Test Dacia Duster 1.3 TCe 4×4: Co všechno vylepšila modernizace, a na co se stále nedostalo?

Duster vznikl jako cenově dostupné SUV, které zvládne i náročnější terén, a postupně u něj přibylo komfortu i stylu. Devátý nejprodávanější model evropského trhu loňského roku s bezmála 150 tisíci registracemi a ve stejném období 11. nejoblíbenější nový vůz v ČR (4044 kusů) prošel v rámci nové identity značky Dacia modernizací. Přídi dominuje nové logo, které díky bílé barvě vysloveně svítí na tmavém pozadí. Skládá se ze stylizovaných písmen D a C a vytvářejí i jakési módní X, což má nejspíš posílit outdoorovou image značky. Současně navíc tak trochu připomínají články řetězu a opticky navazují na grafiku světlometů. Ty mají potkávací LED světla, ale dálková obstarávají halogeny. Obojí plní svoji roli dobře. 

Kromě upravené masky je nový emblém umístěn také na krytech kol, zatímco na zádi je, stejně jako na volantu, opět stylizovaný bílý nápis Dacia. Vizuální změnu doprovází zavedení nových barev, mezi nimiž je i zelená Dusty, za kterou se stejně jako v případě běžné metalízy připlácí 15 700 Kč. 

V rámci změn designu byly nahrazeny některé stříbřité prvky tmavším odstínem plastů (pro střešní ližiny, přední a zadní ochranné lišty a kryty vnějších zpětných zrcátek). Není to možná tak „prďácké“, ale případné šrámy se lépe skryjí, což ocení zvláště ti, kdo auto hodně využívají v terénu. Nejen těm bude nadále vadit vystupující plastové kryty prahů, o které si při vystupování u zašpiněného auta snadno umažou nohavice. Stále si je potřeba dát pozor i na zahnuté konce okenních rámů dveří, které působí trochu nebezpečně pro oči. 

Dacia používá mnohá lacinější řešení a postrádá tak i senzory v klikách. S hands-free kartou na otevírání v kapse (za 6000 Kč) se stejně jako o Renaultů při přiblížení auto samo odemyká a při odchodu opět zamyká. U střední výbavy Journey nechybí ani po zamčení automaticky elektricky sklopná vnější zpětná zrcátka. Na druhé straně zadní brzdy jsou stále bubnové a v kabině najdete jen samé tvrdé plasty. 

Ve znamení osmiúhelníku 

Uvnitř se změnil design výdechů ventilace, které mají nově místo kulatých osmiúhelníkový tvar. Ovládání vnějších zrcátek se u Dusteru nově přesunulo do obvyklého místa ve výplni dveří ke stahování oken. Kvůli puštění rádia, ale i stahování oken, musíte nadále nastartovat motor.

Kamery okolo auta (systém Multiview za 7000 Kč) sice nevytváří v poslední době stále rozšířenější 360° pohled z ptačí perspektivy, ale možnost přepínání jednotlivých kamer nechybí. Můžete si tak v případě potřeby navolit pohled na přední kola, což často v terénu přijde vhod. Obrazovka infotainmentu postačuje, navigace (standard) s mapovými podklady od TomTomu na 3 roky je dobrá, a určitě oceníte i nadále samostatné ovládání ventilace, které dokážete obsluhovat téměř popaměti. Duster vyhoví zejména těm, kdo mají rádi jednoduchá auta. Nadále umožňuje jen minimum nastavení přes palubní systémy. Nechybí Android Auto i Apple CarPlay, ale například příjem rádia v tunelu je omezený.

Poddajná přední sedadla jsou spíše menší a při delších jízdách z nich trochu bolí záda. O mnoho horší to není ani vzadu, kde je na nohy tak akorát místa. Zadní osazenstvo má navíc k dispozici dva USB porty. 

Čtyřkolka s mezinápravovou spojkou má příplatkovou rezervu (4000 Kč) uvnitř, oproti předokolce, u níž je zespodu, se tak nezašpiní, zabírá ale prostor v zavazadlovém prostoru, kde je jinak u verze s pohonem na LPG nádrž na plyn. Zavazadelník s celkovou kapacitou 411 litrů je s ohledem na velikost auta dostatečně hluboký. S plnohodnotnou rezervou je podlaha v úrovni vstupního prahu, což ubírá nějaký ten litr, ale zato je nakládání snadnější. Po sklopení opěradel zadních sedadel ale vzniká výrazný schod. 

Nabídka motorů je na dnešní poměry docela pestrá. Základem je přeplňovaný litrový tříválec s výkonem 91 koní, a to i s alternativním pohonem na LPG, vrcholem pak osvědčený motor 1.3 TCE se 150 koni. Ten můžete mít buď s pohonem všech kol, nebo jako předokolku s automatem. Kombinace pohonu všech kol a automatu se bohužel nedodává, což je určitě škoda. Nadále je v nabídce i diesel 1,5 litru s výkonem 115 koní, a to i s pohonem všech kol. Ten vychází cenově výhodněji, než verze s motorem 1.3 TCE. 

 Jednička jako katapult 

Tento čtyřválec dává Dusteru křídla. Na stovce je s ním Duster se čtyřkolkou za 10,4 s, ale padesátku tam máte „cobydup“. Jednička je extrémně krátká a plní funkci terénní redukce. V pohodě se tak můžete rozjíždět na dvojku, která je též hodně krátká. Naopak šestka je hodně dlouhá. Šestistupňová převodovka má poměrně přesné řazení, ale s patrnou vůlí v kulise a patrnými přenosy rázů při zrychlování. Průměrně z 50litrové nádrže ubyde na 100 km 7,5 litru benzinu, na okresce je to o litr méně, ve městě o půl litru více. 

 Na 17“ pneumatikách s poměrně vysokým profilem Duster poskytuje vcelku dostatek komfortu, ale na terénních nervnostech posádku pořádně protřese. A to přes měkčí odpružení, vzhledem k němuž se má tato Dacia v ostře projížděných zatáčkách tendenci zřetelněji naklánět. Stabilita za běžného tempa je ale přesto uspokojivá. Čtyřkolka má víceprvkovou zadní nápravu. Terénní zaměření je znát, cit v přeposilovaném řízení opravdu nehledejte. Jedná se auto pro klidnou jízdu. Na úrovni tuzemského dálničního limitu Duster není nijak nadměrně hlučný. 

V terénu je Duster obratný. Otočným voličem na středovém tunelu můžete z režimu „auto“, kde se automaticky podle podmínek připojují k předním i zadní kola, přepnout i na „4WD Lock“, v němž se natvrdo spojí přední a zadní náprava (50:50), ale funguje to jen do rychlosti zhruba 80 km/h.

Podvozek působí dostatečně robustně a u čtyřkolky oceníte velkorysou světlost 214 cm, nijak dlouhý rozvor i krátké převisy karoserie. Celoroční pneumatiky M+S s hvězdičkou, které akceptují i prudérní Rakušáci v Alpách, mají poměrně výrazný vzorek pro jízdu v terénu. K dispozici je asistent pro sjíždění prudkých svahů, systém usnadňující rozjezd do prudkého kopce a na středové obrazovce si můžete navolit zobrazování náklonů, což se hodí zejména pro kontrolu bočního náklonu. 

Duster je auto, které si na nic nehraje. Testovaná verze s moderní třináctistovkou v terénu vyhoví dobře, diesel s lepším průběhem ještě většího točivého momentu se ale přesto zdá jako lepší volba. Navíc vyjde dokonce o 12 000 Kč levněji. Za poslední rok Dacie hodně podražily. Duster v provedení 1.3 TCe 4×4 Journey „startuje“ na 567 000 Kč, testované provedení s příplatkovými prvky pak vyjde na 605 700 Kč. To se již zdá na tuto značku docela dost peněz. Na druhou stranu, auta zdražila obecně. Za podobné peníze seženete Ssangyong Korando s výkonem 163 koní, který vyjde v základní výbavě se čtyřkolkou na 618 800 Kč, Suzuki Vitara 4×4 s výkonem 129 koní začíná na 647 900 Kč. Tak si vyberte!

---

---