Ačkoli dopravní značky by měl teoreticky ovládat každý držitel řidičského průkazu, často se setkáváme s takovými, kteří význam dopravních značek nechápou, případně si jejich funkci vykládají špatně. Jistě, mnoho řidičů dopravní značky prostě ignoruje (i třeba z toho důvodu, že dotyčný zákaz nebo omezení považují za zcela absurdní), případně je mohou přehlédnout. A tomu se ani nedivíme v době, kdy jsou silnice poseté lesem dopravního značení, až se v tom jeden ztrácí.
Co se dozvíte v článku
V následujícím seznamu jsme se snažili vybrat důležité dopravní značky, jejichž význam si řada účastníků silničního provozu vykládá chybně. Věříme (a doufáme), že právě vy patříte k té informovanější části účastníků silničního provozu. Třeba ale znáte někoho, komu byste tento článek rádi ukázali.
1. Zákaz zastavení/stání
Jedna věc je, že řidič dopravní značku přehlédne, ale druhá je špatné vyložení si pojmu zákaz zastavení nebo stání. Zákaz zastavení je poměrně jednoznačný, ale jak je to se zákazem stání – tedy co ještě není stání a co již stání je? Podle zákona zastavení znamená „uvést vozidlo do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu“. Pokud se tedy řidič vzdálí od vozidla a nedochází k samotnému vystupování či nastupování osob a manipulaci s nákladem, lze takové jednání již označit za stání.
TIP: Zkuste si náš test dopravních značek
Zákon v tomto případě neupravuje dobu, do kdy se jedná o zastavení a od kdy je to už stání. Pokud vám tedy před dům přijedou stěhováci, kteří budou hodinu vynášet z auta gauč, skříně a další nábytek, vlastně se pořád jedná o zastavení. Když ale vystoupíte z auta a odskočíte si třeba na pět minut na poštu, jedná se o stání.
Trochu jinou situací je tzv. „zastavení vozidla“, kterým se rozumí zastavit nezávisle na vůli řidiče. Příklad? Posunujete se v koloně a jedete kolem značky zákaz zastavení. Ačkoli je v tomto místě zakázáno zastavit a stát, nelze v takovém případě jednání posoudit jako přestupek, protože jste zastavili nezávisle na své vůli.
Stejné přirovnání by šlo využít například pro poruchu vozidla nebo zhoršení podmínek jízdy tak, že nebylo bezpečné dále pokračovat v jízdě (například povedeň, silný vítr, překážka na silnici a podobně). Porušení zákazu stání či zastavení lze odůvodnit i krajní nouzí, ale to už bude na obhajování ve správním řízení.
Čára zákazu stání
Zákaz zastaveníSe zastavením a stáním souvisí i vodorovné značky přerušovaná žlutá čára a žlutá čára. Nahrazují svislé dopravní značky a fungují úplně stejně. Na přerušované žluté čáře můžete zastavit, ale nesmíte na ní stát. Na nepřerušované žluté čáře nesmíte zastavit ani stát.
2. Klikatá čára žlutá/bílá
Žlutá klikatá čára
Bílá klikatá čáraObčas se na silnici vyskytují vodorovné klikaté bílé a žluté čáry. Co znamenají? Bílá klikatá čára označuje očekávané nebezpečí na silnici a může být třeba před přejezdem, přechodem pro chodce, zúžením a podobně. Nejedná se tedy o místo, které nesmí řidič přejíždět nebo o vyznačení zákazu zastavení či stání, i když logicky by se v takovém místě zastavit nemělo. Tam, kde se nesmí zastavit a stát, to vedle dopravních značek upravuje také zlváštní právní předpis.
VIDEO: Zákazové dopravní značky
Zdroj: YouTube
Žlutá klikatá čára se nejčastěji vyskytuje s doprovodným nápisem ZAS (jako Zásobování), případně třeba BUS nebo TRAM. Jedná se o místo, kde je vyhrazené zastavení či stání pro specifickou skupinu vozidel. Podobné značky lze vidět třeba před vjezdem do některých areálů, případně u vrat nebo nakládacích ramp. Můžete je přejet, ale nesmíte na nich stát. Zastavit na žluté klikaté čáře můžete.
3. Vyhrazený jízdní pruh
Vyhrazený jízdní pruh
Konec vyhrazeného pruhuS pochopením vyhrazeného jízdního pruhu většinou řidiči problém nemají. Větší problém bývá s tím, jak se ve vyhrazeném jízdním pruhu chovat, kdy ho lze použít a podobně. Řidiči často přehlížejí dodatkovou tabulku, která platnost vyhrazenéno pruhu upravuje. Někde je omezena jeho platnost v čase například od 6 do 10 hodin, mimo tuto dobu lze pruh zcela normálně použít a jiné omezení se na něj nevztahuje. Jinde je omezena platnost pruhu pro určitá vozidla.
Vyhrazený pruh můžete použít i pokud je to nutné pro odbočování nebo k objíždění překážky na silnici. Pro předjíždění ho ale použít nelze. Chování některých řidičů u vyhrazených pruhů je ale nepochopitelné. Především je nutné přizpůsobit se aktuální situaci a pokud zrovna řidič neblokuje autobus nebo jiné vozidlo, které smí pruh použít, jistě je rozumné neomezovat jízdu křižovatkou a využít část tohoto pruhu k připojení do nevyhrazeného jízdního pruhu. Že vás ostatní nechtějí pustit? O tom si napíšeme za chvíli.
4. Stůj, dej přednost v jízdě
Značka Stůj, dej přednost v jízdě je také snad každému jasná. To spíše dochází k jejímu přehlédnutí nebo úmyslnému ignorování. Nezpochybňujeme, že v některých místech jsou stopky naprosto zbytečně, až si jeden říká, jestli tam nejsou umístěné jen kvůli jednoduchému a pohodlnému výběru pokut místní policií. Ale to nyní nechme stranou.
TIP: Test zakázkových dopravních značek
Jedním typickým nešvarem u stopky je to, že řidiči vlastně neví, jak se u ní chovat. A neví to mnohdy ani policie, která se snaží v podobných případech pokutovat řidiče za to, že nezastavil. Tady pomůže jedině důsledná obrana ve správním řízení. Zastavit na stopce musíte.
Ale co když jedete za jiným autem, které zastavilo (a vy za ním) a nyní se rozjíždí z křižovatky? Musíte znova zastavit? Záleží na tom, jestli vidíte. Pokud máte i ze svého vozidla za tím prvním dostatečný rozhled do křižovatky a můžete ji bezpečně projet, již jste zastavením svou povinnost splnili a můžete rovnou jet. Není nutné znova „na hranici křižovatky“ zastavit.
Ani v definici značky Stůj, dej přednost v jízdě se o hranici křižovatky nic nepíše. Zákon definuje povinnosti řidiče u stopky takto: „Na příkaz dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí řidič zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má do křižovatky náležitý rozhled.“
5. Střídavé řazení neboli zipování
Je zvláštní, že kvůli takové samozřejmosti, jako je seřazení vozidel z více jízdních pruhů do menšího počtu pruhů, je potřeba řidičům napovídat, jak se mají chovat. Kvůli tomu vznikla značka pro střídavé řazení do pruhů, kdy se mají zařazovat postupně vozidla z jednoho a následně z druhého pruhu. Řidiči se ale podle ní chovat moc neumějí.
Na jedné straně jsou ti, kteří se do průběžného pruhu snaží nacpat zbytečně brzy a blokují druhý pruh, čímž snižují kapacitu komunikace. Nejhorší je to například před zúžením za křižovatkou, kdy nedojedou až k samotnému místu zúžení, ale zastaví třeba sto metrů před ním a vnucují si přednost do druhého pruhu. Tím se celá křižovatka ucpe, i když by vozidla mohla projet a seřadit se v pruhu za křižovatkou.
Na druhé straně jsou pak řidiči v průběžném pruhu, kteří odmítají řidičům v druhém pruhu udělat místo, ačkoli jim dopravní značka takovou povinnost ukládá. Ovšem vyjet z průběžného pruhu, předjet několik aut a snažit se zase nacpat zpět, to se již dá za bezohlednost označit.
6. Stezka pro cyklisty
Notoricky ignorovaná je značka informující o vyhrazené stezce pro cyklisty, někdy kombinovaná též se stezkou pro chodce. Podle zákona má cyklista povinnost takovou stezku použít, pokud vede podle silnice. Mnozí cyklisté se tím však neřídí a dál jedou po silnici, ideálně ve dvojici vedle sebe, čímž samozřejmě omezují řidiče motorových vozidel.
Argument cyklistů „Tam se nedá jezdit! Vždyť tam chodí chodci a omezují mě!“ má zhruba stejnou váhu, jako kdyby řidič rychlého auta řekl: „Po dálnici se nedá jezdit! Kamiony tam jezdí osmdesát a omezují mě.“ Pokud zkrátka vede podél silnice cyklostezka, máte jet po ní. Konec diskuze.
7. Konec nejvyšší dovolené rychlosti
S těmito značkami se nejčastěji setkáváme na koncích dopravních omezení třeba na dálnici. Většinou se jedná o dočasné omezení na 80 km/h, někde i na 60 km/h (nebo samozřejmě jiné). Značka se často používá také na světelných tabulích s proměnným značením, případně se na konci omezení setkáme s jednou značkou bez údaje rychlosti, která znamená konec všech zákazů. Ruší také rychlostní omezení a spolu s ním další zákazy, například zákaz předjíždění.
Všimli jste si, kolik lidí u takové značky zapomíná akcelerovat? Někteří řidiči dál pokračují necelou osmdesátkou, pěkně usazeni v levém pruhu. Když už se někdo rozhodne, že nemá sílu jet na přehledné a sjízdné dálnici rychleji než osmdesát, měl by se aspoň laskavě odklidit do pravého pruhu a nepřekážet těm, kteří nemají problém se po dálnici pohybovat vyšší rychlostí, například povolenou stotřicítkou.
Napadají vás ještě nějaké dopravní značky, jejichž význam řidiči nechápou, respektive si ho vykládají špatně? Vaše tipy spolu s vysvětlením uvítáme v komentářích pod článkem.
Naposled aktualizováno 21. srpna 2020
Dalibor Žák. Titulní foto: Pixabay.com