Société Industrielle de Mécanique et Carrosserie Automobile (skutečně, S.I.M.C.A. je zkratka, ale v dnešním úzu již jen Simca) patřila vedle Renaultu a Fiatu k prvním západoevropským značkám, které se po roce 1948 trvale dostaly na československý trh. Prosluly zde elegantní Aronde s tvarovým poselstvím první poloviny padesátých let, po nich i generace P60 (Elysée), načež přišla významná modernizace, ovšem zejména exteriéru.
Rázný škrt automobilového baroka!
V polovině března 1963 dal francouzský koncern vale pozůstatkům dávného designu, zmizela panoramatická okna a zaoblené tvary, světlo světa spatřila první Simca nového designového poselství: 1300 a 1500. Proslula geometrickými tvary, navzájem se kromě motoru lišila jen velmi nepodstatně: maskou chladiče a některými dalšími drobnými detaily. U nás si ji lidé pamatují převážně podle drobných kulatých zadních svítilen a mohutného sdruženého přístroje, který se očím řidiče nabízel jako ciferník orloje. Ovšem už v době debutu 1300/1500 pracoval vývoj na pozdějších řadách…
Některé materiály uvádějí, že řada 1301/1501 byla kompletně připravená k debutu už v roce 1965, ale za mírně opožděným představením stály neshody s dříve mateřským Fiatem, s koncernem Simca dlouhodobě provázaným, ale také nutnost, aby se prostředky, vložené do nákladné nové generace, aspoň z větší části vrátily.
Video: Simca 1301 v dobové reklamě
Odhalení novinky proběhlo na konci srpna 1966
Psal se 31. srpen 1966, u nás se začala prohánět „embéčka“, nesmírně populárním se zde stal Renault 8, končil prodej Cortiny Mk.I a Octavia Combi opět potřebností menšího kombíku zažehnala svůj odchod do historie. Příznivci východoněmeckých dvoutaktů se těšili na trabanty a wartburgy nové generace – a v evropských vodách se chystalo odhalení. Novinka nesla název Simca 1301/1501, ale jednalo se spíše o rozsáhlejší facelift než plnohodnotný nový model, třebaže (zejména francouzské) motoristické tiskoviny přinášely onačejší zvěsti. Zcela nových záležitostí nebylo zase až tak mnoho…
Postupná geneze modelové řady měla mnoho těžkostí a výkyvů, protože koncern začínal procházet těžkostmi a později se musel bránit konkurenci ve vlastních řadách.
Když se podíváme na obrazové srovnání řady 1300/1500 a 1301/1501, bude každému jasné, že platforma samonosné karosérie zůstala stejná, rovněž tak i pohonná konfigurace (ovšem už touto dobou Simca experimentovala s pohonem předních kol, který vykrystalizoval příchodem řady 1307/1308/1309).
Jedním z nejoblíbenějších odstínů byla zlatá metalíza, doplněná černým vinylovým střešním potahem. Stříbřitá metalíza byla také elegantní, ale zanikl v ní lesk chromovaných částí
Procházka kolem střízlivých linií
Základním tvarovým řešením se stal sedan s nízkou stavbou a velmi estetickými liniemi. Přední čelo mělo drobný převis kapoty a elegantní chladičovou masku s větším množstvím vodorovných segmentů. Ponton karosérie měl nízkou stavbu a absolutně geometrické linie. Opticky zdařilým prvkem se staly štíhlé a až graciézní sloupky karosérie, přičemž ani sloupek C nepůsobil nepatřičně masivním dojmem. Ovšem po stránce bezpečnosti vyhověl a vozidlo o hmotnosti lehce přes tunu odpovídalo všem evropským normám. Sice se zkoušely zapuštěné vnější dveřní kliky, ale nakonec do výroby nešly, karosérie je tedy vybavená mohutnými mačkacími klikami, ale ty jsou alespoň částečně posunuté směrem ke střešní nástavbě. Záď je členitější než u předchozí řady a zcela horizontálně orientovaná. Velkoplošné zadní svítilny jsou elegantní, jasně členěné a viditelné skutečně zdaleka.
V porovnání s řadou 1300/1500 měla novinka o více než dvacet centimetrů prodlouženou karosérii – zvětšení se rovnoměrně rozdělilo mezi příď a záď, takže výsledný dojem byl nadmíru estetický.
Přístrojová deska byla zcela střízlivá, změnu přinesla až montáž kulatých přístrojů
V interiéru zcela převládaly prvky poloviny šedesátých let
Interiér se nesl zcela v duchu tradice poloviny šedesátých let včetně velkého dvoupříčkového volantu s půlkruhem ovladače klaksonu. Řadicí páka stále byla na sloupku volantu, což v některých soudobých reportážích vyneslo vozu několik nepříznivých bodů, tak tomu bylo ovšem u mnoha velkých evropských značek, přinejmenším v základním provedení jejich modelů, například Fiat, Ford či Opel. Simca vsadila na obvyklý vodorovně orientovaný sdružený přístroj s velkým rychloměrem, dobře čitelným menším palivoměrem a teploměrem chladicí kapaliny. Na sloupku řízení mohl být i ukazatel režimu samočinné převodovky, toto provedení se k nám ale nedováželo.
Sedan bezmála čtyřapůlmetrové délky následoval o něco kratší pětidveřový stw s nadprůměrně prostornou užitnou částí, ve srovnatelné třídě jednou z největších.
Pár slov o pohonných jednotkách…
O pohon 1301 se starala čtyřválcová třináctistovka velmi letité konstrukce. Pracovala už pod kapotami někdejších Aronde. Výkonem 54 koní a vlažnějšími dynamickými vlastnostmi (maximálka 133 km/h) byla Simca 1301 prvního provedení určená především těm, kteří upřednostňují pohodlí nad jízdními výkony. Patnáctistovka profitovala z výkonu 69 koní, takže se odpovídajícím způsobem zlepšily dynamické vlastnosti včetně nejvyšší rychlosti 148 km/h. Ovšem ani Simca 1501 nedosahovala výkonových parametrů točivých agregátů značky Fiat, ovšem oproti fiatům této třídy poskytovala tradičně francouzskou bohatost komfortu.
Jak šel čas u Simky 1301/1501
Dodávky nově objednaných vozů začaly koncem září 1966, výrobce nabízel trojici modifikací: sedan 1301/1501 se stupni LS, GL a GLS. Verze nezahrnovaly motorické, ale pouze výbavové odstupňování. Dále byl k mání kombík tradičního názvu Break v provedení LS nebo GLS, počátkem dalšího roku přišel do prodeje dodávkový panelový model 1301 pouze s dvojicí předních sedadel, nejjednodušší výbavou a objemným užitným prostorem. Simca ovšem s dodávkou neprorazila, takže 1301 Universal je dnes mimořádně raritním provedením.
Ke konci šedesátých let nechal výrobce odejít do historie méně žádané nejjednodušší modely. Objevil se 1501 Spécial s výkonem 80 koní a maximálkou téměř 160 km/h. Dodával se s dvojicí mlhovek v masce chladiče, a tato inovace byla v přípravě i pro chystanou řadu 1301 Spécial. V interiéru se objevil nový přístrojový štít s velmi dobře čitelnými kulatými přístroji.
Nová Simca dostala do vínku nízkou a elegantní stavbu společně s jemně a dynamicky skloněnou přídí
V modelovém roce 1970 definitivně dosloužil agregát z poválečné Aronde a byl nahrazený modernější třináctistovkou s výkonem, lehce přesahujícím hodnotu 60 koní. Zlepšila se i dynamika, Simca 1301 nyní dosáhla rychlosti přes 140 km/h. Výrobce vyslyšel volání motoristické veřejnosti a v únoru 1970 dal na trh dlouho očekávanou řadu 1301 Spécial, která se mimochodem stala top modelem značky Simca, nabízeným na našem trhu v 70. letech, od roku 1971 s mlhovkami v masce. Stejným způsobem došlo k oživení nabídky kombíků.
Do hry vstoupil americký koncern
Do hry vstoupila ovšem obchodní politika: Simca, potácející se ve finančních problémech, skončila pod křídly amerického Chrysleru. Prvním zcela novým produktem se stal velký Chrysler 160, 160 GT a 180, v některých zemích nabízený pod názvem Chrysler France. Vznikly úvahy, co s patnáctistovkou, která by se dotýkala objemové kategorie Chrysleru 160 a tím pádem by mu mohla ubírat zákazníky – tím spíše, že vlastenečtí Francouzi se na spojení s americkým koncernem nedívali příliš nadšeně. Ovšem jak se zanedlouho ukázalo, těžký a málo výkonný Chrysler 160 měl minimum realizovaných objednávek, takže se se svolením amerického koncernu Simca vrátila k řadě 1501 – a prodeje vylétly nahoru. On ten Chrysler France v evropském pohledu byl jen málokomu po chuti, i když u nás se stal bestsellerem…
Konec poslední klasické simky přišel v roce 1975
Ale to už se přiblížil konec. V roce 1975 debutovala řada 1307/1308/1309 s nekultivovaným oplastovaným exteriérem a pohonem předních kol. Doby klasických simek byly u konce. V polovině tohoto roku končí výroba provedení 1301, v září 1975 odchází do historie 1501 a na přelomu let 1975 a 1976 spatřil světlo světa poslední break. Francouzi i milovníci pozoruhodných simek z celé Evropy mohli už jen vzpomínat…
Simca celkem vyrobila více než 842 000 exemplářů řad 1301/1501, z nichž se ale nedochovalo tolik, kolik by si fandové značky přáli. Na vině je především neradostná bilance „kvality“ oceli, což je problém prakticky všech francouzských vozidel tohoto i pozdějšího období – například nové Simky 1307/1308/1309 byly co se týče antikorozní úpravy téměř tragické.
Simca 1301/1501 na našich silnicích
Po zprávách o premiéře 1301/1501 se dalo očekávat, že nová simca přijde i na náš trh. PZO Motokov zahájil jednání na samém konci roku 1966 a dva exempláře novinky k homologačním účelům přišly už o dva měsíce později. S francouzskými vozy nikdy nebyly problémy, novinka dostala homologaci v březnu 1967 a import mohl začít. Simca se u nás etablovala jako spolehlivý obchodní partner, byla velmi oblíbená – až na tu náchylnost ke korozi. Ovšem první majitelé vzali útokem prodejny s náhradními díly, předzásobili se – dokonce tak, že na ty další už zbývalo dost málo ze sjednaného kontingentu součástí.
Cenový vývoj v Mototechně a Tuzexu
Podívejme se na cenovou situaci na našem trhu. Na přelomu let 1969 a 1970 se Simca 1301 LS prodávala za 105 000 Kčs (korun československých), což bylo podstatně více než třináctistovka Ford Cortina Mk.II. Simca 1501 GL pak za 123 000 Kč, ovšem to už byl u nás vůz vyšší třídy. Ale v polovině července 1970 narůstal počet neprodaných vozidel, takže se Mototechna odhodlala k významnému snížení cen. To se dotklo i modelu 1301 LS, jehož cena v té době klesla až na 82 000 Kčs!
Nahlédneme i do ceníků PZO Tuzex: model 1301 se v roce 1969 dodával za 13 800 TK (tuzexových korun = bonů), o dva roky později se 1301 Spécial prodávala už za 16 300 TK. Za příplatek si zákazník mohl dopřát metalický odstín. Kombiverze Break se k nám oficiálně nedodávaly, prodaly se dva nové kombíky z expozice brněnských veletrhů a jeden z individuální objednávky.
Za volantem Simcy 1301
Jízdní dojmy i ve slabší 1301 jsou jedinečné. Pokud berete v úvahu stáří konstrukce a nepokoušíte se dívat na zasloužilé vozidlo optikou nejnovější produkce, řízení si opravdu užijete. Sytý a lehce brumlavý zvuk letitého čtyřválce vás přepraví někam do počátku 50. let, kdy tento agregát vznikal. Řazení pákou pod volantem, která má příjemně delší chod, je doslova návykové. Páka si při řazení z druhého na třetí stupeň „sama“ najde cestu, přidržíte ji pouze dvěma prsty a za okamžik máte přeřazeno.
Simca 1301 není „trhač asfaltu“, takové nesmyslné excesy se ještě tou dobou ve Francii nenosily. „Jednička“ je poměrně krátká a strmá, ale je potřeba ji nechat do vyšších otáček a počítat s prodlevou cca jedné sekundy při přeřazení na „dvojku“. Poznáte, že to převodovka má ráda. „Trojka“ je poněkud hlučnější, ale elastická a „čtyřka“ si poradí i s delším kopcem. Zvuková kulisa motoru je při rychlosti nad 120 km/h už trochu hlučnější, simce naprosto vyhovuje tempo do stovky, jak se na šarmantní francouzskou dámu s ušlechtilým původem sluší.
Simca 1301/1501 měla u nás dlouhý seznam známých majitelů, jezdil v ní například někdejší předseda vlády Alexander Dubček nebo zpěvák Milan Chladil.
Simca 1501 Spécial představovala mimořádně solidní rodinný automobil s rozměrným úložným prostorem
Ohlédnutí za švýcarským trhem!
Po cenové exkurzi na náš trh se podíváme i na ten evropský, a to opět do Švýcarska, které nebylo tak tržně upjaté jako sousední západní Německo, ani tak zvýhodňující jako domácí Francie. Vybrali jsme standardní model 1301 ročníku 1969. Tabulka tedy bude vypadat následovně:
| Simca 1301 GL | 8 990 SFr (švýcarských franků) |
| Opel Kadett L | 7 500 SFr |
| Datsun (Nissan) 1300 | 8 850 SFr |
| Ford Escort 1300 L | 7 145 SFr |
| Peugeot 204 | 7 770 SFr |
| Fiat 124 | 7 990 SFr |
V uvedené době stála výběhová Škoda 1000 MB DeLuxe 6 850 SFr.
Simca 1301/1501 patřila ve své době a objemové třídě k tomu nejlepšímu, co francouzský automobilový průmysl přinesl na trh. Nebyla extravagantní, měla svůj standard, bohužel se mnoho let potýkala s nedostatkem prostředků a také s následky některých nesprávných rozhodnutí. Proto si ji pamatujme jako dámu, jíž ve skutečnosti opravdu byla…
Zdroj: archiv autora, Simca, Automobil Revue
