- Slušná zůstatková hodnota
- Robustní a spolehlivá technika
- Levný servis a díly
- Jednoduchý pracant k neutahání
- Nevyvolává sousedskou závist
- Za pár let ho zase dobře prodáte
–
- Neexistující komfort
- Pomalý náběh topení dieselu
- Vysoká hlučnost
- Vyšší spotřeba paliva
- Horší ergonomie
- Riziko nutných investic
Dacie jsou to nejlevnější auta na českém trhu. Tomu odpovídá jejich technika a také způsob, jakým jezdí. Nikdo soudný tak nebude od Dacie očekávat plavnost luxusní limuzíny nebo dynamiku sportovního auta. Na druhou stranu těžko najdete upřímnější auto, které se prostě nestydí za to, že je to nejlevnější přepravník. Na nic si nehraje a pokud ho tak berete, splní očekávání.
Proto nemá smysl ušklíbat se nad lacině provedenými detaily. V současné době přísných emisních a bezpečnostních norem snad už ani auto levněji vyrábět a prodávat nejde. Jeden by asi řekl, že Dacie jsou dobré tak na první dva tři roky, ale jen co skončí záruka, rychle ruce pryč, než se rozpadne. Nicméně situace na trhu ojetin tomu nenasvědčuje. Ojeté SUV Dacia Duster patří k nejvyhledávanějším autům a jeho překvapivá schopnost držet si cenu tomu odpovídá. Jen opravdu málo obyčejných aut se může pochlubit tím, že by se po osmi letech tvrdé práce stále dobře prodávala za polovinu původní ceny.
Doporučujeme: Dacia jako ojetina – Kterou chtít, kterou nebrat a jak nakupovat?
Na českém trhu je v současnosti v nabídce ojetin necelých 300 Dusterů. Praxe je taková, že se auta dost točí a žádné se v inzerátu neohřeje příliš dlouho. Nejlevnější kus za 119 000 Kč má šestnáctistovku, základní výbavu a pohon předních kol, nejlevnější diesel stojí 140 000 Kč. Čtyřkolek je v nabídce zhruba třetina a nejlevnějši je aktuálně v inzerátech za 148 000 Kč s benzinovým motorem, diesel ve čtyřkolce koupíte v době přípravy této recenze nejlevněji za 173 000 korun. Zhruba dvě třetiny inzerovaných Dusterů mají stále najeto do 100 000 km.
Doporučujeme: výběr nejlepších ojetých vozů
Na test ojetiny jsme si tentokrát v Auto ESA půjčili ojetý Duster z roku 2010 s motorem 1.5 dCi o výkonu 81 kW, pohonem všech kol a šestistupňovou manuální převodovkou. Najeto měl necelých 99 000 km a prodejce za něj v době testu chtěl 209 000 Kč. Vůz byl vybaven všemi komfortními vymoženostmi, které šly do Dacie Duster objednat. Tedy „koženými“ sedačkami i volantem, rádiem s ovládáním pod volantem, elektrickými okny vpředu a vzadu a, považte, dokonce klimatizací.
Právě výbava testovaného ojetého Dusteru naznačuje, že to nebyl dělník na stavbu pro zaměstnance, ale že si ho pravděpodobně koupil někdo pro sebe. Původ vozu bývá vždycky důležitý, ale stejně bude obtížné dohledat, jak se s ojetým Dusterem jezdilo a jak pečlivý servis mu majitel věnoval. Dustery si pořízují i bohatší lidé, kteří by si klidně mohli koupit auto za milion, ale prostě chtějí dříče na chatu nebo jen auto pro legraci do bláta, něco jako zahradní sekačku nebo čtyřkolku. Takže takový Duster často trpí i víc než ten stavební dělník. Jistě, jsou majitelé, kteří svého Dustera opečovávají a pobíhají kolem něj s kbelíkem a houbou, ale Dacie jsou většinou otroci, kteří dřou, dokud jim nepraskne poloosa.
Doporučujeme: Test Dacia Duster 1.5 dCi 4×4: Podruhé a daleko lépe
Duster nemá redukci, tu nahrazuje velice krátkou převodovkou, respektive krátkou jedničkou. V terénu je to skvělé, ale na silnici se klidně můžete s nenaloženým autem rozjíždět na dvojku. Na dálnici se za více než 120 km/h pouštět nebudete, protože v autě je velký hluk. Nejen kvůli krátkému zpřevodování, ale hlavně kvůli mizerné izolaci. Zatímco většině ojetin změříme hlukoměrem kolem 80 dB při 120 km/h, v Dacii Duster jsme naměřili ve stejné rychlosti úroveň hluku 85,5 dB.
Ergonomie vyžaduje zvyk, pozice za volantem není moc přirozená a i po kratší cestě z Dusteru bolí záda. Není to zkrátka auto, se kterým byste chtěli jet ve čtyřech 1200 km do Chorvatska na jeden zátah. Aspoň je z něj ale dobře vidět a v řízení je dostatek zpětné vazby. Zážitek z jízdy je vlivem hluků, vibrací a pohybů auta velice intenzivní, jako v nějakém starším sportovním autě.
Spolehlivý, když není utrápený
Vás ale asi stejně nejvíc zajímá, jak si ojetý Duster vede po stránce spolehlivosti, tak se do toho dejme. Hned na úvod je potřeba říci, že vzhledem k podmínkám, v jakých toto auto většinou žije a kolik stojí, si vede velice dobře.
Ojeté Dustery mívají unavený podvozek, ale není to nic, co by se nedalo řešit. Spíše prověřte spodek auta, aby nebyl otlučený od kamení a nejevil stopy nadměrného používání v extrémním terénu. Duster má vyšší světlost, takže odřený spodek od toho, jak někde brousil břichem, naznačují opravdu těžký život kupovaného auta. Polní cesta nebo vyjetá stezka někde v lese nepředstavují pro Duster překážku. Kamenité říční dno už ale není místo, kde by se Duster cítil jako ryba ve vodě.
Doporučujeme: Pět dobrých ojetých SUV s pohonem 4×4 za 150 až 300 tisíc korun
Zkontrolujte zavěšení a vůle. A když už budete mít auto na zvedáku, což by vám měl každý solidní prodejce ojetin umožnit. Prověřte také motor, převodovku a poloosy, zda z nich nic neteče. Únik provozních kapalin je totiž bohužel poměrně častý. Zejména pětistupňový manuál trpí na úniky oleje. Stopy poškození hledejte i u zadního diferenciálu u čtyřkolek. Čtyřkolky mají vzadu nezávislé zavěšení, tam lze očekávat nákladnější opravy.
Smiřte se s oděrky na karoserii, ťukanci na náraznících a značně poškozených plastech, a to i v interiéru. Zase ale stav takových detailů napoví, jaký život za sebou auto má. Podle interiéru poznáte, jestli byl původní majitel aspoň trochu opatrný a pečlivý člověk. Jenže udržování interiéru a karoserie v dobré kondici ještě nezaručuje, že auto jezdilo každý rok v předepsaných intervalech pro nový olej.
Benzín? Raději atmosféru než malé turbo. Ale bez LPG
Pod kapotou Dacie Duster se objevilo několik motorů. /okud bychom měli před nějakým vysloveně varovat, byla by to pozdější nová downsizovaná jednotka 1.2 TCE. Praskající písty, přidírání, problémy se vstřikovači, citlivost na kvalitu benzinu a zanášení karbonem nejsou věci, které by chtěl někdo u levné ojetiny řešit. Obáváme se, že s tímto motorem budou také brzy Dustery nejlevnější, protože budou prakticky neprodejné.
Spolehlivou jistotou je benzinová atmosférická šestnáctistovka, v Dacii ještě bez občas zlobivého (ale ne neřešitelného) přesuvníku časování ventilů. Nahlédněte do servisní historie, ať má za sebou pravidelné výměny oleje po roce nebo 15 000 km. Přejížděný interval tento motor nesnaší moc dobře, dochází k vysokému opotřebení. Utahané motory se projevují postupnou ztrátou komprese, špatným startováním a kouřivostí. Pokud ale motor nejeví známky únavy, není se čeho bát. Při dodržování základních servisních pouček vydrží daleko za 200 000 km.
Šestnáctistovka však špatně snáší dodatečné úpravy na LPG. Ona nefungovala moc přesvědčivě ani v tovární úpravě, kdy byl citelný pokles výkonu a problémy s cukáním při přepínání paliva či provozu nam LPG. Dodatečné úpravy problémy ještě prohloubí a odnášejí to i ventily. Lepší bude hledat jeden z povedených dieselů, ale ani u nich nečekejte zázračnou úsporu paliva. Benzinová čtyřkolka jezdí za devět, diesel klidně za osm litrů. Předokolky jsou na tom se spotřebou trochu lépe, ale i u nich kvůli horší aerodynamice a krátkým převodům počítejte s horšími čísly.
Nafta 1.5 dCi jako dobrá volba
Naftový motor 1.5 dCi od Renaultu se do Dacie Duster dodával v několika verzích o výkonech 63, 66, 79, 80 a 81 kW. My měli na test tu nejvýkonnější. Verze pod 70 kW mají jiný systém vstřikování od Delphi, který není moc spolehlivý a je velice citlivý na kvalitu nafty. Verze 63 kW byla aspoň bez filtru pevných částic, verze 66 kW s ním. Té se vyhněte úplně.
Silnější provedení od 79 kW už jsou sice vždy s filtrem pevných částic, ale Dacia používá k jeho regeneraci dodatečný pátý vstřikovač, takže tu nehrozí ředění oleje naftou. Systém vstřikování Continental je také spolehlivější, ale přesto mu podstrkujte jen kvalitní aditivovanou naftu. Dojit traktor, avii nebo autobus se u moderních turbodieselů už nevyplácí, pokud si tedy nechcete citlivý motor a vstřikovače odpravit.
Doporučujeme: Dacia Duster není nic nového. Rumunský offroad stejného jména jezdil už v 80. letech
Naftová patnáctistovka potřebuje nejpozději po 15 000 km nový olej. Kdo s Dusterem jezdí krátké trasy a courá se naložený nebo v terénu, ať interval výměny ještě zkrátí na 10 až 12 000 km. Není to přehnaná opatrnost, protože potenciální problémy s karbonováním a přidíráním na klice ještě zcela nezmizely. Přesto se dá naftová patnáctistovka považovat v Dusteru za slušný a doporučeníhodný motor.
Někteří majitelé hodně ojetých Dusterů si stěžují na korozi, ale ono hodně záleží na tom, kde a jak je Duster provozován. Nejvíce trpí logicky spodní partie. Pak zlobí jen detaily. Někdo už také přišel o komickou tykadlovou anténu na střeše, když mu ji servala kartáčová myčka. Občas odejdou ostřikovače skla nebo přestanou fungovat stěrače. Někdy vypoví službu rádio nebo klimatizace. Ale to jsou drobnosti, které se stávají i v lepších rodinách.
Starejte se o něj a vydrží
Nebudeme říkat, že Dacia Duster je laciný krám, kterému byste se měli vyhnout. To by nebylo vůči tomuto upřímnému rumunskému SUV, které cílí na šetřivé zákazníky, fér. Ceny v bazarech naopak ukazují, že si ojetý Duster dobře drží hodnotu a zákazníci umějí jeho reálné kvality ocenit. A také je potřeba říci, že pochybujeme, že by existovalo nové moderní auto, které by bez problémů vydrželo takové zacházení, jaké vydrží právě Duster.
[su_hello-bank-calculator]