Pokud má auto klasickou mechanickou ruční brzdu, není co řešit. Když za páku zatáhnete, zabrzdíte kola na zadní nápravě (pokud zrovna nesedíte v Oltcitu), čímž můžete auto zastavit nebo si užít přetáčivý smyk v zatáčce. V dnešních autech se ale stále častěji objevuje elektromechanická parkovací brzda. V takovém případě řidič pouze zmáčkne tlačítko. Práci se zastavením kol udělají elektromotory. (Někdy se parkovací brzda aktivuje také sama).
Většinu z vás možná ani nenapadlo tohle tlačítko používat během jízdy, ale i s takovou situací se počítá. Co přesně se pak děje? Jistě, auto zastaví. Celá otázka je ale mnohem komplexnější a zajímavější, než se může zdát na první pohled.
Jde o znamení nouze
V základu se všechny automobilky nabízející elektromechanickou parkovací brzdu (EPB) shodují. Aktivace této brzdy během jízdy je brána jako požadavek na nouzové zastavení. U jednotlivých značek se ale trochu liší detaily a především to, jak systém tento požadavek na nouzové zastavení chápe. Obecně existují dvě varianty: požadavek na zastavení v důsledku selhání hydraulických brzd a požadavek na nouzové zastavení z nějakého jiného důvodu, který se provozních (běžných) brzd netýká.
Logicky musí řidič (nebo někdo jiný z posádky) dát autu vědět, že jde o úmysl a nikoliv o náhodnou aktivaci. Když v autě při jízdě tohle tlačítko jen zmáčknete, nebo za něj jen krátce zatáhnete, většinou se nestane nic, případně vůz brzdy na krátkou chvíli aktivuje, ale zase je rychle uvolní. Aby se aktivovalo nouzové brzdění, musíte tlačítko držet celou dobu.
Jednodušší alternativa: Náhrada za klasické brzdy
Ve skupině značek, kde se počítá s aktivací parkovací brzdy během jízdy jako s náhradou za hydraulické brzdy, začnou brzdit pouze zadní kola. Protiblokovací systém stále hlídá jejich otáčení, aby nedošlo k úplnému zablokování. Jde o záložní způsob zastavení auta, protože systém EPB pracuje nezávisle na standardním hydraulickém okruhu. Kola jsou brzděna silou vyvinutou elektromotory.
Samozřejmě tímto způsobem lze auto zastavit i z jakéhokoliv jiného důvodu než pouze při selhání běžných brzd. Během brzdění však dochází k většímu namáhání celého mechanismu EPB. To může v konečném důsledku znamenat i poškození. Ve většině případů by se nic stát nemělo, ale přesto není doporučováno si s touto funkcí jen tak bezdůvodně hrát. U modelů značky Subaru je po nouzovém zastavení přímo předepsána návštěva servisu. „Jakmile je elektronická parkovací brzda aktivovaná za jízdy, musí být u starších modelů komplet elektronické parkovací brzdy vyměněn za nový. U novějších jsou pak měněny zadní brzdiče, na kterých je mechanizmus parkovací brzdy,“ uvádí Zdeněk Zikmund, šéf komunikace českého zastoupení automobilky Subaru.
Značky, které na náš přímý dotaz uvedly, že jejich modely pracují primárně s brzděním zadních kol za pomoci mechanismu EPB, jsou: Renault, Subaru, Mazda, Porsche, Kia/Hyundai a Toyota (modely bez VDIM).
Sofistikovanější způsob nouzového zastavení
Existuje ale ještě jeden scénář. Zde je brána v potaz situace, kdy je potřeba nouzově zastavit auto z jiného důvodu než jen při selhání hydraulických brzd. Jako příklad můžeme uvést třeba náhlou indispozici řidiče, kdy jsou v autě ještě další lidé. Ti pak mohou vůz zastavit stejným způsobem, jako jsme popsali výše. Tedy zatáhnou a drží tlačítko parkovací brzdy. Systém ale v této chvíli funguje docela jinak.
Auto má totiž funkční hydraulické brzdy, tudíž je výhodnější brzdit oběma nápravami. Ušetří se mechanismus elektronické parkovací brzdy, brzdění může být intenzivnější a stabilnější. Je to podobné, jako když vůz zastavuje pomocí adaptivního tempomatu nebo prostřednictvím přednárazového asistentu. Vše samozřejmě doprovází výstražná akustická i vizuální znamení. Přesvědčit se o tom můžete na krátkém videu:
Jako příklad funkce celého systému v těchto situacích poslouží třeba řešení automobilky Jaguar Land Rover. „Pokud zatáhnete za spínač parkovací brzdy během jízdy a budete ho držet, vůz začne brzdit na všech čtyřech kolech, uvnitř je spuštěn výstražný signál a rozsvítí se brzdová světla. V první fázi automobil brzdí na 80 %, zpomalení dosahuje 0,6 g, během tří sekund je výkon brzdové soustavy navýšen na 100 %. Při rychlostech pod 5 km/h se aktivuje klasická parkovací brzda,“ uvedl Dieter Platzer, PR manažer Jaguar Land Rover Austria.
Samozřejmě je zpomalení hlídáno standardními systémy typu stabilizace a v činnosti jsou i další asistenční systémy. Třeba asistent jízdy v pruzích. Zároveň je tato možnost nouzového zastavení za pomoci hydraulických brzd koncipována jako nadstavba nad prvně jmenovaným řešením. Pokud tedy i v těchto modelech selžou klasické brzdy, pořád lze vůz zastavit pouze s využitím mechanismu EPB.
Brzdí všemi čtyřmi, ale přesto ne všichni stejně
I zde je ale jeden zajímavý rozdíl v přístupu. Většina automobilek nabízejících tento sofistikovanější způsob nouzového zastavení umožňuje přerušit brzdění jednoduše tím, že řidič sešlápne pedál plynu. Týká se to i našeho aktuálně testovaného Range Roveru. Jakmile během brzdění přidáte plyn, systém přestane brzdit, i když tlačítko parkovací brzdy stále někdo drží. Takže pokud vás někdo v takovém autě unese, máte smůlu. Pokud se ale budete nacházet v BMW, auto i přes případné zásahy řidiče zastavíte. „Během brzdění jsou ignorovány signály akcelerátoru, po dosažení nulové rychlosti se dotahují elektrické akční členy parkovací brzdy a posléze je vyřazeno na neutrál,“ upřesnil David Haidinger z BMW Group Česká republika.
Následuje opět seznam značek, které využívají možnost nouzově brzdit za pomoci všech brzd: Peugeot, Citroën, BMW, Audi, Jaguar, Land Rover, Volvo, Mitsubishi, Škoda, Seat, Volkswagen, Mercedes-Benz, Toyota (s VDIM), Nissan.