Plusy
- Majestátní vzezření
- Dostatek místa pro posádku
- Solidní mechanika
- Kultivovanost a komfort
- Cena už moc klesat nebude
Minusy
- Ovladatelnost almary
- Vysoká reálná spotřeba
- Omezená dynamika
- Riziko extrémně drahých oprav
- Oblíbený cíl zlodějů a podvodníků
Většina kupujících těchto SUV chce prostě jen velké, bezpečné a pohodlné prestižní auto. A stále ještě žijeme v dostatečně svobodné zemi na to, aby si každý mohl koupit to, co chce. Třeba i růžovou Bentaygu s vodotryskem.
Audi Q7 se dostalo do své druhé generace teprve nedávno. První Q7, která bude předmětem dnešního testu ojetiny, totiž přišla na trh až v září 2005 a vydržela na něm po několika menších modernizacích až do března 2015. To je asi o dva roky déle, než jaký je obvyklý životní cyklus nových aut. Přímou konkurenci tvoří BMW X5 a Mercedesy ML a GL, modely Volkswagen Touareg a Porsche Cayenne pak využívají téměř totožnou koncernovou techniku.
Doporučujeme: Toužíte po luxusní prémiové ojetině? Kalkulace nákladů vás vrátí zpět na zem
K testu typické ojetiny jsme si v Auto ESA půjčili Audi Q7 s nejvyhledávanějším motorem 3.0 TDI, standardně dodávaným pohonem všech kol a automatickou šestistupňovou převodovkou. Testované auto bylo z roku 2006, najelo 172 000 km a prodejce za něj chtěl v době testu 320 000 korun.
Doporučujeme: Ojetiny? Velký přehled všech vozů
Jezdí jako almara, ale to nevadí
Předmětem tohoto testu není hodnotit jízdní vlastnosti a dynamiku, tak jenom stručně. Audi Q7 je obrovský mastodont a projev na silnici tomu nasvědčuje. Řízení je ale pomalé, podvozek se pohupuje, motor a automat reagují trochu ospale, takže vás auto k nepředloženostem vůbec nesvádí. Nejraději má, když se usadí na dálnici někde okolo 120 km/h na tempomat, pak je uvnitř ticho, motor má ještě rozumnou spotřebu a cesta ubíhá tak nějak sama od sebe.
Při pokusu o dynamickou jízdu poznáte, že řídíte kolos. Jinde dynamicky výrazný motor 3.0 TDI na tohoto mastodonta stačí jen tak tak a akcelerace na stovku trvá bezmála deset sekund. Pružné zrychlení také odpovídá spíše dvoulitrovému dieselu v Octavii než naftovému šestiválci. S velkými rozměry a hmotností souvisí i reálná spotřeba mezi devíti a deseti litry. A to raději ani nezmiňujeme, jak je to s parkováním a obratností ve městě…
Náklady jsou brutální, i když je to ojetina
Jak můžete vidět na příkladu testovaného auta nebo při pohledu do inzerátů, ceny ojetých Q7 první generace spadly docela nízko. Každému soudnému člověku je ale snad jasné, že nákupem to teprve začíná. A spotřeba paliva určitě nebude hlavní nákladovou položkou.
Opět využijeme kalkulačku provozních nákladů tco.jitis.eu a podíváme se, kolik může provoz takové Q7 v nejhorším možném scénáři stát:
| Audi Q7 3.0 TDI (2006) | nájezd 800 km/měs |
|---|---|
| Cena vozu | 320 000 Kč |
| Nájezd | 172 500 km |
| Zanedbaná údržba a opravy | 87 295 Kč |
| Celkové očekávané náklady za 24 měsíců | 355 289 Kč |
| Z toho amortizace | 75 495 Kč |
| Očekávané opravy | 131 391 Kč |
| Náklady na měsíc | 14 804 Kč |
| Náklady na kilometr | 18,50 Kč |
Ještě jednou připomínáme, že i když vycházíme z dat pro konkrétní vozidlo, kalkulačka nákladů zohledňuje spíše pesimistický scénář, kdy se s autem nikdy nic nedělalo. Sami si pak můžete u výpočtu zadat své parametry (roční nájezd, spotřebu, servisní interval…) a doplnit případné údaje o tom, kdy se jaká oprava prováděla. Chceme jen na kalkulaci možných a pravděpodobných nákladů ukázat, že podobná auta opravdu zadarmo nejezdí a je potřeba počítat s vysokými investicemi, zejména pokud kupujete naslepo auto bez historie.
Doporučujeme: Na kolik vyjde provoz tříleté dieselové ojetiny? Klidně přes 10 korun na kilometr
A že u ojetého Audi Q7 těch investic může být! V základu je Audi Q7 bytelné a kvalitní, ale po deseti jedenácti letech sotva někdo přesně dohledá, co se s autem dělo, jak se s ním jezdilo a jak pečlivě bývalý majitel přistupoval k servisu. Samozřejmě je veliké plus, když prodávající doloží kompletní servisní historii a historii oprav. Podobná auta však obvykle trpí na to, že každý další majitel je chudší, takže servis více šidí.
VIDEO: Audi Q7
Zdroj: YouTube
S vyšším nájezdem přicházejí první velké opravy
Na co se musíte u ojeté Q7 připravit, jsou investice do podvozku, brzd a zavěšení. S nájezdem přes 150 000 km se už drobné vůle jinak bytelné konstrukce vyskytovat budou. S ohledem na budoucí náklady je samozřejmě lepší „ošizená“ verze se standardními tlumiči a vinutými proužinami. Některé Q7 mají ale také nastavitelný pneumatický podvozek. Ten je sice spolehlivý, ale s nájezdem přes 200 000 km už bude riziko vážně poruchy dost vysoké.
Účinek brzd je průměrný, na dnešní poměry spíše podprůměrný. A nemyslete si, že naložená Q7 předvede několikrát za sebou dechberoucí brzdný výkon. Stačí sjet z horského hřebenu a dole pod kopcem nebude Q7 skoro vůbec brzdit. Právě brzdy budou zřejmě jednou z prvních investic u ojetiny.
Kde (ne)kupovat
Nejjistější cestou jsou prověřená auta přímo od dealerů Audi, kde je nechal první majitel, když si šel pro novou Q7. Jenže za pětiletou Q7 s historií pořád zaplatíte 600 000 Kč nebo víc. V kategorii „kolem tří set“ se pohybují už i velice riziková auta pochybného původu. Zavedený autobazar je jistotou, že kupované auto nebude kradené, případně předmětem exekučního řízení či s nějakou vážnou technickou vadou. Nemyslete si ale, že prověřená bazarovka bude bez investic. Spíše získáte jen jistotu, že je auto právně čisté a na německých hranicích vám ho nezabaví celníci.
Kdo ale investuje do generálky podvozku, nových kvalitních brzd a značkových kvalitních pneumatik, bude mít zase na několik let pokoj. Podvozek Q7 si totiž s rozbitou silnicí poradí a pokud i v terénu dáváte pozor na kameny, vlastně se na něm nemá moc co zničit.
Polní cesta je pro Q7 neznatelná. Pohon všech kol je zde řešen mezinápravovým diferenciálem Torsen a i když by bylo dobré v diferenciálech preventivně vyměnit olej, nic vážného by se stát nemělo. Únik oleje od diferenciálů ale značí vážnější problém.
Doporučujeme: 10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Automatické převodovky by si také zasloužily pozornost, především u verzí s vysokým točivým momentem. Naftový osmiválec už má síly mnoho a dává převodovce zabrat. U šestiválce není převodovka namáhána na hranicích svého dimenzování. Nechte v ní ale ihned vyměnit olej, protože pochybujeme, že to někdo před vámi udělal.
Diesel je logická volba, ale není bez rizik
Pokud jde o motory, není vlastně žádný, který by zaváněl vysloveným průšvihem. Tedy pokud nepočítáme naftový dvanáctiválec s naprosto brutálními výdaji za servis a díly. Například keramické brzdy pro Q7 V12 TDI vyjdou téměř na 400 000 korun! Logicky roste rizikovost dieselů s tím, jak auto mění majitele a jak se zapomíná a ztrácí jeho servisní minulost. V případě naftového šestiválce 3.0 TDI lze nejvyšší riziko spatřovat v chladiči EGR ventilu, filtru pevných částic (u Q7 standardně), vířivých klapkách v sání a řetězových rozvodech.
Do roku 2010 měl motor 3.0 TDI složitý systém čtyř rozvodových řetězů, navíc umístěných vzadu u převodovky. Jakmile to začne chrastit, je čas na výměnu. A protože musí motor ven a je to práce pro odborníka, připravte si stranou minimálně 50 000 Kč. Podobně rizikové jsou řetězové rozvody také u vznětového osmiválce.
Jakkoli se při správné funkci motoru filtry pevných částic regenerují spolehlivě, stačí drobnost na motoru, která vyhodí chybu, a regenerace se nespustí. Ať už je to špatná funkce termostatu (zůstane otevřený a motor se „přechlezuje“), nebo závada na EGR ventilu (nejčastěji jeho chladiči, kudy uniká voda), to vše může způsobit, že se filtr během pár set kilometrů zanese a nenávratně poškodí.
Ano, my víme, že se dá vše „nějak vyřešit“, ale když odtáhnete svou Q7 3.0 TDI do oficiálního servisu Audi, tam vám řeknou, že je nutné vyměnit celý systém DPF. Na to si připravte zhruba sto tisíc. Ty ojeté diesely jsou přece tak strašně úsporné a výhodné…
Základní servisní rady
Základem úspěchu je pečlivý a pravidelný servis. I když toho najedete méně, měňte olej po roce, nejpozději po 15 000 km. Kdo jezdí často krátké trasy, jezdí dynamicky, tahá přívěs a jezdí to terénu, ten ať interval výměn oleje a servisu zkrátí klidně na 10 000 km. Vůbec ničemu to neublíží, naopak. Třeba osmiválcovému dieselu dělá takto zkrácený interval výměny oleje nesmírně dobře. Nezapomeňte vyměnit olej v automatu, to zřejmě nikdo nikdy nedělal. Učiňte tak po třech letech nebo 60 000 km. Od věci není ani výměna náplně diferenciálů. Pohlídejte si také další intervaly výměn spotřebních dílů, s tím vám poradí každý servis Audi. A jakmile se něco ozve, řešte to hned, jinak se spustí lavina mnohem závažnějších potíží.
V roce 2010 přišel modernizovaný motor 3.0 TDI, který dostal vyšší výkon, osmistupňový automat a jednodušší rozvodovou sadu. Avšak dostal také výřivé klapky v sání, kterým se čas od času zasekne ovládací elektromotor. Každá řada válců má jeden a ten stojí něco přes deset tísíc.
Naftový osmiválec je mechanicky slušný, ale i u něj je potřeba počítat s tím, že se jednou ozvou rozvody. Větší riziko leží v turbodmychadlech. V horším případě propouštějí olej, v tom „lepším“ se jen zasekne ovládání nastavitelných klapek. Ani vstřikování common-rail není nesmrtelné a měnit osm originálních vstřikovačů, to se také prodraží. Dieselům je dobré podstrojovat kvalitní aditivovanou naftou a u osmiválce bychom určili nájezd 12 000 km pro interval výměny oleje jako hraniční.
Benzinové motory jsou opomíjené, proto se jim nebudeme sáhodlouze věnovat. Na šestiválec 3.6 FSI zapomeňte. Sice je robustní, ale na obří Q7 nestačí a žere 13 litrů. To už je lepší osmiválec 4,2 l s nepřímým vstřikováním, který je vlastně docela dobrá volba, pokud kupujete naslepo. Automatu nedává moc zabrat, netrpí na zanášení karbonem a pokud v něm někdo včas mění olej a chová se k němu za studena s citem, vydrží.
Zazlobit můžou jen zapalovací cívky, mění se všech osm najednou. Ovšem exempláře s nájezdem přes 200 000 km už často trpí na kouřivost a spotřebu oleje vlivem nadměrného přetěžování, zanedbaného servisu a nešetrného zacházení. Na LPG zapomeňte, tenhle motor si s plynem nerozumí. Šestiválec 3.0 TFSI bychom asi raději nechali být. Složitý motor s kompresorem a přímým vstřikováním neslibuje příliš perspektivní budoucnost, má velkou spotřebu a je charakterově nevýrazný.
Ojeté Audi Q7: Verdikt
Pro ojeté Audi Q7 platí to samé, co pro všechna luxusní ojetá SUV. Je to v zásadě kvalitní a pořádné auto, ale potřebuje pečlivého majitele, kterému nebude líto sáhnout do kapsy pro patřičný obnos. Jakmile je pro vás nečekaný výdaj v řádu desítek tisíc korun likvidační a bojíte se ho, prostě na takováhle auta zapomeňte.
Zanedbávání drobností, které stojí „pár tisíc“, totiž postupně spouští lavinu mnohem dražších problémů. Kdo je chudý a nemůže z peněženky vytáhnout jen tak dvacet třicet tisíc za běžný větší servis, ať si prostě ojetou Q7 nekupuje a dál žmoulá čepici. Na tohle auto nemá. Neberte to jako výsměch, ale spíše jako přátelskou radu a varování. Velké prémiové SUV, i když je ojeté, si může dovolit jen opravdu velkorysý zájemce s téměř bezedným rozpočtem.