Kdo má na auto několik milionů, příliš neřeší litry či milimetry. Tady rozhodují jiné kvality. A protože v nejvyšších třídách už nebodují jen sedany, postavili jsme vedle nestora v podobě Mercedesu třídy S poněkud robustnějšího nováčka. BMW po 13 letech přestalo přenechávat zájemce o full size SUV Mercedesu GL a prolomilo pětimetrovou hranici s novým modelem X7.
Takže klasik proti módnímu výstřelku. A i když se tomu nechce věřit, pod oběma německými kapotami bijí ekologická srdce. Zatímco BMW do třílitrového dieselu nacpalo už čtyři turba, Mercedes S se poprvé představuje jako plug-in hybrid. Legendární označení 560 sice evokuje plnotučnou V8, avšak malé písmenko e nás vrací na zem. Zde pracuje jen V6, zato s podporou elektromotoru, který je integrován do devítistupňové automatické převodovky. A vlastně to nakonec vypadá na dobrý kompromis, ještě před pár lety uvažoval Daimler o tom, že plug-in hybridnímu esku nadělí válce čtyři.
Podle výrobce 50, v praxi jen zhruba 40 kilometrů ujede Mercedes čistě na elektřinu. Zvládá i svižnější akceleraci a rychlost do 130 km/h, aniž by si jen na jediný okamžik musel vypůjčit něco z výkonu šestiválce. Ten se teprve s prudším sešlápnutím plynového pedálu probudí k životu, stejně jako v okamžiku, kdy dochází zásoba energie v akumulátorech umístěných v kufru za zadními sedadly. Ale ve skutečnosti elektřina autu nikdy zcela nedojde – vždy si nějakou vyrobí jízdou z kopce nebo při brzdění, což umožňuje částečně elektrický pohon i v případě, že majitel svůj Mercedes ze zásuvky nedobíjí. V takovém případě esko funguje jako klasický hybrid se vším všudy, včetně nižší spotřeby.
https://autobible.euro.cz/test-mercedes-benz-400-d-4matic-stale-spici/
Právě spotřeba je však u plug-inu značně proměnlivá: Pokud je auto plně dobité a ujede přesně 100 kilometrů, pak lze naměřit i fantasticky vyhlížejících 3,8 litru. S dalšími kilometry však spotřeba stoupne na 6,5 litru, po městě ještě o zhruba půllitr více. I to je však na 2,2 tuny vážící auto pozoruhodně málo. Že by totéž dokázal i mnohem levnější diesel? Jistě, ale sametový projev zážehového šestiválce a bezhlučnou jízdu na elektřinu vykouzlit nedokáže.
S čistě dieselovým BMW vypadá matematika jinak. Výsledná čísla jsou o necelou půlku vyšší, ovšem oscilace kolem devítilitrové spotřeby není u dvouapůltunového mastodonta s pohonem všech 22" kol vůbec špatná. Příčinu najdete v technickém popisu motoru. Třílitrový šestiválec zde totiž pohánějí rovnou 4 turba. Ta vykouzlila kromě nízké spotřeby téměř snový výkon i točivý moment.
Jenže pohon, který i s menší X5 cvičí důstojně, ale nikoliv závratně, má zde ještě o poznání více práce. Subjektivní dynamika trochu zklame, jenže pohled na letící ručku rychloměru říká, že je vše v pořádku. Skvěle odhlučněný mamut zkrátka jen potlačuje subjektivní vjemy. Výsledná plynulost se nečekaně podobá Mercedesu. Motor zde sice běží pořád, avšak snadno ho přeslechnete. Mercedesí šestiválec automaticky zháší takřka při každé deceleraci nebo když auto plachtí z mírného kopce. Posádka to však pozná nanejvýš podle ručky otáčkoměru, přechody mezi elektrickým a spalovacím pohonem jsou po neblahých zkušenostech z nedávné minulosti dovedeny k naprosté dokonalosti.
Benz je i přes své hybridní ústrojí lehčím autem než vysoké BMW, přesto však jeho zvýšená hmotnost nezůstala zcela bez následků. Přidaná kila nad zadní nápravou řidič vnímá nejen při brzdění, ale hlavně při rychlých změnách směru. Auto je sice díky armádě asistentů s přehledem zvládá, ale není to úplně jeho parketa, což se odráží i ve větších náklonech karoserie. Nejlépe se esko cítí na dálnicích a rovných okreskách, kde může naplno vyniknout komfort jeho vzduchového podvozku.
Tak trochu samo sobě se ale při jízdním projevu zpronevěřilo i BMW. X7 je totiž historicky první BMW s výhradně vzduchovým pérováním. A to zde, na rozdíl od menší X5, která vzduch dostala už dříve, avšak pouze volitelný, umí vyčarovat ryzí komfort. Sice svázaným známými omezeními při náhlém přejezdu krátké nerovnosti, avšak přesto mezi velkými SUV znamenitým.
https://autobible.euro.cz/bmw-x7-bylo-odhaleno-si-stoji-ve-srovnani-q7-range-roverem-mercedesem-gls/
Konstruktéři, kteří nikdy předtím výhradně komfortní auta nestavěli, se však natolik (a úspěšně) zaměřili na ryzí pohodlí, že zapomněli na to, že BMW bývalo donedávna sportovní značkou. Takový rozpor mezi zcela antiřidičským řízením a označením „M“ jsme u BMW ještě nezažili. Řízení nepředává rukám vůbec žádné informace a zjistit počínající smyk je zde úkol výhradně pro elektroniku a oči. Škoda, konkurenti mnohdy dokazují, že komfort a kontrola nemusí být v tak příkrém rozporu...
BMW X7 M50d vs. Mercedes-Benz S 560 e: Verdikt
+
- cestovní komfort, přepravní kapacita, pokročilé asistenty (BMW)
- spotřeba paliva, mimořádný komfort jízdy, dynamické vlastnosti (MB)
-
- zcela necitlivé řízení, pocitově slabší dynamika, nepřehledný iDrive (BMW)
- omezený prostor v kufru, vysoká základní cena, vyšší hmotnost (MB)
BMW je univerzální stroj, který toho hodně odveze, a přitom ve velkém pohodlí. Jezdí rychle, moc nežere a příslušnost k prémiové značce dává najevo výrazně. Zřejmě až moc, pohled na superagresivní příď s gigantickými ledvinami vyžaduje zvyk. Mercedes sice neodveze sedm lidí a ještě k tomu přívěs se dvěma koňmi, ale ve všem ostatním je trochu lepší. A nerezignoval na snahu potěšit evropského řidiče.
Foto: Petr Bača
[wpsm_comparison_table id="1008" class=""]