Retro na neděli: Ferrari F40 vzniklo z nouze. Nyní slaví 30 let

  • Ferrari F40 vzniklo víceméně z donucení

  • Původně se jednalo o projekt závodního speciálu skupiny B

  • Po zrušení skupiny B rozhodl Enzo Ferrari, že se vývoj dokončí

  • Ferrari F40 založilo tradici výročních exkluzivních modelů

Konec osmdesátých let byl v automobilovém světě poměrně bouřlivý a dopadly na něj některé významné události. Ať už to byla ekonomická recese, politické a sociální změny v zemích východního bloku, příchod nových emisních a bezpečnostních norem nebo rozvoj elektroniky, auta se musela měnit. A rozhodně to nevypadalo jako období, které by přálo sportovním autům.

A najednou tu bylo dechberoucí Ferrari F40, které nevzniklo z žádného zvláštního důvodu. Byla to prostě jenom nesmírně drahá a okázalá hračka. Fakticky založilo novodobou třídu moderních supersportů, bez kterých by nebyl McLaren F1, Bugatti Veyron a mnoho dalších výjimečných aut včetně následníků od Ferrari. Konkrétně tedy modelů F50, Enzo a LaFerrari.

Ferrari F40 (62)
Ferrari F40 měl být původně závodní speciál pro skupinu B. Nakonec se z něj stalo jedno z nejikoničtějších silničních Ferrari všech dob
Ferrari F40 (44)
Zatímco třeba Porsche 959 volilo cestu ohromné technologické komplikovanosti, Ferrari F40 byly jen svařené trubky, kompozit a volant

Zvláštní je, že Ferrari F40 vzniklo náhodou a z nouze. Automobilka se soustředila na vývoj závodního speciálu založeného na Ferrari 288 GTO už od roku 1984. Ten měl soutěžit rovněž ve skupině B, ale než stihlo Ferrari vývoj dokončit, organizace FIA skupinu B zrušila a Italům zůstal prototyp v pozdním stádiu vývoje, který již spolykal ohromné množství prostředků. Takže co s ním?

Enzo Ferrari rozhodl, že vývoj vozu bude pokračovat. Ale nikoli pro závodní účely, nýbrž jako exkluzivního silničního stroje, který by patřičně oslavil 40. výročí automobilky. Byla to i částečně reakce na kritiku fanoušků značky a majitelů, že silniční modely Ferrari jsou až příliš zaměřené na komfort a nedosahují skutečného dynamického potenciálu. Konkurence například ve formě Lamborghini Countach byla rychlejší.

Ferrari F40 je také poslední auto, které osobně schválil Enzo Ferrari před svou smrtí v roce 1988. Ačkoli Porsche v té době již představilo šílený model 959, Ferrari údajně nechtělo vést technologickou válku a rozhodlo se pro opačný přístup. Zvolilo cestu co nejnižší hmotnosti a celkové jednoduchosti.

Základní konstrukce vychází z Ferrari 288 GTO Evoluzione. Ferrari ale poprvé ve větší míře použilo kevlar a uhlíková vlákna jako nosné části karoserie a části skeletu. I díky tomu váží Ferrari F40 jen 1100 kg (bez náplní a řidiče). Právě použité materiály, do té doby vyhrazené jen monospotům formule 1, posunuly Ferrari do nové éry.

Ferrari F40 (46)
Dvěma turby přeplňovaný osmiválec měl výkon skoro 500 koní. Ve své době se jednalo o jedno z nejrychlejších aut planety
Ferrari F40 LM (11)
Závodních verzí vzniklo málo, Ferrari nikdy nezamýšlelo poslat F40 na okruhy. Je to trochu paradox, když vychází ze závodního auta

Vývoj motoru se soustředil na evoluci přeplňovaného osmiválce z modelu 288 GTO. Jednotka s označením F120A má objem 2,9 l, dvě turbodmychadla a kompresní poměr 7,7:1. Převodovka je pětistupňová manuální. Oficiální prameny uvádějí výkon 351 kW (478 k) v 7000 min-1 a točivý moment 577 Nm v 4000 min-1. Na 100 km/h akceleruje F40 za 4,1 sekundy a rozjede se na 324 km/h.

Například novinářské verze ale mnohdy dosahovaly výkonu přes 500 koní. Naopak s maximální rychlostí to byl vždycky oříšek. Ferrari udávalo magickou hranici 201 mil v hodině (324 km/h), ale prestižní magazíny jako Road and Track, Car and Driver nebo Auto, Motor und Sport se nedostaly přes 199 mph. Navíc v době uvedení na trh nebylo Ferrari přijato zcela pozitivně.

Třeba slavný designér a konstruktér Gordon Murray nikdy Ferrari F40 příliš nechválil. Tvrdil, že používá zastaralou technologii, která odpovídá autům spíše z padesátých let, že jsou to vlastně jen svařené trubky jako na motokáře, které někdo přidělal špatně pasující karoserii.

Automobilka vyrobila celkem 1311 kusů F40. Až do nedávné doby to s tržní hodnotou tohoto Ferrari bylo jako na houpačce. Po smrti Enza Ferrariho auta vykoupili spekulanti a přehazovali si je jako horký brambor. Pak ale ceny začaly padat a není to zas tak dávno, kdy se dalo naprosto funkční, zachovalé a pěkné Ferrari F40 s historií koupit za méně než deset milionů. Dnes už by vám zase nestačil ani trojnásobek.

Ferrari nikdy nezamýšlelo model F40 jako závodní auto, přesto vzniklo několik okruhových verzí. Dokonce se dostalo i do Le Mans. Francouzský importér si totiž nechal vyrobit 10 speciálních závodních kusů. Těm se přezdívá F40 LM a F40 Competizione. Naposledy se F40 objevilo v oficiálních závodech v roce 1996, ale nebylo příliš konkurenceschopné. Poslední vítězství zaznamenalo ve čtyřhodinovce v Anderstorpu v roce 1995.

Retro na neděli: Ferrari F40 vzniklo z nouze. Nyní slaví 30 let
Ohodnoťte tento článek!
4.2 (84.21%) 19 hlas/ů

PŘIDAT KOMENTÁŘ: