• S kachnou necítíte přejetí obrubníku, současně však nejde ani převrátit

  • Cactus je důkazem, že kreativita Citroën neopustila

  • Plavná jízda Cactusu připomíná cestování na létajícím koberci

Těžko byste ve druhé polovině dvacátého století hledali avantgardnějšího velkosériového výrobce aut než firmu Citroën. Jak si dnes názorně ukážeme, jistá neortodoxnost u značky přetrvala i v novém miléniu.

Jedna věc jsou marketingové floskule a druhá reálný stav na silnicích. Avantgarda se dnes sice nosí, skutečnost je však taková, že většina aut si je čím dál víc podobná. Také Citroën se v zájmu masovosti vzdal svého legendárního hydropneumatického odpružení, designová stránka věci je ale zejména u některých modelů stále velmi osobitá. Jedničkou je v tomto směru bezesporu Cactus – budí emoce, je lehce kontroverzní a zároveň velmi praktický.
Když se podíváme do historie, snadno si odvodíme, že právě tento model je nositelem tradiční citroënní DNA, a je tedy jakýmsi prasynovcem slavné kachny, tedy modelu 2CV. Letos už je tomu sedmdesát let, co tento podivuhodný automobil vyrazil na silnice.

_DSC4010
Multimediální displej Cactusu je pěkně na očích
_DSC4012
Ani u novodobého Citroënu nenajdete otáčkoměr

Na začátku stálo jasné zadání – převézt bez úhony čtyři venkovany v dřevácích, se slamáky na hlavě, pytel brambor a ošatku vajec na trh přes zorané pole rychlostí 60 km/h, aniž by se jen jedno jediné vejce rozbilo. Pregnantnější definici nového auta už sotvakdy někdo vymyslí. Sériově vyráběný Citroën 2CV byl veřejně představen na autosalonu v Paříži roku 1948. O vůz byl obrovský zájem a zájemci na něj museli čekat až dva roky. Zákazníci Citroënu se přitom ke kachně vůbec nemuseli dostat, nebýt duchapřítomných konstruktérů, kteří za války funkční prototypy ukryli před Němci na několika místech Francie.

_DSC3994
Kontinuita dějin je jasně patrná. Ergonomie je originální.
_DSC3988
Styl předních sedaček se nápadně podobá těm v kachně

Ač je kachna vyloženě lidovým vozidlem, nabízí celou řadu pozoruhodných technických řešení, vynucených právě všudypřítomnou potřebou spoření. Tak třeba rychloměr byl původně pod levým rohem čelního skla a jeho pohon současně sloužil i k ovládání stěračů – čím rychleji jste jeli, tím větší byla kadence stírání. Palivoměr se objevil až v roce 1961. Do té doby ke zjištění stavu sloužila měřicí tyčinka a zásadní místo pod volantem zabíral ampérmetr.

_DSC3981
Účel světí prostředky. Ústřední heslo celé kachny
_DSC3982
Snadné nastupování a spou­s­ta místa pro čtyři cestující

Zpočátku se kachna musela spokojit jen s velmi chudičkou pohonnou jednotkou, kterou byl vodorovně uložený, protiběžný, vzduchem chlazený dvouválec (avšak čtyřdobý) o objemu pouhých 375 cm3, kompresním poměru 6,2:1 a výkonu 9 (slovy devět) koní. Krátce jsme měli čest i s tímto raným modelem a se třemi dospělými měla kachnička v kopci co dělat.

Rande s Dášou: Lukáš Pavlásek testuje Dacii 1300

Kachna doznala během let jen minima estetických i technických změn, objem motoru však přece jen povyrostl a vůz, který vidíte na obrázcích, tak používá nejvýkonnější jednotku, která byla pro 2CV k dostání, tedy motůrek s objemem lehce přes 600 cm3. Nebudete tomu možná věřit, ale jeho dynamika není vůbec špatná, zejména v rychlostech do 80 km/h. Ano, zvuk hlučného motoru trochu připomíná dosluhující vysavač, ale to je jen nepodstatná vada na půvabném svezení s tímto veteránem.

_DSC3959
Na rovince to kachna údajně vytáhne i na sto třicet km/h!
_DSC3958
Toto není originální součást přístrojovky, pasuje ale báječně

Co by to bylo za Citroën, kdyby neměl výstřední odpružení? 2CV používá vzájemně propojené pérování, které stručně řečeno spočívá v tom, že vodicí přední rameno a vlečené zadní rameno na každé straně jsou propojeny napínacími tyčemi se spirálovými pružinami uprostřed podvozku. Tlumení vpředu obstarávají třecí tlumiče, vzadu hydraulické. Ve slovníku řidiče 2CV není místo pro tradiční pojmy jako nedotáčivost a přetáčivost – v tomto případě se spíš hodí říkat, že auto buď zatočí, nebo nezatočí. Rozhodně jej však takřka nelze převrátit, jak názorně ukazují připojené snímky i svědectví majitelů.

_DSC3968
Odklápěcí boční okna nepostrádají dostatečnou efektivitu
_DSC3998
Cestující vzadu se zchladí o dost méně

Také Cactus používá velice zajímavé, byť konvenčnější řešení odpružení. Laicky řečeno se dá popsat jako tlumič v tlumiči. K tzv. „progresivním hydraulickým polštářům“ se přidávají dva hydraulické dorazy – jeden pro rozpínání a jeden pro stlačení. Odpružení tak pracuje ve dvou fázích podle potřeb zatížení, při mírném stlačení a rozpínání řídí pružina a tlumič vertikální pohyby společně, aniž by se musely zapojit i hydraulické dorazy. Ty se přidají až při větším stlačení a rozpínání, kdy postupně pohyb zpomalují. Výsledkem je velice plavná jízda, kterou sám Citroën přirovnává k letu na létajícím koberci. Hydropneumatika to sice není, ale snaha se cení.

_DSC3950
Tříválcová dvanáctistovka umí i s rozměrným Cactusem slušně zahýbat. Jízdní vlastnosti jsou jisté i pohodlné, ale nepříliš zábavné
_DSC3944
Čiperný dvouválec s chlazením vzduchem vyniká dlouhou životností a nenáročnou údržbou. Zvuk boxeru je vskutku nezaměnitelný

Design À la Citroën: originalita i účelnost

První prototypové kachny byly z vlnitého plechu a vpředu měly jeden jediný světlomet. Pozdní 2CV, které vidíte na obrázcích, už sice bylo vybaveno lépe, za více než čtyřicet let výroby se ale kachna od původního konceptu takřka nevzdálila.

Citroën Méhari: Krátké svezení s padesátiletým četníkem z Porto Pollo

Cactus se v podmínkách dnešních výrobních cyklů jednotlivých modelů nemá šanci k takové dlouhověkosti přiblížit, od dob limuzíny C6 však každopádně jde o první skutečně neortodoxní auto, které na trhu svým způsobem nemá ekvivalent. Originálních prvků najdete vně i uvnitř celou řadu. Tak třeba velkoryse široká sedadla sice postrádají boční vedení, jsou však konstrukční součástí odpružení celého vozu, nehledě na povedený retrodesign. Jsou tu i další zvláštnosti – odklápěcí zadní okna nebo absentující otáčkoměr. Proti kachně je to ale stále slabý odvar.

_DSC4032
Lehkost a hbitost z kachny přímo sálají – váží pouhých 585 kilo
_DSC4028
Robustní vizáží míří Cactus spíš do prostředí crossoverů

Ta díky svému tvaru nabízí spoustu místa pro čtyři dospělé, které nikterak neutiskují bezpečnostní prvky, přístrojová deska ani podobné nesmysly. Tradiční citroëňácký jednopaprskový volant umožňuje dobrý výhled na účelnou přístrojovou skupinu a doprovodná ovládací tlačítka, přičemž polici před nohama spolujezdce lze dekorovat dle libosti. Zbývající ovládací prvky jsou spíše rozptýlené. Sytič se například skrývá pod hranou palubní desky a trojice prvků ovládajících topení a větrání je nahodile rozházená po celém kokpitu. Velmi specifické je řazení, které obsluhujete kombinací vytahování a pootáčení řadicí tyče.

Citroen C4 Cactus (2018) Citroen 2CV 6 (1984)
MOTOR & PŘEVODOVKA
Typ benzinový řadový tříválec uložený vpředu napříč, turbo benzinový dvouválec boxer uložený vpředu podél
Zdvihový objem 1199 cm3 602 cm3
Největší výkon 110 k (81 kW) při 5500/min 29 k (22 kW) při 6000/min
Točivý moment 205 Nm při 1500/min 39 Nm při 3700/min
Převodovka pětistupňová manuální, pohon předních kol čtyřstupňová manuální, pohon předních kol
ROZMĚRY & HMOTNOSTI
Délka/šířka/výška 4170/1714/1480 mm 3830/1480/1600 mm
Pohotovostní hmotnost 1030 kg 585 kg
DYNAMIKA & SPOTŘEBA
Nejvyšší rychlost 188 km/h 115 km/h

Foto: Petr Bača

Citroën C4 Cactus vs. 2CV 6: Je libo koberec či kachnu?
Ohodnoťte tento článek!
4.2 (84%) 20 hlas/ů

PŘIDAT KOMENTÁŘ: