- Zadní křídlo vozu, které mění svůj tvar jako křídlo letadla, zvyšuje přítlak, aniž by zhoršovalo aerodynamický odpor, a tak pomáhá při akceleraci, zatáčení i brzdění. Ford již požádal o udělení patentové ochrany tohoto řešení
- Aerodynamika Fordu GT dosahuje za všech okolností kladných hodnot přítlaku a dodává vozu stabilitu a trakci jak na okruhu, tak na běžných silnicích
Při vývoji zcela nového, extrémně výkonného Fordu GT konstruktéři nemysleli jen na schopnost vyhrávat závody. Tento vůz slouží také jako testovací laboratoř nových technologií a nápadů, které se v budoucnu objeví napříč celou modelovou řadou značky Ford.
„Když jsme v roce 2013 začali pracovat na zcela novém Fordu GT, sledovali jsme tři cíle,“ řekl Raj Nair, vrchní technický ředitel Ford Motor Company a výkonný viceprezident pro oblast vývoje produktu. „Prvním bylo použít nový vůz jako cvičiště pro naše konstruktéry, kteří vyvíjejí technologie pro motory budoucnosti a prohloubit naše znalosti aerodynamiky. Také jsme chtěli posunout hranice využívání pokročilých materiálů, například lehkých uhlíkových vláken. V neposlední řadě jsme ale chtěli zvítězit v závodě 24 hodin Le Mans, který je vnímán jako nekompromisní a brutální test odolnosti a efektivity.“
Tým, který vyvíjel GT, se skládal z pracovníků různých sportovních divizí Fordu – Ford SVT, Team RS, Ford Racing, oddělení sportovního příslušenství atd. Všichni se spojili v novém oddělení Ford Performance.
„Bez takto fungující týmové práce by nebylo možné dotáhnout projekt Ford GT do výsledné podoby,“ řekl Dave Pericak, celosvětový ředitel Ford Performance. „Tento způsob spolupráce byl rozhodující nejen pro vývoj nekompromisního supersportu, ale také pro experimentování s inovacemi, které se časem mohou přesunout do velkosériové výroby
Ford GT byl vždy synonymem výkonu, fascinace a netradičních technických řešení. Například model z roku 2005 měl lehkou karoserii z hliníkových slitin, jejíž nízká hmotnost se pozitivně odrážela v jízdní dynamice.
Zkušenosti získané při vývoji a výrobě této generace Fordu GT se promítly i do hliníkové karoserie současné řady pick-upů Ford F-Series. U ní se ušetřilo několik set kilogramů hmotnosti, což zlepšilo ovladatelnost vozu, jízdní výkony i spotřebu paliva.
Spojení dynamiky a aerodynamiky
Ford GT vypadá rychle i tehdy, když stojí – důkladně optimalizovanou aerodynamiku totiž nelze přehlédnout.
Hlavním cílem vývoje bylo snížit aerodynamický odpor a optimalizovat přítlak. Ten totiž dodává supersportu trakci při zrychlování, zatáčení i brzdění ve vysokých rychlostech.
Aerodynamické prvky Fordu GT se přizpůsobují různým provozním podmínkám. Se zadním výsuvným křídlem jsou sladěny kanály v přídi. Ty jsou osazené klapkami, jež upravují proudění vzduchu a zajišťují tak vyváženou aerodynamiku za všech okolností. Když se křídlo zvedne, kanály v přídi se uzavřou, aby zvýšily přítlak; při zatažení křídla funguje systém opačně, otevřené kanály přítlak zase zvýší.
Tento supersport ale nese i zcela novou technologii značky Ford – konstrukci, která umožňuje měnit profil křídla a maximalizovat tak jeho účinnost ve vysunuté poloze. Tato specialita, u níž Ford požádal o patent, zlepšuje celkovou účinnost aerodynamiky o 14 procent.
Také pohonná jednotka pomáhá vylepšit aerodynamiku GT. Kompaktní šestiválcový motor EcoBoost umožnil konstruktérům navrhnout karoserii o něco užší. Vidlicový šestiválec má totiž kompaktnější rozměry než osmiválec. Ve prospěch zeštíhlení karoserie zapůsobilo také umístění turbodmychadel pod motor a instalace mezichladičů před zadní kola.
Aerodynamika Fordu GT za všech okolností vytváří pozitivní hodnoty přítlaku. Při standardním nastavením světlé výšky připadá na přední kola 30 a na zadní 70 procent přítlaku, po snížení podvozku zůstává na přední nápravě 29 procent přítlačné síly.
Redukce hmotnosti
Uhlíková vlákna jsou materiálem, který u GT přispívá k významným úsporám hmotnosti a zároveň dovoluje takovou práci s tvary, jaká by u oceli nebo hliníku nebyla možná.
Ve spolupráci s partnery, jako jsou společnosti Multimatic a DowAksa, vyvíjí Ford nové postupy, které umožní výrobu karbonových dílů v rychlejším tempu a větším objemu.
Například nepřehlédnutelná křidélka, která spojují střechu se zadními blatníky, by kvůli technickým omezením při lisování kovů nebylo z oceli nebo hliníku vůbec možné vyrobit. Naproti tomu plast vyztužený karbonovými vlákny je možné vytvarovat do komplexních geometrických tvarů, podobně jako látku při výrobě oděvů. Vysoké teploty při výrobě zajistí potřebnou pevnost.
Motor z Raptoru
Motor 3,5 l EcoBoost je nejvýkonnějším motorem EcoBoost v historii, dosahuje výkonu přibližně 480 kW.* Byl vyvíjen společně s motorem pro závodní verzi Fordu GT a s motorem 3,5 l EcoBoost pro sportovní pick-up F-150 Raptor, který má s motorem v GT shodných 60 procent dílů.
U testovacího motoru použitého při závodech v Daytoně praskaly během závodu klikové hřídele. Protože před následujícím závodem v Sebringu bylo málo času pro vývoj nové závodní součástky, rozhodl se tým použít klikovou hřídel z předprodukčního F-150 Raptor. Prototyp z Daytony pak s tímto dílem toho roku v Sebringu vyhrál!
„Posunuli jsme technické limity motoru daleko za hranice, které bychom při běžné organizaci vývoje považovali za odpovídající. To je velmi důležité pro naše snahy o pokrok v technologii EcoBoost, která je jedním ze základních kamenů naší nabídky modelů,“ řekl Bob Fascetti, viceprezident Fordu pro vývoj motorů.
Tým také vytvořil pokrokovou technologii „anti-lag“, která maximalizuje schopnost GT využít plný výkon při akceleraci ze zatáček. Základem této technologie je udržování škrticí klapky otevřené i tehdy, když řidič nemá sešlápnutý plynový pedál. Vstřikování je odpojené, ale turbodmychadlo se točí a udržuje plnicí tlak, což napomáhá rychlejší odezvě a okamžité akceleraci hned, jakmile jezdec sešlápne pedál plynu.
Výkon motoru zvyšuje také zcela nové vstřikování, které kombinuje přímý a nepřímý vstřik. Motor je spojen s rychle reagující sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou, která řadí s minimální prodlevou.
Adaptivní podvozek
„Všechna opatření pro snížení hmotnosti a zlepšení reakcí motoru slouží jedinému účelu – vytvořit nejrychlejší a nejefektivnější Ford GT všech dob,“ řekl Pericak. „Jakmile jsme toho dosáhli, využili jsme nízké hmotnosti ve prospěch inovativních technologií, které učinily GT ještě rychlejším a řidičsky podmanivějším.“
K těmto technologiím patří hydraulický podvozek, který mění světlou výšku podle nastaveného jízdního režimu.
Podvozek se sníží při přechodu z režimu Normal na Track – rozdíl 50 milimetrů je takový, že ho řidič uvidí i ucítí. Režim Track navíc vysune zadní křídlo a uzavře kanály v přídi, což zajistí optimální přítlak pro jízdu po okruhu.
Se změnou světlé výšky se u GT mění také tuhost odpružení, charakteristika tlumičů pérování a fungování aktivní aerodynamiky. V jedné karoserii tak vlastně existují dvě různá auta.
Další funkcí hydraulického podvozku je režim front-lift, který civilnímu modelu GT pomáhá přejíždět obrubníky a příčné prahy. Řidič může přizvednout příď v rychlosti do 40 km/h. Po jejím opětovném překročení se podvozek automaticky sníží.
Technologie pro všechny
Úloha GT jako pojízdné laboratoře je zřejmá ze všech úhlů pohledu. Některé inovace, jako snížení hmotnosti použitím karbonových vláken, otevírají nové možnosti v dlouhodobém horizontu, jiné se v showroomech objeví již brzy.
Přepínání jízdních režimů umožňuje naladit vůz tak, aby se vždy choval podle přání řidiče. Režim Track, který je již dnes vedle Fordu GT také ve Fordu Focus RS a příští rok se poprvé objeví ve zcela nové Fiestě ST, umožňuje sportovně založeným řidičům prověřit limity vozu na závodním okruhu.
Video ke zhlédnutí ZDE.
* Hodnoty pro USA. Homologace v Evropě nebyla dosud dokončena