Když v roce 2001 vyjela z bran BMW nová generace luxusní řady 7, automobilový svět se nestačil divit. Ve své mohutnosti překonala tolik propíraného „mamuta“ od Mercedesu a navíc přidala tvary, které do té doby nikdo na žádném autě neviděl. Víko kufru, kritiky označované jako poklop od záchodu, nenechalo chladným ani Bangleho kolegy z branže. Tehdejší šéfdesignér Audi Walter de Silva se ještě vyjádřil mírně, když poznamenal, že „příď auta nepasuje k zádi“, to Hartmut Warkuß z Volkswagenu označil celou záď rovnou za „nekoordinovanou hromadu plechu“. Ještě příkřejší byl k Banglemu šéfdesignér Fordu J. C. Mays. Zatímco v případě sedmičky byl pouze „otřesen“, když později vyjelo BMW řady 1, označil jej bez obalu za „shit ugly car“, což lze ve vší slušnosti přeložit jako „podělaně ošklivé auto“. Bangle kritiku svých kolegů odmítal s noblesou sobě vlastní. „Raději zůstanu staromódní a názor na jejich práci si nechám pro sebe,“ prohlásil v roce 2002. Podle něj až do té doby platilo nepsané pravidlo, že mezi sebou designéři diskutovali o všem možném velmi otevřeně, nikdy však své připomínky nesdělovali veřejnosti.
VYSOKÁ PŘÍĎ je dnes běžná, ve své době ale byla nevídaným zjevem
TROCHU CVIKU vyžadovalo i rozmístění tlačítek a systém iDrivePoté, co Bangle v roce 1992 nastoupil do BMW, zdaleka se neprojevoval jako vizionář. „Představenstvo našemu oddělení často vyčítalo, že jsou si jednotlivé řady velmi podobné,“ zavzpomínal po letech pro magazín Spiegel. „A někdy v druhé polovině 90. let přišlo z vedení firmy zadání, abychom přichystali design, který by byl připraven na podstatné rozšíření modelové palety.“ BMW v té době chystalo mohutnou modelovou ofenzivu, která měla za úkol sesadit Mercedes z pozice nejprodávanější luxusní značky. Jenže než se realizace tohoto záměru rozběhla naplno, čekala na BMW ještě zápletka s britským Roverem. Dramatický rozchod obou značek v únoru 2000 vedl také k překotným obměnám na vedoucích místech. Bangle měl během dvou let postupně tři šéfy a každý z nich chtěl na chystané vlajkové lodi zanechat svůj otisk.
PRO BMW X6 žádal Bangle po vedení automobilky větší kola. Na to zapomeňte, je to moc drahé, řekli mu tentkrát. „Když se na to auto díváte z boku, zjistíte, že má malá kola. Ale lidé auto vidí většinou z poloprofilu, tam to tak nevadí,“ vysvětluje Bangle. Problém vyřešil tím, že autu dal široký rozchodA tak chystaná sedmička nakonec vznikla ve dvaceti možných variantách, což bylo až do té doby těžko představitelné číslo. Helmut Panke, který byl v letech 2002–2006 předsedou představenstva, později přiznal, že v prvním kole hlasoval pro sportovnější variantu sedmičky. Nakonec však dal na Bangleho doporučení a zvolil „avantgardní řešení“. Panke je i po letech přesvědčen, že se vedení tehdy rozhodlo správně: „Chtěli jsme se více odlišovat. A mohutnost, kterou se nová sedmička lišila od své předchůdkyně, bylo přesně to, co vyžadoval globální trh.“ Jinými slovy to znamená, že automobilky hromadně zahořely vášní k čínskému trhu a začaly brát ohledy na jeho specifický vkus.
Doporučujeme: 16 aut, pod kterými je podepsaný Jozef Kabaň
Je ale docela možné, že vkus tehdejšího evropského publika BMW jednoduše neodhadlo. Zatímco jiné automobilky své záměry rozsáhle konzultují s vybranými skupinami potenciálních zákazníků (tato metoda se nazývá Car Clinic), Bangle tyto metody striktně odmítal, a než by se otravoval protichůdnými názory amatérů, raději vše probral „na odborné úrovni“ se svým pracovním kolektivem. A když už chtěl znát názor veřejnosti, obrátil se na svou manželku a syna, protože ani jeden z nich „nesnáší dlouhé řeči“. Trocha té arogance ostatně k BMW patřila vždy.
ŽE MÁ BANGLE VIZI I VKUS, dokázal už na Fiatu Coupé z roku 1993, který byl svého času velmi úspěšný i v Česku
PROTOTYP MINI ACV 30 z roku 1997 ukazoval směřování značky pod křídly BMW. Předobrazem byla podle postava z filmu Dennis postrach okolíSoučasný Chris Bangle je ke svému okolí mnohem vnímavější. Když jej před časem v jeho italské usedlosti navštívili redaktoři týdeníku Zeit, prozradil jim, že svým autům dává jména, což dříve údajně nikdy nedělal. Jeho bílé BMW X6 získalo přezdívku Big Dog, protože mu svou velikostí a dobrosrdečností připomíná zlatého retrívra.
Na jeho dvoře stojí rozličná auta, od vlastních výtvorů až po Dacii Duster. „Auto se mi líbí tehdy, když má charakter a vzbudí ve mně nějakou emoci.“ Jako příklad uvádí Nissan Juke, který si pořídil jeho blízký spolupracovník. „Zpočátku jsem byl přesvědčen, že to auto je jenom hrozné. Ale postupně jsem si na něj zvykl a pochopil jsem, v čem je jeho kouzlo.“ Juke je podle Bangleho ztělesněním amerických pony-cars šedesátých let. „Je v něm obsaženo cosi komiksového, aniž by to však celé bylo trapné.“
A trapných aut kolem sebe Chris Bangle vidí celou řadu. „Třeba Alfa Romeo Mito. Ta vypadá jako veverka, které někdo šlápl na ocas.“
Doporučujeme: „Favorit vypadal na pořádný průšvih,“ vzpomíná konstruktér Petr Hrdlička
Pokud hledáte designéra s vyhraněným vkusem, jste u Chrise Bangleho stále na správné adrese. Přitom většina aut, pod kterými je podepsán coby šéfdesignér, rozporuplné emoce nebudí. Třeba znovuzrození značky Mini je ukázkou skvělého retro designu, ačkoliv sám Bangle retro nesnáší a nazývá jej „cestou do pekel“.
Zlom, který ve světě automobilového designu započal nástupem Bangleho sedmičky, je nezpochybnitelný. Dnešní šedesátník si v roce 1998 řekl, že automobilový design potřebuje nový impulz a sebral k němu odvahu. „Do té doby platilo, že auto mělo co možná nejlépe vystihnout osobnost svého majitele. Uvědomil jsem si tehdy, že doba pokročila a tenhle pohled je překonán. Zákazníci naopak touží po tom, aby osobností bylo samotné auto, k němuž by bylo možné vzhlížet.“
Chris Bangle léčil stagnaci automobilového designu devadesátých let šokem. Jeho kolegové mu nemohli přijít na jméno, fanoušci BMW sepisovali petice žádající jeho odchod. Čas mu ale dal za pravdu, jeho stylu se nakonec přizpůsobili všichni.
Převzato z časopisu AUTO7