Klíčovým distribučním uzlem se stala Mototechna, která získala monopol na prodej nových vozů a náhradních dílů. Už od počátku 50. let byla hlavní cestou k novému automobilu státem organizovaná povolení a později pořadníky. Pro řadu lidí to znamenalo i dlouhé čekací lhůty, často trvající mnoho let.
Historii národního podniku, který měl podle představ státu ukojit všechny potřeby motoristů, jsme psali loni v prosinci v textu Nejen Mototechna: jak se kupovala auta v letech 1945 až 1989 (druhá část). Nyní jsme se rozhodli článek přetvořit na videodokument, který obsahuje řadu nepříliš známých fotografií a nahrávek.
Věděli jste například, že na začátku svého působení Mototechna prodávala i kola nebo střelné zbraně? A nebo to, které zahraniční automobily se do Československa v období let 1948 až 1989 vozily. A ukazujeme také to, jak fungoval systém, podle kterého si mohli občané automobily kupovat a co všechno museli podstupovat. I po nákupu vozu ale neměl majitel vyhráno, často bylo následné užívání spojeno s obtížemi při získávání náhradních dílů, jejichž chronický nedostatek komplikoval běžnou údržbu a opravy.