Móda automatických převodovek v relativně obyčejných autech dorazila i k nám. Není to tak dávno, co byla automatická převodovka v autě kategorie Octavie nebo Fabie naprostou vzácností. Dnes už běžné ojeté auto s automatem seženete poměrně snadno, inzeráty ojetých aut jsou jich plné.
Co se dozvíte v článku
- Robotizovaná převodovka
- Které ojetiny s „robotem“ stojí za úvahu?
- Převodovka s hydrodynamickým měničem
- Které ojetiny s tímto automatem stojí za úvahu?
- Variátorová převodovka CVT
- Jaká ojetina s CVT stojí za úvahu a jaká ne?
- Dvouspojkové převodovky
- Jaká dvouspojka je dobrá a jaká ne?
- Planetová převodovka hybridního systému
Stojí za tím právě rostoucí obliba automatů a ochota automobilek nabízet je i v nižších kategoriích. Automat v obyčejných autech popularizoval hlavně koncern Volkswagen a také automobilka Opel. Corsa byla, až do příchodu Škody Citigo, dlouhou dobu nejlevnější auto se samočinným řazením na českém trhu.
Automatické převodovky mají také výrazně lepší image. Pryč je doba, kdy se jednalo o líné a pomalé převodovky, které sebraly autu polovinu výkonu a stejnou měrou zhoršily spotřebu paliva. Moderní automaty řadí rychle, přesně a mnohdy dokážou spotřebu dokonce snížit, zejména netrénovaným řidičům s ne úplně vypěstovaným smyslem pro řazení podle sluchu.
Doporučujeme: Sedm skvělých ojetin s automatickou převodovkou
Automatické převodovky také poskytují možnost svobodné mobility nejen lidem, kterým dělá koordinace pedálů a práce se spojkou problémy (vždyť už si můžete dokonce udělat řidičák jen na automat), ale především těm, kteří mají nějakou formu tělesného postižení a s manuálem jezdit prostě nemohou. Jenže které automaty v ojetinách jsou dobré, které špatné a které bychom doporučili? To si rozebereme na následujících řádcích.
Robotizovaná převodovka
Asi nejjednodušší formou samočinného řazení jsou tzv. robotizované převodovky. V principu se jedná o klasickou převodovku se spojkou, jen o ovládání spojky se stará elektronika a nikoli noha řidiče. Spojkový pedál logicky chybí. Robotizované převodovky najdeme v nejmenších autech, ale také v některých sportovních vozech.
Plusy
- Jednoduchá konstrukce
- Minimální ztráty výkonu a dynamiky
- Nízká cena
- Relativní mechanická spolehlivost
Minusy
- Nekomfortní řazení
- Obtížné popojíždění a parkování
Které ojetiny s „robotem“ stojí za úvahu?
Špatný není robotizovaný automat ve Škodě Citigo a příbuzných malých autech koncernu VW. Jeho výhodou bude rozumný nájezd a především v lehkém autě jeho spojka něco vydrží. Řadí i docela komfortně (na poměry robotů) a Citigo se s ním promění v opravdu mrštného městského dravce. Jen je potřeba si zvyknout, že robot řadí velmi brzy, ale lze mu pomoci sekvenčními pokyny do řadící páky. Slušnou volbou je i podobně koncipovaný automat Easytronic v Opelu Corsa nebo Adam. Dejte si jen pozor na hodně ojeté kusy, které budou už asi potřebovat novou spojku a větší servis.
A které robotické převodovky naopak za úvahu nestojí? U ojetých BMW pozor na vozy s převodovkou SMG. Běžné modely s ní nechtějte, modely M jen s maximální opatrností. Chápeme, že M5 E60 nebo M3 E46 CSL jinou převodovku nemají. Z běžných aut se také vyhněte robotizovaným automatům ve vozech Citroën, zejména pokud se konkrétní model vyráběl i s klasickým měničovým automatem a máte možnost volby. Robot Citroënu, zejména v ojetém, je zlo a člověk, který je za něj zodpovědný, už má v pekle připravený vlastní kotel.
VIDEO: Škoda Citigo 1.0
Zdroj: YouTube
A jak poznat, že s převodovkou není něco v pořádku? Bude se projevovat podobně jako klasický manuál s opotřebovanou spojkou. Buď prokluzováním, nebo vibracemi a necitlivým záběrem při rozjezdu či při řazení. Z převodovky se rozhodně nesmí ozývat pazvuky a skučení. Při testovací jízdě v táhlém kopci ověřte, jestli převodovka reaguje z plynulé jízdy na tzv. kick-down (prudké prošlápnutí pedálu plynu na doraz) podřazením do vysokých otáček některého z nižších rychlostních stupňů. Také vyzkoušejte funkci manuální volby rychlostí tlačítky na volantu či voličem převodovky, pokud ji auto má.
Převodovka s hydrodynamickým měničem
Automatické převodovky s měničem točivého momentu jsou na trhu už mnoho desítek let a mnoho automobilek se k nim zase vrací. Převodovka jsou vlastně soubory planetových soukolí a o spojení motoru a převodovky se stará právě hydrodynamický měnič točivého momentu. V některých moderních převodovkách doplněn i spojkou pro snížení mechanických ztrát. Mají totiž mnoho výhod a jen pár nevýhod, které ale mnoho majitelů ochotně toleruje.
Plusy
- Komfortní řazení a kultivovanost
- Plynulé a příjemné popojíždění v koloně
- Při správném servisu naprostá spolehlivost
- Šetří motor od necitlivého zacházení (překračování limitu otáček, podtáčení a pod.)
Minusy
- Vyšší mechanické ztráty
- U slabých motorů citelné zvýšení spotřeby a pokles dynamiky
- Poměrně nákladné opravy
Které ojetiny s tímto automatem stojí za úvahu?
Prakticky jakékoli s tímto typem převodovky, pokud se jedná o známý a statisticky a prakticky spolehlivý model. Vyhněte se jen notoricky problémovým autům. Je dobré myslet na to, že opravy těchto převodovek nejsou levné a jednoduché, takže kontrole automatu před koupí věnujte velkou pozornost. Vysoce rizikové jsou automaty u luxusních vozů s velkými a výkonnými motory. Přeci jen přenášejí vysoké hodnoty točivých momentů.
Veliký pozor na automaty u BMW, ve kterých značka nepředepisuje výměnu oleje. Mnohdy už ale u 200 000 km melou z posledního. To samé platí pro Audi, které v některých modelech využívá stejný typ převodovky jako konkurenční BMW. Také automaty Mercedesu už nejsou, co bývaly. Kdo ale mění včas olej (podle servisního plánu po 60 000 až 100 000 km), tomu většinou měničový automat vydrží daleko za půl milionu kilometrů.
Doporučujeme: Osm neprávem přehlížených ojetin, které jsou dobrá koupě
Z běžných aut stojí za připomenutí Škoda Fabia druhé generace s motorem 1.6 16V, stejnou kombinaci s šestistupňovým automatem Aisin mohl mít i Roomster. Jedná se o mimořádně spolehlivý typ pohonu a v této cenové kategorii asi lepší a na provoz levnější ojetinu s automatem neseženete. Rozhodně je to lepší volba než pozdější DSG, ke kterému se dostaneme za chvíli.
Variátorová převodovka CVT
Převodovky s plynule měnitelným převodem či variátorové převodovky jsou stále používané a asi nejznámějším příkladem jsou vozy značky Subaru. Princip CVT je poměrně jednoduchý. Na vstupní a výstupní hřídeli jsou kuželová kola, která jsou spojena nejčastěji třecím řemenem či speciálním typem řetězu. CVT má jen dva hraniční převodové poměry a mezi nimi je pak nekonečně mnoho dalších převodů. Moderní CVT mohou být naprogramována tak, aby měla několik předem předvolených „rychlostních stupňů“.
Plusy
- Kompaktní konstrukce
- Plynulost přenosu výkonu
- Umí snížit spotřebu paliva a hluk při ustálené jízdě (pokles provozních otáček)
Minusy
- Projev motoru vyžaduje zvyk
- Diskutabilní životnost třecích segmentů
Jaká ojetina s CVT stojí za úvahu a jaká ne?
V menších vozech s nižšími hodnotami točivých momentů s CVT vážnější problémy nebývají, pokud majitel dodržuje předepsané servisní úkony a intervaly. Horší je to u větších aut. Notoricky známým příkladem jsou variátory Multitronic ve velkých vozech Audi, kde mají hraniční životnost 100 000 km. Pak už se z nich sypou piliny. Pozor také na CVT v Nissanech Murano a jiných amerických velkých SUV.
Již zmíněné Subaru má spolehlivost automatů CVT docela slušnou, ale je potřeba dodržovat servisní plán a měnit v převodovkách olej. Zatím se automaty Lineartronic v ojetých Foresterech a dalších Subaru úspěšně prokousávají za 150 000 km bez známky nadměrného opotřebení. Samozřejmě záleží kus od kusu, ale převodovku si zatím zničili jen necitliví majitelé, kteří auto pravidelně dostávají do extrémních jízdních situací (například se snaží s vozem „driftovat“ přes ruční brzdu). CVT totiž špatně snáší náhlé rázy.
Dvouspojkové převodovky
Převodovky s dvouspojkovým systémem jsou v principu dvě spojené mechanické převodovky, z nichž každá má jednu spojku. Nejčastěji jsou na jedné hříděli kola lichých převodových stupňů, na druhé pak sudých. Při přenosu výkonu se vždy spojí s klasickou třecí spojkou jedna hřídel a podle polohy pedálu plynu se pak předřadí rychlost na druhé odpojené hřídeli. Ke změně rychlosti dojde jen přepnutím spojek.
Plusy
- Bleskově rychlé řazení
- Mnohdy i reálné snížení spotřeby paliva
- Dynamický zážitek z jízdy
Minusy
- Vysoká cena
- Velice drahé opravy
- Omezená plynulost při popojíždění a parkování
- Diskutabilní životnost u některých ojetin
Jaká dvouspojka je dobrá a jaká ne?
Záleží na použitém systému. Příkladem budiž převodovky DSG koncernu VW, které najdeme i ve škodovkách. K motorům o točivém momentu do 250 Nm se dávalo a dává DSG se suchými spojkami a sedmi rychlostmi, motory nad 250 Nm mají šestistupňové DSG s mokrými spojkami. Z hlediska spolehlivosti je rozhodně lepší to druhé řešení, ale s přibývajícím věkem (a nájezdem) bychom byli opatrní i u něj.
Mokré spojky se v oleji chladí a mnohem lépe snášejí popojíždění v koloně. Vyměňte v převodovce po 60 000 km olej a vydrží čtvrt milionu kilometrů bez problému. 7DSG se suchými spojkami, které nechvalně proslavila třeba Škoda Fabia RS, se naopak mnohdy nedožilo ani 100 000 km. Spojky se přehřívají, navíc reagují velmi ostře. Podélně zaparkovat v kopci s Fabií nebo Octavií s převodovkou 7DSG je očistec. Přestože sada suchých spojek stojí do zhruba 15 000 korun, většinou se celá repase této převodovky pod 30 000 Kč udělat nedá.
Doporučujeme: Pět nejčastějších omylů a mýtů o ojetinách značky Škoda
Při testovací jízdě se soustřeďte, jestli při akceleraci spojky nekloužou. Otáčky musí narůstat plynule jako u manuálu, nesmí poskočit o 500 nebo 1000 otáček jako u měničového automatu nebo CVT. Všímejte si, jestli převodovka necuká a jak se chová při řazení nahoru a dolů. To neplatí jen pro koncern VW, ale i pro další aplikace dvouspojkových převodovek, například pro Fordy a Renaulty.
Planetová převodovka hybridního systému
Některé moderní hybridní systémy, například ty v Toyotě, využívají spojení planetového ozubeného soukolí s elektromotorem. Toyota to nazývá eCVT, neboť projev převodovky je velice podobný třecímu řemenovému CVT, ale mechanicky jsou převodovky naprosto odlišné.
Plusy
- Téměř nekonečná spolehlivost
- Absolutní plynulost přenosu výkonu
- Snížení spotřeby paliva a hlučnosti při plynulé jízdě
Minusy
- Projev pod zátěží připomíná variátor CVT
- Velmi malá nabídka ojetin
Jak jsme si ukázali v testu ojetého Lexusu CT200h, tento typ pohonu je téměř absolutně spolehlivý, takže varovat před ním nemá smysl. Záleží spíše na tom, jestli vás hybrid láká a jestli jste ochotni si za něj připlatit.
Když ale vidíme potenciální problémy ojetých turbodieselů, mnohdy kombinovaných s riziky drahých oprav dvouspojkových automatů, je příplatek za ojetou Toyotu nebo Lexus s hybridním systémem a převodovkou eCVT ospravedlnitelný. A za pár let se vám bohatě vrátí na nižších nákladech za servis a vyšší zůstatkové hodnotě vozu.
Ne všechny hybridy ale mají tuto převodovku kombinující planetové soukolí a elektromotor. U některých vozů s hybridním systémem najdete i třecí CVT (Honda Insight), měničový automat (Mercedesy, Audi, Porsche…), dvouspojku, robota nebo dokonce manuál (Honda CR-Z). Toto technicky velice zajímavé a spolehlivé řešení je specifické právě pro Toyotu a Lexus.