Jsou dodatečná aditiva do nafty jen reklamní trik, jak vytáhnout z lidí další peníze? Nebo naopak nutnost? Výrobci aditiv tvrdí, že jejich přípravky jsou tu od toho, aby eliminovaly negativní vlivy různých povinných přísad do paliva (například biosložky) případně aby zlepšily vlastnosti paliva a tím prodloužila životnost motoru a byl zaručen jeho očekávaný výkon.
Specifický účel plní sezónní aditiva do nafty, která mají v zimním období eliminovat nežádoucí tuhnutí nafty v nízkých teplotách, ale také mají pomoci chránit palivový systém a filtr pevných částic – to už po celý rok.
Typy aditiv do nafty
Obecně lze rozdělit aditiva do nafty na letní a zimní. Respektive na taková, která mají zlepšit vlastnosti nafty obecně a na ta, která mají především zlepšit filtrovatelnost a zabránit tvorbě krystalů parafínu při nízkých teplotách.
Doporučujeme: Natankovat v Rakousku cestou na dovolenou se vyplatí. Musíte ale vědět, kde
Zimní aditiva obsahují oproti letní verzi navíc především tzv. depresanty, které snižují bod tuhnutí a filtrovatelnost nafty při nízkých teplotách. Obvykle posouvají teplotu tuhnutí nafty o 5 až 10°C. Účelem zimních aditiv je také zabránit shlukovatelnosti a vylučování parafínu, čímž se ucpává palivový filtr vozidla.
Oba typy aditiv, tedy zimní i letní, mají především chránit vstřikovače a palivové čerpadlo čistit palivový systém a v případě letních verzí mírně také zvyšovat cetanové číslo nafty. Obecně se dá řici, že aditivum zvyšující cetanové číslo pomáhá s lepší startováním studeného motoru a snižuje jeho kouřivost a tvorbu nežádoucích zplodin.
Doplňovat vlastní aditiva, nebo tankovat prémiovou naftu?
Záleží na tom, jak moc věříte výrobcům paliv, že naftu opravdu aditivují v takové míře, jak uvádějí v propagačních materiálech, a že kvalita není v rámci velké sítě čerpacích stanic kolísavá. To může být zejména s různě dlouhým distribučním řetězcem a různými podmínkami skladování docela problém.
Pokud aditivaci nafty vezmete do vlastních rukou, můžete se takových starostí zbavit. Na druhou stranu ani nejlepší aditivum ze špatné nafty „živou vodu“ pro váš motor neudělá. Aby aditivum opravdu fungovalo a zlepšovalo potřebné vlastnosti nafty, musí být samotná nafta odpovídající kvality.
Doporučujeme: Filtry pevných částic (DPF) v ojetinách – Kde se vzaly a jaké jsou jejich typy
Platné normy na vlastnosti a kvalitu nafty vznikaly v době se zcela odlišnou technikou v běžně dostupných motorech. Současná „základní“ nafta zdaleka neodpovídá potřebám moderních vznětových motorů se systémy common-rail, složitými okruhy EGR a filtry pevných částic. Povinné přimíchávání kontroverzní biosložky pak rozhodně kvalitě nafty nepřidá, spíše naopak. Biosložka na sebe váže vodu a zvyšuje korozivost nafty. Asi si dovedete představit, že výrobci nafty nemají kvůli nákladům zvláštní motivaci se od nejnižších hodnot normy příliš vzdalovat.
Takže zatímco starý komůrkový atmosférický diesel „sežere“ všechno, klidně i fritovací olej, moderní turbodiesel s vícestupňovým přeplňováním, extrémně citlivými vysokotlakými vstřikovači common-rail a složitými systémy řízení emisí potřebuje mimořádně kvalitní palivo, aby fungoval spolehlivě s odpovídajícími výkony. V takovém případě není dodatečná aditivace nafty doporučením, ale povinností. Takže pokud není k dispozici zrovna aditivovaná prémiová nafta, dolévejte aditivum.
Kolik aditiva do nafty stojí?
Záleží samozřejmě na koncové ceně jednotlivých produktů a poměru míchání s naftou. Obecně můžeme říci, že aditivum prodražuje litr běžné nafty zhruba o 1 Kč. Taková částka je zhruba v rozptylu průměrných cen nafty na běžných čerpacích stanicích. Prémiová nafta, která by aditiva již obsahovat měla, obvykle stojí o 2 až 5 Kč více než běžná motorová nafta.
Doporučujeme: Kolik stojí provoz auta na daních? Stát si z vás ročně vezme desítky tisíc
Na druhou stranu s aplikací aditiva může být někdy problém, respektive ho musíte vozit s sebou (zabírá místo v autě, může se někam vylít...) a mnohdy je potřeba aplikátor, abyste půlku aditiva nerozlili kolem víčka a hrdla palivová nádrže. To u aditivované nafty odpadá, prostě zasunete pistoli a tankujete.
Argument, že se používání aditiva nevyplatí, by šlo vyvrátit tvrzením, že při dlouhodobém používání aditiva klesají náklady na servis a opravy vznětového motoru. Zkusíme hrubý výpočet u auta s turbodieselem, které najede za rok 30 000 km a má spotřebu 5 litrů na 100 km. Takový vůz z modelového příkladu spotřebuje ročně 1500 litrů nafty, tak si každý musí spočítat, jestli se mu příplatek zhruba 2000 Kč ročně za lepší palivo s aditivy či dolévání vlastního aditiva vyplatí.
Jaké aditivum do nafty tedy vybrat?
Nejlepší nápovědou jsou nezávislé spotřebitelské testy, provedené ideálně v certifikované laboratoři. Výrobci aditiv si totiž do propagačních materiálů napíší cokoli, ale zkušenosti z praxe pak mnohdy pokulhávají za slibovanými vlastnostmi. Někdy je potřeba více aditiva do nafty, než v jakém poměru výrobce mísení doporučuje, aby se jeho schopnosti projevily. Tím pak údajná výhodnost aditiva značně klesá.
Hlavně nelze čekat, že po prvním natankování aditivované nafty nebo prvním nalití aditiva do nádrže se stane zázrak. Je to dlouhodobý proces. Snad jediné, co zabere okamžitě, je aditivum proti zamrzání nafty, pokud tedy opravdu umí naftu ochránit. Pokud jde ale o čístící, mazací a ochranné schopnosti aditiva do nafty, projeví se až po dlouhodobém používání.