Pomáhat a chránit. Zprofanované heslo si poněkud svérázně vyložil policista, který za plného provozu zastavil na dálnici D46 řidiče, aby s ním „projednal“ údajně rychlou jízdu. (Na videozáznam se můžete podívat zde.)
Policista sice cestoval v označeném policejním voze a použil majáky, jinak ale žádné bezpečnostní opatření k ochraně sebe samého a především zastaveného řidiče nepřijal. Navíc měl civilní oblečení. Překročení povolené rychlosti údajně identifikoval pomocí rychloměru ve svém voze (kterážto metrologická improvizace nám připomněla slavnou kauzu mozkového myšlení). Přestupek „vyřešil“ na místě domluvou. Nyní se ukázalo, že vyvázne bez trestu. Meritum věci nás ale dnes zajímat nebude, názor si uděláte sami. Na případu nás zaujaly komunikační perly z úst policejní mluvčí, která se ocitla před nezáviděníhodným úkolem obhájit postup svého kolegy a jeho nadřízených v médiích.
„Příslušný služební funkcionář kvitoval aktivní přístup policisty a vzhledem k okolnostem upustil od uložení kázeňského trestu, neboť k nápravě policisty postačilo samotné projednání kázeňského přestupku,” řekla serveru Novinky.cz vedoucí oddělení tisku a prevence krajského ředitelství policie moravskoslezského kraje Gabriela Pokorná. To je fascinující příklad dvojího metru. Zatímco řidičům hrozí za banální porušení pravidel bez jakékoliv reálné nebezpečnosti čím dál tím drakoničtější tresty, potenciálně život ohrožující jednání policisty stačí vyřešit projednáním. A není to zdaleka poprvé, co se policie a její dozorové orgány stavějí ke svým kolegům daleko shovívavěji než k civilům. Inu, co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.
To se však policejní mluvčí teprve rozehřívala. Dál pokračovala tvrzením, že „žádný policista ve službě nemůže ze zákona a při dodržení platných zákonů přihlížet protiprávnímu jednání“. To je pravda, ale existuje také cosi jako zásada přiměřenosti. A tady máme vytvoření velmi rizikové situace (odstavené vozidlo na dálnici) v reakci na bagatelní porušení předpisů. Jak víme, že bylo bagatelní? Jiné být nemohlo, když ho policista „vyřešil“ domluvou. Pokud by nechal jen tak odjet řidiče, který bezprostředně ohrožoval provoz, dopustil by se tím porušení paragrafu 11 zákona o policii, který v odstavci b) říká, že „policista a zaměstnanec policie jsou povinni dbát, aby jejich rozhodnutím neprovést úkon nevznikla osobám, jejichž bezpečnost je ohrožena, bezdůvodná újma.“ Takže buď chování zastaveného řidiče nijak nebezpečné nebylo a pak policista chyboval tím, že ho takto riskantně zastavil, nebo nebezpečné bylo, a pak ho policista neměl nechat jen tak odjet. To je zřejmý logický rozpor.
Ačkoliv závěry interního šetření nasvědčují spíše první možnosti, mluvčí Pokorná se snaží vzbudit dojem, že chování zastaveného řidiče odpovídalo spíše možnosti druhé. „Agresivita řidičů v posledním období stoupá a vzájemná netolerance mezi řidiči i agresivní způsob jízdy jsou nejčastější příčinou těžkých dopravních nehod,“ řekla Novinkám.
Chcete si vyzkoušet nejnovější vozy Kia? Projeďte se na testovací jízdě zcela zdarma.
Pojďme se podívat, co o příčinách tragických dopravních nehod říkají policejní statistiky. Podle ročenky ředitelství služby dopravní policie byly nejtragičtějšími příčinami dopravních nehod v roce 2018
- nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (95 mrtvých)
- vjetí do protisměru (79)
- řidič se plně nevěnoval řízení vozidla (70)
- nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (37)
- nedání přednosti při odbočování vlevo (26)
- jiný druh nepřiměřené rychlosti (25)
- nezvládnutí řízení vozidla (24)
- nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu (22)
- nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ!" (18)
- nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu (10)
Jak vidíte, agresivita nebo netolerance v příčinách vůbec nefigurují. Policisté tyto faktory do svých šetření nezahrnují a ze statistik nelze žádným způsobem zjistit, kolik tragických nehod způsobilo agresivní chování a za kolika stály jako primární příčiny nepozornost, chybné vyhodnocení situace, přehlédnutí jiného účastníka provozu aj. Narativ o pirátech coby převažujících vinících nehod je do značné míry vykonstruovaný z mediálně vděčných, ale statisticky nevýznamných případů. A policii se pochopitelně hodí do krámu, ať už jím vysvětluje nákupy další a další techniky „pro skrytý dohled“ nebo skandální chování svého kolegy. Realita ale tento obraz nepotvrzuje.
Policejní mluvčí se nám zatím bohužel nepodařilo zastihnout ani e-mailem, ani telefonicky. Rádi bychom se jí zeptali, zda ví o příčinách nehod něco, co její kolegové zpracovávající statistiky nevědí, nebo se ve snaze obhájit neobhajitelné prostě uchýlila k průhlednému lhaní.