Čím chudší země, tím starší auta a více mrtvých na silnicích, ukazují čísla z Evropy

  • Podle statistik existuje souvislost mezi tím, jak je země bohatá a jak těžce se v ní bourá

  • Paradoxně ale neplatí, že bohatší stát poskytne řidičům kvalitnější silnice

  • V Česku jezdí poměrně stará auta, mezi desítkou nejbezpečnějších ani nejnebezpečnějších zemí ho ale nenajdete

Na českých silnicích loni zahynulo 547 lidí. Jde o jednu z nejlepších hodnot v historii České republiky. Přesto tuzemské cesty nepatří právě k těm nejlepším. Podle indexu serveru The Global Economy jsme na 76. místě v jejich kvalitě a na stejné úrovni, jako jsou Írán, Jamajka nebo Černá Hora. Také máme poměrně starý vozový park. Jak je tedy možné, že se tu jezdí celkem bezpečně? Kvůli této otázce jsme srovnali různé statistiky a našli zajímavé souvislosti.

Pokud například porovnáme hrubý domácí produkt na hlavu dané země s tím, kolik na jejich silnicích zemře při nehodách lidí, ukazuje se, že nejbezpečněji se jezdí v nejbohatších státech – a obráceně. Norsko se pyšní HDP na hlavu 76 620 dolarů a při nehodách tam zahyne jen 2,1 člověka na 100 tisíc obyvatel. Švédsko je druhé s 2,8 mrtvými na 100 tisíc obyvatel a má HDP 54 474 dolarů na hlavu.

Více aut, méně mrtvých. Čeští řidiči už nejsou ostudou Evropy, ukazuje statistika

Norové a Švédi mají také jedny z nejnovějších aut v Evropě. Nejsou sice na tom tak dobře jako v Dánsku nebo Belgii, kde mají vozy průměrný věk 8,4 a 7,8 roku, ale v Norsku jezdí 10,5 roku stará auta, ve Švédsku 9,9 roku. Paradoxně přitom tyto skandinávské země nemají právě nejlepší kvalitu silnic. Podle indexu The Global Economy jsou Norové 49. na světě. Švédové jsou na tom lépe, tedy 23. na světě na úrovni Namibie nebo Ázerbájdžánu.

Víc už napoví následující tabulka, která ukazuje 10 nejbezpečnějších států v Evropě podle počtu mrtvých při nehodách k 100 tisícům obyvatel. Pro srovnání uvádíme hrubý domácí produkt, stáří vozového parku i index kvality cest The Global Economy, kdy hodnota 1 je nejhorší a 7 nejlepší. Pro představu – nejlepší silnice jsou v Singapuru, dostaly 6,5 bodů, nejhorší v Čadu s hodnotou 1,9.

Země Obětí na 100 tisíc HDP na osobu Stáří vozidel Kvalita silnic
Norsko 2,1 76 620 10,5 4,5
Švédsko 2,8 54 474 9,9 5,3
Velká Británie 3,1 47 042 8,7 4,9
Nizozemsko 3,8 59 105 9,8 6,4
Estonsko 3,9 35 346 15,3 4,7
Dánsko 4 54 564 8,4 5,6
Španělsko 4,1 42 120 11,9 5,7
Německo 4,1 54 984 9,1 5,3
Finsko 4,7 48 221 11,2 5,3
Rakousko 5,2 54 084 9 6

Přímou souvislost mezi bohatstvím dané země a úmrtností na silnicích dokládá i žebříček nejnebezpečnějších zemí Evropy. Kromě Malty, která svým HDP 47 tisíc dolarů na osobu vyčnívá, mají všechny státy z desítky nejhorších nižší HDP na osobu než 40 tisíc dolarů. Nejhůř jsou na tom v Polsku s 9,7 mrtvými na 100 tisíc obyvatel. HDP mají přitom 33 472 dolarů. Se 17,3 lety mají také na silnici druhá nejstarší auta v Evropě hned po Bulharsku, kde jezdí v průměru dvacetileté vozy. Asi nepřekvapí, že nejchudší země EU je v žebříčku pátá s 8,3 mrtvými, hned za Rumunskem, Řeckem a Lotyšskem.

Polsko přitom hlásí kvalitnější silnice než Česká republika. Je na 57. místě, tedy na úrovni Thajska a El Salvadoru. Bulharsko je 101. jako Kolumbie, Vietnam nebo Zambie. Jaké jsou nejnebezpečnější země pro řidiče v Evropě, ukazuje následující tabulka. Opět v ní kromě mrtvých na 100 tisíc obyvatel uvádíme i HDP, stáří vozového parku a stav silnic.

Země Obětí na 100 tisíc HDP na osobu Stáří vozidel Kvalita silnic
Polsko 9,7 33 472 17,3 4,3
Lotyšsko 9,3 31 215 16 3,6
Řecko 9,2 30 522 14,1 4,6
Rumunsko 8,7 27 753 16,2 3
Bulharsko 8,3 24 577 20 3,4
Chorvatsko 8,1 27 664 14,3 5,6
Maďarsko 7,8 33 409 14,9 4
Portugalsko 7,4 33 409 12,8 6
Slovinsko 6,4 38 841 11,3 4,9
Malta 6,1 47 061 14 3,3

Pozn. Údaj o stáří vozového parku v Bulharsku je orientační, vychází z článků na toto téma. Aktuální oficiální údaj jsme nenašli.

Abychom dostali celkový obrázek, porovnali jsme spolu země Evropské unie a také Norsko a Švýcarsko. V porovnání nechybí ani Velká Británie, protože jde o hodnoty za rok 2019. Vynechali jsme naopak maličké Lucembursko, jehož extrémně vysoký HDP na hlavu by porovnání nesmyslně zkresloval, a Island s minimálním provozem. Zajímalo nás, zda objevíme nějaké silné korelace.

Co je to korelace a jak jí rozumět?
Korelace znamená vzájemný vztah mezi dvěma porovnávanými veličinami, v našem případě datovými soubory. Sama o sobě neprokazuje příčinnou souvislost. Existují mediálně vděčné příklady bizarních korelací, například mezi počtem lidí, kteří se utopili v bazénu, a filmy s Nicolasem Cagem. Pokud však tušíme, že mezi dvěma jevy vztah existuje nebo máme o jeho existenci jiné důkazy, můžeme zkoumat, jak silný tento vztah je. Říká se také, že korelace je nutnou, ale nikoli postačující podmínkou kauzality (příčinné souvislosti). Může nabývat hodnot od -1 (dokonalá nepřímá závislost) do 1 (dokonalá přímá závislost). Hodnoty okolo nuly znamenají, že mezi porovnávanými jevy lineární závislost neexistuje. 

Korelace mezi počtem obětí dopravních nehod a hrubým domácím produktem na hlavu je -0,77. To je velmi silný nepřímý vztah – tedy čím vyšší HDP na hlavu, tím méně obětí nehod. Podobně silně (-0,74) koreluje HDP se stářím vozového parku. Tedy čím bohatší stát, tím novější vozový park. Stejnou hodnotu, pouze s opačným znaménkem, má korelace mezi stářím vozového parku a počtem obětí nehod. Znovu – korelace sama o sobě neukazuje příčinnou souvislost. Na druhou stranu asi nikdo nebude pochybovat o tom, že tak silné vzájemné propojení mezi hospodářskou vyspělostí, stářím aut a počtem obětí nehod je pouze bizarní matematickou nahodilostí.

Nehodovost v EU za rok 2018 potvrzuje, že v povolené rychlosti ani promile to není (komentář)

Naopak překvapivým zjištěním je fakt, že jsme nenalezli spojitost mezi HDP na hlavu a kvalitou silnic. Zde je korelace jen 0,3. O moc silnější není ani vztah mezi kvalitou silnic a počtem obětí (-0,44).

Pozoruhodné je, že zatímco v 10 nejbezpečnějších zemích z našeho přehledu existuje poměrně robustní vztah mezi počtem obětí a kvalitou silnic (0,58), korelace se stářím vozového parku je slabá (0,03). V deseti nejhorších zemích je to přitom právě naopak: -0,14 a 0,58. To by naznačovalo, že od určitého „mládí“ už není věk aut rozhodující a záleží spíše na kvalitě a bezpečnosti infrastruktury.

Více ukáže následující tabulka zemí EU a EFTA bez Lucemburska a Islandu.

Země Obětí na 100 tisíc HDP na osobu Stáří vozidel Kvalita silnic
Belgie 5,8 49 705 7,8 4,4
Bulharsko 8,3 24 577 20 3,4
Česká republika 5,9 39 337 14,7 3,9
Dánsko 4 54 564 8,4 5,6
Estonsko 3,9 35 346 15,3 4,7
Finsko 4,7 48 221 11,2 5,3
Francie 5,5 47 113 9,2 5,4
Chorvatsko 8,1 27 664 14,3 5,6
Irsko 4,1 81 686 8,8 4,4
Itálie 5,6 40 737 11,2 4,4
Litva 8 37 162 16,9 4,8
Lotyšsko 9,3 31 215 16 3,6
Lucembursko - - - -
Maďarsko 7,8 33 409 14,9 4
Malta 6,1 47 061 14 3,3
Německo 4,1 54 984 14 5,3
Nizozemsko 3,8 59 105 9,8 6,4
Norsko 2,1 76 620 10,5 4,5
Polsko 9,7 33 472 17,3 4,3
Portugalsko 7,4 33 409 12,8 6
Rakousko 5,2 54 084 9 6
Rumunsko 8,7 27 753 16,2 3
Řecko 9,2 30 522 14,1 4,6
Slovensko 6,1 37 268 13,5 4
Slovinsko 4,1 37 268 11,3 4,9
Španělsko 4,1 42 120 11,9 5,7
Švédsko 2,8 54 474 9,9 5,3
Velká Británie 3,1 47 042 8,7 4,9

Naše zjištění se samozřejmě nesmí stát záminkou pro nejrůznější legislativní ztrpčování života majitelům starších aut. Lidé jimi totiž jezdí nikoliv z plezíru, ale proto, že novější si nemohou dovolit, jak jsme před časem rozebírali například zde:

Úředníci už zase chtějí trestat lidi za to, že si nemohou dovolit novější auto (komentář)

Čím chudší země, tím starší auta a více mrtvých na silnicích, ukazují čísla z Evropy
Ohodnoťte tento článek!
4.9 (98.33%) 12 hlas/ů

PŘIDAT KOMENTÁŘ: