Vývoj z roku 2017 ukazuje, že prodeje vozů s naftovými motory stagnují. Poprvé po dlouhých letech dieselové nadvlády se dominantním pohonem v Evropě stal opět benzin. U nás sledujeme stejný trend a propast mezi registracemi benzinových a dieselových aut naznačily už české statistiky z ledna 2018. Benzinových aut se prodalo skoro dvakrát tolik, co dieselů.
Jenže hlavním indikátorem prodejů jsou především fleetoví zákazníci, ať už jsou to nákupy firemních aut nebo společnosti nabízející operativní leasingy. Tam je stále hlavní volbou diesel. Především kvůli nižším emisím CO2 a tedy daním z provozu vozidla. Ale i s tím může být konec. Citroën se domnívá, že i fleetoví zákazníci převezmou trendy soukromých kupujících.
Doporučujeme: Ojeté diesely mohou vyjít draho. Benziňák s vyšší spotřebou je ve výsledku levnější
Podle šéfky Citroënu Lindy Jacksonové, která poskytla rozhovor britskému Autocaru, by to pak byl pověstný „hřebíček do rakve“ dieselům, protože právě prodeje fleetovým odběratelům tvoří majoritní část dieselových registrací. Soukromníci dávají přeci jen přednost benzinovým autům, jak naznačují například prodeje modelu C3 Aircross, který je oblíbený hlavně u soukromých kupujících. 75 % prodejů jsou benzinové verze.
Prodeje dieselů klesají nikoli jen kvůli tomu, že by si zákazníci najednou uvědomili, jak moderní diesel „smrdí“ (ve skutečnosti testy prokazují, že přímovstřikový downsizovaný benzinový motor „čoudí“ víc než správně fungující moderní diesel s SCR a DPF). Zákazníci se ale bojí dalšího omezování, například toho, že některá města nebo rovnou celé země zakážou či spíše výrazně zregulují a omezí provoz dieselů.
Doporučujeme: Mild-hybridy nahradí malé diesely do roku 2019, myslí si Volkswagen
Moderní diesely jsou také velice drahé a už se nevyplatí v malých autech. Například Škoda Fabia teď po faceliftu už diesel nedostane. Podobný trend můžeme vidět i u jiných výrobců. Moderní diesel je tak drahý, že jednoduchý mild-hybrid je dnes již levnější na výrobu.
Citroën nicméně vidí očekávaný rychlý přechod k elektromobilitě skepticky a brzdí nadšení. Podle šéfky automobilky je nejprve nutné postavit kvalitní infrastrukturu (kdo ji ale zaplatí?) a vyřešit udržitelnou výrobu akumulátorů (současná produkce je nesmírně energeticky a ekologicky náročná). V neposlední řadě je nutné zajistit, aby se čistě vyráběla i elektřina.
Pokud se budou nadále vyrábět zhruba dvě třetiny elektrické energie spalováním uhlí a jiných fosilních paliv, problém s emisemi se pouze přesune z výfuku do komína elektrárny. Současné směřování Evropy ale nenaznačuje, že by se ve velkém přecházelo například k jaderné energetice, spíše naopak. Ale to už je na jiný článek.