naměřené údaje. Z nich je dobře patrné, že ani v tomto ohledu se naši dnešní soupeři moc neliší.
Přesvědčit se o tom můžete v další tabulce:
[wpsm_comparison_table id="357" class=""]
V obou případech tedy dostanete kombi se vskutku objemným prostorem pro zavazadla. Vyšší Volvo má ovšem logický nedostatek v podobě výrazně vyšší nakládací hrany. Naopak výklopná přepážka (příplatek za 3800 Kč), která zavazadelník rozdělí napříč, je u takto obřích „kufrů“ velmi vítaným prvkem. Můžete si sem odložit menší tašku a ta se v první zatáčce nevydá na „tour de zavazadelník“. Mercedes tento problém řeší pomocí síťky.
Pokud jde o vnitřní prostor, vítězství patří Volvu. Mercedes ovšem v téhle disciplíně neutrpěl nijak drtivou porážku. I on nabídne více než dostatek prostoru. Rozdíl není vůbec tak velký, jak by se při prvním pohledu na obě auta mohlo zdát.
Vskutku na úrovni
Jakmile otevřete dveře, bez problémů poznáte, že ani jedno z těchto kombi nepatří do kategorie „pémiovost dostupná pro všechny“. Pro pořádek, celková cena Mercedesu je 1,9 milionu, Volvo by si za tohle bílé testovací Cross Country řeklo ještě o 300 tisíc víc. Od pohledu luxusní interiér by tedy neměl být brán jako něco výjimečného, ale jako naprostá samozřejmost.
Na oko lépe působila třída E, to bylo ovšem dáno spíše specifikací Volva. Zatímco „éčko“ dostalo světlou kůži, šedé obložení a tmavou palubní desku, Cross Country mělo kompletně černou kabinu.
Jako standard by se mohl zdát displej na místě přístrojového štítu, jenže tak tomu je pouze u Volva. U Mercedesu se za něj připlácí 27 tisíc. Zcela odlišná je koncepce ovládání klimatizace a dalších funkcí. Volvo přestěhovalo téměř vše na svůj „tabletový displej“, zatímco Mercedes se více méně drží klasiky se sdruženými ovladači umístěnými mezi předními sedadly. Kromě toho můžete některé věci ovládat také přímo z volantu, kde najdete dotykové plošky.
Osobně mám raději klasiku s pevnými ovladači, jak to prezentuje Mercedes. Velký displej ve stylu tabletů bezesporu vypadá pěkně, ale jak už jsme si mnohokrát řekli, auto není (a doufám, že ještě dlouho nebude) telefon. Hledání konkrétních políček na velkém displeji přece jen vyžaduje víc pozornosti. Ale! Volvo na svém multimediálním systému neustále pracuje, takže u současné řady 90 najdete novou verzi. A ta je o poznání lepší než to, co si pamatuji z našeho prvního setkání se současnou generací XC90.
Doporučujeme: Mercedes-Benz třídy E All-Terrain je „esko“ pro špatné cesty [první jízdní dojmy]
Přirozeně to v dnešní době nejde bez všemožných aplikací. Obě auta umějí propojovat chytré telefony a nabízejí aplikace využívající internetové připojení. Mercedes je v tomto ohledu přece jen dál, protože si u něj celkem jednoduše můžete zařídit dálkový přístup do auta přes telefon a dokonce auto můžete při parkování přes telefon také ovládat. Volvo dálkové parkování nemá a vzdálený přístup do vozu přes aplikaci v telefonu bude teprve uvádět do provozu. Stát by se tak mělo nejpozději příští rok.
Nějaké nedostatky? Upřímně, mnoho jich není. Mercedes by vzhledem ke své ceně mohl nabízet lepší zpracování plastů v interiéru. Neděje se tak příliš často, ale občas se v kabině ozve nějaký ten drobný pazvuk. Možná nejde o nic hlasitého, ale protože je odhlučnění naprosto dokonalé, dobře ho uslyšíte. Škoda. Pokud nemáte s Mercedesem zkušenosti, bude vyžadovat zvyk také volič automatu pod volantem.
Doporučujeme: Test ojetiny — Volvo XC90 stárne, ale pořád stojí za úvahu
Interiér Volva nemá po stránce zpracování slabého místa, zvykat si ovšem budete pro změnu na ten velký tablet. Odhlučnění interiéru není tak příkladné a navíc je zde jeden drobný, ale potenciálně velice otravný detail. V90 je po všech stránkách neobyčejně robustní auto, čemuž odpovídá i velikost prahů. Ty jsou oproti Mercedesu výrazně širší a protože je karoserie posazena výrazně výš, musíte udělat při vystupování větší krok. Snadno se stane, že se o prahy otřete, leč prahy nejsou kryté dveřmi. Stačí tedy první nepříznivé počasí, a máte špinavé kalhoty. Ani Mercedes prahy nekryje, ale po posádce nechce tak velké kroky.
Čtyřválec nevadí
O Volvu a jeho čtyřválcích se toho napsalo už skutečně hodně. Švédská automobilka je zkrátka toho názoru, že ani zákazníci, kteří mají na kombi zhruba dva miliony, nebudou řešit principiálně jednoduché a výrobně levné příčné uložení maximálně dvoulitrového motoru shodné i s těmi nejdostupnějšími modely na trhu. Prodejní statistiky dávají Volvu za pravdu.
Každopádně ani V90 Cross Country nemůže mít nic většího než dvoulitr. Pokud jde o dieselové jednotky, vrcholem je testovaná motorizace D5, tedy dvakrát přeplňovaný vznětový čtyřválec s parametry 173 kW (235 k) a 480 Nm. Převodovka je osmistupňová automatická a pohon všech kol obstarává lamelová spojka Haldex. Největší zajímavostí použitého motoru je systém vzduchového akumulátoru Power Pulse, kdy čtyřválec uchovává stlačený vzduch v tlakové nádobě a v případě potřeby jej upustí do výfukového potrubí. Díky tomu dojde k rychlejšímu roztočení turbodmychadla.
Mercedes třídy E All-Terrain vstoupil do prodeje pouze s jedním dieselovým čtyřválcem. K dispozici dříve byla výhradně testovaná 220d, což znamená nový dvoulitr řady OM654 vybavený jedním turbem. Nabízené parametry jsou nižší než u Volva. Maximum výkonu je 143 kW (194 k), vrchol točivého momentu dosahuje hodnoty 400 Nm. Mercedes ale u čtyřválce nezůstal. Dnes už si můžete i All-Terrain koupit se šestiválcem 350d, naladěným na 190 kW (258 k).
[su_note note_color="#d6d6d3"]
Test Audi A4 Allroad 3.0 TDI quattro: Bez terénních ambicí
Podle oficiálních údajů bude z testované dvojice logicky rychlejší Volvo, výhodou Mercedesu by měla naproti tomu být nižší spotřeba paliva. Základní technické údaje najdete níže:
[wpsm_comparison_table id="362" class=""]
Hlavní odlišností obou „superkombíků“ je použitá koncepce. Volvo sází na příčnou zástavbu, přičemž v základu jde o předokolku, která za pomoci spojky připojuje zadní nápravu. U Mercedesu se drží tradice prémiových aut, takže All-Terrain má svůj čtyřválec zabudován podélně a v základu využívá pohon zadní nápravy. Mezinápravový diferenciál zde pracuje s poměrem 45/55 ve prospěch zadních kol.
Rychlejší je Volvo, úspornější Mercedes
Tabulkové předpoklady potvrdilo i naše měření. Volvo je skutečně rychlejší, ale ne o moc. Nakonec i oficiální rozdíl je 0,5 s při sprintu z nuly na 100 km/h, což se potvrdilo. Cross Coutntry ale v průměru nedosáhlo na 7,5 s, nýbrž na 8,3 s. A Mercedes se nedostal na 8,0 s, ale na 8,8 s.
[wpsm_comparison_table id="358" class=""]
Že rozdíl není úplně zásadní, to dokazuje také graf nejlepšího pokusu obou aut. Z něj je patrné, že Mercedes (červená křivka) byl na prvních metrech dokonce rychlejší.
Pocitově bychom nepříliš výrazný rozdíl přisoudili nižší hmotnosti Mercedesu, jenže oficiální údaje říkají něco jiného. Obě auta váží téměř stejně – necelé dvě tuny. V praxi se potvrdil i papírový předpoklad spotřeby. Dokud jsme jezdili s V90 Cross Country tak nějak bezstarostně, palubní počítač ukazoval čísla přes deset litrů. Inu, robustní design a poměrně velká výška mají své nevýhody. To třída E běžně jezdí za osm litrů, aniž byste se příliš omezovat.
Pokud ale chcete nějaké konkrétní a hlavně objektivní číslo, můžeme nabídnout identickou, převážně dálniční trasu dlouhou 30 km zajetou s průměrem 78 km/h, kdy maximální rychlost byla 130 km/h. Volvo si zde řeklo o 7,6 l/100 km, Mercedes si vystačil s přídělem 6,4 l/100 km.
Na dálkové trasy raději s Mercedesem
Tisíckrát jste určitě slyšeli rčení „když dva dělají totéž, není to totéž“. Tenhle srovnávací test je tedy tisícím prvním příkladem. Chování dvoulitrových čtyřválců se docela liší, což nakonec naznačila už spotřeba.
Dvakrát přeplňované Volvo bezesporu má co nabídnout. Řeč je především o spektru kolem tří tisíc otáček, kdy jsou reakce na plyn vskutku rychlé a zátah téměř šestiválcový. Někdy jsme se ale nemohli ubránit dojmu, že potenciál motoru trochu zabíjí váhavější automat. Ale to nakonec nabyl ten hlavní rozdíl oproti Mercedesu. V90 Cross Country je uvnitř hlučnější a motor má pod zatížením hrubší chod. Zátah možná je velmi blízko šestiválcům, ale projev je typicky čtyřválcově dieselový. Někdy méně (ustálená jízda), někdy více (volnoběh, akcelerace).
Čtyřválec od Mercedesu je docela jiná písnička. Jistě, asi poznáte, že motor nemá šest válců, nicméně drtivou většinu času o něm vůbec nevíte. Vibrace jsou blízké nule. Důkazem kvalit německého motoru budiž kolega z redakce, který pár dnů spokojeně žil v domnění, že se vozí s naftovým šestiválcem.
Pozitivní dojem z jízdy podtrhne u Mercedesu standardně dodávaný vzduchový podvozek. Jistě, umí měnit své nastavení a k dispozici je i režim Sport, ale to pravé představuje režim Comfort. Velké německé kombi pak doslova požírá dálniční kilometry a vy o tom skoro nevíte. Najednou máte za sebou 150 km, tak si prostě vypnete masáž a celkem odpočatí vystoupíte. Cestovní komfort u All-Terrainu nelze hodnotit jinak než na deset bodů z deseti. S tímhle autem bych opravdu chtěl jet trasu dlouhou třeba tisíc kilometrů. Ne nadarmo jsem po mezinárodní prezentaci označil oplastovanou třídu E za třídu S pro špatné cesty.
Volvo sice nabízí vzduchové odpružení na zadní nápravě, v praxi se ale zdá, že to slouží spíše k udržování světlé výšky i při plné zátěži. Také zde najdete adaptivní tlumiče a možnost volby z několika jízdních režimů (Comfort, Eco, Offroad), auto je ale oproti Mercedesu podstatně tužší a na nerovnostech méně pohodlné. Možná za to mohly o palec větší kola, ale jenom v nich problém nebude.
Doporučujeme: Volvo oficiálně zahájilo sériovou výrobu modelu XC60 nové generace
Opakovaně se nám stávalo, že jsem se přesvědčovali, zda opravdu máme aktivovaný režim Comfort. Skoro to vypadá, jako kdyby do švédské továrny potají vtrhli inženýři od Polestaru a zlomyslně naladili podvozek více směrem k ostré jízdě. Ostrou jízdu při tom oba testované modely zvládají zhruba stejně. U Volva vzhledem k velikosti potěší malé náklony karoserie a docela malá ochota přejít do nedotáčivosti. Mercedes je na tom zhruba stejně. Ani jedno auto vás ale k rychlé okreskové jízdě rozhodně ničím vybízet nebude. Přece jen jde hlavně o koráby na dlouhé cesty.
Třeba vám bude tužší nastavení podvozku Volva vyhovovat, my bychom ale od podobných aut chtěli hlavně komfort. Proto je vítězem této části testu Mercedes. Jednoznačně.
Kdo to umí lépe bez řidiče?
Takže vítejte v budoucnosti. Zjišťovat v rámci srovnávacího testu, které auto jezdí lépe bez zásahu řidiče, nebylo dříve úplně zvykem, ale v dohledné době se s takovou situací budeme jistě setkávat čím dál častěji. Asistované řízení nabízí jak Volvo, tak Mercedes. Komu jde lépe?
Odpověď zní: Mercedesu. Během celého týdne se prakticky nestalo, že by auto na dálnicích výrazně zaváhalo. Přirozeně je pořád vyžadováno, abyste měli ruce na volantu, jinak ale vše obstará vůz za vás. Zcela jistě jede uprostřed jízdního pruhu, brzdí a akceleruje. Když chcete změnit jízdní pruh, pak stačí podržet páčku blinkrů. O dálkovém parkování už řeč byla.
Také Volvo umí řídit samo, jenže si nepočínalo tak jistě jako Mercedes. Někdy se drželo až moc u pravého kraje jízdního pruhu, což není příjemné (zejména když jedete po tříproudové dálnici uprostřed a vpravo máte kamion). Jindy opustilo pruh úplně. V čem přesně byl problém, to nedokážu říci (dělo se tak i ve dne za jasného počasí). Změnu jízdního pruhu Volva zatím neumí, stejně jako parkování bez řidiče.
[su_note note_color="#d6d6d3"]
Audi Q7 3.0 TDI vs. Mercedes-Benz GLS 350d: Duel mastodontů
Je zde navíc ještě jeden rozdíl. Když sundáte ruce z volantu při aktivovaném systému asistovaného řízení, obě auta vás začnou vyzývat, abyste se volantu zase chopili. Za pozornost stojí situace, kdy budete upozornění ignorovat. Volvo svůj systém po čase zcela vypne, takže vůz pozvolna zpomaluje. Oficiálně by měl dál fungovat systém vedení v pruzích, ale při našich zkouškách měl vůz tendenci vyjet mimo jízdní pruh. Mercedes za konstantního pípání začne aktivně brzdit, zapne výstražné osvětlení a v jízdním pruhu zůstane.
Nutno podotknout, že kvůli schopnosti kontrolovaně zastavit bez zásahu řidiče si dnes už nemusíte kupovat auta za dva miliony. To samé zvládne třeba Octavia nebo Kodiaq.
Jak je to s tím terénem?
Nijak. Vyšší podvozek se občas hodí, každý ale asi tuší, že v případě Cross Country i All-Terrainu jde hlavně o design. Maximem obou aut jsou prašné cesty. Větším výletům do terénu brání velké převisy a dlouhý rozvor. Mercedes i Volvo sice nabízí speciální režim pro jízdu mimo silnice, kdy se změní chování převodovky, reakce na plyn nebo se aktivuje asistent pro sjíždění prudkých svahů, troufnu si ale tvrdit, že reální zákazníci tohle využijí naprosto minimálně. Proč?
Bohužel se to během testu ukázalo na Volvu. Ten největší terén si můžete prohlédnout na fotkách. Byla to v podstatě téměř rovná prašná cesta, nicméně Volvo jsme vraceli s poškrábaným diskem a vůbec netušíme, jak se to stalo. Tohle prostě není Lada Niva, tady přijdete k drobnému škrábanci velmi snadno a hlavně vás každá sebemenší odřenina bude nesmírně štvát. Právě proto vyjedete maximálně na louku.
Cena je sebevědomá
Za nejlevnější V90 Cross Country zaplatíte 1 422 700 Kč. Tolik stojí verze D4 s manuální převodovkou. Testované D5 vyjde minimálně na 1 539 800 Kč, dražší už je pouze hybrid T6 AWD Drive-E. My jsme zkoušeli vyšší výbavu Cross Country Pro, což znamená u testovaného motoru cenu od 1 656 800 Kč. Připočtěte k tomu řadu příplatků (například paket Business Premium Sound za 100 tisíc, paket Xenium za 93 tisíc nebo adaptivní tlumiče se vzduchovým odpružením zadní nápravy za 55 tisíc, a jsme na konečné částce téměř 2,2 milionu korun.
Doporučujeme: Vylepšená třída S od Mercedesu na českém trhu. V boji s Audi A8 a BMW 7 to nebude mít snadné
Ani Mercedes není auto za hubičku. Vznětový čtyřválec ve variantě All-Terrain vyjde minimálně na 1 558 480 Kč. Příplatky typu bezklčíkového vstupu, adaptivních diodových světel, sady jízdních asistentů nebo vyhřívání předních sedadel nakonec zvedly pořizovací cenu na 1 895 974 Kč. Spolu s oplastovanou variantou dostanete v rámci standardní výbavy vždy automat a vzduchové odpružení. Je potřeba říci, že nám oproti Volvu ve výbavě testovaného auta nechybělo vůbec nic.
Kdybychom si měli vybrat...
Volvo V90 Cross Country nás na první pohled dostalo tím, jak obří a robustní kombi to je. Vsadíme se, že tahle vlastnost se bude určité skupině zákazníků líbit. Vůz v posádce podvědomě budí pocit nezničitelnosti, respektive nekončené bezpečnosti. Výhodou je také více prostoru ve druhé řadě a lepší dynamika ve srovnání se slabším čtyřválcovým Mercedesem, který ale v základní výbavě stojí v podstatě stejně.
Mercedes oproti Volvu ve dvou aspektech zaostával. Byla to dynamika a prostor pro kolena vzadu. Ani jedna z těchto nevýhod není tak obrovská, aby převážila všechny ostatní výhody. Jmenovitě dokonalý komfort, tišší a kultivovanější motor, lepší fungování asistenčních systémů, nižší spotřebu, nižší cenu dobře vybavených variant a nakonec (nechť Volvo promine) i lepší image značky. Třída E All-Terrain je prostě kočár, se kterým je radost cestovat.
Ne že by Volvo bylo výrazně horší, ale kdybychom si měli vybrat, složíme zálohu u Mercedesu. A klidně bychom se spokojili i s tím čtyřválcem.
Cena testovaného vozu: 1 656 800 Kč (Volvo), 1 558 480 Kč (Mercedes)
Celková cena testovaného vozu: 2 178 440 Kč (Volvo), 1 895 974 Kč (Mercedes)
[wpsm_comparison_table id="359" class=""]
[su_hello-bank-calculator]