• Originální design nemá v dané kategorii konkurenci
• Vitální motor jde do otáček s nezvyklou lehkostí
• Ergonomie a odpružení zaručují dlouhotrvající jízdní komfort

-

• Převodovka vyžaduje tvrdší zacházení
• Off-roadové schopnosti standardního podvozku jsou omezené

Od chvíle, kdy z historické továrny v Mandellu del Lario vyjelo poslední Stelvio, se u Moto Guzzi hraje víc na styl než na užitné hodnoty. Situaci by mohla zásadně změnit jedna z nejočekávanějších novinek letošní sezony. Jaké k tomu má nová V 85 TT předpoklady? Překvapivě velké!

Motor, kola, řídítka. Nic víc nepotřebujete

Jen mrtvé ryby plavou s proudem, chtělo by se citovat neznámého autora při pohledu na jednoduchou siluetu s dlouhým, vysoko zdviženým předním blatníkem, připomínající Dakar v dobách jeho největší slávy. Že designéři celého světa hledají inspiraci v minulosti, to je v posledních letech zažitý standard, ale v kategorii cestovních endur byl tento trend doposud tabu. Jenže Moto Guzzi si svých tradičních hodnot váží víc než jakákoli jiná značka – vždyť kdo jiný dodnes montuje motorky ve stejné hale jako před téměř sto lety a zarytě odmítá zadat výrobu i té nejmenší součástky mimo území vlastního státu?

Přečtěte si také:

Test Moto Guzzi V7 III Special: Speciál na emoce

Slova o spojení klasického vzhledu s moderní technikou proto v podání produktového manažera Francesca při úvodní prezentaci vůbec nezní jako otřepané klišé. A za pravdu mu musíme dát i v tom, že nová V 85 TT nezapadá do žádné existující škatulky. Přepište dějiny, zrodila se kategorie klasické enduro!

Jediná svého druhu

Když si novou Moto Guzzi V 85 TT prohlížím ve světle zapadajícího sardinského slunce, říkám si, že najít pro ni na trhu přímého konkurenta nebude lehké. Budeme-li hledat model s podobnými jízdními vlastnostmi – tedy pohodlnou motorku na dálkové expedice, schopnou bezpečně vyjet mimo asfalt –, nabízí se celá řada variant, jenže ani jedna z nich nemá tak dobový a jedinečný styl. Pokud bychom trvali na retro vzhledu a chtěli přidat nějaký ten off-road, nabídka scramblerů je také hodně široká. Ale žádný z nich není zrovna cestovatelským snem. Crossover? Ten sice nabízí jízdní komfort, ale v terénu toho s přední sedmnáctkou moc nezvládne.

TFT displej ukáže nejen obvyklé jízdní parametry, ale také příchozí hovor nebo následující odbočku

Ovladače jsou elegantní a jednoduché zároveň. Tempomat zapnete jediným stiskem tlačítka

Díru na trhu vyplnila Moto Guzzi dokonale. Vzpřímený posez, ochrana před větrem, příprava pro upevnění tří kufrů (v katalogu originálního příslušenství jsou na výběr hliníkové či plastové) a obrovská 23litrová nádrž, zaručující dojezd přes 400 km, to jsou devizy, na něž musí slyšet každý dobrodruh. Zvlášť když jako bonus dostane design, který vybočuje z řady na kilometry daleko. Žádné zbytečné plasty – přední kapotáž tu supluje decentní plexištít, doširoka roztažená nádrž, do níž jsou zespodu obtištěny hlavy unikátního, stále ještě vzduchem chlazeného dvouválce.

Tabula rasa

Kolem podélně uloženého 90° V-twinu je doslova poskládaná celá motorka. Trubkový rám, zkonstruovaný přímo na míru novému modelu, jej využívá jako nosný prvek – to jednak zpevňuje celou stavbu, a jednak zvětšuje světlou výšku. Nový je i systém uchycení bloku (počítalo se s větším namáháním fixačních bodů při jízdě v terénu), ale největší penzum motorářské práce se schovává uvnitř. Na tradiční dvouventilové OHV konfiguraci se nic nemění, jinak tu však pracuje samá pokroková technika. Titanové sací ventily, odlehčené válce i písty, kompletně předělaný systém mazání s polosuchou skříní, kdy je olej zadržován v nádobce s dvojicí pump a šetří hmotnost (nepotřebuje chladič), elektronický plyn ride-by-wire, tři palivové mapy, vypínatelná kontrola trakce, tempomat... zkrátka všechno, co patří k jednadvacátému století.

Jezdec sedí víc v motorce než na ní. Konstrukce nosiče poskytuje spolujezdci boční vedení

O podvozku se dá říct totéž; u přední převrácené vidlice i zadního tlumiče umístěného na straně dlouhé (díky kratšímu motoru) kyvné vidlice si můžete naklikat předpětí i odskok podle potřeby a dvě čtyřpístková Bremba s pancéřovými hadicemi se zdají být s ohledem na výkon a hmotnost stroje také dostatečně dimenzovaná.

Klame tělem

Tabulkové parametry jsou ale jedna věc, a realita věc druhá. S papírovým výkonem 80 koní na 230 kilo pohotovostní hmotnosti V 85 TT nevypadá zrovna jako ještěrka, spíš jako varan. Opticky jí na váze ještě přidávají masivní odlitky držáků stupaček, kardan, trubkový držák předních světel (denní svícení ve tvaru orla vypadá vážně cool) a rozměrný zadní nosič. A aby toho nebylo málo, vyšla na mě motorka ověšená bočními kufry a vyšším plexi. Tak ukaž, holka, co je v tobě. Čeká nás spolu 150 kilometrů po klikatých silnicích na pobřeží Sardinie a pak ještě půlhodinka off-roadu. Krátká instruktáž na začátek, ukázka, jak funguje MIA (už i Moto Guzzi je multimediální a konektivní s chytrým telefonem), a jde se na to.

Motor V 85 TT je nejživější dvouválec v dějinách značky

Vysoko umístěná a široká řídítka spolu s nízkými stupačkami a sedlem ve výšce 83 cm nad zemí vás okamžitě usadí do uvolněné a pohodlné jízdní pozice. Do bočních prolisů v nádrži by se vešla i kolena dvoumetrového chlapa a ani typické břinkání holeněmi o válce, jak si ho pamatuji z V7, mi tady neotravuje život. Jednolamelová spojka ovládaná lankem jde zmáčknout jedním prstem a jednička zapadne do nové převodovky bez protestů. Od prvních metrů si uvědomíte několik nezvyklých věcí; motor nevydává téměř žádné vibrace ani hluk a je překvapivě pružný. Městem můžete projet skoro na volnoběh, a za cedulí dát plný plyn a točit až k osmi tisícům, kde zasáhne omezovač.

Přečtěte si také:

Test BMW R nineT Scrambler: Retro nejen na asfalt

Z typických projevů podélně uloženého V-twinu zbyl jen klopný efekt a tužší chod řadicí páky – na tu musíte hlavně při podřazování pořádně přitlačit chodidlem. V úsecích, kde jedna zatáčka střídá druhou, si však s řazením moc starostí dělat nebudete. S dokonale plochou křivkou točivého momentu a silným brzdným účinkem motoru vykroužíte oblouky všech možných poloměrů i zkrátíte rovinky na trojku. A nemusí to být zrovna jízda vyhlídkovým tempem. Motor jde do otáček tak rychle jako doposud žádný jiný dvouválec od Moto Guzzi, a svižnému poletu pohodlně stíhá i podvozek. I přes poměrně dlouhou stopu jde motorka ochotně do náklonu a stupačku zaboříte do asfaltu raz dva.

Plynulost dávkování výkonu nejvíc vynikne v terénu

Odezva od úzké přední devatenáctky je překvapivě čitelná a vidlice se při brzdění nepotápí tak, že by znepříjemňovala nájezd do zatáčky. Zadní centrál drží kolo v kontaktu s asfaltem i tam, kde povrch není stoprocentně hladký, a přestože je z továrny laděný poměrně tvrdě, přenos nerovností do sedla filtruje zdatně. Na limit se odpružení dostane až v hrubším terénu – šotolinovou cestu zvládá s přehledem, ale v úseku, kde štěrk vystřídají větší kameny, dostává význam zkratky TT povážlivé trhliny. Nicméně, i tento drobný nedostatek má řešení v podobě paketu Sport Adventure s odolnějšími komponenty Öhlins. S nimi bude V 85 skutečně Tutto Terreno!

Verdikt

Stelvio sice nedostalo přímého nástupce, ale nakonec to je jen dobře! V 85 TT je proti němu lepším cestovním endurem ve všech ohledech – na pohled zaujme originálním designem a za jízdy potěší lehkostí, s jakou se ovládá v zatáčkách, i cestovním komfortem. Bravo, bravissimo!

• 
• 
• 

Dalších 33 fotografií