Studie pražského provozu ukázala zajímavé věci. Třeba že emisní zóny ničemu nepomohou

  • Nedávno zveřejněná studie přinesla podrobnější pohled na to, jaká auta mají největší podíl na produkci emisí v pražských ulicích 

  • Jde zejména o vozy s nefunkčním filtrem pevných částic

  • Z měření vyplynulo, že auta jezdící po Praze jsou poměrně nová a že jen malé procento vozového parku má na svědomí velkou část znečištění 

  • Studie ale připouští větší míru nejistoty, protože unikátní metodika má řadu úskalí

Minulý týden se v médiích objevila zpráva o zajímavé studii zabývající se produkcí emisí automobilovou dopravou v pražských ulicích. Namísto přebírání oficiálních tiskových zpráv jsme si kompletní studii vyžádali a podívali se na veškeré detaily. Fakt je ten, že výsledky jsou opravdu zajímavé, přestože jejich aplikace na celkovou situaci v Praze je trochu komplikovaná.

Na studii se podílel vysoké školy ČVUT a ČZU, ÚAMK a také ministerstvo dopravy, přičemž vše nechal zpracovat pražský magistrát. V rámci měření bylo v reálném čase zaznamenáváno znečištění ve výšce 1 až 2 cm nad vozovkou při průjezdu automobilů a především jejich registrační značka. Porovnáním znečištění před průjezdem a těsně po průjezdu vozu mohli autoři projektu přiřadit konkrétní hodnoty konkrétnímu vozu, o kterém díky informacím poskytnutým od MDČR věděli, z jakého je roku, co přesně to je za auto a zda má mít z výroby filtr pevných částic.

Na celkovém znečištění mají velký podíl „vykuchané“ diesely 

Nejzajímavější zjištění týkající se produkovaných emisí v podstatě potvrzuje to, co někteří tvrdí už dlouho. Místo obecného zavádění neustále přísnějších norem, které následně dopadnou úplně na všechny a výsledný přínos je diskutabilní, by bylo daleko efektivnější zaměřit se na technický stav používaných vozů. Protože moderní vůz s nefunkčním DPF je škodlivější než starý diesel (což potvrdila i aktuální studie ČVUT a ČZU). Problém je totiž v tom, že moderní diesely produkují podstatně větší množství malinkatých pevných částic. Pokud je nezachytí filtr, tak poletují vzduchem tak dlouho, dokud se nedostanou do lidského těla a díky své malé velikosti jsou schopné projít až do krevního oběhu nebo třeba do mozku.

Doporučujeme: Přísnější emisní normy a dražší benzín přejí CNG. Prodeje začínají růst

Konkrétně studie říká, že auta s nefunkčním DPF mají na svědomí 12 % celkových hmotnostních emisí elementárního uhlíku a 55 % celkového počtu emitovaných částic ze všech motorů. Naftové motory nevybavené DPF už z výroby vyprodukovaly 30 % z celkového počtu částic a 61 % z celkové hmotnosti elementárního uhlíku. Zbytek připadá na benzinové motory.

Mnohem zajímavější je ale přesnější rozložení produkovaných emisí mezi automobily. Z něj totiž vyplývá, že v případě počtu částic mají polovinu produkce na svědomí pouze 2 % automobilů, respektive u hmotnosti elementárního uhlíku produkuje polovinu z celkového množství jen 5 % vozů. To přeloženo znamená, že auta ve špatném technickém stavu mají naprosto zásadní vliv na to, co dýcháme v okolí silnic. Proto by stačilo relativně málo k výraznému snížení produkce emisí. Což se také údajně stalo. Policie podle výsledků studie následně vyhledala a zkontrolovala auta, u kterých byly během měření zjištěny nejvyšší emise.

V Praze jezdí poměrně nové automobily 

Studie přinesla také další zajímavé údaje. Třeba to, že po Praze jezdí zhruba 30 % automobilů starých maximálně tři roky, respektive že polovina vozového parku je mladší sedmi let (ani to není překvapení, protože už dříve průzkum ŘSD zjistil, že lidé jezdí podstatně mladšími auty, než je oficiální český průměr). Tomu odpovídá i rozložení do emisních tříd, kdy 32 % automobilů spadá do kategorie Euro 6 a 28 % do Euro 5. Pouze 7 % vozů pohybujících se po Praze plní normu Euro 2 a nižší.

Doporučujeme: Paradox Elona Muska: SpaceX bude produkovat emise na úrovni 1400 naftových Octavií

Pokud jde o paliva, v pražském provozu převládají podle zjištění studie naftové motory. Plných 33 % automobilů mělo vznětový motor vybavený DPF a dalších 32 % byl starší diesel bez filtru pevných částic. Zbývajících 34 % připadá na benzin a jedno procento patří CNG nebo elektrickému pohonu. Za pozornost stojí rovněž zjištění, že pouze u 8,7 % aut, která mají být z výroby vybavena filtrem pevných částic, bylo zjištěno nefunkční DPF.

Nejistota měření 

Jakkoliv jsou zjištěné výsledky zajímavé, autoři narazili na jisté limity. Ty se týkají zejména náročnosti celého projektu, kdy například sledovací kamery rozpoznaly během měření pouze zhruba 60 % registračních značek, zbytek musel být zjišťován dodatečně (třeba z obrazu jiných kamer). Měřilo se na dvou místech (nájezd na Hlávkův most směr centrum Prahy a nájezd z Povltavské ulice na ulici V Holešovičkách, třetí kontrolní měření se týkalo autobusů), kde bývá hustá doprava a auta jezdí těsně za sebou, což dělá rozpoznávání registračních značek potíže. Ze stejného důvodu pak byly potíže s určováním konkrétní produkce emisí konkrétnímu automobilu, protože když přijela kolona vozů jedoucích těsně za sebou, systém ji vyhodnotil jako jedno velké auto, což se na výsledku hodně podepsalo.

Doporučujeme: Snížení rychlosti z 50 na 30 km/h emise nesníží. Ukázala to studie ADAC

Studie totiž celkově evidovala 25 894 průjezdů registračních značek, respektive 23 826 různých automobilů (některá auta projela kolem zařízení vícekrát). MDČR poskytlo potřebná data k 22 405 automobilům. Jenže kvůli okolním vlivům bylo nakonec možné jednoznačně přiřadit emisní stopu pouze k 1956 registračním značkám. Navíc se autoři také museli nějakým způsobem vypořádat s tím, že nikdo přesně neví, zda konkrétní auto jede s ohřátým motorem, zda řidič zrovna ve chvíli průjezdu nebrzdí, jak moc je dané auto zrovna zatížené a tak podobně. Proměnných je celá řada, proto i studie samotná uvádí velkou míru nejistoty.

Přesto stojí výsledky za pozornost. Zejména jako důkaz skutečnosti, že místo věcí typu emisních zón a podobných „globálních“ zákazů nebo dotování elektromobilů (kde by se teoreticky dalo snad možná někdy v místním měřítku dosáhnout zlepšení, ale za spoustu let a s vynaložením značných finančních prostředků), kterých stejně bude naprosté minimum, by alespoň pro začátek stačilo, aby po silnicích nejezdily vraky a diesely s demontovaným filtrem pevných částic, které nějakým způsobem procházejí přes STK a všichni to ví.

Studie pražského provozu ukázala zajímavé věci. Třeba že emisní zóny ničemu nepomohou
Ohodnoťte tento článek!
4.54 (90.77%) 26 hlas/ů

2 KOMENTÁŘE

  1. Nedotahli ani zatmavení oken, tak nepočítám že dotahnou vykuchané DPF.
    Raději nám svojí neschopností budou ničit zdraví. Jo peníze si přidaj a stále nám ukazujou co je všechno problém a co nejde.

  2. Ta poslední věta je výstižná, všichni to ví…dokud to na STK bude fungovat tak, jak to funguje, nic se nezlepší. Jen to odnese pár lidí, co mají auto v pořádku, ale kvůli určitému procentu nevyhovujících aut, co musí STK vykázat, si to dají víckrát.

PŘIDAT KOMENTÁŘ: