Slavné Embéčko mohlo být i kombi. Mělo dva kufry, ale mnoho neuvezlo

  • Škoda v šedesátých letech zkoušela prototyp nového kombíku s motorem uloženým vzadu

  • Auto mělo dva kufry, přední sloužil i jako deformační zóna. Nosnost vozu ale byla nízká

  • Škoda typ 990 Hajaja, jak se modelu přezdívalo, se kvůli své složitosti do výroby nedostala

Už v padesátých a šedesátých letech patřily mladoboleslavské kombíky k oblíbeným vozům. Ať už šlo o Škodu 1200 STW nebo pozdější první Octavii Combi, které se za 10 let vyrobilo přes 54 tisíc kusů. Není proto divu, že se o praktické karoserii uvažovalo i při vývoji slavného „Embéčka“, tedy Škody 1000 MB.

Projekt měl označení 990 NOV (nový vůz) a pro Škodu šlo o revoluční krok. Z klasického uspořádání s motorem vpředu a poháněnou zadní nápravou se totiž přešlo na koncepci „vše vzadu“, která byla v té době moderní. Změnila se i celková konstrukce ze samostatného podvozku a rámu na samonosnou karoserii.

Škoda Forman začíná ukazovat sběratelský potenciál. Zvlášť v limitované edici Excellent

Postavit auto s karoserií kombi, které má zároveň vzadu uložený motor i poháněnou nápravu, nebyl právě lehký úkol. Konstruktéři se s ním ale nakonec vypořádali. Řadový benzinový čtyřválec jednoduše položili zcela naležato s hlavami válců doleva. Vpravo byl umístěn vodní chladič, což bylo v té době méně vídané řešení, motory se obvykle chladily vzduchem. Kvůli položenému motoru se prototypu začalo přezdívat Hajaja podle seriálu rozhlasových pohádek na dobrou noc.

Těžký náklad nepřicházel v úvahu

Hajaja byl na dnešní dobu poměrně kompaktní kombík. Auto bylo dlouhé 4150 mm, široké 1620 mm a vysoké 1400 mm. Rozvor měl hodnotu 2400 mm. Vážilo 811 a půl kilogramu, z toho tři pětiny hmotnosti připadaly na zadní nápravu. Díky motoru vzadu měl Hajaja také dva kufry, ten přední sloužil i jako deformační zóna. Zadní byl zase kvůli umístění pohonu poměrně mělký.

Motor si lehl pod podlahu kufu. Hlavy válců směřovaly doleva

To ale nevadilo, protože vůz měl užitečnou hmotnost jen 380 kilogramů. Pokud tedy do něj nastoupili čtyři průměrní lidé vážící 75 kilo, zbývalo na zavazadla už jen dalších 80. I tak podle Škody šlo o praktické auto. Dovnitř šlo uložit předmět o délce až 1,6 metru.

Škoda za socialismu vyvíjela off-road pro zemědělce. Nakonec posloužil jen v muzikálu

Prototyp podstoupil v roce 9163 tři týdny ostrých zkoušek. Během nich se zjistilo, že litrový motor o výkonu pouhých 31 kW (42 koní) potřebuje na 100 kilometrů 7,6 litru paliva při průměrné rychlosti 74 km/h. Auto zvládlo vyvinout nejvyšší rychlost 115 km/h. Hajaja najezdil celkem 7000 kilometrů.

Vůz se ale nakonec do výroby nedostal. Důvodem byla právě složitost instalace motoru pod ložnou plochu a fakt, že auto kvůli tomu nakonec až zas tak praktické nebylo. Škoda 1000 MB se tak dostala do výroby v roce 1964 jako sedan, o dva roky později se objevilo ještě kupé s označením MBX, které dnes patří mezi velmi žádané sběratelské vozy. Prototyp Škody 990 Hajaja se naštěstí dochoval. Dnes si ho můžete prohlédnout v muzeu Škody v Mladé Boleslavi.

Slavné Embéčko mohlo být i kombi. Mělo dva kufry, ale mnoho neuvezlo
Ohodnoťte tento článek!
4 (80%) 9 hlas/ů

PŘIDAT KOMENTÁŘ: