Jak řídit na sněhu: Představujte si, že vám vůbec nefungují brzdy

O řidičích z Prahy se říká, že neumějí jezdit na sněhu a že dělají ze tří vloček kalamitu. Jistě, praktické cvičení dělá mistra a v okolí hlavního města aby člověk zasněženou silnici pohledal. Jenže když pak dojde na lámání chleba, respektive na ovládání auta na sněhu, problémy mají všichni.

Přečtěte si také:

Šest ojetých čtyřkolek do 150 000 Kč, ze kterých nebudete mít vrásky na čele

Kdo žije na horách a je na zasněžené silnici zvyklý jezdit každoročně několik měsíců, ten už pravděpodobně všechny naše následující poučky z praxe znát bude. Přesto by si tyto naprosté základy bezpečného a správného ovládání auta na sněhu (a obecně velmi kluzké silnici) měl připomenout každý.

Hlavně lehce a plynule

Naprosté základy, jako je správné nastavení sedačky řidiče s téměř kolmým opěradlem a jisté, avšak nikoli křečovité držení volantu oběma rukama v poloze „tři čtvrtě na tři“, snad připomínat nemusíme. Pokud se budete za volantem válet a držet ho jednou rukou, řídit nebudete dobře nikdy. A na sněhu už vůbec ne.

Důležitá je plynulost. Zbytečně nezrychlujte, když víte, že budete muset za chvíli zas brzdit. Všechno se děje v nižších rychlostech

Čtyřkolkáři se snadno nechají zmást tím, že jim auto i na sněhu lehce nabere rychlost. S ubrzděním rozjeté čtyřkolky je to pak ale horší

Klíčem k úspěchu, v tomto případě k bezpečnému dojetí do cíle, je absolutní plynulost. Myslete na to, že na zasněžené silnici se všechno děje v mnohem nižších rychlostech. Někde na uzavřené trati, okruhu či parkovišti za supermarketem po zavírací době si to můžete vyzkoušet. Auto reaguje jakoby pomaleji, všechno se děje v rychlostech chůze.

Auto rozjeďte vždy jen na takovou rychlost, abyste měli jistotu, že dokážete zase zastavit. Tohle platí hlavně pro majitele čtyřkolek, kterým se auto sice na sněhu rozjede snadno z místa, ale pak ho nedokážou ubrzdit a „vejít se“ do zatáčky. Právě na sněhu a obecně kluzké vozovce řidič více vnímá přesuny hmoty mezi nápravami a i na prosté ubrání nebo přidání plynu reaguje vozidlo mnohem „divočeji“.

Nesahejte na brzdu

Chovejte se k autu tak, jako by mělo zhruba čtyřikrát vyšší výkon a vůbec žádné brzdy. Ono se toho stejně moc na uježděném sněhu nestane, když šlápnete na brzdu (v hlubokém sněhu je paradoxně třeba ABS spíše ke škodě). Využívejte ke zpomalení setrvačnost a pokud možno brzdný moment motoru. Někdy je trakce tak špatná, že se vám mohou poháněná kola zablokovat při prostém podřazení bez plynulého puštění spojky. Na to hlavně pozor u starších zadokolek.

I v autě s pohonem všech kol se chovejte tak, jako by nemělo brzdy. Elektronika přehnaný nájezd do zatáčky nevyřeší

V hlubokém sněhu si počínejte jako v terénu. Udržujte stálou rychlost a setrvačnost, pak projedete i s autem s jednou poháněnou nápravou

Co všechno pneumatiky unesou, lze vyjádřit pomocí tzv. Kammovy adhezní kružnice. Setkat se můžete i s termínem „adhezní elipsa“. Představuje pomyslnou hranici trakce pneumatiky. Když jedete rovně, pneumatika toho snese docela dost. Při brzdění nebo akceleraci působí výslednice sil na pneumatiku v ose jízdy.

Přečtěte si také:

Devět věcí, které děláte v zimě za volantem špatně

Ovšem jakmile chcete navíc zatáčet, výslednice se přesouvá do stran a najednou je ta potřebná síla, kterou pneumatika ještě unese, mnohem menší. Na sněhu je poloměr adhezní kružnice logicky velmi malý. Když pak v zatáčce šlápnete na brzdu (nebo na plyn), máte problém. Pneumatika najednou ztratí trakci.

Dívejte se daleko

Nakoukejte na koncová světla auta před sebou a snažte se mít neustále ucelený časoprostorový přehled o situaci kolem sebe, především daleko před sebou. Jak? To vám ukáže třeba jezdec rallye Ari Vatanen. Držte očima vysoký horizont. To znamená, abyste se dívali daleko za auta před vámi. Budete vědět, co se na silnici děje, kam silnice vede a nebudete na všechno reagovat na poslední chvíli.

Hlavně při monotónní jízdě má řidič tendenci sklouzávat pohledem pouze na auto před sebou. Když ale začnete reagovat teprve na rozsvícená brzdová světla auta před vámi, je už většinou pozdě. Právě díky tomu, že budete vědět daleko dopředu, co se na silnici děje, nebudete skoro vůbec potřebovat brzdu a můžete pohodlně dodržovat první poučku o maximálně plynulé jízdě bez zbytečných akcelerací a zpomalování.

A ohledně toho sledování prostoru ještě jedna maličkost. Platí poučka, že vždy jedete tam, kam se zrovna díváte. Zakažte si v duchu dívat se na auto před sebou, snažte se dívat kolem něj, za něj. V zatáčkách si pomáhejte tak, že do nich otočíte hlavou. Ne že ji nakloníte, ale otočíte. Pomůže vám to předcházet fenoménu známému jako fixace na překážku. Když se před vámi objeví překážka, dívejte se kolem ní nebo za ní. Zkrátka pořád tam, kam chcete jet.

Udělejte si dost prostoru

Pamatujte také na to, že na sněhu se podmínky rychle mění, proto si nechte více prostoru od ostatních. Dodržování bezpečné vzdálenosti není jen výmysl dopravních expertů. Držte se dál od ostatních a nebojte se v bezpečné chvíli „osahat si“ povrch pod koly. Na rovné silnici silněji šlápněte na brzdu, ať máte přibližnou představu o tom, kolik trakce máte k dispozici.

Největší chybou je lepení se někomu na nárazník. Nechte si mnohem víc prostoru a dívejte se daleko dopředu. I to pomůže plynulé jízdě

Zejména řidiči starších aut potřebují více prostoru. Nemusí pak brzdit kvůli chybám ostatních a udrží si hlavně ve stoupání rychlost (setrvačnost)

Soustřeďte se a také si neustále připravujte únikový plán pro případ, že se něco bude dít. Auto před vámi může dostat smyk, může to uklouznout i vám... Hledejte, kam můžete s autem uhnout, a připravujte si v duchu krizovaou situaci.

Tím, že si budete kolem sebe dělat více místa, pomůžete i ostatním. Každému to může uklouznout a každý se prostě může přepočítat.

Neperte se s autem

Nesnažte se auto přeprat. Jeho přirozená tendence bude následovat setrvačné síly. Když pak jedete v hlubokém sněhu nebo vyjetých kolejích, nechte auto trochu pod sebou „tancovat“ a nesnažte se každý drobný náznak uklouznutí hned silou přeprat. Stačí být dobře zapřený v sedačce a jemně držet volant.

Nejvíce je to znát třeba při přejíždění z pruhu do pruhu, například na dálnici při předjíždění. Necukejte volantem, přeneste pohled dopředu do druhého pruhu a plynule a jemně následujte volantem. Akcelerujte s citem, ale s rozhodností. Auto se při přejezdu nahrnutého sněhu nebo břečky mezi vyježděnými pruhy bude trochu zmítat, ale pojede rovně. Vždycky bude následovat volant, takže se snažte mířit volantem tam, kam chcete jet.

Najděte si bezpečné místo (nebo profesionálně vedený řidičský kurz) a ověřte si, co vaše auto v limitních situacích dělá. Uvidíte, že nemá cenu snažit se ho přeprat

Pro řidiče výkonných sportovních aut s pohonem zadních kol představuje jízda na sněhu mimořádnou výzvu. Se správným přístupem nezažijete v ničem jiném tolik zábavy

U předokolek se trochu kola protočí a autem to cukne současně s poklesem akcelerace. Nechte tolik plynu, kolik jste dali, kola se zase chytí. Držte zvolenou stopu, maximálně provádějte jen velmi jemné korekce. Zadokolkáři to mají trochu těžší, ale základní poučky zde platí také. Přidávejte plynule, prudkým ubráním plynu byste situaci pouze zhoršili. Počítejte s tím, že se bude auto trochu zmítat, ale nechte ho, jen ty korekce volantem budou muset být trochu větší proti pohybu auta. Neubírejte! Když zavřete plyn, auto se vám přetočí do protipohybu, jak se váha přenese na přední natočená kola. Následující video ukazuje, jak se to asi má dělat, pokud chcete jet svižněji, ale mít všechno pod kontrolou.

Je to všechno hlavně o praxi. Výuka v autoškole rozhodně nedokáže nikoho na takovou jízdu pořádně připravit. Buď můžete být aktivní a najít si nějakou opuštěnou plochu či jiné bezpečné místo a chování svého auta si v limitních situacích na sněhu osahat. Nebo můžete investovat do intenzivního řidičského kurzu v takových podmínkách. Na internetu najdete plno klubů a firem, které pořádají různé akce zimního ježdění na uzavřené trati.

A pokud si nejste jisti, nejjednodušší bude prostě nevyjíždět. Chápeme ale, že se třeba někam dopravit musíte. V tomto případě se stačí řídit výše popsanými poučkami: dobře si nastavit sedačku, jezdit plynule, neprat se s autem a myslet dopředu.