Nákup elektromobilu: Pět věcí, kvůli kterým poté budete na spalovací motor vzpomínat se slzou v oku

Zdroj: Lukáš Dittrich, autobible.cz
  • Elektrický pohon má řadu zajímavých výhod, ale ve srovnání se spalovacími automobily také některé nevýhody 

  • Především je potřeba rozloučit se s naprosto bezstarostným cestováním 

  • U elektromobilů je nutné mnohem více sledovat spotřebu 

  • Elektromobil od uživatele vyžaduje podstatě větší porozumění toho, jak funguje „tankování“

  • S nákupem elektromobilu většinou přijdete také o možnost cestování vysokými rychlostmi. Stejně tak přijdete o možnost tahat těžší přívěsy 

Nedávné odhalení plánů automobilky Toyota na rychlý vstup do světa elektrické mobility lze do jisté míry chápat jako potvrzení faktu, že éra spalovacích motorů se alespoň v Evropě opravdu chýlí ke svému definitivnímu konci. Byla to právě Toyota, která nadšení kolem elektromobilů brzdila, která se ještě nedávno chlubila plány na rozšíření vodíkových vozů a která chtěla jít hlavně cestou osvědčených hybridů. Jenže teď je v plánu uvedení tří desítek elektromobilů v horizontu osmi let. V průměru tak přijdou minimálně tři elektromobily každým rokem. Toyota je automobilka, která po celém světě pravidelně prodává nejvíce vozů ze všech. A když i takový výrobce oznámí tak velkou elektrickou ofenzivu, je to vskutku výrazný důkaz o tom, kterým směrem automobilový průmysl půjde. Tak se na to připravme.

V Evropě, a nakonec i v ČR, se o elektromobilech v poslední době hodně mluví. Mají své nesporné výhody v čele s místně bezemisní mobilitou, ale jako všechno na světě přináší i nevýhody. Je otázkou individuálního přístupu každého zákazníka, co má pro něj větší důležitost.

Jako první se nechají přesvědčit ti, kteří nějakým způsobem s elektrickým pohonem souzní. Případné potíže berou jako malou daň za nabízené výhody, kterou je potřeba zaplatit. Jenže nastolený trend nevyhnutelně směřuje k tomu, že si časem budou muset pořídit elektrický automobil úplně všichni. A někteří budou zcela určitě poté na spalovací motor vzpomínat se slzou v oku. Důvodů existuje minimálně pět.

Konec bezstarostného cestování 

Elektromobil je naprosto skvělý pro jízdy na krátké vzdálenosti. Zejména pro kratší dojíždění do města, nebo ještě lépe pro městské popojíždění. V tomto směru malé spalovací auto srovnatelný komfort nabídnout nedokáže. Pokud se ale budeme bavit o delších cestách, situace se otáčí.

Spalovací motor v současné podobě umožňuje bezstarostně vyrazit z místa A do místa B a je úplně jedno, jestli jedete z Aše do Ostravy, nebo zda chcete jet třeba do Itálie. Stejně tak je jedno, kudy přesně pojedete a jaký konkrétní model auta zvolíte. Bude to Dacia Sandero, tříválcová Fabia, šestiválcové Audi? Bez nejmenších komplikací a bez jakékoliv přípravy dorazíte do svého cíle.

Pro elektromobil tohle neplatí. Samozřejmě neříkáme, že nelze kamkoliv dojet třeba i s Dacií Spring. Na to už je současná dobíjecí infrastruktura rozvinutá dostatečně. Pokud se ale na cestu alespoň trochu nepřipravíte, komplikace se zaručeně dostaví. Minimálně ve formě zdržení při hledání nabíječek. Čím levnější elektromobil, tím menší dojezd, tím pomalejší nabíjení a tím důkladnější příprava potřebná pro delší cestu.

Spalovací auto zkrátka dává absolutní svobodu cestování, elektromobil tohle nabídnout neumí. Rozhodně ne v současnosti a je otázka, jestli se vůbec někdy dostane v tomto směru na úroveň dnešních spalovacích motorů. Je ale také otázka, zda vám to bude vadit. Na mnohasetkilometrové cesty se obvykle příliš často nevydáváme. I když, jen vědomí té možnosti a svobody hned odjet kamkoliv a nic neřešit je vážně příjemné. To nám bude chybět asi ze všeho nejvíce.

Konec ignorace spotřeby 

Spalovací motor díky kombinaci rychlého tankování, velké nádrže a hlavně v posledních letech poměrně nízké spotřeby nabídl komfort v podobě jízdy, kdy jsme se nemuseli moc zaobírat spotřebou. Někdy jsme zvládli bez tankování 400 km, jindy 600 km. V zimě, v létě, za deště, je to jedno. Stačilo sledovat kontrolku nízké hladiny paliva, která se mimochodem často rozsvěcí při dojezdu 100 km. To u některých elektromobilů může znamenat baterie nabité klidně na polovinu.

Stane se boj za udržitelnou mobilitu neudržitelný? Kvůli elektromobilům přijde v Evropě o práci půl milionu lidí

U elektricky poháněných vozů je nutné vnímat spotřebu mnohem více. Dojezdu není na rozdávání a současně spotřebu umí výrazně zvýšit i zdánlivé maličkosti. Pustíte si vyhřívání sedadel, topení, stěrače, klimatizaci? Jakýkoliv spotřebič krade energii z akumulátorů a zvyšuje spotřebu. Právě proto v zimě „žerou“ elektromobily klidně dvojnásobek toho, co v létě. Čím vyšší spotřeba, tím nižší dojezd. Vzhledem k tomu, že i elektromobil s dojezdem 500 km ujede za horších podmínek třeba jen 300 km, není úplně dobré faktory ovlivňující spotřebu zcela ignorovat. Určitě ne v takové míře, jak jsme si zvykli u spalovacích motorů.

Konec jednoduchého tankování

Pro některé uživatele spalovacích motorů je problémem už to, aby do benzinového auta nenatankovali diesel. Přesto je celý proces velmi jednoduchý a nakonec ho snad zvládne úplně každý. Elektromobily ale vyžadují mnohem větší znalost toho, jak celá věc vlastně funguje.

Jistě, nějak dobijete asi všude. Nakonec i z toho prodlužováku nataženého z okna. Abyste ale využili potenciál této technologie naplno, musíte sledovat výkon nabíjecích stanic a musíte vědět, kolik vlastně vaše auto zvládne. Mimochodem, neproběhl náhodou nedávno u vašeho elektromobilu nějaký update, který hodnotu maximálního dobíjecího výkonu změnil? Máte po ruce všechny potřebné kabely? A u jakého poskytovatele jste zaregistrovaní? Co tarify, kolik to kde stojí? Chcete nabíjet rychleji za draho, nebo pomaleji a zaplatit méně? Máte chytrý telefon s příslušnými aplikacemi pro hledání nabíjecích stanic? Kolik zaplatíte za stání auta u nabíječky, když se nabíjení dokončí a vy zrovna nebudete v autě? A když budete sedět v autě během dobíjení, o kolik se nabíjení prodlouží? Otázek na tohle téma je spousta. Velký kontrast oproti realitě spalovacích motorů, kde se řeší leda tak kolik to stojí, případně jestli máte věrností kartičku.

Superchargery už nebudou jen pro někoho. Tesla své dobíjecí stanice otevírá všem elektromobilům

Dobíjení je zkrátka velké téma. Všechny zmíněné potíže jsou už dnes celkem snadno řešitelné. Nabízí se univerzální kabely se všemi koncovkami, automobilky nabízejí nabíjecí karty umožňující nabíjet napříč poskytovateli. Někde dokonce stačí auto jen zapojit do nabíječky a ta už pozná, že může vůz dobít. Vše je ale v kontextu natankování plné a zaplacení jasně dané ceny stejně mnohem složitější. Zvykejme si, nic jiného nám ani nezbývá.

Konec létání německou rychlostí

Ano, existují rychlé elektromobily, které umožní cestovat rychlostmi přes 200 km/h, naprostá většina ale takto vysokou maximální rychlost nemá. Jsou k tomu dobré důvody. Elektromobily často nemají převodovky. Jednoduše je proto omezí maximální otáčky motoru. V takto vysokých rychlostech navíc výrazně roste spotřeba. Porsche také na jedné novinářské prezentaci zmiňovalo, že to je právě vysoká rychlost a tedy rychlé vybíjení, co bateriím škodí nejvíce.

Samozřejmě, rychlostí přes 200 km/h se většinou moc nesvezete ani v Německu, ale když je ta možnost, je to příjemné. Možná neušetříte tolik času, ale cesta rychleji ubíhá. Navíc dnes pro takové tempo nepotřebujete žádný extrémně drahý vůz. I obyčejná Dacia Duster umí jet až 200 km/h. Elektromobily mají maximální rychlost někde kolem 180 km/h, ale ani tu jejich majitelé raději moc nevyužívají. Spotřeba totiž roste tak moc, že je potřeba mnohem dříve zastavit kvůli dobíjení. Posádka tak ve finále dorazí do cíle později.

Konec tahání těžších přívěsů 

Jde o trochu specifickou „nevýhodu“, která opět nemusí každému vadit, ale je dobré o této skutečnosti před nákupem elektromobilu vědět. Zatímco dnešní spalovací auta odtáhnou i 3,5 tuny, u elektromobilů zvládnou ty nejlepší (BMW iX) 2,5 tuny. V případě elektromobilů ovšem zdaleka není pravidlem, že každý model má ve své výbavě tažné zařízení byť jen pro nosič jízdních kol. Elektromobily velikosti Škody Enyaq iV pak zvládnou brzděný přívěs o hmotnosti kolem 1,5 tuny.

Těchto pět řidičských hrubek vás může přivést do velkého maléru

Navíc to není pouze o hmotnosti přívěsu samotného. Asi nemusíme připomínat, co s dojezdem udělá třeba takový obytný přívěs zapřažený za elektromobilem. V kombinaci s nutností většinou před dobíjením přívěs od auta odpojit dostává celé cestování na dovolenou zcela nový rozměr.

Elektromobil zkrátka vyžaduje změnu přístupu. Pokud se přizpůsobíte, odměnou bude pohodlné cestování bez nutnosti řešit řazení, cestování v naprostém tichu, s možností okamžité a někdy hodně intenzivní akcelerace a především cestování s vědomím, že děláte něco pro životní prostředí. Výhody elektromobilů jsou nezanedbatelné, přesto ale jednou na spalovací motory se slzou v oku část zákazníků patrně vzpomínat bude. A možná se těch důvodů nakonec najde ještě více.

Nákup elektromobilu: Pět věcí, kvůli kterým poté budete na spalovací motor vzpomínat se slzou v oku
Ohodnoťte tento článek!
3.6 (71.67%) 132 hlas/ů

24 KOMENTÁŘE

  1. Hodně těch nevýhod se dá vyřešit zdokonalením vlakové přepravy. Já si dovedu představit, že po pár stovkách km (prosvištěných vysokou rychlostí) vylezu z vlaku odpočatý, najedený, popř. s vyřízenými maily, šupnu do přichystaného el. pohybovátka z půjčovny a dorazím do cíle. Podobně to může fungovat i ve spojení s letadly (až na tu jejich nevyřešenou ekologii). Pak by opravdu nemělo smysl lpět na obřích dojezdech a vysokých rychlostech. Jenom je škoda, že já už u toho asi nebudu, jakkoliv se pokrok zrychluje. Ale mladým to přeju.

    • Hm, tak si predstavuju jak jedu vlakem z Prahy nekam do Italie na lyze. Mam s sebou 2 kufry, 2 bagly s lyzema a treba batuzek s notebookem. S tim vsim se hrnu na hlavak, pak pri vystupu to vsechno presouvam do pujceneho auta a teprve jedu k ubytovani. V osobni preprave v tuto chvili ma smysl pouze ve mestech a primestske doprave, pak velky smysl dava v rozvazkove sluzbe vseho druhu. Prepravy velkych nakladu na velke vzdalenosti je potreba presunout na zeleznici. Omezit vyrobu a transport vyrobku sem a tam ( typicky vyroba aut nekde v Koreji a nasledny transport po mori do Evropy) a hned mame dvojcifernou usporu v emisich….

      • Korejci vyrábí auta prodávaná v Evropě, tamtéž. Nebo, aspoň jejich většinu. Stejně tak Japonci, až na Mazdu. Jaké emise tak máte na mysli? Tady jde o to, že minimálně dnes je elektromobil drahou hračkou pro pár vyvolených. Pokud se v dohledné době nesníží jejich cena na úroveň 400 – 500 k Kč u aut velikosti Octavie, je bezpředmětné se o nich bavit jako o alternativě. O tom, že se musí zvýšit dojezd (I u těchto levných modelů) na úroveň dnešních spalováků je jasné. Pokud tedy automobilky nechtějí masivně propouštět a auto nemá být jen výsadou několika vyvolených. K tomu zatím vývoj směřuje. Na takovém stavu věcí není nic pozitivního. To je to nejhorší.

  2. Elektromobilita je schudna pro běžné bohaté lidi co jezdí kolem komína a občas si vyrazí někam dál. Pokud vás auto živí, jezdíte s dodávkou, jezdíte na čas a pod penále a jezdíte štreky tak se s tím rozlučte, současné technologie elektromobility neumí nahradit efektivitu dieselu a to ani vzdáleně. Eletrododavka typu Sprinter si při rychle dálniční jízdě v plném komfortu vezme klidně 40kWh na 100km a baterie málokdy překročí 60kWh včetně rezerv. Přičtěte pak stáří, časté používání rychlonabijecek a je vymalováno

    • Vy jste jediný kdo si to může dovolit. Vám auto vydělává – prostě zvednete ceny. Pokud je zvednou ze stejného důvodu všichni ostatní tak kromě inflace a celkového poklesu životní úrovně pro všechny se vám osobně nic nestane. Obyčejný člověk kterému auto nevydělává ale potřebuje se dostat do práce má smůlu.

      • Milý pane, jakékoliv peníze Vám nenabijí prázdné aku v té dodávce. Když najedete denně stovky kilometrů, tak není šance na dobití. Není kdy. Zeptejte se těch kurýrů, co obnáší jeden den. A to naní žádná pohodová a ani eko jízda, je to na minuty.

  3. Článek je dobrá zásoba nesmyslů a velice jednostranného pohledu.

    Autor se chtěl nejspíš jen levně přiživit na nenávisti k elektromobilům, ale o objektivitu mu moc nešlo, že?

    • Tak se nestyď a ty takzvané “zásoby nesmyslů” vyvrať pomocí ověřitelných faktů. Jistě toho budeš schopen a odvrátíš tak podezření na to, že jsi elektrofil. 😉

      • LOL článek má pravdu. Elektromobil je na nic. U nás skoro každý jezdí denně 400 km a bez zastávky. Teda aspoň v článku o elektromobilech.

    • Jezdím jako obchodní zástupce po 1/2 ČR a věčně musím bojovat s časem. Především díky provozu a 4-5 tis. km která za měsíc najedu. . O dovolených jezdíme s celou rodinou na zimu lyžovat do Alp či Dolomitů a na léto většinou chodit či na kola po Čechách a po Slovensku. Tedy běžně naložené auto se 4 osobami a cesty na dojezdy v řádech stovek km. S ohledem na současný dojezd a současnou životnost baterí je pro moje potřeby (pracovní i volnočasové) využití EV nebetyčný nesmysl. Na nějakou nenávist tedy není žádné místo protože byla zcela vytlačena nepoužitelností EV.

    • Je to tak. Článek je jedna velká lež. Elektromobil autor nikdy neviděl ani z rychlíku.
      Kdyby v něm 14 dní jezdil nemohl by tohle nikdy napsat.

      • Nevím, odkud autor elektromobil viděl či neviděl. Ale hodnotí současné (ale i ty v blízké době chystané) bateriové elektrovozy poměrně pravdivě, i když v porovnání s každodenní realitou ještě velmi mírně, skoro pozitivně.
        Naše firma začala s pořizováním elektroaut již před několika lety, a má jich dnes již celou řádku (několik různých modelů). Naštěstí stále i dost “spalováků” a pár hybridů.
        Několikaletá provozní zkušenost u firmy, která naprostou většinu vozů nemá na popojíždění po městě a okolí, není výsledná zkušenost příliš pozitivní. Pokud bych měl napsat podobný článek na základě našich zkušeností, byl by článek mnohem kritičtější!

        Má-li firma k dispozici dostatek nabíjecích stojanů a provozuje-li elektroauta po městě a blízkém okolí, je to již použitelné, a z hlediska omezení exhalací v rámci městské aglomarace a okolí dává to i smysl.

        Pokud ale naprostá většina aut pravidelně/často “lítá” na střední až velké vzdálenosti, vše se výrazně mění v neprospěch elektrovozů. Problematický dojezd, dobíjení, spolehlivost, … 🙁 I kdyby ty vozy nestály mnohem více než srovnatelné vozy se spalovacími motory, ale byly cenově zhruba na jejich úrovni, byl by to i tak nesmysl.

        Reálnými provozními či ekonomickými důvody nelze pořízení elektroaut odůvodnit. Ve skutečnosti příliš neobstojí dokonce ani z hlediska ekologie.

  4. Mně osobně uvedené nevýhody nevadí, dá se jim přizpůsobit.
    Co mi vadí na elektromobilech je krátká životnost baterií. Milion na nové auto každých deset let opravdu nemám. Průměrné stáří vozového parku v ČR je 15 let. Průměrné stáří vozového parku elektromobilů bude 5 let. Pořizovací cena 2x vyšší. Když se k tomu přidá pokles ekonomiky způsobený Green Deal a zavedením elektromobility, tak z toho odhadem vychází že na elektromobil bude mít max. 1/10 lidí.
    Skutečný průšvih nastane zavedením elektromobility do nákladní dopravy a zemědělství. Nebude co jíst a čím jídlo dovézt. K tomu občasná dodávka elektřiny Občasných Zdrojů a zelená daň na dovoz všeho – máme se na co těšit.

  5. A další nevýhoda je servis. Ač se mluví o jednoduchosti,opak je pravdou. Elektro bude vyžadovat jen drahý zn.servis. Že bude závad méně je absurdní představa. Stačí rozbitý jeden modul a auto za 1.04mil.kč stojí,nebo se nedobije a servis si mne ruce.Jako realita u 6 let starého auta s 90tkm 4x nový nabíjecí kabel, druhá domácí nabíječka, 1x nabíjecí zásuvka, modul hlídání teploty a stavu baterie, modul který odstavil rychlé dobíjení. Něco v záruce, něco po,a to po už vyšlo přes 55tkč. Elektro do a kolem města super,ale servisně to nejdražší. Po 90tkm u malého spalovacího auta znáte jen pravidelný servis. Až se kousne motor nebo baterie je vymalováno úplně. A servis po např.5ti letech u větších aut typu Tesla S/X, Enyaq,EV6 nebo nově Rovina? Lidi střední vrstvy budou platit jen leasing, servis a drahou energii, na zážitky jim finance nezbydou. Cpát lidem do hlavy,jak vlastně „chtějí” sdílet nebo si platit pronájem je směšné, lidé od stvoření chtějí vlastnit,je to přirozené. Bydlet v nájmu,auto sdílet,najímat aj. placení služeb… lidé budou ovce,budou „někomu”patřit, budou na někom,kdo to vše vlastní závislý a ten s nimi bude hýbat jak chce. To je svoboda? Ale ovcím vyhovuje být ve stádě,dostanou nažrat a užitek jde pasáčkovi…

  6. Na inzertním Sauto je stálá nabídka cca 300 ks ojetých elektrovehiklů. Několik let staré, najeto i pár desítek tisíc, bez chybičky, ceny začínají někde okolo 200tkč. No nekupte to.. A kupodivu je nikdo nekupuje. Proč asi? Častý argument, že vyšší pořizovací cena se po letech vyplatí levným provozem .. no asi se někde vloudila chybička.

  7. Na co trepete lyze do italie? Tam sa neda pozicat? Nepotrebujete vlastnit ani lyze ani auto. Ked sa presadia samojazdiace auta tak to pochopi kazdy. Nevlastnit! Uzivat!

  8. Vždy hledejte pravdu někde uprostřed…Elektromobilita má smysl pouze na krátké vzdálenosti a město…
    Výhody spalovacích motoru jsou bezesporu v přepravě nakladu na velké vzdáleností…Určitě se najede místo v budoucnu pro oba pohony…

  9. Njn, bohatí si to užijí a nějaké ty “banální” nedostatky se dají pomocí peněz vždy překlenout.
    A kolik těch lidí z populace si to užívat bude ? 20-30%…??
    Nicméně vývoj stále pokračuje a i tyto nedostatky SNAD dříve či později budou odstraněny, ale Green Dealové změny jsou prosazovány s takovou rychlostí, až bezhlavou a hysterickou, že na nějakou delší dobu bude většina lidské populace uvedena v chaos a radikální snížení životní úrovně.
    “Green Deal čili Zelený Úděl”.
    Již sám název tohoto procesu to předpovídá.
    Jen jsem zvědavý, a v každém případě se tomu obávám, zda budou probruselské vlády a především berlínský Brusel sám, schopní mírovým a humánním způsobem předcházet destruktivním sociálním nepokojům ze strany té většiny, která nemá a nebude mít tu možnost “si to užívat”.
    Zelená, silou prosazovaná hysterie vyvolá reakci a z toho, jak vládnoucí i v pozadí stojící skupiny postupují, lze (zatím) vyvodit, že dříve či později k ní dojít musí.

  10. Osobně patřím k typu uživatelů aut, tzv. dinosarů. Tedy jezdím několikrát ročně na expedice převážně tam, kde není moc cest a lidí, tedy hory Ukrajiny, Gruzie, Bosny, Albánie, Rumunska pod. Čím déle nevidím civilizaci, tím lépe. Nedokáži si zatím tak nějak představit to absolvovat s elektromobilem. Prakticky je to nereálné. A to nemluvě o tom, že když jsem zrovna doma, zapřáhnu 3,5t bagřík za auto, např. Jako třetí auto do rodiny, jako nákupní tašku do města, proč ne, nejlépe k domu s FVE…, ale to by muselo stát jiné peníze.

  11. To co může přejet Afriku z konce na konec, tedy včetně terénu, tak to je auto. To co může popojíždět od jednoho butiku k druhému je e-to. 1.e-to, které přejede skutečnou Afriku má snad naději. Zbytek, z hlediska řadového uživatele, tedy ne jenom pouhopouhého fanouška e-t jsou pouhé nesmysly. Zákazy od roku 2035 a pod. jsou velice zajímavé, zvláště s porovnáním průměrného věku aut, která jsou v současné době v tomto státě v provozu. Vždycky se nová technologie zaváděla postupně, a tak jak se osvědčovala, tak se také rozšiřovalo její masové použití v praxi. Opačný postup zavání omezenou mozkovou kapacitou osob, které jsou iniciátory aktivistického přístupu k něčemu, co od základu hrozí změnit prakticky všechny podmínky života na této planetě.

PŘIDAT KOMENTÁŘ: