Test Dacia Duster TCe 130 4×4: Revoluce hran

přidejte názor

Třetí generace populárního levného SUV prošla docela radikální proměnou vzhledu a dostala moderní elektrifikované motory. O důraz na praktičnost a terénní schopnosti ale Duster naštěstí nepřišel.

Jak moc byla sázka Renaultu na restart Dacie coby levné značky pro nejširší okruh méně náročných motoristů prozíravá, se vlastně naplno ukazuje až dnes. Zatímco „normální“ auta se kvůli souběhu legislativních, ekonomických a tržních faktorů stávají nedostupně drahými i pro kdysi bohatou západní střední třídu, aktuálně nejprodávanějším autem v Evropě je skromné Sandero. A na trh právě přichází nejnovější Duster skvěle vybavený k tomu, aby se po plném náběhu prodejů opět stal jedním z nejprodávanějších SUV.

Třetí generace malého SUV představuje další výrazný designový posun od zaobleného prvního Dusteru. Linky jsou přímější, proporce svalnatější a detaily modernější, zatímco nelakované černé plasty – tedy vlastně „nový materiál Starkle®, který vynalezli inženýři společnosti Dacia“ – signalizují, že ani nejnovější Duster se nezdráhá vyhrnout si pomyslné rukávy a pustit se do práce. Dokážu si představit, že nový hranatý design snadno osloví i zákazníky, kterým se dřívější model prostě nelíbil. A přitom neurazí dosavadní věrné příznivce. 

Video: Duster a naše první dojmy

Zdroj: Youtube.com

Ti ovšem mohou prožít menší šok, až poprvé nahlédnou do interiéru. I sem totiž naplno dorazila displejová revoluce. Ten před řidičem má úhlopříčku sedm palců, středová obrazovka pak 10,1 palce. Mimochodem, je ergonomicky natočená směrem k řidiči, stejně jako tlačítkový panel ovládání klimatizace. Jinak je interiér ztvárněn ve stejném duchu jako exteriér – přímky, hrany, vizuální robustnost. Což je podtrženo i tvrdostí veškerých plastů. V tomto směru Dacia žádnému změkčení doslova ani přeneseně nepodlehla.

Jednodušeji to už nejde

Přestože mi chyběla regulace hlasitosti audiosystému kolečkem, potěšilo mě, že mnoho klíčových funkcí lze ovládat hardwarovými prvky. Vedle už zmíněné klimatizace je tu otočný volič jízdních režimů mezi sedadly po vzoru landroveráckého Terrain Response nebo geniálně rychlé vypínání asistentů včetně povinné výstrahy při překročení povolené rychlosti. Legislativa neumožňuje deaktivovat jej v jednom kroku, ale konstruktéři Dacie na to šli mazaně – stačí dvakrát po sobě stisknout tlačítko zcela vlevo pod volantem.

Autor: Lukáš Dittrich

Konstrukčně se Duster přestěhoval na platformu CMF-B LS, kterou už využívají někteří jeho sourozenci. Klíčové rozměry nicméně zůstávají prakticky stejné. Rozvor náprav je 2657 mm (-16 mm), délka 4343 mm (+ 2 mm), šířka 1813 mm (+ 9 mm). Přesto výrazně narostl objem zavazadlového prostoru, na úctyhodných 517 litrů. Ovšem jen u varianty s benzinovým motorem a pohonem předních kol. Hybrid má kufr jen 430litrový.

Ano, hybrid, Duster jde s dobou i pod kapotou. Nabídku motorizací na českém trhu tvoří tři jednotky: základní litrový tříválec na LPG (74 kW); mild-hybridní dvanáctistovka (96 kW), kterou lze jako jedinou kombinovat s pohonem všech kol; a právě nový hybrid, který je s výkonem 104 kW nejvýkonnější motorizací nového Dusteru a zároveň jedinou možností, jak si v tomto modelu dopřát pohodlí dvou pedálů. Největší užitečné zatížení a také nejvyšší hmotnost přívěsu však nabízí testovaná verze TCe 4×4.

Test Hyundai Kona Electric: Sebevědomí jí nechybí
Přečtěte si také:

Test Hyundai Kona Electric: Sebevědomí jí nechybí

I kdybych nevěděl, že jednotka TCe 130 je tříválec, po stisku startovacího tlačítka bych to podle zvuku bezpečně poznal. Rozjezdové adaptace jsou ale naladěné dobře, jen opatrné couvání téměř bez plynu klade na nohu už téměř odvyklou obsluze třetího pedálu trošku vyšší nároky. Reakce na plyn za jízdy je trochu „gumová“, a to při pohybu pedálu oběma směry, a řazení rozhodně není to nejhladší, jaké jste kdy zažili, ale aspoň se páka v kulise pohybuje příjemně přesně. Žádné míchání vařečkou ve velkém kotli. 

Autor: Lukáš Dittrich

Pérování je v souladu s primárním zaměřením vozu poměrně měkké. Karoserie se díky tomu zhoupne při každém prudším přibrzdění, zatímco při jakémkoliv jiném než velmi opatrném přejíždění větších terénních nerovností jde podvozek rychle na dorazy.

Polní cestu ale vyžehlí parádně. A přestože celková míra odhlučnění, respektive potlačení hluků a vibrací stále zaostává za tím, na co je člověk zvyklý z běžné dnešní evropské automobilové produkce, plně dostačuje na všechny běžné situace včetně delších dálničních přesunů. Jestli se Duster na dlouhé cesty nehodí, je to spíše kvůli sedadlům, jejichž plochá a tvrdá konstrukce nízkorozpočtovou koncepci vozu nezapře.

Líbí se vám nová Dacia Duster?

Čtyřkolka má větší nádrž

Přinejmenším v testované konfiguraci s pohonem všech kol je nový Duster také velmi slušně vybaven pro jízdu v terénu. Vedle příkladné světlé výšky 217 mm a dobrých nájezdových úhlů (díky kratičkým převisům karoserie) nabízí i možnost „uzamknout“ pohon 4×4. Proč ty uvozovky? Protože na rozdíl od dřívějška, kdy podobná funkce opravdu uzamkla čtyřkolku v pevném rozdělení 50:50, nový systém i v tomto režimu hnací sílu automaticky rozděluje. Ovšem tak, aby stále byla poháněna všechna kola. Aktuální distribuci hnací síly si můžete zobrazit na středovém displeji spolu s grafickým znázorněním podélného a příčného náklonu. 

Autor: Lukáš Dittrich

Verze 4×4 má navíc ještě jednu specifickou výhodu, která s konstrukcí hnací soustavy přímo nesouvisí – o pět litrů větší nádrž. Pětapadesát litrů je v dnešní době opravdu velkorysá kapacita nejen mezi malými auty, vždyť taková Octavia nabízí o deset litrů méně. I při velmi neskromném zacházení s plynovým pedálem tak na jedno natankování ujedete hodně přes 600 km a řidič se skutečně lehkou nohou může zvládnout i téměř o polovinu víc. 

Test Ford Ranger Wildtrak 3.0 EcoBlue V6: Tenhle pick-up do lomu nepatří. Leda panu řediteli
Přečtěte si také:

Test Ford Ranger Wildtrak 3.0 EcoBlue V6: Tenhle pick-up do lomu nepatří. Leda panu řediteli

Díky 48V mild-hybridu a úspornému Millerovu cyklu se totiž tříválcová dvanáctistovka umí za šetrné zacházení odvděčit spotřebou velmi blízkou udávaným 6,0 l/100 km v kombinovaném cyklu. Ovšem mimo dálnici, kde si vysoká a hranatá karoserie řekne o svou aerodynamickou daň velmi jasně.

Ačkoliv sám vyhledávám auta, která řidiče rozmazlují přece jen o něco víc, z nového Dusteru bych byl nadšený. Byl bych. Kdyby ho bylo možné objednat s adaptivním tempomatem, kdyby šlo čtyřkolku kombinovat s automatem a kdyby testovaný vůz nepředvedl během několika společně strávených dní značné množství elektronických šotků, od stávkující klimatizace až po stávkující startování. Podle servisního zástupce značky byl ale kus přivezený pro novináře ještě předprodukční, tak můžeme doufat, že auta dodávaná zákazníkům budou z elektronických bolístek už vyléčena. 

Autor: Lukáš Dittrich

Pokud to tak bude, nový Duster jistojistě naváže na obchodní úspěchy svých předchůdců a opět se stane trhákem. Varianty s předním pohonem to mohou mít o něco těžší než v minulosti, protože malých SUV za víceméně podobnou cenu dnes na trhu není málo. 

V provedení 4×4 však Duster zůstává ojedinělou nabídkou. Je to auto, které se nebojíte ušpinit, které si poradí s lesní cestou rozježděnou od traktorů, ale komfortnější, kultivovanější a hlavně o velký kus atraktivnější než kdy předtím. A to vše za stále velmi zajímavou cenu.

+ Originální a velmi atraktivní vzhled, solidní prostornost karoserie, komfortní jízda na špatných cestách, nízká spotřeba mimo dálnice, hardwarová tlačítka pro většinu klíčových funkcí, snadné vypnutí výstrahy při překročení rychlosti, stále jedno z mála cenově dostupných aut skutečně vhodných k provozu mimo kvalitní asfaltové komunikace
-  Omezená nabídka konfigurací, ovládání hlasitosti jen tlačítky, prkenná sedadla, nespolehlivá elektronika v testovaném exempláři
  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?