Test Yamaha Ténéré 700: Vstříc dobrodružstvím!

přidejte názor
Autor: Redakce

+

  • Na jedničku stačí předek lehce propružit ve vidlích, a přední kolo se dere do oblak
  • V provozním stavu Ténéré nepřesáhne 204 kg hmotnosti
  • ABS lze kompletně vyřadit ze hry

-

  • Do nádrže se vejde jen 16 litrů benzínu
  • Grafika otáčkoměru není nijak zvlášť čitelná
  • Na delších cestách se bez příplatkové výbavy neobejdete

Přiznám se, ještě před několika lety by mě tato kapitola japonského inženýrství nechala v naprostém klidu. Avšak jako majitel legendárního XRV750, na kterém už nějakou dobu brázdím cesty i necesty, vnímám tento vývoj poněkud intenzivněji a s chutí jsem čekal na výsledek tříladičkového experimentu. Proč experimentu? Inu, v době, kdy se výrobci předhánějí v elektronické výbavě a ladění svých rekreačních i dostihových koní, se japonská Yamaha pustila do naprosto jednoduché konstrukce.

Tady si můžete zadriftovat, na co vám odvaha stačí, a žádná elektronika vám tu do toho kecat nebude

Pro někoho možná trochu bizarní počin, podle nás skvělý tah. Už jenom proto, že kdesi mimo civilizaci elektronický plyn, asistent rozjezdu do kopce, kontrolu trakce, mapování motoru či podsvícené přepínače opravdu nepotřebujete, zato jednoduchost, praktičnost a spolehlivost bude to, co vám nijak nezkomplikuje chvilky v sedle či ve stupačkách. Troufnu si už dopředu říci, že novodobá Ténérka má v tomto směru dobře našlápnuto.

Rychlost, zařazený kvalt a stav paliva v nádrži jsou nejčitelnější údaje jednoduché přístrojovky
Dvojité sedlo dovolí jezdci spoustu pohybu. Na delší cestu se bez příplatkových nosičů neobejdete

Yamaha pro nás nachystala celou flotilu naleštěných Ténérék ve všech dostupných barevných provedeních a kromě standardních verzí tu byla i jedna vymazlená. Času prozkoumat detaily a seznámit se s tímto „crosscountry bikem“ jsme měli dost, nejvíc jsme se však těšili, až vrchní „gájd“ Martin Tománek zavelí k odjezdu a my budeme moci skočit do sedel a otočit klíčkem v zapalování. Tuto chvíli miluju, na rozdíl od okukování horkých novinek na mezinárodních či tuzemských veletrzích. A nadšení stoupá, jelikož ergonomie Ténéré mi naprosto vyhovuje. Vysoká, štíhlá stavba se slušně naladěným podvozkem. Čekal jsem, jak si to pod mými více než sto kily kecne a přijdu o drahocenné „světlovýškové“ centimetry, a ono nic.

Radost mi dělá spojka na jeden prst, jednoduchý LCD displej v zorném poli jezdce, relativně muší váha, i když s trochu výš položeným těžištěm, a k tomu příjemná ergonomie i na stání v širokých stupačkách, třebaže bych potřeboval lehce pootočit s řídítky i se samotnými ovladači na obou jejich koncích. Zvuk? Parádní! Agregát CP2 s přesazenými ojničními čepy zní dospěle, ale co hlavně, v modelech MT-07 a Tracer 700 je léty prověřený a kromě spolehlivosti (servisní interval je 10 000 km) a obrovského fun faktoru nabídne i střídmost, což znamená, že se vývojáři přiklonili k méně objemné nádrži. Podle mého by se tu nějaký ten litřík ještě určitě dal vymyslet, ale při našem zaznamenaném průměru 4,4 l/100 km by to mělo stačit na cca 360km dojezd. Navíc v provozním stavu i díky tomuto detailu Ténéré nepřesáhne 204 kg hmotnosti a to je znát nejen na místě, ale i za jízdy.

Test Yamaha Tracer 700 GT: Cestování nalehko
Přečtěte si také:

Test Yamaha Tracer 700 GT: Cestování nalehko

Naše první kilometry po propršeném ránu vedly po asfaltu a tady mi jinak napřevodovaná a oproti sourozencům rozdílně krmená jednotka nepřišla až tolik zábavná. Stejně tak brzdy s vypínatelným ABS, což je tu jediná moderní fičura, na mě působily poněkud mdle, ale bylo to dáno hlavně tím, že jsem do Beskyd přilítnul na tříválcovém devítistovkovém Traceru. Zklamání? Nikoliv. Stačilo pár minut, abych se přepnul do módu Ténéré a začal si užívat veškerých předností relativně vysokootáčkového jádra s maximálním výkonem u hranice 9000 otáček. Na jedničku stačí předek lehce propružit ve vidlích a přední kolo se dere do oblak, na vyšší kvalty si přes horizont líznete spojku a dá se řádit. Stejně tak výjezdy ze zatáček na oslizlé vozovce nebo štěrku a kamení, tady si můžete zadriftit, na co vám odvaha bude stačit, a žádná elektronika vám tu do toho kromě omezovače kecat nebude.

Přední dvoupístkové třmeny máte po deaktivaci ABS plně pod svou kontrolou

Na adrenalinové brzdné manévry stačí přidržet čudlík na přístrojovce a systém ABS je do doby, než vypnete chcípák či klíček, kompletně mimo hru; takže i předek, což je u moderních strojů nejen tohoto ražení dnes hodně nestandardní, když na předku zpravidla nějaký ten zásah ABS zůstává. I proto vám po vypnutí tohoto jinak šikovného strážného anděla svítí na „tabletu“ režim OFF-ROAD a někde v terénu se pak bez pořádných špuntů neobejdete. Výběr správných gum by ale neměl být problém – s přední jedenadvacítkou a zadní osmnáctkou se nabízí spousta možností.

Zábavnost Ténérky každým ujetým kilometrem v česko-slovenském pohraničí roste, zvláště pak když máme možnost odskočit si na šotolinu. Nepořádek na cestě, kamení, štěrk, pár kopanců, i na dvojku stačí trochu plynu a zadní kolo letí napřed. Ve stupačkách, což je tu naprosto přirozená věc, máte stroj neustále pod kontrolou a vzhledem k čitelnosti i perfektní ovladatelnosti je to neuvěřitelně zábavná hra. Podvozek se zdvihy 210/200 mm toho i v základním nastavení stíhá dost a v těchto podmínkách mi nakonec dávají smysl i ty brzdy. Rejd je v pořádku, přičemž na využití twinu nepotřebuji ani sledovat přístrojovku, prostě cítím, kdy je čas řadit. Grafika otáčkoměru stejně není nijak zvlášť čitelná, na rozdíl od stavu paliva v nádrži, rychlosti či zařazeného kvaltu.

Pakety Explorer nebo Rally navýší cenu Ténérky o několik desítek tisíc korun
Váha je muší, musíte ale počítat s výše položeným těžištěm

Pár věcí se mi na Ténéré líbí moc. Třeba umně schovaná madla podsedlovky, když si chcete s motorkou po bivojovsku hodit (v případě namontování zadního rámu přebírá funkci ten). Fajn je kryt chladiče se směrovými lamelami po vzoru krosek, sklopné páky řazení a zadní brzdy či standardně dodávaná 12V zásuvka pro napájení navigace. Pro její instalaci má Yamaha v kokpitu dokonce hrazdu, ovšem je tak nízko nad budíkem, že sem každý přístroj, respektive držák nedostanete. Boční stojánek má šikovné rozšíření, ale je z hliníku, což vám někde na konci světa může přidat pár vrásek na čele oproti jeho železné obdobě. Přední blatník, jehož součástí je i ochrana pracovní plochy přední 43mm USD vidlice s předsazenou osou, je šikovně výškově polohovatelný a také lehce demontovatelný. Fajn. Demontovatelnost celoplastového víčka nádrže, které není na pantu, mi ale zase tak moc fajn nepřijde.

Mimochodem, v nářadí budete kromě klasických šestihranných klíčů či oříšků a inbusů potřebovat i torxy. Co se mi ovšem vůbec nelíbí, je bordel uvězněný za předními průhlednými plasty a očividně hodně toho schytá i krytka konektoru přístrojovky. Jak tohle bude vypadat po letech provozu? Pod zadním sedlem najdete místo na doklady a maximálně tak na miniaturní pseudolékárničku, a pokud budete chtít vyrazit někam na výlet alespoň s rolkou, bez příplatkového nosiče se prostě neobejdete. Je velká škoda, že trubkový podsedlák není montovaný, takže v případě „dobře“ mířené rány to bude na výměnu celého rámu.

Honda Africa Twin 2020 je silnější, lehčí a chytřejší
Přečtěte si také:

Honda Africa Twin 2020 je silnější, lehčí a chytřejší

Nádobku chladicí kapaliny najdete zleva na motoru, podstatnější věcí je ale umístění vzduchového filtru, ke kterému se dostanete po sejmutí zadního a odmontování předního sedla. Vstup sání v úrovni spodní části nádrže bude dobré znát kvůli brodivosti, což ale nebyl náš případ. Vrcholem našeho krátkého výletu byly totiž prvotřídní zatáčky na Makově, kde jsem z Ténérky dostal maximum a vůbec to nebylo zlé. Samozřejmě to není silničák na sedmnáctkách a v nelegálním tempu sedmistovce pomalu dochází dech, i tak se ale dala letět slušná palba, kdy jsme mohli koneckonců ocenit i účinnost větrného štítku. Na úplný závěr jsem si pak na pár minut půjčil nastrojenou verzi (bohatý katalog továrního příslušenství je samozřejmostí) a mít možnost, přeházel bych si z Tracera věci do kufrů a zmizel kdesi za horizontem. Čekání už bylo dost, a věřím, že s touto motorkou se můžete rovnou z krámu vydat, kam se vám bude zrovna chtít.

Yamaha Ténéré 700: Verdikt

Ovladatelností a schopnostmi podvozku se nová Ténéré dokáže poprat s mnoha nástrahami a motor nepohrdne ani 90oktanovým palivem. Jen se připravte na to, že na všechno budete sami. Tohle je motorka pro jednoho a delší cesty na ní budou mnohem náročnější, krom toho, že se bez řady doplňků, které nejsou zrovna za hubičku, určitě neobejdete. Zážitků a dobrodružství ale slibuje opravdu dost!


Cena testovaného motocyklu: 249 900 Kč
Technické údaje Yamaha Ténéré 700
ROZMĚRY A HMOTNOSTI
Rozvor (mm): 1590
Výška sedla v nezatíženém stavu (mm): 880
Zdvihy pérování vpředu/vzadu (mm): 210/200
Úhel krku řízení (°): 63
Pneumatika vpředu 90/90R21
Pneumatika vzadu 150/70R18
Hmotnost včetně náplní (kg): 204
Objem nádrže (l): 16
PODVOZEK
Rám: dvojitý páteřový z oceli
Zavěšení vpředu: převrácená teleskopická vidlice Ø 43 mm
Zavěšení vzadu: kyvná vidlice,
centrální tlumící jednotka
Brzdy vpředu: 2 x dvoupístkový třmen, Ø 282 mm
Brzdy vzadu: jednopístkový třmen, Ø 245 mm
MOTOR
Konstrukce: řadový dvouválec
Zdvihový objem válců (cm3) 689
Nejvyšší výkon (kW/min-1): 54/9000
Nejvyšší točivý moment (N.m/min-1): 68/6500

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?