Koncernový soupeř Škody Kodiaq sice není úplně žhavou novinkou, ale i dnes rozhodně stojí za pozornost. Na výběr je totiž mnoho motorizací, výbav a samozřejmostí je taktéž možnost přikoupit pohon všech čtyř kol.
Volkswagen Tayron je pořádný kus auta, protože do délky měří 4792 mm. Jeho rozvor činí 2791 mm, takže už jen tyto dva údaje prozrazují, že zalepit díru po nevyráběném Tiguanu Allspace se rozhodně povedlo.
Video: Představení Volkswagenu Tayron
Horší je to ve srovnání s královským Touaregem, kde Tayron ztrácí ve všech směrech dobrých pár centimetrů. Jenže doba se mění a nová vlajková loď značky se snaží být ideálním rodinně-podnikatelským mixem. Z toho důvodu lze Tayron pořídit v pěti i sedmimístné verzi. Já jsem dostal klíčky od první varianty, což přineslo větší kufr o základním objemu 885 až 2090 litrů.
Za vaše peníze dostanete pořádný kus techniky
Testovaný kus ve výbavě R-line People stojí dle aktuálního ceníku od 1 355 900 Kč. Když vynecháme motorizaci, se kterou je potřeba očekávat cenovku 1 611 900 Kč, základem zde jsou 20" disky kol, paket IQ.Drive Premium anebo bezkonkurenční IQ.Light HD Matrix přední světlomety. Ty nabízejí vynikající dosvit do dálky i šířky, spoustu chytrých funkcí a hlavně 19 200 multiplexových diod v každém světle.
Ve výbavě R-line People mu to sekne
Už na dálku pak lze nový Tayron R-line People rozpoznat podle podsvíceného loga výrobce vpředu i vzadu. Dále tu máme propojovací LED lišty, které jsou opět podsvícené. Naopak zelený lak karoserie v ceně 4100 Kč již není standardem, ale za mě se k vozu poměrně hodí. Po usednutí do kabiny na mě čekalo velké překvapení, protože kdybych netušil, o jaký model jde, rovnou bych vyslovil slovíčko Touareg
.
Zpracování interiéru je na vynikající úrovni, oproti modelu Tiguan jsou zde přítomny o něco kvalitnější dekory palubní desky a standardem je přístrojový štít s úhlopříčkou 10,25" a také samostatně umístěný displej infotainmentu s úhlopříčkou 12,9". Testovaný vůz však disponoval jeho větší variantou o velikosti 15". Chválím jeho velmi jemné rozlišení, rychlé reakce palubního systému a možnost nastavit si rychlé zkratky pro nejdůležitější palubní funkce.
Volič automatické převodovky je zde opět integrován do sloupku řízení, což se mi sice příliš nezamlouvá, ale Volkswagen tímto řešením uvolnil spoustu místa na středovém tunelu. U Tayronu totiž najdeme dvojici bezdrátových nabíječek pro mobilní telefony vpředu, hromadu úložných prostor a nechybí zde ani velký kruhový ovladač pro rychlou volbu jízdního režimu a nastavení hlasitosti.
Interiér skoro jako v Touaregu
Volkswagen chválím za návrat poctivých fyzických tlačítek na volant. Ta jsou dostatečně velká a řidič si rychle zvykne na to, co které tlačítko ovládá. Tím ale fyzika
končí a vše ostatní (až na startovací tlačítko a parkovací brzdu) je tady dotykové.
A jak je na tom Volkswagen Tayron po stránce prostornosti? Rozhodně mohu říci, že je prostornější, než dříve nabízený Tiguan Allspace.
V hlavní roli kvalitní materiály, zpracování a přehlednost
Když pominu to, že přední sedadla byla manuálně nastavitelná, každá ze sedaček bezpečně pojme i dva metry vysokého cestujícího s lehčí nadváhou. U Tayronu bych ale v roli zákazníka požadoval, aby přední sedadla nepostrádala elektrické nastavení a taktéž ventilaci. Tyto prvky samozřejmě lze dokoupit, ale zadarmo to rozhodně nebude. Na druhou stranu, základní sedadla u linie R-line People měla integrované opěrky hlav a ty jsou za mě kompromisem.
Vyšším cestujícím zde bude chybět dostatečná podpora hlavy a krku, takže příplatku za lepší sezení se mnozí zákazníci stejně nevyhnou. Obecně je model Tayron hodně prostorným SUV s dostatkem odkládacích prostor, vhod přijdou stínicí rolety v zadním páru bočních oken a celkem pravidelný tvar kufru s dvojitým dnem. To nejdůležitější se ale nacházelo pod kapotou. Jak už bylo zmíněno, testovaný vůz byl vybaven motorem 2.0 TDI o výkonu 142 kW.
Vyšší výkon ano, sportovní charakter ne
K tomu se přidával točivý moment 400 Nm a standardně dodávaný pohon všech čtyř kol 4Motion. Tahle verze dokáže z 0 na 100 km/h zrychlit za 8 sekund a maximálně jede až 221 km/h. Jenže trošku rozhozený jsem byl z toho, že i v režimu Sport se Tayron choval tak nějak umírněně a rozhodně zde nejde hovořit o sportovním projevu.
Přitom z naftových motorů je tohle to nejlepší, co lze pod kapotu dostat. Nečekejte zde žádný naftový šestiválec, tady je vrcholem benzinový dvoulitr spojený s plug-in hybridním ústrojím. Ten ale nenabídne pohon všech kol, takže zde nastává velký kompromis. Na druhou stranu, automatická převodovka DSG s mokrými spojkami si s motorem dobře rozuměla a pro ještě lepší řazení lze využít malá pádla pod volantem.
Šestiválec pod kapotu Tayronu nedostanete
Za celý týden jsem s vozem ujel 710 km a takřka vždy v režimu Individual. To znamená, že zatímco adaptivní podvozek DCC byl v nejměkčím možném režimu, motor jsem naopak přepnul do nastavení Eco. Výsledkem byla průměrná spotřeba 7,4 litru, která zahrnovala z 40 % okresní silnice, 20 % město a zbytek dálnice. S autem jsem nejezdil nějak přehnaně dynamicky a některé nemusí potěšit fakt, že palivová nádrž pojme jen 58 litrů paliva.
To je na takto velké auto prostě málo. Chválím vynikající odhlučnění kabiny od okolního světa a dokonce i o naftovém motoru jsem chvílemi vůbec nevěděl. Svůj velký podíl na vynikajícím jízdním komfortu měl i adaptivní podvozek DCC+, který nabízí 15 úrovní nastavení a musím říci, že rozdíl zde pocítí úplně každý. V nejtvrdším nastavení bych podvozek přirovnal k modelu Golf GTI Performance, zatímco nejměkčí nastavení se dá přirovnat k ranným verzím Škody Superb třetí generace s původní přeměkčenou
tlumící technikou.
Nevýhod má opravdu minimum
A jaké je tedy závěrečné hodnocení Volkswagenu Tayron? Na vrcholný model Touareg bohužel úplně nemá, protože ačkoliv to v jeho kabině vypadá luxusně a až na horší obraz parkovací kamery zde není co vytknout, jakmile se otevře kapota, znalcům hned dojde, že tady je už vše jinak. Vrcholná motorizace eHybrid
má nanejvýš čtyři válce, dopuje ji elektřina a postrádá pohon 4Motion. Testovaná naftová specifikace pro změnu nabízí čtyřkolku, jenže je zvláštně seškrcena a milovníci sportovnějších projevů zde nepochodí.
Volkswagen Tayron je ale v první řadě velmi pohodlné SUV, které pohltí pětici dospělých cestujících i s jejich zavazadly a za doprovodu ticha (anebo kvalitní příplatkové audio soustavy Harman/Kardon) dojede přesně tam, kam bude potřeba. V rámci verzí s pohonem všech kol lze totiž volit jízdní režimy Sníh a Offroad. Překvapením je navíc to, že u výbavy R-line People je dostupné minimum příplatků. Vše podstatné je totiž v základu, což se odráží na vyšší startovací ceně.
| + bohatá výbava, zpracování kabiny, vnitřní prostor, přední světlomety, podvozek |
|---|
| – dynamika, obraz parkovací kamery |
Zdroj: Autorský text
