Když se řekne rodinná dodávka, nejčastěji se vám asi vybaví Volkswagen Multivan. Jenže to je chyba, protože i ve Francii mají po dlouhá desetiletí bohaté zkušenosti s tímto typem vozidel. Důkazem je značka Citroën, která má již mnoho let v nabídce model Spacetourer. A aby držel krok s konkurencí, loni prošel výraznějším faceliftem, jenž se projevil jak na designu, tak i v kabině.
Video: Představení Citroënu Spacetourer (2026)
Při pohledu do ceníku se výrazně osekala nabídka motorizací a na výběr jsou vlastně dvě verze. Naftová s motorem BlueHDI a pak čistě elektrická. V případě nafty pak zákazník může volit mezi výkony 150 a 180 koní, kdy slabší z dvojice má vždy manuální převodovku. Já jsem si ale do testu převzal výkonnější variantu, u které je standardem automatická převodovka s osmi stupni.
Vypadá lépe, ale jen o trošku
O pohonu ale až později. V rámci výraznějšího omlazení se příď vozu dočkala nově tvarovaných hlavních světlometů, které mají konečně full LED techniku. Příď tak vypadá mnohem moderněji. Hlavní světlomety ale stále postrádají funkci vykrývání překážek před vozem
v rámci dálkového režimu. Ve spodní části předního nárazníku se dále nachází mlhovky, které si naštěstí ponechaly halogenové výbojky.
Ti znalejší z vás totiž jistě vědí, že halogenové světlo je v mlze o dost lepší, než LED technika. Vizuálně se aktuální vydání Spacetoureru dále nezměnilo, takže kromě nového designu litých kol o velikosti 17" zde změny končí. To je za mě velká škoda, protože třeba zadní světlomety by si zasloužily alespoň hezčí světelnou grafiku a možná i modernější typ osvětlení.
Na délku měří verze XL 5,3 metru, což je znát hlavně ve městě
Nekonečně prostoru
Jak už jste si jistě stačili všimnout, do testu dorazila nejdelší karosářská konfigurace s označením XL. Ta má do délky 5,3 metru, což je více než má třeba Volkswagen Multivan T7 Long. Musím uznat, že v kabině je díky tomu opravdu moře místa a je úplně jedno, na které řadě sedadel byste zrovna seděli. Mým očím nemohl uniknout zcela nově tvarovaný (a mnohem lépe) vypadající multifunkční volant s poctivými fyzickými tlačítky.
Palubní deska si ponechala příjemné materiály na dotek a hlavně jednoduchý tvar. Nechybí ani mnoho fyzických ovladačů, které slouží pro ovládání klimatizace/topení, centrálního zamykání nebo ovládání zadních bočních posuvných dveří. V tomhle ohledu si mohou Němci nafackovat, protože nejen u Multivanu T7 se většina palubních funkcí ovládá dotykově, což silně odvádí pozornost od řízení.
Testovaná specifikace nabízela pohodlná celokožená sedadla, kterým vpředu nechyběl výhřev a plně elektrické ovládání. Škoda jen toho, že sedáky předních sedadel postrádají elektrické nastavení sklonu. Po ujetí několika stovek kilometrů naráz tak řidiče a spolujezdce mohou bolet nohy. Rozvor 3275 mm zajišťoval dostatek místa pro cestující vzadu a kdo má tučnější bankovní konto, může připlatit za paket VIP.
Facelift poznáte podle zcela nového volantu
Ten za cenu 30 tisíc výrazně rozšíří variabilitu druhé a třetí řady sedadel, kdy ta druhá půjde otočit proti směru jízdy. Současně ale počítejte s tím, že obě řady pojmou maximálně čtyři cestující, kterým bude dělat společnost posuvný rozkládací stolek. Mnou testované provedení ale takový prvek ve výbavě nemělo, což mi ale popravdě moc nevadilo.
Je to tahoun, který nepotřebuje kvanta paliva
S vozem jsem se vydal na prodloužený víkendový pobyt a tak mě zajímalo hlavně to, aby co největší jízdní komfort měla moje drahá polovička sedící vpředu. Silný naftový motor BlueHDI s objemem 2.2 litru o výkonu 180 koní byl vynikajícím společníkem, který si i na dálnici v rychlostech kolem 140 km/h neřekl o více než 7,2 litru na 100 km. A zatímco po motorové stránce si nemohu na nic stěžovat, s faceliftem provedl výrobce pár kroků, které pro mě postrádají logiku.
Prvním z nich je to, že facelift přinesl jízdní režimy Sníh, Písek a Bláto. K čemu ale tady jsou? Čtyřkolka se pro model Spacetourer nikdy nenabízela (vynechám-li individuální přestavby z řad specialistů, jako je třeba firma Dangel) a i když jsem systém přepnul na mód Sníh, vůbec nic se nestalo. Dokonce ani systém ASR neupravil svou intenzitu, takže v tomto ohledu nové jízdní režimy trošku postrádají smysl.
Potěší fyzická tlačítka pro ovládání klimatizace a bočních dveří
Současně již pod volantem nenajdete pádla pro manuální řazení, což je za mě taktéž škoda. Několikrát jsem totiž potřeboval podržet
zvolený kvalt, jenže automat byl proti a zařadil mi přesně v okamžiku, kdy se to vůbec nehodilo. I tohle považuji za krok zpět, ačkoliv k samotné práci převodovky si jinak nemohu stěžovat. Tím ale kritika končí a Spacetourer XL mohu jen chválit.
180 koní pod kapotou dokázalo s takto obrovským autem velmi slušně pohnout a na dálnici v Německu nebude problém udržovat až 185 km/h, což je další zlepšení oproti dříve nabízeným ročníkům. Podvozek vozu v obou výbavách disponuje adaptivním systémem AMVAC, který dle zatížení upravuje tuhost tlumičů. A tak zatímco nenaložený vůz se choval více houpavě, po naložení zavazadly a nastoupení spolujezdce jsem zaregistroval, že jízda je o něco tužší, ale nikoliv nepříjemná či uskákaná.
Oproti konkurenci je zásadně levnější
Musím říci, že i když leckdo může model Spacetourer považovat za nedůstojnou volbu s ohledem na prestižnější konkurenci s logem Volkswagenu či Mercedesu, v podstatě nemá pravdu. Citroën totiž nabízí dodávku, která s dostatečnou dávkou komfortu a bezpečí odveze početnější partu přátel stovky kilometrů daleko.
Za cenu 1 228 029 Kč zakoupíte stejnou specifikaci, které se týká tento test. Osobně ale doporučuji připlatit za paket Clima Pack (+25 tisíc Kč), který přidává další klimatizační jednotku pro zbylé řady sedadel a k nim i dodatečné LED čtecí lampičky. Vhod by mohl přijít taktéž Safety Pack, který lze pořídit výhradně pro verzi s automatickou převodovkou. Jeho hlavním přínosem je adaptivní tempomat s funkcí Stop & Go, což pomůže hlavně při dlouhých dálničních přesunech.
| + příjemnější vzhled přídě, LED hlavní světlomety, vnitřní prostor, spotřeba |
|---|
| – chybí pohon 4×4, zbytečné jízdní režimy, nelze nastavit sklon sedáků vpředu |
Zdroj: autorský text
