Někteří začínající veteránisté mají jasno. K zájmu o stará auta je přivedl určitý konkrétní typ, který se jim prostě líbí a touží po něm. Možná je takovým autem vozili rodiče v dětství. Možná ho viděli někde ve filmu nebo na výstavě. Zkrátka chtějí osmiválcový Mustang z roku 1968 a nic jiného. Jiným naopak učaroval svět starých aut jako takový. Zatím ale nemají přesnou představu, jak do něj vstoupit. Pak je vhodné si položit několik otázek.
K čemu budu auto používat?
Pokud hledám auto na občasné vyjížďky a účast na srazech nesoutěžního charakteru nebo se chci prostě o víkendu projet něčím zajímavým a užívat si samotnou jízdu, dokáže takovou představu naplnit velmi široká škála automobilů. Jestli mám v plánu se zúčastňovat soutěží elegance či větších organizovanějších srazů pro vybranou skupinu podle značky (třeba srazy Rolls-Royce a Bentley), období (např. do roku 1945) nebo původu vozu (italské či americké stroje apod.), chce výběr značky a modelu trochu více pečlivosti. V soutěžích elegance bude mít vždy výhodu méně známý typ před běžným a sportovní či otevřené provedení před standardním. Ne že by se s klasickou Škodou 1000 MB nebo čtyřdveřovou Pragou Piccolo nedala vyhrát soutěž elegance. Dvoudveřová 1000 MBX nebo otevřený roadster Praga Baby to ale budou mít snazší.
Svět veteránů je mimořádně bohatý a krásný. Stejně pestrá je dnes i nabídka automobilů starších třiceti let. Rozhodně je z čeho vybíratPro stále populárnější setinové rallye nebo orientační soutěže by měl zájemce preferovat jízdní vlastnosti a snadné ovládání auta. Není náhoda, že většina úspěšných posádek používá relativně modernější stroje ze 60. až 80. let. Většinou sportovní nebo silnější cestovní modely. Máte-li dorazit někam na čas, dohánět ztráty či trefit paprsek laseru s přesností na setinu sekundy, je vždy praktičtější relativně silné, dobře zrychlující a brzdící auto. Jako například Porsche 911, Alfa Romeo Bertone, některý britský roadster nebo výkonnější BMW. Existují samozřejmě i výkonná a rychlá auta z 20. nebo 30. let (Bugatti, Alfy Romeo nebo Bentley). Ta se ale pohybují v hodně vysokých cenových relacích a jejich provozování ani řízení není nic pro začátečníka. Na sportovních podnicích také posádky tráví v autě mnoho času. Jezdí se i za nepříznivého počasí a velkou roli hraje spolehlivost techniky. V noční etapě oceníte slušná světla, za deště výkonné stěrače a ventilátor apod.
Zanedbat nelze ani riziko poškození, které více zamrzí u dokonale zachovaného unikátu s originálním lakem, případně u exotického auta s naprosto nesehnatelnými náhradními díly než u běžného typu po renovaci. Tam si prostě po nešťastném zásahu kamínku objednáte nové přední okno a za týden ho máte doma. Extrémním případem jsou pak plnohodnotné závody a soutěže historiků na okruzích nebo uzavřených tratích (rallye, závody do vrchu), kde jde pouze o rychlost. Takové vozy jsou příslušně upravené na základě předpisů. Často používají některé moderní komponenty v souladu s homologací (ochranné rámy, sedačky...) a s rizikem havárie se u nich v podstatě počítá. O kosmetických poškozeních ani nemluvě. Promáčkliny a šrámy, kterých si jezdec rallye na svém Kadettu B nebo Lancii Fulvia ani nevšimne, by majitele naleštěné Hispano Suizy směřující na Concours d’Elegance rozplakaly.
Obvykle se vyplatí připlatit za exemplář v původním stavu a vyhnout se takzvaným projektům. U některých modelů už dnes ale nemáte moc na výběrV posledních letech bývají historická auta chápána také jako investice s úkolem zhodnotit vložené peníze. Zde se radí těžko. Ceny se samozřejmě odvíjejí od poptávky, takže ideálem by bylo zvolit model, který je momentálně k mání levně, ale jehož cena stoupne. První faktor neplatí u obvyklých investičních strojů, jako Jaguar E-Type či XK, Porsche 911, Mercedes SL, Škoda Felicia nebo 110 R a tak dále. Naopak u vzácností typu Jensen, De Tomaso nebo Borgward zase není jisté, zda je trh v budoucnu „objeví“ a ceny vzrostou. Zmiňovat se o extrémech typu Ferrari z 50. let nebo závodních originálech po slavných jezdcích v hodnotách mnoha desítek či stovek milionů asi ani nemá cenu.
Jaké zvolím období?
Předválečný vůz s nesynchronizovanou převodovkou, uzoučkými pneumatikami a lankovými brzdami vyžaduje od řidiče zcela jiné nasazení a dovednosti než poměrně silné a pohodlné auto vyšší třídy ze 60. nebo 70. let. Kdo si dopřeje nějakého toho Jaguara, Maserati nebo Mercedes, může i v dnešním provozu patřit mezi ty rychlejší. Ovšem dojet do cíle se slaboučkým motorem a zažít pocit z ovládnutí nedokonalého stroje má samozřejmě také svoje kouzlo. Vedle meziválečných vozidel jej v poněkud dostupnější podobě nabídnou i lidová poválečná auta, jako Fiat 500, VW Brouk, Mini a Citroën 2CV. U nich má navíc majitel šanci zvládnout nějakou tu údržbu či opravu vlastními silami. Logicky jsou příznivější rovněž po stránce pořizovací ceny a nákladů na provoz. Účast na některých veteránských akcích také bývá omezena jen pro starší stroje. Typicky do roku 1945 nebo 1950.
Jak složitý je servis?
Historický vůz vyžaduje pro svůj provoz podstatně větší péči než moderní automobil. Na starých autech se prostě čas od času něco porouchá. Kupec by tak už při nákupu měl brát v úvahu shánění náhradních dílů a provádění servisních prací. Zde panují až nečekaně velké rozdíly. Některé automobilové značky (třeba BMW, Porsche nebo Mercedes) nabízejí běžně u dealerů mnoho náhradních dílů i pro své historické modely, dokonce i ty meziválečné. Pro nejstarší nebo méně obvyklé typy jde většinou jen o základní mechanické díly. V případě běžných modelů je ale nabídka mnohem širší. Chybí snad jen některé kosmetické záležitosti, jako vzory čalounění, lišty či doplňky. Ceny originálních dílů ovšem nejsou lidové.
U jiných značek a typů už se ale náhradní díly získat přímo od výrobce nedají. Existuje ovšem široká nabídka od nezávislých specialistů. Nečekaně snadno dostupné bývají díly pro některé zaniklé značky. Zejména ty britské, jako MG (především model B), Austin Healey nebo Triumphy řady TR. U vozů se složitější dostupností dílů mnohdy pomohou značkové kluby. Buď v Česku, nebo častěji v zahraničí. Obdobně to platí pro servisní manuály a dílenské příručky. Pokud už náhradní díl pro daný vůz není dostupný vůbec, nezbývá než jej nechat vyrobit na míru nebo repasovat starou součástku. To si logicky vyžádá mnohem více času a peněz než při nákupu nového dílu.
Kdo bude s autem jezdit?
Než nějaký vůz opravdu koupíme, budoucí řidič by se do něj měl přinejmenším posadit a ideálně si jej i projet. Jde o to, že mnoho starých aut není zrovna přátelských k postavám vybočujícím z průměru. Zejména směrem nahoru. Sedadla starých aut v drtivé většině nejsou nastavitelná na výšku. Nastavování volantu se začalo rozšiřovat až v 70. letech, a to ještě jen v jedné ose, a zdaleka ne u všech modelů. Zejména do menších sportovních vozů italské, anglické nebo japonské provenience se větší postavy prostě nemusí vejít. Například skvěle jezdící Lancia Fulvia Coupé nebo populární originální Mini jsou pro dvoumetrové dlouhány prostě tabu. Leccos lze samozřejmě vyřešit. Třeba změnou ukotvení sedačky. Jenže věci typu rozložení pedálů změnit nelze. Případnou úpravu je vhodné konzultovat dopředu, nikoliv až po koupi. Dvojnásob to platí, pokud se hledá veterán pro osoby se sníženou pohyblivostí nebo dokonce pro přestavbu na ruční řízení. I taková přání ale lze splnit.
Zachovalý exemplář je ideál
Historické vozidlo lze v podstatě koupit ve třech různých stádiích jeho života: dosud nerenovovaný exemplář, vůz po provedené renovaci nebo jako renovaci vyžadující kus (obvykle označovaný jako projekt). Dosud nerenovovaný vůz v dobrém původním stavu je ideální variantou pro většinu záměrů. Ve výjimečných případech má ještě originální lak, původní čalounění a nepoškozenou karoserii. Takových aut je ale na trhu minimum a jejich majitelé si je vysoce cení. Většinou se v podobném stavu nachází exkluzivní vzácné typy, které předchozí vlastníci nikdy nepoužívali na běžné ježdění a pečlivě je chránili. Druhou možností jsou pak obyčejnější modely, které nebyly používány v zimě nebo jiným nešetrným způsobem. Relativně často potká takový úděl kabriolety, naopak sedanům, kombíkům nebo terénním vozům bývá dopřán zřídka. Existují rovněž některé zvláštní případy. Třeba auta po dobrovolných hasičích, která vyjíždí jen výjimečně.
Někdy může být obtížné poznat, zda vůz opravdu má originální lak, jak tvrdí prodávající. Velkým pomocníkem je v takovém případě elektronický měřák tloušťky laku. Ještě lepší je ovšem expertíza zkušeného odborníka. Ta je ostatně při koupi (nejen) prvního veterána velmi doporučeníhodná.
Renovovaný kus: Požadujte dokumentaci
U auta po provedené renovaci je ideální, pokud je k dispozici fotografická dokumentace jejího průběhu a faktury za práci i za použitý materiál. Renovace mohla být jako celek provedena jednou společností. Majitel ale mohl objednat práce jednotlivě u klempíře, lakýrníka, motoráře atd. V našich podmínkách není výjimkou ani třetí možnost, a to, že majitel renovoval auto zcela nebo alespoň částečně sám.
Na setinové rallye budou lepší stroje, které se dobře řídí a mají větší výkon
Pro skutečné závodní nebo soutěžní nasazení nepotřebujete dokonalý vzhled, ale technikuV případě pojízdného renovovaného veterána se lze v podstatě odkázat na doporučení platná pro nákup ojetého auta. Je vhodné si dopředu zjistit slabiny daného typu a motorizace a pečlivě je zkontrolovat. Pokud možno provést delší zkušební jízdu v různých režimech (studený/zahřátý motor, zatáčkovitá trasa/dálnice), vyzkoušet veškeré elektrické funkce. U historiků je oproti moderním vozům ale možná důležitější stav karoserie, protože koroze plechů je jak nejčastějším, tak nejhůře a nejdráže odstranitelným problémem. Mechanické závady se většinou dají vyřešit. Pokud ale byla renovace karoserie včetně odstranění koroze provedena nedbale, nebo pokud už mezitím stihla rez auto znovu napadnout, může být i zdánlivě pěkný a dobře fungující vůz kandidátem na další celkovou renovaci. Tomu by měla odpovídat poptávaná cena.
Projekt: Důležitý je původ
U vozu ve stavu vyžadujícím renovaci (tzv. projektu) bychom se měli zaměřit na jeho původnost a kompletnost. Pokud v minulosti prošel významnějšími úpravami, bývá velmi obtížné a nákladné jej vrátit do původního stavu. Největší problém po stránce chybějících dílů tradičně představuje tzv. kosmetika: specifické látky čalounění, chromované lišty a tak dále. Tyto díly u mnoha modelů neexistují z druhovýroby a originály se shání jen těžko a draze.
Některé akce jsou omezené věkem nebo původem vozu. I na to je dobré při výběru mysletPři uvažované renovaci je velmi vhodné se již dopředu informovat kromě dostupnosti dílů také o předpokládaných cenách za práci, pokud vůz svěříme renovační dílně nebo jednotlivým odborníkům. V Česku existuje několik firem s velmi dobrou pověstí, zabývajících se renovacemi historických vozidel. Přestože jejich služby většinou vyjdou finančně o něco výhodněji než v západní Evropě, v absolutních částkách levné nebývají. Pokud majitel renovaci sám koordinuje a zadává práce jednotlivým řemeslníkům, může ušetřit část nákladů. Na druhou stranu je obvykle nutné auto převážet, ladit termíny u specialistů a připravit se na možné třecí plochy tam, kde se jejich práce „potkává“.
Zkušenosti ukazují, že pokud je možné sehnat zachovalý nerenovovaný kus požadovaného typu v dobrém stavu, obvykle se jej vyplatí koupit i za výrazně vyšší cenu. Náklady na renovaci se totiž dopředu jen velmi těžko odhadují. Nakonec bývají vyšší, než se předpokládalo. Výjimkou může být situace, kdy je nový majitel schopen provést významnou část prací svépomocí a ideálně i ve svých prostorách (dílně, větší garáži). Tady je ovšem potřeba vzít v úvahu jak potřebný čas, tak výslednou kvalitu. Například i velmi šikovný lakýrník jen těžko docílí kvalitního výsledku bez lakovacího boxu.
A co veterán na závody?
V případě vozu pro rychlostní soutěže (rallye) budou vždy potřebné výrazné úpravy. Ze sériového interiéru zůstane maximálně palubní deska a výplně dveří. Do karoserie se bude upevňovat ochranný rám a tak podobně. Proto je zbytečné utrácet více peněz za zachovalý vůz s krásnou „kosmetikou“, která stejně při závodech vezme za své. Lépe je investovat do auta v předrenovačním stádiu, případně do nekompletního vozu. Ušetřené peníze pak můžete vložit do důkladné opravy a specializovaných dílů.
Už při nákupu berte v úvahu také shánění náhradních dílů
Při troše trpělivosti získáte skvělou hračku i solidní investiciAť už zvolíte jakýkoliv typ v jakémkoliv stavu, nenechte se odradit. Veterány jsou staré stroje. Ani při maximální snaze nikdy nepůjde vše podle plánu. Výsledek ovšem stojí za to. Při troše trpělivosti získáte nejen úžasnou víkendovou „hračku“ a zdroj potěšení, ale také solidní investici a dobrý pocit, že chráníte a udržujete kousek historie.