Rozvoj elektromobility se netýká pouze osobních aut, ale také jiných oblastí. Jednou z nich jsou komunální vozy, kde elektrický pohon obecně dává mnohem větší smysl. Komunální vozy toho totiž během dne obvykle mnoho nenajedou, často zastavují a nedosahují příliš vysokých rychlostí. Navíc se pohybují ve městech. To vše jsou důvody, proč nakonec dieselové (respektive obecně spalovací) motory nejsou pro tento druh provozu příliš vhodné. Přesně v tomto duchu se nesly úvahy autora Ladislava Chudého, které nakonec vyústily ve stavbu multifunkčního komunálního elektromobilu Enviel.
Enviel je dlouhý 4650 mm, široký 1740 mm, vysoký 2300 mm a má celkovou hmotnost 3,5 tuny. Zvládne odvézt náklad těžký až 1,5 tuny. V principu jde o víceúčelový vůz, kterému jsme si zvykli říkat „multikára“. Určitě si vzpomenete na svého času tolik rozšířený Multicar M25 z Východního Německa. Enviel ctí podobnou myšlenku, ale spadá do kategorie současného modelu Multicar M31. Je důležité zdůraznit, že se společností Multicar nemá společného nic. Tedy až na shodné uchycení nástaveb tak, aby současní majitelé starších vozů mohli pořídit pouze auto samotné a využít nástavbu, kterou už mají.
Pohonné ústrojí pracuje s elektromotorem o výkonu 70 kW. Stále hnaná je zadní náprava, řidič ale může v případě potřeby přiřadit pohon předních kol. V autě je dokonce i redukce a uzávěrka zadního diferenciálu. Baterie jsou lithium-iontové. Základní kapacita činí 60 kWh. To by mělo stačit pro celodenní provoz, respektive k ujetí 250 km. Počítá se ale s možností instalovat i větší baterie, a to až do kapacity 90 kWh. Nejvyšší rychlost je omezená na 100 km/h. Akumulátory samotné obstarává česká společnost EVC, elektromotor má původ v Americe. Pro úplnost, nápravy dodává Iveco a brzdy pocházejí od Bremba. Kabina je vlastní výroby.
Je zajímavé, že autoři projektu zvažovali řešení s vyměnitelnými bateriemi, takže by Enviel mohl teoreticky jezdit neustále a pouze by se měnily vybité akumulátory za nabité. Jenže tento nápad narazil na technický problém v podobě odcházejících kontaktů propojujících akumulátor s automobilem. Proto nakonec bylo zvoleno klasické řešení. Kvůli ceně se nepočítá s možností rychlodobíjení. Enviel se dobije z nuly na 100 % prostřednictví střídavého proudu za zhruba šest hodin. V budoucnu by se mohl čas trochu zkrátit.
Enviel si dává za cíl prodat na českém trhu zhruba šedesát exemplářů, což znamená obsadit 10 % segmentu. Zda se to povede, to se teprve uvidí. Nicméně určitý zájem ze strany obecních úřadů je. Podle propočtů společnosti vychází úspora ve srovnání se vznětovou alternativou po pětiletém provozu na 600 tisíc korun.