Pandemie koronaviru způsobila mnoho komplikací po celém světě, ale zároveň přinesla i některé alespoň trochu pozitivní aspekty. Spousta firem se rychle naučila využívat práci z domova. Hromadné přesedlání na „home office“ logicky přineslo klidnější provoz a s tím i snížení počtu nehod. Nizozemský institut politiky mobility ale aktuálně zveřejnil studii, podle které se hustota provozu na tamních komunikacích dnes už dostala nad úroveň předpandemického roku 2019 a měla by dále růst. Situace na silnicích se tak znovu začne zhoršovat. V Nizozemsku se kvůli tomu rozběhla diskuze o tom, jak čím dál častějšímu výskytu dopravních zácp předejít.
Nizozemský institut pro politiku dopravy předpovídá nárůst provozu do roku 2027 o 7,4 % ve srovnání s rokem 2019. Na hlavní silniční síti by pak měl nárůst dosáhnout třinácti procent. Odborníci ovšem připouští, že by tempo mohlo v souvislosti s válkou na Ukrajině trochu zpomalit, nicméně růstový trend podle všeho zůstane zachován.
Jak píše magazín Autointernationaal, za nárůstem hustoty provozu stojí kromě jiného zrušené doporučení pro práci z domova. Tvrdí to alespoň někteří odborníci. „Pokud nic neuděláme, dopravní zácpy budou ještě horší. Haag proto musí urychleně udělat z home office normu,“ říká pro Autoinernationaal nizozemský profesor dopravní politiky Bert van Wee. Podle něj navíc osm z deseti lidí pracovat doma chce, přesto ale každý den dojíždějí do kanceláře. Zaměstnavatelé údajně nemají zcela jasno, co od svých zaměstnanců vlastně vyžadují a zaměstnanci raději než riskovat problémy do kanceláří dojíždějí.
Odpůrci plošně nařizované práce z domova tvrdí, že se vliv tohoto způsobu práce na dopravu přeceňuje. Podle profesora Berta van Wee ale postačí k dosažení zajímavých výsledků relativně málo. Pokud by 12 % pracujících Nizozemců zůstávalo doma o 1,5 dne déle než před pandemií, ušetřilo by to tři miliardy kilometrů ujetých automobily ročně. Ekonomiku problémy spojené s ucpanými komunikacemi stojí 3,7 miliard eur ročně“, vysvětluje pro Autointernationaal. Cestou, jak donutit zaměstnavatele k větší benevolenci s ohledem na „home office“, by mohly být údajně také normy na emise CO2, které by zaměstnavatelé museli dodržovat.
Samozřejmě některé profese práci na dálku neumožňují a navíc některé i velmi moderní společnosti takový způsob práce odmítají na pozicích, kde by to náplň práce umožňovala. Jednou takovou společností je dokonce i Tesla, respektive Elon Musk.
Včera svět obletěla zpráva o tom, že nejbohatší člověk planety rozeslal zaměstnancům Tesly email, ve kterém vyžaduje minimálně 40 hodin odpracovaných v kanceláři za týden. „Čím vyšší zastáváte pozici, tím viditelnější musí být vaše přítomnost. Proto jsem trávil v továrně tolik času, aby lidé pracující na lince mohli vidět, že tam pracuji s nimi. Kdybych to býval nedělal, Tesla by už dávno zkrachovala,“ vysvětlil Elon Musk.
Vzhledem k aktuálně schválenému embargu na ruskou ropu by se ale nakonec v nadcházejících měsících minimálně v Evropě mohlo vše vyřešit samo díky očekávanému zdražení pohonných hmot.