+

• V přímce je rychlejší, než se zdá
• Organicky tvarovaný interiér vypadá úžasně
• Adaptivní LED světla fantasticky osvětlují prostor před autem
• Asistenční elektronika udělá v souvislém provozu z řidiče spokojeného pasažéra

–

• Pomalá a občas dezorientovaná navigace
• Motoru by neublížil výraznější charakter
• Vzhledem k vnějším rozměrům stísněný interiér

Mercedes-Benz E 63 AMG je určitě fantastické auto. S nejnovější generací jsme zatím nejeli, ale nemáme důvod předpokládat, že na správné silnici tento kultivovaný hot-rod předvede přesně tak strhující svezení, jak naznačuje výkon 420 kW (571 koní) a udávané zrychlení 0-100 km/h za 3,5 sekundy. Jenže je tu maličký problém. Třída E ve verzi AMG se řadí do nejprestižnější kategorie sportovních sedanů nejen svými výkony, ale i základní cenou přesahující tři miliony korun. Mezi vrcholným modelem a běžnými verzemi třídy E vždy vězela v nabídce Mercedesu až příliš široká propast. Tu teď vyplňuje nová verze E 43 AMG.

Mercedes-AMG E 43 4Matic vyplňuje až příliš velkou mezeru mezi motorizací E 400 a „plnotučným“ E 63 s exotickými parametry i cenou

Upřímně řečeno, její startovní pozice není lehká. Přímo se nabízí považovat ji za polotučné „AMG light“ pro ty, kdo si opravdový model nemohou dovolit. Ale to by bylo přece jenom trochu nefér. Má sice o dva válce a litr objemu méně, ale slabá není. Mercedes-Benz slibuje výkon 295 kW a točivý moment 520 Nm, přičemž zrychlení 0-100 km/h by se mělo odehrát za 4,6 sekundy.

Dvěma turbodmychadly přeplňovaný vidlicový šestiválec 3,0 l konstrukčně vychází z motorizace E 400, u AMG mu však dali větší turba s vyšším plnicím tlakem a odpovídající software. Hnací síla se přenáší přes devítistupňový automat 9G-tronic na všechna čtyři kola. Přesně tak, podobně jako nejnovější E 63 je i menší AMG už v základu čtyřkolka, se zadním pohonem se vůbec nevyrábí.

Styling Mercedesu E 43 AMG je poměrně uměřený. Nebýt výrazného červeného odstínu „Hyacinth“ testovaného kusu a emblémů BITURBO 4Matic na blatnících, na ulici byste si možná ani nevšimli, že nemíjíte éčko s fleetovým dieselem. Hlavními poznávacími znaky jsou vpředu „diamantový“ výplet masky a velké imitace nasávacích otvorů po stranách předního nárazníku. Vzadu najdete difuzor, spoiler i čtyři koncovky výfuku, ale všechno je to v decentním, téměř nenápadném podání. Pokud jste doufali, že si objednáte E 43 bez označení motorizace a budete lidem tvrdit, že jezdíte špičkovým AMG, nepochodíte.

Doporučujeme: Podívejte se, jak zrychluje Mercedes-AMG E 63 S 4Matic+ z nuly na 260 km/h

A nečekejte ani stejně bouřlivý projev. Hromobití nalétávajícího Messerschmittu se nekoná, šestiválec vrčí, táhne a točí se vlastně docela obyčejně. Až si skoro říkáte, že by to mohlo jet i lépe. Ale zdání klame. I se dvěma redaktory na palubě a zimními pneumatikami jsme naměřili zrychlení 0-100 km/h za 5,05 sekundy. Ještě výmluvnější je však akcelerace na dvojnásobnou rychlost. Mercedesu E 43 k ní s rezervou stačí méně než 20 sekund. Všechny hodnoty najdete v tabulce:

[wpsm_comparison_table id="235" class=""]

Pro ilustraci tu máme i grafické porovnání akcelerace s ostrým hatchbackem A 45 AMG:

Porovnání akcelerace 0-200 km/h Mercedesů A 45 AMG (modrá křivka) a E 43 AMG

Odezva motoru i automatu se mění v závislosti na zvoleném režimu. Kromě výchozího Comfort máte k dispozici i Sport a Sport Plus, popřípadě konfigurovatelný Individual. Režimy se přepínají krásně zpracovaným ovladačem vlevo na středové konzole. Podstatné (a bohužel nikoliv samozřejmé) je, že nezávisle na aktuálním režimu můžete cyklovat módy převodovky (komfortní, sportovní, manuální) i pneumatického podvozku s adaptivními tlumiči (Comfort, Sport, Sport Plus). Což má pochopitelně i svoji odvrácenou stránku. Čím víc možných kombinací připadá v úvahu, tím častěji musíte zápasit s pocitem, že zrovna pro danou chvíli nebo situaci nemáte navolenou tu úplně nejvhodnější.

Šestiválec nemá nijak dramatický projev, takže za volantem je snadné podcenit skutečnou rychlost

Třída E je velká, ale díky proměnnému převodu řízení působí při změnách směru docela hbitě

V zatáčkách se ukáže, že podvozek modelu E 43 je naladěný podobně jako motor. Funguje výborně a dovolí vám jet opravdu rychle, ale chybí tomu naléhavost a drama vrcholných sportovních sedanů. Ani v režimu Sport Plus nekrotí podvozek pohyby karoserie vyvolané delšími terénními vlnami s drtivou autoritou, nechá záď trochu zahoupat. Přítomnost pohonu všech kol s sebou ale nepřináší nadměrnou nedotáčivost a dojem agility zvyšuje i variabilní převod řízení. Celkově se tato verze třídy E prezentuje spíš jako rychlý cestovní sedan než jako strhující sportovní auto, se kterým byste vyrazili jen tak na klikaté silnice. Což je podle mého mínění přesně v souladu s tím, co od E 43 AMG budou čekat zákazníci.

A když jsme u toho cestování, na čtyřsetkoňový sedan vyšší střední třídy umí být tento Mercedes příjemně úsporný. Při klidném stylu jízdy spotřeba rychle padá i pod 10 l/100 km, což při 70litrové nádrži znamená solidní reálný dojezd přes 500 km.

Všechny Mercedesy-AMG s označením 43 jsou poháněny novým twin-turbo šestiválcem 3,0 l, třída E je z nich ale zatím nejvýkonnější

Úpravy interiéru verze E 43 AMG se nesou v předvídatelném duchu: červené švy, sportovně tvarovaný volant potažený mikrovláknem, hliníkové pedály, černý strop. Sympatickým detailem jsou červené bezpečnostní pásy. Sportovní sedadla mají docela výrazné boční vedení trupu i nastavitelnou délku sedáku, překvapí ale manuální seřizování podélného posuvu.

Základní architektura kabiny je pochopitelně stejná jako u běžných verzí aktuální třídy E. Znamená to organické tvary s minimem rovných linek a ostrých rohů. Palubní desce vévodí dlouhý štít kryjící dvojici širokoúhlých displejů. Ten před řidičem plní roli přístrojového panelu, obrazovka vpravo náleží systému Comand. Grafické rozhraní je atraktivní na pohled a plné rozkošných animací, praktická použitelnost ale vázne. Během testu mě opakovaně frustrovala extrémně zpožděná odezva systému dlouhé desítky sekund po nastartování. To už by bylo poctivější nechat displej zhasnutý, než se elektronika probudí pořádně. Navigace také často dávala pokyny opožděně a místy se dokázala zacyklit v sérii nesmyslných instrukcí, což zvlášť vyniklo v kontrastu se souběžně běžící navigační aplikací v chytrém telefonu.

Design interiéru patří k hlavním lákadlům nové třídy E, i když v černo-stříbřité verzi AMG nevyniknou jeho organické tvary tak dobře jako v některých hřejivějších kombinacích

Na tomto místě jeden smutný povzdech, který se zdaleka netýká jen Mercedesu. Automobilky se zuby nehty brání pustit technologické giganty Apple a Google hluboko do svých palubních systémů, protože nechtějí přijít o kontrolu nad potenciálně cennými „velkými daty“ o chování řidičů, obvyklých trasách atd. Kdyby se ale spíš než taktizování věnovaly optimalizaci svých pomalých, nepřehledných a složitých infotainmentů, možná by zákazníci necítili takovou potřebu používat v autě raději svůj chytrý telefon než zabudovaný systém.

V jiných oblastech je nicméně kompetence automobilového průmyslu nezpochybnitelná. Testovaný Mercedes E 43 mě opakovaně překvapoval tím, jak fantasticky jeho adaptivní LED světlomety pokryjí prostor před vozem. Viditelně přitom reagují nejen na protijedoucí provoz, ale i na poloměry zatáček nebo výškový profil silnice. Několik aut s adaptivními diodovými světly jsme už testovali, ale tahle fungovala zatím snad nejlépe.

Dobře vyladěné má Mercedes také asistenční systémy. Značka pro ně používá zastřešující obchodní označení Intelligent Drive. Po Tesle model S je nová třída E teprve druhým vozem, který na dálnici v režimu asistovaného řízení dokáže přejet z pruhu do pruhu sám. Stačí použít blinkr. V praxi je systém zbytečně opatrný, živý řidič zvládne stejný manévr svižněji a spotřebuje při něm méně prostoru, ale použitelné to je. Kombinace adaptivního tempomatu s vedením v pruhu pracovala podobně jako v jiných moderních autech. To znamená dost dobře na to, abyste se mohli v hustém souvislém provozu omezit na pasivní „dozor“ a občas nechat pozornost trochu utéct. Do ostřejších oblouků ale ani tento Mercedes sám nezatočí, i když technicky by tomu určitě nic nebránilo.

Doporučujeme: Mercedes-Benz třídy E All-Terrain je „esko“ pro špatné cesty

Protože sedan třídy E jsme v aktuální generaci zatím netestovali, využili jsme přítomnost modelu E 43 AMG na redakčním parkovišti také ke změření vnitřních rozměrů. Potvrzuje se, že auta s klasickou koncepcí (v tomto případě doplněnou o pohon přední nápravy) jsou k cestujícím méně velkorysá než modely s motorem vpředu napříč. Třeba takový Passat nabízí větší vnitřní šířku, podélný prostor a poněkud překvapivě i lépe dimenzovaná zadní sedadla.

A co za to? E 43 AMG je zhruba o tři sta tisíc dražší než E 400 4Matic a o třetinu levnější než E 63. Zatímco za ten byste museli uhradit prodejci fakturu na 3 108 490 Kč, testovaný model stojí ve standardním provedení 2 020 700 Kč. Náš exemplář měl navíc příplatkovou výbavu téměř přesně za čtyři sta tisíc korun. Kromě metalízy za 39 tisíc a červeně prošívané kůže nappa za sedmdesát to byly třeba sada jízdních asistentů za 60 400 Kč, 20palcová kola AMG za 35 či audio Burmester za sedmadvacet tisíc.

Model E 43 je stylizovaný spíš nenápadně, testovaný kus ale přitahoval pozornost červenou metalízou „Hyacinth“ za 39 tisíc korun

Přepínač jízdních režimů na středové konzole umožňuje cyklovat mezi módy Sport Plus, Sport, Comfort a Individual

Je tedy 43 ošizeným „AMG pro chudé“? Podle nás rozhodně ne. Vidíme v něm docela výhodný způsob, jak si dopřát prestiž a styl AMG v kombinaci s nevšední dynamikou za mnohem dostupnější cenu. Tušíte, že přijde nějaké to „ale“? Máte pravdu. Pokud toužíte po německém sportovním sedanu a na značce vám úplně nezáleží, u Audi vám nabídnou model S6. Také má pohon všech kol a stojí skoro stejně (2 027 900 Kč), pod kapotou mu ale burácí čtyřlitrový osmiválec naladěný na 331 kW. V tomto světle se šestiválcový Mercedes nejeví jako ta nejvýhodnější koupě.

Cena testovaného vozu: 2 020 700 Kč

Cena testovaného vozu včetně příplatkové výbavy: 2 419 771 Kč