V Praze už zdarma parkovat nemůže, ale jinak je téměř bez chyby. Vyzkoušeli jsme Toyotu C-HR 2.0 PHEV Executive

přidejte názor

Nový rok je tady a jedním z prvních otestovaných vozidel je aktuální generace Toyoty C-HR. Tu jsme dostali k testu v nejvyšší možné specifikaci, která zahrnovala plug-in hybridní pohon, výkon 223 koní a bohatou výbavu Executive. Podle toho vypadá i cena, která u testovaného vozu překročila hranici jednoho milionu Kč.

Toyota C-HR současné generace je na trhu již nějaký ten rok a tak asi není potřeba tohle auto nějak více představovat. V rámci výbavy Executive byla vyšperkována o 19" disky kol s pneumatikami o rozměru 225/50. Nechyběl příplatkový červený lak s kontrastní černou střechou, který dle ceníku vychází na 22 500 Kč. Moc cením přítomnost předních LED mlhovek, které jsou zde bez příplatku. Upřímně, takto vybavené C-HR se mi náramně líbilo a vlastně jsem mu po stránce vizáže neměl moc co vytknout.

Design druhé generace Toyoty C-HR přináší nově tvarované LED hlavní a zadní světlomety. Možná i proto druhá generace tohoto modelu vypadá jako kosmický talíř v luxusním balení. Naopak dost rozpačitě na mě působily vyklápěcí kliky dveří, jejichž zvuk zavření připomínal výstřel z kapesní střelné zbraně. Tohle bych tedy u svého vozu rozhodně nechtěl. Současně pozor na to, až budete nabíjet. Pokud se totiž zamknou dveře vozidla a zároveň máte zapojený nabíjecí kabel, už nesmíte do vozu znovu vstupovat. 

Video: Představení Toyoty C-HR druhé generace

Odemčení dveří totiž odjistí nabíjecí port a nabíjení se tím přeruší. To se v době, kdy mnozí provozovatelé nabíjecích stanic vyžadují rezervační poplatek za každé započaté nabíjení, moc nehodí. Tohle je tak jedna z mála slabin Toyoty C-HR. Po usednutí do kabiny mě zaujala na první pohled (a posaz) sportovně tvarovaná přední sedadla. Ta nabízela vynikající boční vedení, příjemně tuhý sedák a hlavně alcantaru. Nechyběl třístupňový výhřev a u řidiče elektrické ovládání.

Kabina nabídne dostatek pohodlí jen pro dva

Interiér druhé generace Toyoty C-HR zvýrazňovala nová a mnohem větší 12,3" dotyková obrazovka palubního systému, jež bezdrátově podporuje Apple CarPlay a Android Auto. Novinkou jsou i decentní linky v kabině, které plní funkci ambientního osvětlení. Na výběr je v základní nabídce deset odstínů a komu by to nestačilo, po kliknutí na ikonu Custom si může zvolit další extra barvy. 

Navíc, intenzitu podsvícení lze jednotlivě upravit pro horní a spodní část kabiny. Za vadu na kráse naopak považuji mnohem širší středový tunel, jenž je navíc dokonalou izolací řidiče od spolujezdce. 

Interiér vypadá i po dvou letech na trhu celkem moderně 

Autor: Roman Havlín

Kvůli němu jsem měl méně místa pro pravé koleno, což bude problém každého, kdo má delší nohy. Naopak s místem nad hlavou to nebylo vůbec zlé, alespoň tedy vpředu. Novinkou ve výbavě je již od roku 2024 poměrně otravný systém RSA, který umí pípat při každém překročení rychlosti. Jeho aktivace je automatická a i 1 km/h navíc je důvodem pro hlasité pípání. Kdo to nemá rád, bude jej muset deaktivovat skrze dotyková tlačítka na volantu. Jenže tady pozor. Stačí vypnout motor a systém bude po dalším nastartování opět aktivní.

Asi největším mínusem testovaného vozu je kvůli plug-in hybridní technice objem kufru. Ten činí pouhých 296 litrů, což platí v případě, že si ještě připlatíte za lepší audiosystém JBL. Z mého pohledu je ale jeho přínos takřka neznatelný a s jeho absencí nejenže ušetříte cenné finance, ale současně bude kufr disponovat objemem 310 litrů. Abych ale crossover od Toyoty jen nehanil, na levé straně zavazadelníku se nacházela 230V zásuvka umožňující připojení spotřebičů do příkonu až 1500 W.

Výkonu je zde více než dostatek

Toyota C-HR je už kvůli svým rozměrům vozidlo, které je určeno pro dvě osoby. Dozadu se pohodlně posadí jen malé děti, a to ještě nesmí mít delší nohy. Kdo si ale libuje v ostřejší dynamice a nechce platit zbytečné provozní náklady, pro něj bude tento plug-in hybrid jako dělaný.

Test Toyota RAV4 2.0 Valvematic Multidrive S AWD: Zajímavější, než by se mohlo zdát
Přečtěte si také:

Test Toyota RAV4 2.0 Valvematic Multidrive S AWD: Zajímavější, než by se mohlo zdát

Pod kapotou vozu pracoval benzinový atmosféricky plněný dvoulitr, který s pomocí elektromotoru dodává vozidlu kombinovaný výkon 223 koní. I když byla baterie s kapacitou 13,6 kWh úplně vybitá, sportovně laděné C-HR neztrácelo chuť akcelerovat ani ve vyšších rychlostech. S volbou verze PHEV lze počítat se zrychlením z 0 na 100 km/h v čase 7,3 sekundy a maximální rychlost v tomto případě dosáhne 180 km/h. I přes typ pohonného ústrojí lze počítat s tím, že pohotovostní hmotnost nepřesáhne 1,7 tuny, což je plus.

Výbava Executive přidává přední LED mlhovky a 19" disky kol

Autor: Roman Havlín

Toyota C-HR 2.0 PHEV je agilním crossoverem, který s nabitou baterií opakovaně jezdil okolo 2,6 litru na 100 km. Musím ale dodat, že v době testu panovalo poměrně extrémní počasí, které zahrnovalo mrazy kolem –6 °C a hlavně pak silné přívaly sněhu. S vozem jsem navíc často jezdil po dálnicích. A pokud jsem přepnul na elektřinu? V takovém případě vůz odebíral 21,4 kWh na 100 km.

Z pozice řidiče jsem měl možnost nastavit si, jak moc má vůz využívat elektrickou energii. Na výběr jsem měl čistě elektrický režim, hybridní, dobíjení a posledním byl spalovací režim s minimálním využíváním baterie. S vybitou baterií jsem jezdil za 8,1 litru na 100 km, což s objemem nádrže 43 l nezaručuje nějak extra velký dojezd.

Vůz je tedy potřeba často nabíjet, což se rozhodně vyplatí. Baterie se z 0 na 100 % nabije za dvě hodiny a využít lze nabíjecí proud o výkonu až 7 kW. V zimním lednovém počasí se mi na plně nabitou baterii povedlo ujet okolo 47 km, přičemž jsem měl aktivovanou klimatizaci a výhřev sedadla řidiče. Jízdně si pak nemohu stěžovat. Vůz mi dal na výběr, zda chci jezdit v Eco, normálním či sportovním režimu. 

UFO design se zde nedá přehlédnout 

Autor: Roman Havlín

Nevýhodou je ale absence adaptivního odpružení, takže kdo by chtěl na své C-HR ještě větší 20" disky kol, automaticky musí počítat s lehce horší absorpcí nerovností a děr. Cením vynikající práci hlavních LED světlometů, které kromě automatického přepínání potkávacích/dálkových nabízely široký kužel světla a dostatečný dosvit do dálky.

Kdyby tu byla čtyřkolka, to by byla paráda

A největší mínus testovaného vozu? Upřímně bych uvítal, kdyby se dala verze PHEV pořídit s pohonem všech čtyř kol. U hybridní varianty tento pohon je, ale Toyota je technicky limitována zástavbou veškeré techniky do malého vozu, a tak se plug-in hybrid nabízí jen jako předokolka. To má své nevýhody, zejména na kluzkém povrchu, kde každý prudší rozjezd znamená aktivaci protiprokluzového systému. 

Každopádně platí, že aktuální vydání Toyoty C-HR je poměrně kvalitním a dobře jezdícím crossoverem, jenž neudělá ostudu a nabídne hromadu výbavy, ve verzi PHEV i celkem ostřejší svezení a příjemnou spotřebu.

+ bohatá výbava, výkon, spotřeba, podvozek
– nelze s pohonem všech kol, objem kufru, rušivý zvuk dveřních klik

Zdroj: autorský text

Kvíz týdne

Zůstalo jen u prototypů. Poznáte, o čem tuzemské automobilky uvažovaly, že začnou vyrábět?
1/10 otázek