Podobně jako v úvodu testu modelu Renault Rafale, i dnes začneme umístěním modelu do portfolia značky Renault. Captur byste mohli znát. Už je na trhu docela dlouho, a tak se odpíchneme od něj. Jde o crossover délky 4,2 metru. K němu v roce 2021 přibyla Arkana se zajímavou karoserií typu SUV kupé. A v loňském roce tohle duo doplnil právě Symbioz.
Ten je o 18 cm delší než zmíněný Captur, takže tvoří jakýsi model kombi. Jinak jsou všechna zmíněná auta na stejné platformě, mají stejný technický základ, liší se ale nejen tvarem, ale i rozvorem a nabízenými pohonnými jednotkami.
Captur prošel faceliftem a tento nový designový styl dostal i Symbioz. Zepředu je tak snadné modely zaměnit, zezadu jsou ale zcela odlišné.
Blížím se k vozu šedé barvy a říkám si: další crossover, navíc vlastně Captur s motorem, který jsem měl před měsícem v Dusteru. Design není tak odvážný jako Captur a ten interiér, který se mi před 5 lety tak líbil, protože působil o třídu vyšším dojmem, dnes už trochu zastaral a ty boubelaté tvary přístrojové desky nějak ztratily svůj šarm.
Videa: Uvedení Renaultu Symbioz
A tak s předsudky usedám do Symbiozu a odjíždím. Už po pár kilometrech si ale začínám pochvalovat ten fantastický infotainment s Android Automotive, úžasně hrající příplatkové audio Harman Kardon, dobře se mi sedí, dobře vidím ven, ten hybrid tu taky funguje trochu pružněji než ve velkém Dusteru a není tolik slyšet. Hmm.
Můj názor se dále posouval po testech spotřeby. Když jsem test mimoměstské spotřeby zakončil se 4,5 litru benzínu na sto km, ve městě chtěl Symbioz 6 litrů a na dálnici 6,5, začal jsem autu přicházet na chuť. Na dálnici navíc Symbioz působí velmi jistým dojmem, byť ta devatenáctipalcová kola jsou pro ostatní účely až moc velká a auto je docela tuhé.
Praktický až po střechu
Další plusové body získal Symbioz o 16 cm posuvnou zadní lavicí, která umožňuje měnit poměr místa pro zadní pasažéry na úkor velikosti v kufru. V základu je kufr spíše průměrný, výrobce udává 460 litrů, ale posunem sedadel lze zvětšit až na 624 litrů a to už jsou hodnoty vysoce nadprůměrné.
A stále je možné si za řidiče sednout. Kufr je relativně mělký, to má na svědomí hybridní ústrojí, které potřebuje někam schovat baterii a další elektrickou výbavu.
Jedna pohonná jednotka stačí
Pod kapotou můžete mít jakýkoliv pohon, pokud to bude hybridní jednotka Hybrid 145. Ten využívá spalovací atmosférický motor o objemu 1,6 litru s výkonem 69 kW/94 koní a jemu asistují dva elektromotory. Hlavní elektromotor o výkonu 36 kW/49 koní a vysokonapěťový startér-generátor s 15 kW (20 koní). Energie se ukládá do akumulátoru o kapacitě 1,2 kWh. Zajímavostí je to, že převodovka nemá klasickou spojku ani hydrodynamický měnič.
Díky čtyřem rychlostním stupňům pro spalovací motor a dvěma pro elektromotor nabízí převodovka až 15 různých kombinací převodů. Synchronizace otáček motoru s převodovkou se děje jedním z elektromotorů, který přesně trefí otáčky, aby nebyla potřeba spojka. Výrobce slibuje zrychlení z nuly na sto km za 10,6 sekund a kombinovanou spotřebu 4,6–4,8 litrů na sto.
Hybrid funguje dobře, dokud je energie v baterii, Symbioz krásně zrychluje. V rámci městských rychlostí je jako ryba ve vodě, do 50 km/h zrychlíte vždy krásně svižně, až to evokuje elektromobil. Energie samozřejmě relativně rychle dojde a pak se zapojí spalovací motor, aby si nějakou vytvořil a během toho přenášel část výkonu na kola.
Nejlépe se Symbioz cítí při poklidném a předvídavém stylu jízdy. V tomto režimu hodně energie rekuperuje brzděním a motor je slyšet jen výjimečně. Řidič má i možnost změnu režimu na Sport nebo Eco. Eco jsem nepoužil, ale Sport jsem vyzkoušel. Symbioz v tu chvíli dělá všechno pro to, aby energie v baterii nedošla a mohl vždy pružně zrychlovat. I přesto mu ostřejší způsob jízdy nesvědčí, protože nestíhá měnit režimy motoru a převodovky. Ale to je u těchto hybridů tak nějak standardem.
Střechu bych si rozmyslel
Větší zastavení udělám u panoramatické střechy Solarbay. Tu si můžete připlatit za 37 tisíc Kč, já bych vás od toho asi zkusil odradit. Ano, je krásná, cestující v zadní řadě mohou koukat celou cestu nad sebe. Ve chvíli, kdy jim bude polední slunce vadit, lze střechu elektricky “zamlžit”. To ale jen rozprostře světlo a světla ubude jen lehce a bude difusované. Navíc s velkými koly a výrazně menším podílem tlumicích hmot v interiéru se nerovnosti ozývaly trochu více, než bych čekal.
Tempomat bych bral
Další zastávka – adaptivní tempomat. U modelu Rafale jsem ho chválil, ale že bude tak dobře fungovat i v Symbiozu, to mě překvapilo. Největší problém u těchto systémů bývá jízda na dálnici, kdy vůz zpomalí na rychlost auta přede mnou na dálnici a jediný způsob, jak zrychlit, je vybočit do rychlejšího pruhu a zahájit předjíždění. Jenže v tu chvíli jedu stejnou rychlostí jako auto přede mnou, což znamená, že mě brzy dojede někdo rychlejší, koho zpomalím a překvapím.
Právě tohle často adaptivní tempomaty degraduje na použití pouze na dálnicích s minimálním provozem. Ne tak Symbioz. Stačí podržet směrovku, Symbioz začne zrychlovat ještě v pravém pruhu a já se plynule zařadím do levého pruhu už s rychlostí vhodnou na předjetí. Samozřejmě chce to mít dostatečnou rezervu a dávat pozor kolem sebe.
A teď to nejlepší
V základu stojí Symbioz 699 tisíc Kč. Je jen o málo dražší než Duster, který bude určitě také v hledáčku v té samé cenové hladině. Nenechte se zlákat tím jeho vzhledem, tou jeho robustností, protože na dálnici bude Symbioz o třídu lepší a litr úspornější.
Symbioz je dobré auto, promyšlené, včetně snadného vypnutí otravných asistentů. Posuvná zadní lavice, dobrá spotřeba, automatická převodovka, pružné zrychlení, dost místa. Všechno máme. Námi testovaná výbava Esprit Alpine byla s příplatky za cenu 900 tisíc Kč. Ale to se bavíme o maximálně vybavené verzi, už třeba jen na té zmíněné střeše lze ušetřit dost peněz.
| + praktický interiér s posuvnou zadní lavicí, dobře fungující hybrid se skvělou spotřebou, vyladěný infotainment i asistenti, skvělé příplatkové audio |
|---|
| – poloprůhledná panoramatická střecha, tvrdší na 19 palcových kolech |
