Stanislav Indruch (neregistrovaný)
Ačkoli je v záhlaví článku že doba nabíjení se díky rychlonabíječlám se dostala na přijatelnou úroveň, ptám se: Co je to přijatelná úroveň? Pokud se doba nabíjení nesníží na stejnou dobu, za kterou natankujeme plnou nádrž tak to bude pořád obrovská nevýhoda, nemluvě o pořizovací ceně. A pokud po nájezdu 170000 už ztrácí baterie 25% kapacity, tak to si snad dělaní z lidí blázny. Pokud nemohlou garantovat plnou kapacitu do 500000km, tak elektromobil nechci ani náhodou. Stanislav
František (neregistrovaný)
Článek je neumělou kompilací problémů skutečných i virtuálních. Například úder blesku, nebo myčku asi nikdo v úvahách neřeší, naproti tomu dojezd je problém klíčový. V médiích je často podceňován, potlačován jako podružný a naopak je až fanaticky vyzdvihováno třeba zrychlení, nebo kroutící moment. Přitom to jsou parametry, zajímající několik procent nadšenců. Pokud chci utratit milion a víc za auto do města, za druhé auto v domě a nemám problém s permanentní starostí o stav nabití, pak je auto na baterky jasná volba. Já jsem uživatel, který má auto na cestu do práce, na okresky, na dálnice, na nákupy, na dovolenou, na tahání vozíku s materiálem, na odtah nepojízdného kamaráda s autem, na tahání přívěsu s lodičkou, na... prostě pro život, na vše. Jednou za měsíc tankuju asi polovinu nádrže, opět do plna. Pokud není čas, nebo nálada, nevadí, natankuju za týden. Utratím měsíčně asi 1500 Kč za všechny jízdy. Bez nervů, bez starostí. Může mi někdo říct, proč bych měl denně nabíjet po nocích v garáži a mít stažené půlky, jestli dojedu..?
Milan (neregistrovaný)
Kombinace dojezdu a nabíjení je prostě zatím smrt... Já třeba od auta očekávám, že si ho v pátek nabiju u firmy, o víkendu jsem schopen si v klidu pojezdit nějaké drobnosti. V pondělí ve velmi svižném tempu zvládl 180km do Čech. Ve středu opět 180km zpátky a ve čtvrtek zpátky na firmu. Cca 600km. Nafta to zvládne na jedu nádrž. Tankuji kde chci a trvá to 5 minut. Až to zvládne i EV auto, nebudu s tím mít problém...