- Příjemná ergonomie a řízení
- Univerzálnost a použitelnost
- Povedené diesely 2.0 TDI
- Nemívá za sebou extrémní nájezdy
- Bude si dobře držet hodnotu
–
- Konkurence bývá levnější
- Výbava většiny aut je chudá
- Motory TSI umí zazlobit
- Do terénu se moc nehodí
- Za pět litrů na sto jezdit nebude
Volkswagen Tiguan je možná až zbytečně drahý špás, pokud chcete jen „nějaké“ SUV. Koncernové vozy si u nás dlouhodobě drží cenu nad průměrem trhu a Tiguan není výjimkou. Špatné SUV to ale rozhodně není. Vlastně ve své kategorii patří k tomu nejlepšímu. Má dobré jízdní vlastnosti, je pohodlné, praktické a se správnou motorizací i docela dynamicky nadané. A spolehlivé.
Proti soudobým koncernovým vozům má Tiguan také jednu nepopiratelnou výhodu. Na rozdíl od Passatů, Golfů Variant, Octavií Combi a jiných ve fleetech oblíbených vozů neslouží tak často ve firmách ke statisícovým služebním nájezdům. A oproti třeba Rapidu, Fabii nebo jiným menším autům se mu služební řidiči nemstí za to, že nenafasovali nic lepšího.
Doporučujeme: Test ojetiny — Land Rover Freelander II se terénu nebojí
Zatímco u Passatu 2.0 TDI je roční nájezd 50 000 km spíše norma, Tiguan se většinou vejde do 20 000 km za rok. Jsou exempláře, které často slouží jako druhé nebo třetí auto v rodině. A taková auta za rok najedou třeba jen kolem 10 000 km.
To byl i případ testovaného Volkswagenu Tiguan s motorem 2.0 TDI, manuální převodovkou a pohonem všech kol, který jsme si půjčili v Auto ESA. Vůz z roku 2008 ujel zatím jen 81 000 km a prodejce si ho cenil na 310 000 korun.
Doporučujeme: Ojetiny? Velký přehled všech vozů
Čtyřkolka? Na ty dva týdny v roce je dobrá
A SUV s pohonem všech kol se nám během testu opravdu hodilo, protože to bylo zrovna v té největší zimě, kterou za posledních několik let pamatujeme. Tiguan fungoval dobře a překvapilo nás, jak čitelně se na sněhu chová. V řízení je docela dost odezvy a Haldex zabíral pohotově bez prodlevy. Škoda, že stabilizace nejde úplně vypnout, to by byla s Tiguanem i docela zábava.
Právě promyšlená ergonomie a přirozené řešení ovládacích prvků dělá z koncernových aut příjemné společníky. Možná namítnete, že jsou uvnitř nudná, ale to je záležitost, kterou jsme ochotni odpustit výměnou za dobrou a pohodlnou pozici za volantem a schopnost nás ničím nerozčilovat. To je třeba něco, co některé japonské a hlavně italské a francouzské vozy dokážou dotáhnout až ke škodolibé dokonalosti.
Před koupí ojetého Tiguanu se především dobře rozmyslete, jestli by vám lépe neposloužilo nějaké jiné SUV. Velmi dobrá je třeba Kia Sportage 2.0 CRDI, která se nekazí a schopnostmi se umí Tiguanu vyrovnat. Dobře jezdí i Ford Kuga a pokud chcete zůstat u koncernu, zvažte také Škodu Yeti. Je to možná chudý příbuzný, ale jednodušší technika je v případě ojetého Yetiho spíše plus.
Jestli vás ale táhne Tiguan, rozmlouvat vám ho nebudeme. Před koupí prověřte několik důležitých věcí. Asi nemusíme připomínat, že je vždycky lepší auto kupovat z prověřeného zdroje. Pátrejte v servisní historii. Jednodušší je to u českých aut, u kterých se servisní a kilometrová minulost dohledává snadněji.
Pro klid na duši si s sebou vezměte nestranného a zkušeného mechanika, který vám pomůže odhalit drobnosti a pozná, jestli má za sebou Tiguan vážnou bouračku a jak se s ním jezdilo. Testovací jízda napoví, v jakém stavu je podvozek. Některé exempláře už potřebují poměrně velkou pozornost a servis podvozku, nejčastějším projevem jsou zadní kola „do A“. Ale zavěšení se naštěstí neopravuje nijak složitě.
Prověřte, v jakém stavu je pohon všech kol (hlavně jestli od Haldexu neuniká olej) a na spodku vozu pátrejte po poškození od kamení. Bude to svědčit o tom, že Tiguana, který se obecně hodí spíše na silnici, někdo trápil v težkém terénu. Napoví i stav kol, krytů pod motorem a podobně. Pokud chcete jezdit mimo zpěvněné cesty, hledejte Tiguan ve verzi Track&Field. Má vyšší podvozek a lepší nájezdové úhly.
Nejjistější je jakýkoli dvoulitrový diesel
Pokud jde o motory, tady je volba poměrně jasná. Jedinou jistotu představuje turbodiesel 2.0 TDI. Je celkem jedno, o jakou půjde verzi. Jedná se totiž o onen „proslavený“ motor EA189 plnící normu Euro 5, na který dolehla aféra s obcházením emisních norem. Nebojte, auto s ním splňuje všechny zákony a jezdit normálně můžete. A mechanicky je to dobrý motor. Podrobně jsme si tyto jednotky představili v samostatném článku: Ojeté diesely z Dieselgate? Noční můra pro VW, ale požehnání pro motoristy.
Volkswagen ale na rozdíl od Yetiho dostal dvoulitrový diesel s vyvažovací hřídelí. To se projevuje klidnějším a měkčím chodem motoru. Přestože stále existuje jisté riziko selhání pohonu olejového čerpadla, jeho pravděpodobnost už není tak vysoká jako u starších jednotek 2.0 TDI-PD. Zlepšilo se i uchycení pohonu rozvodů, přesto doporučujeme po větším nájezdu tomu věnovat pozornost.
Doporučujeme: Kia Sportage 2.0 CRDi vs. Volkswagen Tiguan 2.0 TDI — Nečekaně vyrovnaní
Domluvte se se svým mechanikem na servisním plánu, kdy se budou dělat rozvody (poprvé po 120 000 km a pak každých 90 000 km). Pro nový olej jezděte nejpozději po 15 000 km, dvoulitrovým TDI to dělá dobře. Zabráníte také tvorbě kalů v oleji, nadměrnému zanášení EGR a problémům s filtrem pevných částic. O něm většinou majitelé neví, pokud se jen necourají po městě. Typickým projevem problémů s regenerací může být ředění oleje naftou, tak pozor na to.
Zajímavostí je, že do června 2010 měl Tiguan klasický šestistupňový automat s hydrodynamickým měničem. Z hlediska údržby je to asi lepší volba než pozdější DSG. Automaty potřebují každých 60 000 km vyměnit olejovou náplň, ale zatímco klasický měničový automat obvykle drží, DSG potřebuje po zhruba 200 000 km nové spojky.
Rozvody TSI zlobí, nejvíce do roku 2012
Nejvíce vrásek na čele asi budou mít majitelé motorů 1.4 TSI a 2.0 TSI. Volkswagen nasadil modernější jednačtyřku s rozvodovými řemeny až v květnu 2015, do té doby měl motor 1.4 TSI rozvodový řetěz. Problémy s ním jsou, ale jejich výskyt silně závisí na používání auta. Kdo motor podtáčí a parkuje v kopci jen se zařazenou rychlostí, ten si řetěz vytahá klidně už po 40 000 km nebo i dřív. Jsou případy, kdy řetěz přeskočil už po 20 000 km. Naopak u některých kusů zase servisy prováděly výměnu řetězu jen preventivně na přání zákazníka ve 100 000 km.
Zesílený řetěz a upravenou konstrukci napínáků (včetně aretace v napnuté poloze) dostal tenhle motor až v roce 2012. Pak už s ním ty problémy tolik nebývaly. Výměna řetězu přijde na necelých deset tisíc korun.
Motor 2.0 TSI nemá ani tak problémy s řetězem, jako spíše s hydraulickým napínákem vodících lišt. Hrozí, že při vypnutí motoru, jak poklesne tlak oleje, se napínáky uvolní a řetěz přeskočí. Poznáte to až při pokusu o další nastartování. Většinou tomu lze předcházet častými výměnami oleje správné specifikace, ale servisy doporučují tak jako tak preventivní výměnu zhruba po 80 000 km. Motor 2.0 TSI je ale taková bazarová vzácnost se spotřebou 10 až 12 litrů na 100 km. My doporučujeme raději diesel. Kombinace turbodieselu s klasickým měničovým automatem se zdá jako zcela bezproblémová, pokud se o auto budete dobře starat. Myslete ale na to, že se čtyřkolkou a automatem bude i TDI jezdit zhruba za osm.
Nechcete raději Yetiho?
Z pohledu zájemce o ojetinu je Volkswagen Tiguan sice dobrý, ale drahý a většinou chudě vybavený. Je potřeba věnovat více pozornosti údržbě a pohlídat si choulostivá místa. Svěřte péči o auto odborníkovi a stanovte si jasný servisní plán. Rozhodně je lepší všechno řešit s předstihem a nečekat, až se něco rozbije. Když vám mechanik řekne, že je dobré udělat rozvody a preventivně upravit olejové čerpadlo, udělejte to. Následky se pak řeší draho.
Celkově je jinak Tiguan kvalitní, spolehlivý a vlastně i docela bytelný. Otázkou zůstává, jestli by vám jiné konkurenční SUV neudělalo stejnou a vlastně i výhodnější a levnější službu. Škoda Yeti možná není tak prestižní jako Tiguan, ale díky „ošizené“ technice představuje méně rizikovou volbu, aspoň pokud jde o motory a převodovky.
[su_hello-bank-calculator]