Byly časy, kdy se i na českých dálnicích mohlo jezdit zcela bez omezení. To už je ovšem dávná minulost, kterou oficiálně ukončil rok 1979, kdy byl zaveden dálniční limit 110 km/h. Tehdy ovšem nikoliv kvůli bezpečnosti. Důvodem byla ropná krize. Na v současnosti platné maximum 130 km/h jsme se dostali přesně před dvaceti lety. Prvního října 1997 vstoupila v platnost vyhláška, díky které mohli řidiči začít jezdit po dálnicích 130 km/h, ale která zároveň znamenala snížení maximální rychlosti ve městě ze šedesáti na padesát kilometrů v hodině.
Dvacet let je pěkné jubileum a v motorismu hodně dlouhá doba. Je celkem zajímavé shrnout, co všechno se za těch dvacet let z pohledu dálnic i motorismu obecně změnilo:
1) Dálnic máme víc
V současnosti máme v České republice na 1250 kilometrů dálnic. Pro představu, v roce 1992 to bylo pouze 366 kilometrů, o pět let později necelých pět stovek. Je samozřejmě jasné, že k podstatnému nárůstu oficiálně udávaných kilometrů došlo 1. ledna 2016, kdy vstoupilo v platnost nové značení rychlostních silnic. Také ty totiž byly označeny za dálnice, čímž jsme rázem získali 450 nových dálničních kilometrů. Aktuálním cílem MDČR je 2000 dálničních kilometrů.
2) Intenzita dopravy narostla
I poloprázdné dálnice jsou minulostí. Přesvědčit se o tom můžete třeba z grafu původem od ŘSD. Ten sice neprezentuje konkrétní čísla, ale ukazuje vývoj intenzity dopravy na dálnicích a silnicích od roku 1994:
Intenzita dopravy na dálnicích je samozřejmě vyšší, než tomu bylo v roce 1997, v posledních letech ale nijak dramaticky neroste (zdroj: ŘSD)Konkrétní čísla nám napovídá aktuálně nejnovější dostupná publikace od ŘSD, shrnující stav český silnic z října roku 2016. Podle ní se průměrná intenzita dopravy v poslední době příliš nemění. V roce 2012 to bylo 28 105 vozidel/24 hod., v roce 2015 narostla intenzita dopravy na dálnicích na 30 582 vozidel/24 hod.
3) Dálnice jsou nejbezpečnější
Ačkoliv intenzita dopravy na dálnicích roste, dlouhodobě platí, že právě dálnice jsou nejbezpečnější komunikace v ČR. V roce 1997 bylo podle informací MDČR usmrceno na českých silnicích 1597 osob, pouze 35 z nich ale zemřelo na dálnicích. Minulý rok zemřelo na českých dálnicích 42 osob z celkových 545 obětí nehod. Pro představu, za loňský rok se událo 98 864 nehod, na dálnicích pak pouze 4247.
4) Přesto je potřeba důkladný dohled
Nízký počet nehod ve vztahu k ostatním komunikacím by se nabízel jako logický důvod, proč by se policie měla soustředit na jiná místa. Jenže v praxi to tak docela neplatí. Prvních 18 dálničních speciálů představila policie veřejnosti koncem roku 2003. Šlo o Ford Mondeo ST220. Později policisté svůj dohled nad nejbezpečnějším provozem vylepšili, když si nakoupili šestiválcové Passaty, ke kterým přidali také Superby se stejným motorem. Relativně nedávno do flotily dálničních policistů přibylo ještě 10 exemplářů starších Audi A6, ale to stále nestačí. Policisté chtějí nakupovat i v budoucnu. Aby také ne, když k tomu mají peníze vybrané od řidičů na povinném ručení. Hlavní hvězdou pro dohled na dálnicích mělo být už několik měsíců zapůjčené BMW i8, ale všichni víme, jak s tímto hybridním sportovním kupé v Brně naložili.
Doporučujeme: Stará Audi A6 u policie nekončí. Dostala nové barvy a budou hlídat na dálnicích
Zatímco dříve se jezdilo na dálnicích v klidu a v pohodě, dnes už nakonec ani policejní auta nestačí. Ministr Dan Ťok zavedl úsekové měření údajně určené pouze pro opravované úseky D1. Tato novinka sice snížení nehod prokazatelně nepřinesla, nicméně to nebrání v nasazení většího počtu dálničních úsekových radarů, a to nejen tam, kde probíhají stavební práce.
5) Cena je výrazně vyšší
Také u nás byly dálnice bezplatné, ale to už je dávno. První dálniční známky přišly v roce 1995. Roční kupón vyšel na 400 Kč. Za jízdu bez kupónu hrozila pokuta až pět tisíc, průměrná mzda byla zhruba 8300 Kč. O tři roky později zdražil roční kupón na dvojnásobek, dnes zaplatíte 1500 Kč a za jízdu bez kupónu můžete dostat pokutu až do výše 100 000 Kč.
6) Bezpečnější i rychlejší
Za těch dvacet let, co platí (nejen) na českých dálnicích limit 130 km/h, se výrazně změnila i auta samotná. Například shodou okolností opět v roce 1997 proběhly první nárazové testy Euro NCAP. Věc, která byla dříve zcela nová, je dnes naprosto samozřejmá. Devět modelů z deseti prodávaných na evropském trhu těmito testy projde. Před dvaceti lety platila emisní norma Euro 2, dnes máme Euro 6, přičemž přichází reálnější postup měření oficiální produkce emisí.
Doporučujeme: Proč MDČR opět spustilo na D1 měření rychlosti? Protože minulý rok vybralo 150 milionů
A konečně automobily výrazně zrychlily. Chcete důkaz? V roce 1997 zajel Viper GTS na Nürburgringu čas osm minut a deset sekund, o dvacet let později zvládl Viper ACR-Extreme stejnou trať v čase 7:03,45. Podobným případem je i Ferrari F355 (8:18) a Ferrari 488 GTB (7:21,63). Ale zpátky na zem. Kdo chtěl před dvaceti lety nejdostupnější variantu tuzemského bestselleru, tedy Škodu Octavia, ten dostal verzi 1.4 MPI s výkonem 44 kW (60 k). Pak si mohl dopřávat sprint z nuly na 100 km/h za 18,5 s a nejvyšší rychlost 155 km/h. Dnešní základní Octavia 1.2 TSI má 63 kW (86 k), zrychlení z nuly na 100 km/h umí za 12,0 s a nejvíce jede 180 km/h.
7) Průměrný věk se nezměnil, auta ovšem ano
V roce 1997 byl v ČR průměrný věk automobilů 14,15 let (podle dat autosap.cz), podle ročenky SDA vydané k 31. 12. 2016 je průměrný věk automobilů v ČR 14,48 roku. Na první pohled se tedy nic nezměnilo. Skoro to vypadá, jako kdybychom pořád jezdili ve starých popelnicích, jenže...
Když jste měli v roce 1997 průměrně starý vůz, bylo to nejspíš něco jako Škoda Favorit. Fajn automobil, dnes pomalu začínající veterán, ale rozhodně ne přehlídka moderní techniky. Dnešní průměrně starý automobil? Třeba Octavia 1.9 TDI (96 kW), která už prošla testy Euro NCAP a uměla jet až 207 km/h. Nebo ještě lépe první generace Škody Superb, s Favoritem těžko srovnatelný vůz. Ne, dnešní průměrně staré auto opravdu není stejné jako průměrné staré auto před dvaceti lety.
Doporučujeme: Galerie — Škoda Favorit (1987) vs. Škoda Octavia (2017) aneb 30 let vývoje za volantem
Za uplynulých dvacet let se toho zkrátka událo mnoho. Máme více silnic, asistenční systémy předcházející nehodám, podstatně bezpečnější a úspornější auta a to i tehdy, pokud se nebavíme o zbrusu nových modelech. Každý má rovněž online aktuální informace o provozu a o počasí ve svém mobilu. Jenže rychlostní limit 130 km/h na dálnicích je stále stejný.
Tak si říkáme, nenastal po dvaceti letech čas na zvýšení opět alespoň o těch 20 km/h, jak se to stalo v roce 1997?