• Stylově čistý design v duchu původního Monsteru
• Plynulé a klidné chování motoru i v nízkých otáčkách
• Výkonné brzdy s radiálními třmeny

–

• Chybí ukazatel zařazené rychlosti
• Odpružení příliš netoleruje rozbité silnice
• Homologační držák RZ ruší čisté linie motocyklu

V roce 2002 představila Ducati přelomový model M900. Boloňská značka tehdy upínala k novince velké naděje, ale slávu, jaké Monster nakonec dosáhl, patrně nečekal nikdo. Jednoduchý naháč střední kubatury postupně narostl až do velikosti power nakedu, který se může měřit s těmi nejsilnějšími na planetě, a před pár lety už to skoro vypadalo, že Ducati chce na jeho nejslabší verzi zapomenout.

Při oslavě pětadvacátého výročí prvního modelu však mohly miliony jeho fanoušků zavzpomínat na úplné začátky, kdy se v podstatě z nouze zrodila živoucí legenda. Monster 797 totiž vypadá, jako by Miguel Galluzzi – otec prvního nakedu značky – půjčil současným návrhářům Ducati svůj starý skicák a připomněl jim poučku, že nic jiného než sedlo, nádrž, motor, dvě kola a řídítka nejsou k jízdě potřeba. Legální pohyb po silnici sice vyžaduje ještě nějakou tu povinnou výbavu, jako jsou třeba zrcátka nebo přední blatník, ale ani ta nijak zvlášť nezastíní typickou jednoduchost Monsteru.

Jedním z okének do 25leté historie modelu Monster je přezka na nádrži, pant na odklopení však chybí

Z displeje můžete vyčíst leccos, ukazatel zařazené rychlosti ani údaj o spotřebě se tam však už nevešly

Za jízdy z motorky kouká jenom bachratá zásobárna paliva, vypůjčená z modelu 1200, příhradový rám, vzduchem chlazený desmodromický dvouválec, kulaté přední světlo, červené ráfky, převrácená vidlice KYB, hliníková kyvka a při pohledu z levé strany ještě excentricky umístěný zadní tlumič. Nic víc, nic míň. Jediným rušivým elementem je držák značky, který hyzdí jinak velmi sexy zadek, ale tento nedostatek se dá rychle a levně odstranit.

Jednoduchá stavba 797 navenek působí hodně subtilním dojmem, ale ve skutečnosti jde o motorku s dospělými rozměry. Střed sedla jezdce leží daleko za poměrně vysoko umístěnými a širokými řídítky, která posazu lehce ubírají sportovní charakter. Sedí se tu víc rovně, než u Monsteru bývá zvykem, a na rukou je méně váhy, což na jednu stranu omezuje komunikaci s předním kolem, ale na druhou stranu přidává na komfortu při častém zpomalování, tedy hlavně ve městě. Povolenou rychlost si přitom snadno ohlídáte na přehledném digitálním panelu, který je přímo v zorném poli a dá se snadno přečíst i pod slunečními paprsky.

Doporučujeme Test Ducati Multistrada 950: Ani málo, ani moc

Kromě standardně zobrazeného tachometru a otáčkoměru na budíku najdete spoustu dalších užitečných informací, jako teplotu okolního vzduchu, stav baterie, dva tripy, odpočet rezervy, připomínku následující servisní prohlídky nebo nastavení ABS, a hlavně při jejich přepínání nemusíte pouštět řídítka. Data z palubního počítače vymámíte pohodlně jedním tlačítkem na levé rukojeti a komfortně jsou vyřešeny také další ruční ovladače. Mechanická spojka jde snadno umáčknout dvěma prsty a nemá sebemenší problém s dávkováním při rozjezdu, páčku přední brzdy ve většině situací obsloužíte dokonce pouhým ukazováčkem.

Seřídit předpětí pružiny na tlumiči Sachs je díky umístění na straně jednodušší, bez nářadí se ale neobejdete

Na stejnou „user friend­ly“ notu je naladěn i vzduchem chlazený agregát Desmodue. Dokud ho nepustíte přes 6000 otáček, vyzařuje z něj až nezvyklý klid. Zapomeňte na on-off efekt i pověstnou hrubost, doprovázenou větším než malým množstvím vibrací při každém přidání plynu! Motor reaguje na otočení rukojeti naprosto plynule, byť s poněkud vlažnějším nástupem. Do vyšších otáček se však nenechá dlouho pobízet a plný výkonový potenciál naservíruje během pikosekundy. Ale žádný strach není namístě. I když zabere všech 73 koní najednou, ze sedla vás to zřejmě neshodí, ale v kombinaci se
67 newtonmetry a suchou hmotností 175 kilogramů se dá mluvit o sportovním svezení.

Spodní polovina otáček má naopak typicky městský, nebo chcete-li, kochací charakter. Univerzálnímu projevu dvouválce odpovídá převodovka s delším odstupňováním a přiměřeně odolným řazením. Žádné kompromisy ale nenajdete na podvozku. Tuhé odpružení nejlépe funguje při svižném střídání zatáček s kvalitním povrchem, o to méně si však rozumí s nerovnostmi. Rázy od výmolů se díky vzpřímené jízdní pozici naštěstí nepřenáší tak silně do rukou, zato v sedle je cítit každý propadlý kanál podstatně víc. Omezenou míru pohodlí vám však bohatě vynahradí přesné a čitelné řízení, prodloužená geometrie nového rámu, která pomáhá stabilitě v přímém směru i v náklonu, a brzdy s nadstandardní specifikací. 797 evidentně míří na široký okruh zákazníků, ale sportovní rodokmen nezapře.

Cena testovaného motocyklu: 225 000 Kč

[su_hello-bank-calculator]