Karanténa nepřinesla méně mrtvých, píše iRozhlas. Ze lži ho usvědčují vlastní data

„Policejní statistiky zaměstnává paradox: i v důsledku vládních opatření v březnu a dubnu se na českých silnicích výrazně snížil počet dopravních nehod. Těch tragických ale v porovnání s prvním čtvrtletím loňského roku přibylo,“ tak začíná článek, který v úterý vydal server iRozhlas s titulkem: Méně aut na silnicích neznamená bezpečnější jízdu, smrtelných nehod je letos víc než loni (titulek později upravil). V podobném duchu pokračuje i zbytek textu. „Silnice jsou tak od 12. března, kdy byl vyhlášen nouzový stav, sice prázdnější, nikoli bezpečnější,“ dočteme se na zpravodajském webu veřejnoprávního Českého rozhlasu.

V méně pozorném čtenáři by taková zpráva mohla vyvolat pocit, že během koronavirové krize řidiči zvlčili a i když jich je na silnicích méně, umírají v houfech dál. To je ale nesmysl.

Už 3. dubna jsme naopak na Autobibli vydali článek: Karanténa Česka přinesla méně nehod i mrtvých. Policie přesto vyrazí měřit. Paradoxní přitom je, že jsme vycházeli právě ze statistiky dopravních nehod Českého rozhlasu. Že by téměř po třech týdnech, do kterých promluvili i Velikonoce, přišlo takové zhoršení?

Nikoliv. Dokládají to čísla, která ČRo shromažďuje od silničářů denně a není tedy nutné díky nim čekat na měsíční policejní data. Od 16. března, kdy v Česku začala karanténa, přišlo na silnicích o život 35 lidí a 108 se těžce zranilo. Celkem bylo 6 285 nehod. Loni ve stejném období zahynulo na silnici 50 lidí, 182 bylo těžce zraněných a stalo se 9 787 nehod. To je pokles mrtvých o 30 procent! A to ještě před rokem vrcholily Velikonoce, 20. dubna byla sobota. Mimochodem, od konce karantény uplynulo 35 dnů. Pokud je porovnáme s 35 dny před karanténou (9. až 15. března), najdeme ve statistikách 46 mrtvých, tedy o 11 více než za stejně dlouhé období od začátku karantény.

Přečtěte si také:

Povinné roušky jsou jako měření rychlosti. Kontrolují se tam, kde je to zbytečné

Srovnání samotných Velikonoc je také zajímavé. Loni během svátečního volna (od pátku do pondělí) zahynulo šest lidí, 32 se těžce zranilo a stalo se 937 nehod, letos to byla polovina. K třem mrtvým se přidalo 19 těžce zraněných a stalo se 624 nehod. I svátky během karantény tak vychází výrazně lépe než běžné loňské.

Statistiky nehodovosti podle dat serveru iRozhlas.cz za vybraná období

Jaká čísla tedy iRozhlas srovnává? Jde o první čtvrtletí obou let. Tam je letošek horší – 102 mrtvých, 257 těžce zraněných, 20 722 nehod. V roce 2019 to bylo 85 mrtvých. Zase ale bylo více těžce zraněných, tedy 334 a i více nehod: 22 878. Za zmínku ale stojí fakt, že letošní rok je přestupný a únor tak měl o jeden den navíc. Během něj zahynuli dva lidé. Rozdíl za shodnou dobu by tedy měl být 15 mrtvých. První dva týdny karantény, které se počítají do čtvrtletí, ale za to nemohou. Zahynulo 13 lidí proti loňským 18.

A komu tím prospějete?

Na řadu tedy přichází oprávněná otázka – proč Český rozhlas manipuluje s vlastními veřejně dostupnými daty, aby vyzněla tak, že jsou řidiči neukáznění? Možná má pocit, že jako médium veřejné služby musí jít policii „víc na ruku“ a přihazovat další prázdné argumenty, které pak slouží k vyslání většího množství policejních hlídek s radary na silnice. Není tajemstvím, že nový ředitel dopravní policie Jiří Zlý by rád co nejvíce měřil rychlost a řidiče pokutoval extrémně vysokými částkami.

Přečtěte si také:

Policie špiclovala údajného řidiče formule dronem. Normální postup, tvrdí

I proto se veřejnoprávní rozhlas ve svém článku zmiňuje o nehodách způsobených nepřiměřenou rychlostí, což nemá nic společného s maximální povolenou rychlostí, která se měří. I zde ale čísla v neprospěch karantény nevycházejí. Nepřiměřenou rychlost policie zjistila u 761 řidičů oproti loňským 825. Klesl i počet bourajících pod vlivem alkoholu.

Nebylo by lepší, kdyby se média zabývala čistými fakty a nenahrávala policejní propagandě? Články zaměřené na méně vnímavé čtenáře vyvolávají zbytečnou paniku. A ta je v době koronavirové krize už evidentně dostatečná.