Ministr Ťok hraje mrtvého brouka. O přínosu měření na dálnicích se bavit nebude

1 nový názor
Autor: Redakce
  • Vychvalované měření rychlosti na D1 v úseku Psáře - Soutice žádné zlepšení bezpečnosti nepřineslo 

  • Přineslo ovšem hodně peněz vybraných od řidičů za drobné překročení rychlosti do obecních rozpočtů 

  • Zvýšil se počet nehod kvůli nevěnování se řízení 

  • Na slíbené vyjádření MDČR čekáme už déle než měsíc 

Všechno to začalo minulý rok, kdy ministr dopravy Dan Ťok zavedl úsekové měření rychlosti na opravovaném úseku D1 kousek od Brna. Po několika měsících byly oficiálně oznámeny výsledky, řeklo se, že díky tomuto kroku se podařilo zvýšit bezpečnost provozu a jako takový úplně zanedbatelný efekt byly vybrány peníze za pokuty, které poputují jenom a pouze na bohulibé účely.

Doporučujeme: Proč MDČR opět spustilo na D1 měření rychlosti? Protože minulý rok vybralo 150 milionů

A protože se to údajně osvědčilo, letos ministr dopravy nasadil kamery na jiný opravovaný úsek. Situace se opakovala. Po několika měsících se slavnostně vyhlásily výsledky, řeklo se, že díky měření se podařilo zvýšit bezpečnost provozu a jako úplně zanedbatelný efekt... Však to znáte. Jenže už minulý rok se objevily informace zpochybňující přínos úsekového měření co do bezpečnosti. Když tedy ministerstvo letos oznámilo znovu totéž, podrobně jsme se na tu bezpečnost podívali. Výsledek?

Naprosto jasný. Měření rychlosti v úseku Psáře-Soutice žádné zvýšení bezpečnosti nepřineslo. Počet nehod se v období před a po instalaci kamer v podstatě nezměnil. Prokazatelně se ale zvýšil počet nehod způsobených nevěnování se řízení. Asi další takový (ne zcela) zanedbatelný efekt úsekového měření. Všechny podrobnosti si můžete přečíst ve více než měsíc starém článku:

Měření rychlosti na D1 v úseku Psáře – Soutice bezpečnost nezlepšilo a policie i MDČR to ví

Co na to ministr dopravy říká? Nic

O vyjádření jsme požádali také ministerstvo dopravy. Stalo se tak přesně 17. srpna, v den vydání našeho článku. (Naše zkušenosti do té doby totiž byly takové, že na některé dotazy odpovídá ministerstvo opravdu dlouho. A nechtěli jsme riskovat, že stejný rozbor policejních dat mezitím provede a zveřejní jiné médium.) Tomáš Neřold, tiskový mluvčí resortu, tuto skutečnost z pochopitelných důvodů příliš neocenil, ale vyjádření slíbil. Aby „práce“ ministerstva na vyjádření byla patřičně viditelná, přislíbili jsme vydání názoru MDČR na danou problematiku v samostatném článku.

Do konce srpna se ovšem vyjádření nedostavilo, a tak přišla první naše připomínka. Omluvná odpověď slíbila brzkou nápravu, jenže ani ta se nedostavila. Na další připomínku ze dne 6. září už nereagoval vůbec nikdo a stejně tak se stalo 18. září. O čem tahle taktika mrtvého brouka svědčí?

Doporučujeme: Měření rychlosti na dálnicích je blíž, než si myslíte. A netýká se jen opravovaných úseků

Třeba o tom, že je tiskové oddělení MDČR opravdu zaneprázdněno. To víte, blíží se volby, bude potřeba finišovat s přívalem pozitivních zprávo tom, co všechno Dan Ťok během svého působení dokázal postavit a kolik kilometrů dálnic kolem měst bude vyřazeno z placených úseků.

Nebo je důvod trochu jinde. Na méně konfliktní témata totiž dokázalo ministerstvo vytlačit odpověď během pár dnů. Náš článek na téma měření rychlosti na D1 ovšem čeká na oficiální vyjádření už déle než měsíc. Vzhledem k tomu, jak bylo měření rychlosti v úseku Psáře-Soutice vychvalováno, domnívali jsme se, že ministerstvo má vše podloženo relevantními údaji a že svoje stanovisko ke článku postavenému na veřejně dostupných datech původem od policie dokáže zformulovat během patnácti minut. Více než měsíc je vážně dlouhá doba.

Jak si takový přístup vyložit? I na základě minulých zkušeností s jinými málo příjemnými dotazy se můžeme jen domnívat, že ministerstvu došly argumenty.  „O zas tak velký web nejde, článek časem zapadne, jakákoliv další vyjádření by pouze zbytečně přitahovala pozornost třeba i lidí, kteří si původního článku vůbec nevšimli. A to takhle před volbami nikdo nepotřebuje.“ Tak nějak patrně v tiskovém oddělení ministerstva dopravy uvažují.

Tak tedy měření rychlosti zdar a tomu fakty nepodloženému na nejbezpečnějších komunikacích v České republice zvlášť.

Pavel K. (neregistrovaný)
Aneb, jak omluvit neschopnost dodržovat rychlost. Kupodivu po D1 jezdím velmi často a kupodivu doposud nedošla žádná složenka. Zatím jsem také nezpůsobil žádnou nehodu (samozřejmě to jednou může přijít, ale svádět to na čumění do tachometru opravdu nebudu). Jsou to jen nářky lidí za volantem. Nikoli řidičů - ti dokáží za své auto zodpovídat. Jsou to jen stížnosti malých dětí. Nikoli dospělých - ti své chyby dovedou uznat. Navíc by mne zajímala ta studie, podle které se "zvýšil počet nehod kvůli nevěnování se řízení". Přesněji - jakou souvislost to má s radary. Nebo ještě lépe, zda si autor nesehnal dvě čísla k porovnání, která, když se mu to hodilo, dal do souvislosti s umístěním radarů.
  • Našli jste v článku chybu?