Nové metodiky měření: WLTP a RDE Reforma s výhodou pro zákazníky

Mercedes-Benz postupně zavede u svého portfolia osobních vozů do podzimu 2018 metodiku měření WLTP (Worldwide Harmonized Light Vehicles Test Procedure). WLTP poskytuje na základě výsledků nově definovaných testů hodnoty, které odpovídají reálnému provozu lépe než dosavadní jízdní cyklus EU, platný od roku 1992. Jako první model značky Mercedes-Benz byl podle WLTP a v souladu s emisní normou Euro 6d-TEMP homologován nový CLS. Navíc musí být prokázáno také dodržování emisních limitů v tzv. silničním testu RDE (Real Driving Emissions).

„Zákazníci budou z WLTP profitovat tím, že poskytuje realističtější měřítka pro porovnávání hodnot spotřeby paliva a emisí mezi různými modely vozidel,“ říká Ola Källenius, člen představenstva společnosti Daimler AG, zodpovědný za koncernový výzkum a vývoj divize Mercedes-Benz Cars.

Zavedení metodiky WLTP je revoluční reformou, která přináší zákaznicky relevantní hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva. Vozidla se po technické stránce nezmění, pouze jsou podrobena měřením podle nových požadavků. Källenius: „I dosud jsme se zaměřovali nejen na normovanou spotřebu paliva, ale také na reálnou spotřebu paliva v provozu, dosahovanou zákazníky.“ Příkladem je vrcholné postavení všech vozidel modelové nabídky značky Mercedes-Benz v oblasti aerodynamiky. To je v reálném provozu velkým přínosem, ale v dosavadních hodnotách normované spotřeby EU se to projevovalo jen minimálně.

Jako první Mercedes-Benz je podle WLTP a emisní normy Euro 6d-TEMP homologováno nové CLS. Navíc musí být prokázáno dodržování limitů v tzv. silničním testu RDE (Real Driving Emissions). Náročnost homologace podle WLTP je přibližně dvojnásobná v porovnání s dosavadní metodikou EU. Velmi rozsáhlé nařízení (má více než 700 stran) zahrnuje mnoho různých jednotlivých testů a zcela nové postupy. Požadavky na realizaci testů, vyhodnocování výsledků a jejich dokumentaci jsou výrazně vyšší. Citelně vzrostla také náročnost všech jednotlivých zkoušek.

V porovnání s dosavadní metodikou EU trvá jízdní cyklus WLTP o deset minut déle a vozidlo v něm stojí pouhých 13 procent celkové doby (metodika EU: 23,7 %). Délka celého cyklu činí cca 23 kilometrů, což je více než dvojnásobek v porovnání s jízdním cyklem EU o délce 11 kilometrů. WLTP zahrnuje vyšší rychlost jízdy až 131 km/h (metodika EU: 120 km/h), průměrná rychlost jízdy vzrostla na 46 km/h (metodika EU: 34 km/h) a vozidla jsou v průběhu testu vystavována výraznějším změnám v rychlosti jízdy.

Zadání pro testy jsou také výrazně přísnější. Kromě toho není již jako dosud testována pouze základní varianta modelu, ale jsou zohledňovány také prvky výbavy na přání. Navíc je v rámci silničního testu RDE (Real Driving Emissions) kontrolováno, zda nejsou překračovány limity normy Euro 6 pro oxidy dusíku a množství pevných částic s přihlédnutím k faktorům konformity.

Pravděpodobně od září 2018 budou v Německu udávány nové hodnoty WLTP v prospektech a všech dalších publikacích. Odpovědi na nejdůležitější dotazy ohledně WLTP poskytuje Mercedes-Benz na (německy) https://www.mercedes-benz.com/de/mercedes-benz/fahrzeuge/wltp/ , (anglicky) https://www.mercedes-benz.com/en/mercedes-benz/vehicles/wltp/

Komplexní ekologická bilance: Ochrana životního prostředí od A až do Z

Otázka ochrany životního prostředí se u značky Mercedes-Benz zdaleka neomezuje pouze na spotřebu paliva. Čím dříve je do vývojového procesu integrován ekologický vývoj produktu („Design for Environment“), tím větší jsou přínosy z hlediska minimalizace zatížení životního prostředí a nákladů na jeho ochranu.

Kromě toho hraje rozhodující roli snižování zatížení životního prostředí emisemi a spotřebou surovin během celého životního cyklu. Mercedes-Benz proto sestavuje rozsáhlé ekologické bilance až do nejmenšího detailu. V nich jsou zkoumány všechny aspekty, relevantní pro ochranu životního prostředí, po celou dobu životnosti automobilu, od získávání surovin přes výrobu a provoz až po recyklaci na konci životnosti, která je v případě vozidel Mercedes-Benz velmi dlouhá.

Tato detailní ekologická bilance napříč celým životním cyklem je společností zdokumentována nejen interně. Mercedes-Benz nechává bilance kontrolovat a potvrzovat také nezávislými znalci organizace TÜV Süd. Na základě toho je vydán ekologický certifikát, který je pro mnohé modelové řady k dispozici v elektronické podobě na http://www.mercedes-benz.com.

Podpora pro řidiče: ECO Assistent a kurzy ekologické jízdy

Mercedes-Benz podporuje zákazníky hned několika způsoby v jejich snaze o předvídavou a hospodárnou jízdu. Na jedné straně nabídkou inteligentních síťově propojených systémů, jako je ECO Assistent (standardně mimo jiné v některých modelech třídy S, vybavených generátorem s integrovanou funkcí spouštěče). Řidič dostává pokyny, kdy má uvolnit pedál plynu, protože brzy bude následovat například omezení rychlosti jízdy. Dalšími opatřeními jsou inovativní funkce setrvačné jízdy a rekuperace kinetické energie. Za tím účelem jsou síťově využívána data navigačního systému, rozpoznávání dopravních značek a informace inteligentních bezpečnostních asistentů (radarové senzory a stereokamera).

Mercedes-Benz navíc nabízí již mnoho let v rámci řidičských akcí kurzy ekologické jízdy. Na těchto akcích se účastníci během jednoduchých praktických a teoretických cvičení učí, jak mohou snížit spotřebu paliva efektivnějším ovládáním automobilu. Absolventi kurzů ekologické jízdy spotřebují v průměru o 15 procent méně paliva, aniž by se museli zříkat potěšení z jízdy.

Nejdůležitější otázky a odpovědi

Údaje o spotřebě paliva jsou lépe porovnatelné

  1. Změní se v důsledku nového testovacího cyklu hospodárnost vozidel?
    Hospodárnost vozidel se přechodem na novou metodiku měření WLTP nezmění. Hodnoty, zjištěné dle WLTP, zmenšují však rozdíl mezi dosavadními hodnotami spotřeby paliva podle EU a hodnotami ze silničních testů. Díky WLTP lze tak před zakoupením vozidla na základě individuálních hodnot vozidel lépe odhadnout, jak vysoká bude průměrná spotřeba paliva vozidla, resp. jeho emise CO2 – i s přihlédnutím k výbavě na přání. Díky tomu lze vozidla také lépe porovnávat.
  2. Povede WLTP k vyšším hodnotám spotřeby paliva a emisí CO2?
    Ano, u vozidel se spalovacím motorem lze počítat s vyššími papírovými hodnotami spotřeby paliva a emisí CO2. U elektromobilů se zkrátí dojezd. Na skutečné spotřebě paliva v reálném provozu se však nic nezmění, protože se vozidla přechodem na novou metodiku měření konstrukčně nezmění.
  3. V jaké míře vzrostou udávané hodnoty spotřeby paliva a emisí CO2?
    Německý svaz automobilového průmyslu VDA vychází z toho, že přechodem z metodiky EU na WLTP se zvýší udávané hodnoty spotřeby paliva a emisí CO2 v průměru o 20 procent v porovnání s dosavadními hodnotami EU.
  4. Odpovídají nynější hodnoty WLTP konečně skutečné spotřebě paliva?
    WLTP výrazně zmenšuje rozdíl mezi údaji v prospektech a průměrnými hodnotami spotřeby paliva u zákazníků. Ale i hodnoty WLTP jsou zjišťovány v laboratoři za pevně stanovených podmínek tak, aby byly reprodukovatelné a porovnatelné mezi jednotlivými vozidly a výrobci. Skutečné hodnoty spotřeby paliva nebo hodnoty spotřeby paliva zjištěné v rámci silničního testu jsou naproti tomu ovlivňovány individuálními faktory: jízdním stylem, projížděnou trasou, povětrnostními podmínkami, skutečným zatížením vozidla, stavem vozidla a samozřejmě hustotou dopravy. Proto nejsou tyto hodnoty ani reprodukovatelné, ani porovnatelné. Silniční testy odrážejí okamžitou situaci a v žádném případě nejsou reprezentativní – ani neodpovídají požadavkům všech zákazníků.
  5. Neplatí tedy výhrada chybějící reprodukovatelnosti také pro emisní testy RDE?
    Silničními testy RDE se zkoumá, zda nejsou předepsané limity pro oxidy dusíku (NOx) a pevné částice (PM), při zohlednění zákonných faktorů konformity, překračovány ani při jízdě na silnici. Jízda RDE pokrývá široké spektrum legislativně definovaných přípustných provozních podmínek. V praxi to znamená, že hodnoty emisí budou ve velmi mnoha jízdních situacích pod homologačními hodnotami. Jízdní testy RDE však neumožňují z výsledků odvodit reprodukovatelnou hodnotu spotřeby paliva, která by byla zároveň reprezentativní pro všechny zákazníky.
  6. Jsou metodiky měření WLTP a RDE reakcí na emisní skandál VW? Jsou přísnější měření až výsledkem tlaku veřejnosti?
    Ne! Vývoj metodiky WLTP byl zahájen již v roce 2007 na úrovni OSN a výzkumný institut Joint Research Centre (JRC) Evropské komise začal pracovat na vývoji testu RDE v roce 2011. Vývoj těchto metodik měření, blízkých praktickému provozu, vyžadoval dlouhé přípravy, protože nejprve musely být realizovány rozsáhlé programy měření. Zároveň bylo nutné vyvinout postup pro korelaci metodik WLTP a EU[1], což bylo rovněž velmi náročné. Korelační metodika je nezbytná, protože do roku 2020 budou kromě hodnot WLTP odvozovány pro všechna vozidla také hodnoty podle dosavadní metodiky EU. Tyto hodnoty jsou zapotřebí z toho důvodu, že flotilové emisní cíle v Evropě přejdou na WLTP až od kalendářního roku 2021.
  7. Kdo uskutečňuje testy WLTP a RDE? Nezávislé instituty, nebo samotní výrobci, resp. jimi pověřené firmy?
    Testy WLTP jsou v souladu s legislativními požadavky realizovány nezávislými poskytovateli technických služeb, jako jsou například instituce TÜV nebo Dekra. Poskytovatelé technických služeb nesou odpovědnost vůči úřadům za dodržování legislativních požadavků v každém okamžiku.
  8. Zdraží se v Německu na základě WLTP od 1.9.2018 daň z motorových vozidel?
    Ano, protože v Německu zákonodárci nezměnili daňové zákony navzdory nové metodice měření. Vozidla sice v reálném provozu nespotřebují více paliva, ale vzhledem k odlišným podmínkám měření mají papírově vyšší spotřebu paliva. To znamená, že zvýšení hodnot emisí CO2 bez přepočtu se při stanovení daňové povinnosti promítne do její výše. Zejména u malých vozů, uváděných nově do provozu, avšak bez technických změn, lze proto očekávat citelnější zvýšení daňové povinnosti. Dopady přechodu na WLTP mají být však po září 2018 podrobeny kontrole.
  9. A jak to vypadá v ostatních zemích s daní z motorového vozidla? Dojde i v nich ke zvýšení?
    Ve většině ostatních evropských zemí se zdaněním, závislým na emisích CO2, nejsou požadavky na zdanění podle WLTP dosud schváleny. Členské státy EU musí změnit své daňové zákony až k 1. lednu 2021, protože až od tohoto data nebude nutné udávat hodnoty podle dosavadní metodiky EU. Ostatní země, např. Nizozemí nebo Rakousko, oznámily, že přechod má být realizován s neutrálním vlivem na rozpočet domácností. To znamená, že vliv přechodu na WLTP na hodnoty jednotlivých vozidel má být nejprve vyhodnocen a teprve poté se přizpůsobí legislativní požadavky.
  10. Od kdy bude Mercedes-Benz udávat hodnoty emisí CO2 a spotřeby paliva na základě WLTP v konfigurátorech a tiskových zprávách?
    Pravděpodobně od 1.9.2018. Vzhledem k tomu, že v Německu přejde k tomuto datu daň z motorového vozidla pro nově registrovaná vozidla na WLTP, bude pak pravděpodobně nutné udávat hodnoty WLTP v dokumentech a systémech pro informování zákazníků. Příslušná opatření pro přizpůsobení v Německu relevantního nařízení (nařízení o označování spotřeby energie u osobních vozů) však nebyla dosud přijata. V každém případě je minimálně do konce srpna 2018 povinné udávat i nadále hodnoty podle metodiky EU, a to i u vozidel, která jsou již homologována podle WLTP.
  11. Jak se budou v budoucnosti vypočítávat flotilové emisní limity?
    Zavedením cyklu WLTP se zvýší nominální hodnoty emisí CO2. Do konce roku 2020 však budou souběžně zjišťovány také hodnoty podle metodiky EU, protože na jejich základě jsou již v EU definovány flotilové emisní cíle až do roku 2020. Hodnoty EU jsou zjišťovány buď pomocí softwaru EU (CO2MPAS), nebo na základě dodatečných testů EU. Nástroj CO2MPAS byl vyvinut výzkumným střediskem EU „Joint Research Centre“ (JRC). Vzhledem k tomu, že tyto zpětně vypočtené hodnoty EU vycházejí mimo jiné z přísnějších rámcových podmínek zkušební metodiky WLTP, budou vyšší než hodnoty získané podle původní metodiky EU.

 

Nejdůležitější odborné pojmy

CO2: Oxid uhličitý je chemická sloučenina jednoho atomu uhlíku a dvou atomů kyslíku (CO2). Za dostatečného přísunu kyslíku vzniká CO2 například při spalování látek obsahujících uhlík. Emise CO2 spalovacích motorů jsou přímo úměrné jejich spotřebě paliva.
Nástroj CO2MPAS: Software s otevřeným zdrojovým kódem, vyvinutý výzkumným střediskem EU „Joint Research Centre“ (JRC), lze používat k výpočtu hodnot spotřeby paliva a emisí CO2 podle metodiky EU na základě měření WLTP. Software je k dispozici na https://co2mpas.io/. Vzhledem k tomu, že hodnoty EU bude nutné zjišťovat až do konce roku 2020 pro kontrolu plnění flotilových emisních cílů a např. i v blízké budoucnosti budou používány pro výpočet daně z motorového vozidla, používá Mercedes-Benz u svých nových vozidel, homologovaných podle emisní normy Euro 6d-TEMP, jako je např. CLS, nástroj CO2MPAS v souladu s korelačním nařízením. Tím jsou zjišťovány hodnoty EU, resp. realizovány dodatečné testy podle metodiky EU v souladu s nařízením EU.
Euro 6d-TEMP: Evropská unie stanovuje svými nařízeními emisní limity pro motorová vozidla. Podle emisní normy Euro 6d-TEMP je nutné při jízdě RDE potvrdit plnění limitů Euro 6 jak pro emise oxidů dusíku, tak i pro emise pevných částic při zohlednění legislativně definovaných faktorů konformity. Kromě toho se musí jako u emisní normy Euro 6c potvrdit plnění limitů Euro 6 měřením v laboratoři podle metodiky WLTP. Euro 6d-TEMP bude vyžadováno pro nové emisní typy od 1.9.2017, a od 1.9.2019 pro všechna nově registrovaná vozidla. Od roku 2020 budou emise zjišťovány podle následného standardu Euro 6d.

Mercedes-Benz měří od září 2017 všechny nové emisní typy v souladu s emisní normou Euro 6d-TEMP. Součástí nové normy jsou metodiky WLTP a RDE. Souběžně jsou i nadále zjišťovány hodnoty spotřeby paliva, resp. emisí CO2 podle metodiky EU a uváděny v tiskových zprávách a reklamách. Na základě výsledků testů WLTP se zjišťuje hodnota spotřeby paliva EU pomocí legislativou předepsaného a volně dostupného nástroje CO2MPAS. S určitými omezeními jsou alternativně, resp. navíc realizovány testy podle metodiky EU v souladu s nařízením EU.

Faktor konformity: Pro vyhodnocení výsledků RDE platí tzv. faktory konformity, které zohledňují tolerance měření přenosných zařízení pro měření emisí (PEMS) a přísnější požadavky jízdy RDE, vyplývající z širšího rozsahu provozních podmínek. Ve výsledném vyhodnocení nesmí být překročeny limity Euro 6 přepočítané pomocí faktorů konformity. V RDE stupně 1 (Euro 6d-TEMP) činí faktor konformity pro NOx 2,1, v druhém stupni bude mít hodnotu 1,0 + 0,5. Tolerance 0,5 pokrývá výkyvy v měřicích zařízeních. Faktor konformity pro pevné částice je pro všechna nově registrovaná vozidla již od 1. září 2018 stanoven na 1,0 + 0,5.
Metodika EU: Dosud byly hodnoty emisí a spotřeby paliva v Evropě zjišťovány podle metodiky EU. V roce 1970 vstoupil v platnost první evropský jízdní cyklus s cílem poskytovat zákazníkům porovnatelné a reprodukovatelné hodnoty napříč všemi výrobci. V roce 1992 byl rozšířen nad rámec městského provozu. Od zohlednění podílu studeného startu v roce 2000 nedošlo v metodice EU k žádné další zásadní změně. Do konce roku 2020 budou pro všechna nová vozidla i nadále zjišťovány hodnoty EU souběžně s hodnotami WLTP, aby bylo možné kontrolovat dosahování flotilových emisních cílů.
Nový emisní typ: Podle WLTP vzniká nový emisní typ, pokud je vozidlo nabízeno např. s novým motorem, nebo je jeho motor změněn tak, že se změní jeho emise, nebo je kombinován s novou či změněnou převodovkou, nebo jsou změněny další části jeho hnacího řetězce, nebo jsou realizovány změny ve výfukové soustavě.
NOx: Oxidy dusíku jsou plynné látky, označované také zkratkou NOx, protože na základě mnoha stupňů oxidace dusíku existuje více sloučenin dusíku a kyslíku. Zkratka NOx (NOX) je částečně používána také jako synonymum pro dusíkaté plyny, které vznikají při spalování fosilních paliv.
PEMS: Zkratka znamená Portable Emission Measuring System. Tento přenosný systém pro měření emisí dokáže zaznamenávat emise výfukových plynů motorových vozidel během reálné jízdy na silnici. V Evropské unii se používají zařízení PEMS k realizaci měření metodikou RDE v rámci typové homologace.
Pevné částice PM (Particulate Matter): Mezinárodní pojem pro jemný prach. Aktuální definice jemného prachu vychází ze standardu pro pevné částice „National Air Quality“-Standard for Particulate Matter (označován zkráceně jako PM-Standard), který v roce 1987 zavedl americký úřad pro ochranu životního prostředí EPA (Environmental Protection Agency). V prvním znění americké směrnice byl definován standard PM10, pro nějž platí od začátku roku 2005 limit také v EU. Na rozdíl od běžně uváděné definice nepředstavuje PM10 žádné ostré rozdělení imisí dané aerodynamickým průměrem 10 mikrometrů (10 µm). Snahou bylo reflektovat odlučování částic v horních cestách dýchacích. Částice s aerodynamickým průměrem méně než 1 µm jsou kompletně vdechovány, u větších částic se počítá s určitým procentním podílem, který klesá s rostoucí velikostí částic a při cca 15 µm dosáhne 0 %. V roce 1997 byla americká směrnice doplněna o standard PM2.5, který odpovídá nejjemnějšímu prachu pronikajícímu do plic. Definice odpovídá standardu PM10, avšak funkce významnosti má výrazně strmější průběh.
RDE: RDE znamená Real Driving Emissions a jedná se o silniční test pro kontrolu emisí škodlivin. V souvislosti s dodržováním emisních limitů za použití faktorů konformity se má u pevných částic od emisní normy Euro 6c podle metodiky WLTP, resp. navíc u NOx od emisní normy Euro 6d-TEMP kontrolovat, zda nejsou limity Euro 6 překračovány ani v silničním testu v rámci legislativně platných rámcových podmínek. V minulosti probíhala měření emisí v rámci typové homologace výhradně ve zkušebnách. Od března 2016 se musí emise v rámci definované metodiky sledovat a dokládat ve stále větší míře také v reálném provozu. Od září 2017 musí být pro nové emisní typy v rámci RDE dodržovány emisní limity Euro 6 po započtení faktorů konformity v silničních testech jak pro oxidy dusíku NOx, tak i pro pevné částice PM. Od 1. září 2019 to bude platit pro všechna nově registrovaná vozidla.
WLTC: Jízdní cyklus metodiky WLTP nese označení WLTC – Worldwide Harmonized Light Vehicles Test Cycle. Pro různé druhy vozidel byly v rámci metodiky WLTP vyvinuty tři různé jízdní cykly, které zohledňují příslušnou výkonovou hmotnost. Převážná část osobních vozů, registrovaných v EU a disponujících výkonovou hmotností více než 34 kW/t (46 k/t), je zařazena do WLTC třídy 3. Testovací cyklus pro vozidla třídy 3 je složen ze čtyř částí – Low, Medium, High, Extra High. Ty napodobují provoz vozidla ve městě, mimo město a na rychlostních silnicích, resp. dálnicích.
WLTP: Zkratka znamená Worldwide Harmonized Light Vehicle Test Procedure. Touto metodikou měření jsou zjišťovány hodnoty spotřeby paliva a emisí vozidel na válcové zkušebně. Metodika WLTP je postupně zaváděna od 1. září 2017, aby nahradila dosavadní metodiku EU. WLTP svým dynamickým charakterem výrazně lépe napodobuje skutečné podmínky jízdy než dosud. V porovnání s metodikou EU zároveň došlo k výraznému zpřísnění mnoha požadavků, např. na zjišťování jízdních odporů nebo realizaci testu na válcové zkušebně. Zejména tyto pozměněné rámcové podmínky vedou k nominálnímu nárůstu hodnot emisí CO2, přestože se hospodárnost vozidel použitím nové metodiky měření nemění.

 

[1] Nástroj CO2MPAS, viz otázka 11 a glosář

Ohodnoťte tento článek!

PŘIDAT KOMENTÁŘ: