• Jednoduchá a spolehlivá technika
• Dostupný servis a díly
• Žádný motor není vysloveně rizikový
• Velký výběr ojetin, motorizací a verzí
• „Lidové“ verze slibují levný provoz
• Absolutně beztřídní image

–

• Kompromisní komfort odpružení
• Nižší úroveň kultivovanosti
• Začínají se množit podvody s ojetinami
• Rizikový automat 7DSG

Posledních několik let je Škoda Octavia nejprodávanější nové auto na našem trhu a zároveň nejžádanější ojetina. Skutečnost, že každé desáté nové auto je právě Octavia, zaručuje velice dobrou nabídku ojetin, mezi kterými si zájemce může pořádně vybírat. Přetlak ojetých Octavií také tlačí ceny dolů. Dnes se dá mladé a málo jeté auto koupit za 250 000 Kč, pokud nemusíte mít nutně „novinářskou“ specifikaci výbavy.

Pokud nepotřebujete nutně auto nacpané výbavou až po strop, dá se mladá a poměrně málo ojetá Octavia koupit za velice hezké peníze

„Olítané“ kusy s dieselem už spadly pod 200 000 korun, za 250 000 lze pořídit skromně vybavený benzín s malým nájezdem

Pro ojetou Škodu Octavia třetí generace jsme opět zamířili do bazaru Auto ESA. Z obrovského množství aut různých výbav, nájezdů, stáří a motorizací jsme cíleně vybrali „lidovku“, tedy relativně skromně vybavenou Octavii liftback se základním motorem 1.2 TSI o papírovém výkonu 63 kW. Vůz z roku 2014 měl najeto něco málo přes 61 000 km a prodejce za něj chtěl 244 000 Kč.

Doporučujeme: Pět nejčastějších omylů a mýtů o ojetinách značky Škoda

„Švihadla“ vzadu, šedé plasty v interiéru, základní sedačky, manuální klimatizace... Tohle je opravdu lidové auto. Ale co víc člověk ke spokojenému životu potřebuje? Základní rádio stačí, centrální zamykání auto má a klimatizace chladí. Skromný zájemce bude nadmíru spokojen.

Doporučujeme: výběr nejlepších ojetých vozů

Nejprve se podíváme, jak takovou Octavii vidí kalkulátor očekávaných nákladů tco.jitis.eu. Jako obvykle pro zjednodušení použijeme výpočet na následující dva roky s nájezdem 800 km měsíčně:

Poctivý nájezd bazarové Octavie 1.2 TSI ukazuje, že tohle nebyl naftový služebák honěný denně v levém dálničním pruhu. Takováhle auta si totiž obvykle kupují soukromníci za vlastní peníze a najedou obvykle do 20 000 km za rok. Naftové služebáky najíždejí klidně i trojnásobné porce, takže čtyřletá Octavia 1.6 TDI už bude mít na kontě spíše 120 až 150 000 km, klidně i víc.

Jednoduché auto se spolehlivou technikou

O třetí generaci Octavie se mluvilo hlavně v souvislosti s větším šetřením při její výrobě. Vzadu mají všechny civilní motorizace jednoduchou vlečenou nápravu. Nezávislé zavěšení bylo dopřáno jen čtyřkolkám nebo motorizacím s výkonem nad 110 kW. Na druhou stranu pochybujeme, že běžný spotřebitel bude řešit, jak moc se zhoršily jízdní vlastnosti Octavie. Vždyť tohle auto jezdí pořád velice dobře a na kvalitní silnici je pohodlné a klidné.

Testovaná ojetá Octavia nehýřila luxusní výbavou jako nové novinářské testovací kusy. Je to prostě auto, které si lidé kupují za vlastní peníze

O jednodušší vlečené nápravě vzadu se toho napsalo hodně. Zájemce o ojetinu ale bude chtít vědět, jestli se kazí. Dobrá zpráva: Nekazí

Jen na rozbitém povrchu je zadek trochu neklidný a duní, ale testované auto na úzkých pneumatikách s vysokým profilem ukazovalo, že pokud má někdo rozum a nenarve si na základní motorizaci široké nízkoprofilové osmnáctky, zůstane Octavia přiměřeně tichá a komfortní. Stejně v dálničních rychlostech dovnitř proniká hlavně aerodynamický hluk a o tlučení podvozku nikdo nebude vědět.

Co se Octavii upřít nedá v žádném případě, to je velice přátelská ergonomie. Jednoduchý a strohý interiér řidiče neruší a rozvržení ovládacích prvků je přirozené. Přístroje jsou přehledné a třeba možnosti nastavení volantu a sedačky jsou téměř neomezené. Takhle výbornou polohu za volantem si člověk nenastaví ani v některých BMW.

Doporučujeme: Velké srovnání naftových kombíků s automatem – Hyundai i30, Opel Astra, Peugeot 308 a Škoda Octavia

Pokud se pak řidič v autě nerozvalí jako v křesle u zubaře, i za 180 cm vysokým řidičem bude dost místa pro nohy vzadu. Za to Octavia vděčí prodlouženému rozvoru. Zadní sedačky jsou trochu kompromisní. Ne snad prostorem na nohy, ale délkou podsedáku a sklonem opěradla. Ale dva dospělí cestu do Chorvatska vzadu přežijí, což je hlavní.

A jak je na tom Octavia se spolehlivostí? Tady máme pro zájemce jednu moc dobrou zprávu. Nikdo se jí nemusí bát, protože žádná verze nebo motorizace neskrývá vyloženou past. Vše si postupně rozebereme.

Motory 1.2 TSI a 1.4 TSI jako volba lidu

Doba, kdy byl downsizovaný benzinový motor v Octavii strašák, je pryč. Nyní už nikdo nemusí tápat, jestli jsou rozvody upravené na modernější verzi s pevnějším řetězem, protože motory 1.2 TSI a 1.4 TSI přešly na řemenové rozvody. Automobilka je označuje jako doživotní, ale stejně bychom doporučili věnovat jim podle předepsaných intervalů pozornost a případně je nechat vyměnit. Ale to je záležitost, kterou budete řešit někde za 180 000 km.

Pokud nejezdíte neustále v plném obsazení dálniční trasy, motor 1.2 TSI úplně stačí. Jede tiše, je pružný a bere si necelých šest litrů na sto km

Že má Octavia obrovský kufr, ví každý. Pro lepší využitelnost té obří jeskyně je ale lepší zakoupit nějaký set upínacích sítěk

Motory už neženou do válců bohatou směs, aby se nespálil katalyzátor, takže na dálnici ve 150 km/h nežerou jedenáct na sto. Jednadvojka naprosto stačí a jak ukázalo naše měření na brzdě (odkaz níže), ani podladěná verze na tom není s parametry špatně. Pro toho, kdo chce přeci jen trochu přesvědčivější výkony, bude ideální volbou motor 1.4 TSI. Výkon 103 kW (140 k) a plochá křivka točivého momentu 250 Nm uděluje lehkému autu dostatečnou dynamiku. Motor 1.2 TSI jezdí v příměstském a dálničním provozu za šest litrů, jednačtyřka za šest a půl.

Doporučujeme: Změřili jsme výkon ojeté Škody Octavia III 1.2 TSI. Výsledek vás překvapí

Nicméně ani těmto motorům se nevyhnuly „drobnosti“. Motor 1.2 TSI musel projít servisní akcí, která odstranila riziko povolení šroubů nastavovače vačkové hřídele, což mohlo vést až k potkání motoru. U čtrnáctistovek zase protékala vodítka ventilů, což se projevovalo obrovskou spotřebou oleje. Před koupí tedy prověřte, jestli má za sebou motor 1.2 TSI servisní akci. U motoru 1.4 TSI raději vytáhněte svíčku a podívejte se, jestli není zalepená od spáleného oleje.

Motor 1.8 TSI je do Octavie zbytečnost. Je složitý, dražší na servis a nejede tak dobře, jak by mohl. Kvůli převodovce má točivý moment seškrcený na 250 Nm, což je stejná hodnota jako u 1.4 TSI. Výjimkou je verze Scout s verzí posílenou na 280 Nm, pohonem všech kol (tedy lepší nápravou vzadu) a povedeným šestistupňovým DSG. Pokud na ni máte a chcete ji živit (bere běžně i devět litrů), je to dobrá verze.

Motorizace RS jsou samostatná kapitola. Už jen proto, že se s nimi jezdí trochu jinak. Zkráceně asi takto: pokud není Octavia RS načipovaná, má za sebou pravidelný servis a nejeví stopy častého používání na okruhu (hlavně servané bočnice pneumatik), potom klidně kupujte. Ale jestli chcete opravdové sportovní auto, raději si kupte něco úplně jiného.

Nafta už (skoro) nezlobí

Ani vznětových motorizací se nikdo bát nemusí. Jednotka 1.6 TDI je poměrně robustní, systém EGR u ní už neselhává každé dva roky a ani vstřikovače už nejsou tak citlivé na kvalitu paliva, jakkoli to neznamená, že do ní můžete začít lít všechno, co vzdáleně připomíná naftu. Kdo se o tenhle motor stará pravidelnými výměnami oleje po roce nebo 15 000 km, nedává mu za studena za uši a tankuje kvalitní naftu, tomu vydrží stovky tisíc kilometrů. Ani o DPF nekolují nějaké katastrofické historky.

Octavia nejezdí jako sportovní auto, ale je stabilní, jistá, bezpečná... Zkrátka solidní spotřebič. Ani ve verzi RS se z ní nestane okruhový speciál

Potřebu dieselu si musí každý rozmyslet a spočítat. Aspoň že žádná skrytá past se za jejich nákupem většinou neskrývá

Ohledně projevu motoru 1.6 TDI s dlouhými převody nečekejte zázraky. Má pevný setrvačník, což je pro zájemce o ojetinu dobrá zpráva, ale taky pod zátěží trochu duní. A rozjezdy s dlouhými mezerami mezi rychlostmi vyžadují zvyk a trénink. Na courání po městě si ale raději kupte benzinovou 1.2 TSI. Nebo shánějte 1.4 TSI G-TEC na CNG, pokud vám jde o spotřebu a náklady.

Doporučujeme: Ojetá Mazda 3 nabízí poctivou atmosféru – řidičskou i motorovou

Motor 2.0 TDI je do trojkové Octavie možná zbytečně luxusní pohon. Samozřejmě jede dobře, naložený kombík s ním nebude mít ani v táhlém dálničním stoupání problém v levém pruhu zrychlit. Spotřeba se vejde do šesti litrů nafty a udržovaná auta nezlobí. Jediným rizikovým místem se časem může stát chladící okruh, respektive vodní pumpa a její pohon.

Motor 2.0 TDI dává ale reálný smysl jen tehdy, když nechcete v Octavii řadit. K motorům s točivým momentem nad 250 Nm se totiž montovalo mnohem spolehlivější šestistupňové DSG s mokrými spojkami. Pokud v nich každých 60 000 km nebo tři roky necháte vyměnit olej, dožijí se bez nutnosti repase 300 000 km. Stejný servisní interval by měl platit i pro olej v mezinápravové spojce Haldex, pokud do našich klimatických podmínek bezpodmínečně potřebujete čtyřkolku.

Sedmistupňové DSG je na druhou stranu továrna na problémy. Z velké části za to ale mohou majitelé, kteří se k tomuto automatu chovají... no, jako k automatu. Jenže tady není měnič, se kterým můžete v koloně popojíždět prostým pouštěním brzdy. Takový styl courání spojky nesmírně namáhá a přehřívají se (mokrému 6DSG se spojkami v oleji to tolik nevadí). Většinou se pak spojková sada nedožije ani 100 000 km. Levnou koupíte za sedm tisíc, ale solidní stojí od 15 000 nahoru. Originál vyjde minimálně na 30 000 korun i s prací a dalšími nutnými věcmi. A také v sedmistupňovém DSG by to chtělo pravidelně měnit olej. Pozor, pro převodovky DSG je předepsaný speciální olej, nelze tam nalít cokoli. Dodržujte předepsanou normu pro váš typ auta.

Octavia toho moc nepotřebuje. Běžný servis po roce nebo 15 000 km a neodkládání drobností zaručí, že bude fungovat ještě další desetiletí

Pokud vás baví řidit, například s Mazdou 3 uděláte lépe. Nejvýhodnější balíček předností ale nabídne ve své třídě jednoznačně Octavia

Zatímco u druhé generace Octavie aby člověk neustále řešil rozhozenou geometrii na zadní nápravě, tady je to jednodušší řešení trvanlivé. Okolo hranice 200 000 km už začíná podvozek Octavie klepat, ale investice do oprav nejsou likvidační. Udělejte přední nápravu jednou a pak máte zase na dlouhé roky klid. Z mechanických věcí se snad jen někde okolo 250 000 km může začít projevovat nadměrné opotřebení manuálních převodovek. To se ale týká spíše jen aut, se kterými jezdil necitlivý řidič, který tam „rval“ kvalty přes zuby.

Test ojetiny Škoda Octavia III: Verdikt

Ojetá Škoda Octavia třetí generace je spolehlivý dělník. Pokud chcete bezproblémové auto, které od vás nic kromě základního servisu nebude chtít, neshánějte se po nejvybavenějších kusech. Berte raději nějakého „žebráka“. To nejnutnější najdete i v základní výbavě a u ojetin vždycky platilo, že čím méně zbytečností, tím méně potenciálních problémů.

Pokud své Octavii dáte vše, co potřebuje (není to moc, jen základní spotřební materiál), vydrží navěky. Tohle auto se povedlo a my mu předpovídáme nadějnou a dlouhou bazarovou kariéru. Udržovaná auta si navíc zachovají hodnotu a zejména po příjemném a klidném čtyřválci 1.2 TSI bude po letech sháňka.

[su_hello-bank-calculator]