Test Hyundai Staria: Plusminus autobus na lince Multivanu

Ten, kdo si myslel, že je excentrický design vyhrazen jen pro vozy kupé či SUV, se léta mýlí. Již Fiat s Multiplou ukázal, že i MPV mohou svým designem posunout hranice a Pontiac Trans Sport, Toyota Previa a SsangYong Rodius první generace, ale i Citroën C4 Spacetourer ve své době dokázaly v této kategorii vyčarovat něco hodně neotřelého. 

Hyundai se se Starií vydal převzít zákazníky Volkswagenu Multivan a Mercedesu třídy V. Zezadu je to klasická „krabice“, ale zaoblené přední partie s řadou zajímavých detailů až šokují. Svými přímočarými tvary jako u luxusních autokarů Staria zvláště v případě vyšších výbav působí jako koncept, se kterým někdo ujel z automobilové výstavy. 

 „Pixla“ s pixely 

Nástupce „lidské dodávky“ Hyundai H-1 Starex sází na expresivnější design a osobitější charakter. Pocit jakékoliv užitkovosti ustoupil do pozadí, Staria tak dává konkurenci lekci z nápaditosti. A to zejména ve vyšších specifikacích s tenkým LED páskem nad nízko posazenými světlomety a koncovými světly v provedení s parametrickými pixely. Charakteristickým prvkem Starie jsou i velká panoramatická okna, která zasahují velmi nízko do boků a zlepšují výhled. Nevýhodou je naopak větší prohřívání interiéru v letních měsících. 

Staria těží z velmi dobrého využití obestavěné plochy dané celkovou délkou karoserie 5253 mm, téměř dvoumetrovou šířkou a rozvorem náprav 3273 mm. Po obou stranách přístup do interiéru usnadňují posuvné dveře. Sedí se vysoko, do kabiny stoupáte nahoru, a i na řidiče většiny SUV se díváte shora. Potěšující je ale fakt, že za volantem nemáte ten dodávkovitý pocit jako v Multivanu, spíše si připadáte jako autobusák. A to v pozitivním smyslu. Kromě nízké linie bočního prosklení k tomu přispívá i hodně široký interiér. Také volant svým „kormidlovitým“ tvarem působí tak trochu jako v autobuse. 

Přístrojová deska je minimalistická a v kontextu s vnějším vzhledem je v podstatě konvenční. Spolujezdec má zásluhou vybrání přístrojové desky k dispozici hodně prostoru pro nohy. Digitální přístrojový štít je na ní posazen daleko před řidičem jakoby samostatně. Velká středová dotyková obrazovka infotainmentu s úhlopříčkou 10,25“ sdružuje vše podstatné na jednom místě, zpočátku ale při jeho obsluze trochu tápete. 

 Podobně jako konkurence je i Staria k dispozici v několika variantách s různým uspořádáním sedadel. Nejvyšší specifikace disponuje uspořádáním 2+2+3 a ve druhé řadě nabízí luxusní křesla. Testované provedení bylo devítimístné, přičemž prostřední přední sedadlo, které je jakýmsi nástavcem toho spolujezdcova, je provizorní. Daleko častěji bude jeho opěradlo sklopené a vytvářet odkládací prostor pro řidiče a spolujezdce. V této konfiguraci totiž chybí velká středová konzola s odkládacími přihrádkami, velkou policí a USB porty. Řidiči jsou ale k dispozici dvě menší schránky v palubní desce.

Sedadla jsou pohodlná, celé řady lze posouvat v kolejnicích v podlaze. Zadní lavici lze vyklopit sedák, posunout ji dopředu a vytvořit více prostoru pro zavazadla. Těch lze i při plném obsazení vozu převézt opravdu hodně. Nakládání je snadné, nárazník je umístěn velmi nízko. Slabším místem je absence krycí roletky, která by zakryla převážené věci před nenechavci, stejně jako horší variabilita. Zacvaknout lze zadní lavice jen ve dvou pozicích a navíc sedadla z auta jen tak nevyndáte. Multivan je v tomto směru mnohem lepší. 

Širokoúhlá kamera na stropě snímá pasažéry (nebo zvířata) na zadních sedadlech a přenáší jejich obraz na displej infotainmentu zatímco mikrofony a reproduktory usnadňují konverzaci. K dispozici je i vnější 360° kamerový systém napomáhající manévrování s rozměrným vozem v těsných prostorách. 

Jen s jedním motorem 

Kdo by s ohledem na design očekával, že je Staria elektromobilem či plug-in hybridem, plete se. Poslání vozu na dlouhé cesty, podtrhuje použitý motor, jímž je osvědčený přeplňovaný vznětový agregát 2.2 CRDi, známý z modelu Santa Fe, ale ve slabší podobě. To je v dnešní době, kdy mnozí jiní u tohoto typu aut přecházejí výhradně na elektrický pohon, chvályhodný počin. V nabídce je ale jen tato jedna verze. 

Čtyřválec s přímým vstřikováním disponuje výkonem 177 koní a jeho maximální točivý moment 430 Nm je dostupný již od 1500 otáček. Asistuje mu buď šestistupňová manuální převodovka, nebo osmistupňová samočinná, která se obsluhuje tlačítkovým elektronickým voličem. Je to jednoduché, ale nesmíte očekávat příliš rychlé reakce. 

V praxi převodovka přeřazuje možná až příliš často, což má ale mimo město zásluhu na spotřebě okolo 7,5 až 8,5 litru. Ve městě se ale jen stěží dostanete pod 10 litrů. V tomto směru je na tom konkurence od VW a Mercedesu trochu lépe. Velkorysá 75litrová palivová nádrž ale slibuje velký akční rádius. Mohutně působící MPV zrychlí z klidu na 100 km/h za 12,4 sekundy a dosáhne solidní nejvyšší rychlosti 185 km/h. 

Staria jezdí skoro jako po kolejích, a i při rychlé změně směru je dostatečně stabilní. Díky nezávislému zavěšení všech kol je zajištěn i vysoký jízdní komfort, a to bez toho, aby potřebovala adaptivní tlumiče či vzduchové odpružení jako u Mercedesu třídy V. Testovaná verze měla pohon předních kol, ale v nabídce je i čtyřkolka s elektromagneticky ovládanou lamelovou mezinápravovou spojkou. 

Proti zavedeným modelům v podobě Volkswagenu Multivan a Mercedesu třídy V se bojuje těžce, ale automobilce Hyundai se prostřednictvím Starie povedlo najít zajímavý recept. Jedná se o alternativu, která v řadě ohledů dovede matadorům třídy „zatopit“. Ve variabilitě sice trochu zaostává, nabízí jen jednu verzi motoru, ale naopak dovede vynést silnou kartu v podobě mnohem nižší ceny a bohatší výbavy. Je otázkou, zda se značce Hyundai podaří matadorům této třídy odlákat tradiční klientelu. V případě nových zákazníků to bude jistě snazší. Pro úplnost, pokud se vám Staria líbí a objednáte si ji dnes, auto dostanete zhruba za rok. 

---

---