Za volantem Peugeotu 504 coupé (1979): Pozdrav od Pininfariny

Zatímco dnes jsou výrobky Peugeotu spojovány především s automobilovou konfekcí, v sedmdesátých letech nebylo označení „francouzský Mercedes“ prázdným pojmem.

Dnes stačí pár kliknutí, abyste se spojili s kteroukoliv autoshow, ale ve zlatých automobilových dobách byly cesty do Paříže, Tokia či New Yorku jedinou možností, jak se nezprostředkovaně obeznámit s tím, co má v nejbližší době hýbat s automobilovým trhem. Jedno takové centrum dění jsme záměrně vynechali. Je to Ženeva, kde se 15. března 1968 odehrála slavnostní premiéra Peugeotu 504.

Více než desítka modelů postávala, otáčela se a nabízela očím odborné i laické veřejnosti. Zájem o ni a její přijetí byly generální zkouškou celosvětového debutu, protože jedna z nejdéle fungujících automobilek měla na švýcarském trhu tradičně významné postavení – mateřský závod v Sochaux leží nedaleko odtud. Design novinky zajistila karosárna Pininfarina, která Peugeotu dodala celou řadu úspěšných modelů a variací. Nový typ 504 představoval moderního souputníka a budoucího nástupce klasické 404 a časem se stal jedním z fenoménů francouzského automobilismu.

Ze základního sedanu, poháněného zážehovým čtyřválcem o objemu 1796 cm³, se záhy začal odvíjet pozoruhodný rodokmen modelů kombi, pick-upů (občas i se sklápěcí korbou), ambulancí a dalších užitkových variant, proslulých nejen v zemích na západ od našich hranic, ale i v dřívějších francouzských koloniích a državách. Všude tam si nezničitelná 504 vysloužila titul „africký náklaďák“. Nabídka pohonných jednotek se rozšířila o motory se vstřikováním paliva, ale zejména o spolehlivé diesely. Ty mohly najet statisíce kilometrů jen s minimální péčí a úspěšně pracovaly i pod kapotami značek, s nimiž měl Peugeot jen pramálo společného.

Pětsetčtyřka zamířila i do těžšího terénu, když ji firma Dangel opatřila pohonem 4×4 a větší světlou výškou šasi. Dodejme ještě, že základní model 504 získal v roce 1969 titul „vůz roku“ a v mateřské továrně se tento předposlední Peugeot s pohonem zadních kol montoval až do roku 1983. Jeho výroba ale pokračovala v mnoha exotických zemích (Keňa, Tchaj-wan, Chile) a skončila až v roce 2006 v Nigérii.

Neuplynul ještě ani rok po slavnostním debutu, když na ženevském stánku Peugeotu opět perlilo šampaňské – francouzské krásky se tentokrát promenovaly kolem nízkých a líbivých karoserií Peugeotu 504 Coupé a Cabriolet. Ty mají na první pohled s prostornými sedany společné jen trojčíslí s proslavenou nulou uprostřed. Jednoduchá, ale vzhledově dokonalá karoserie postrádá klasický značkový markant zešikmených světlometů, to však vůbec není na škodu. Dvojice velkých obdélníkových reflektorů zabírá téměř dvě třetiny plochy masky, z níž plavným obloukem vystupuje dlouhá přední kapota. Genialita se pozná i na drobnějších řešeních, například designu dveří, na každé straně kopírujících úhel a tvar sklonu předního a zadního čela. Z dnešního pohledu je kupé řady 504 učebnicovou ukázkou elegance a vyvážených proporcí.

Pod kapotou se zpočátku nacházel standardní čtyřválec ze sedanu 504, opatřený vstřikováním paliva a dávající 80 koní. To ale náročným zákazníkům, po kterých Peugeot pošilhával, nemohlo stačit. Velká změna nicméně přišla až v říjnu 1974, kdy se v modelech 504 Coupé a Cabrio objevila zcela nová jednotka – dnes dobře známý šestiválec PRV o objemu 2,7 litru, vyvinutý ve spolupráci s firmami Volvo a Renault. Motor měl hliníkový blok a poměrně lehké kupé 504 se díky výkonu 138 koní dostalo na maximální rychlost 186 km/h. Představením nového šestiválce Peugeot stáhl z nabídky pro kupé a kabrio původní čtyřválec a jistě i pro továrnu bylo překvapením, když si jej zákazníci v roce 1978 vyžádali zpět. Důvod se přímo nabízí: Uplynulo teprve několik let od drastické ropné krize a ceny paliva letěly strmě vzhůru. Šestiválec je však šestiválec. 504 je s ním jedním z nejpodmanivějších Peugeotů vůbec a právem se řadí na stejnou úroveň s ikonami formátu typů 202 nebo 205 GTI. Za dveřmi naráz zabouchnete všechen ruch tohoto světa a konejšivý podvozek spolu s pružným motorem vás odvezou někam, odkud se vám ani trochu nebude chtít vracet. Prostě ideální stroj času a přitom nesmírně pohodlné GT, se kterým je radost překonávat dlouhé vzdálenosti.

Elegantní kupé a kabriolet zůstanou ojedinělou kapitolou v dějinách Peugeotu. Třebaže koncern vyráběl podobné typy karoserií i od ostatních řad (403, 204, 304, 404), zůstane pětsetčtyřka svou vlastní kategorií a její rostoucí hodnota mezi sběrateli to jen potvrzuje. Charakterní kupé na druhou stranu stále koupíte o poznání levněji než konkurenční italské či německé modely.