Test BMW 750e xDrive: Sem se mi dívejte!

Jednu věc nové vlajkové lodi BMW upřít nemůžete: na ulici se neztratí. Designéři bavorské značky opět předvedli, že se toho nebojí, a vtiskli nové generaci řady 7 (znalci jí samozřejmě neřeknou jinak než G70) rysy tak nápadné, že si oko skoro nevšimne, jak těžkopádná a neohrabaná ve skutečnosti silueta limuzíny s délkou bezmála 5,4 m je. Debatu o tom, jestli výsledek oku lahodí, nebo ne, přenechme zapáleným bojovníkům na barikádách internetových diskuzí. Podstatné je, že vedle ospale usedlého Audi A8 a „nenadchne, neurazí“ Mercedesu třídy S má nová sedmička mnohem výraznější identitu. Což byl zjevně záměr. 

Jako z jiného světa je oproti konkurenci také interiér – a to ani nepotřebuje novou širokoúhlou sklopnou obrazovku pro zadní sedadla, která v testovaném voze chyběla. Zakřivená obrazovka palubního systému, dotykové displeje ve dveřích a množství struktur, povrchů a materiálů kombinovaných s výrazným barevným podsvícením vytvářejí prostor, na jehož působivost nemá konkurence adekvátní odpověď. Pravda, příznivci severského minimalismu tady nejsou na správné adrese, tohle je spíš estetika blízkovýchodního nákupního centra.

Luxus, nebo přítěž?

Orientální opulenci interiéru podtrhují i grafická rozhraní plná animací, barev a dekorativních elementů. Dívá se na to hezky, s přehledností a intuitivností to už tak slavné není. A nechápeme, oč je třeba stahování zadních roletek několikanásobným klepáním na displej pokrokovější než prostý stisk tlačítka. Ale takový je duch doby, auta prostě chtějí na posádku dělat dojem. A nová sedmička na vás dojem udělá už při nasedání. Stačí se správně dotknout plošky na klice, a dveře se samy otevřou, aby vás pozvaly na palubu. Tlačítkem je lze i zavřít. Konstruktéři BMW si tuhle hračku půjčili od Rolls-Royce, který do jejich skupiny také patří. Napoprvé je to ohromě působivé a zaručeně tím nadchnete každého (nebo každou), koho v nové sedmičce svezete. Dveře se ale pohybují pomalu a pokud nestojíte dostatečně stranou, jen se pootevřou. Tahat je rukou přes odpor motorků sice jde, ale ne zrovna hladce. Po několika dnech společného soužití konstatujeme, že tuhle luxusní vymoženost bychom klidně oželeli.

Ze široké nabídky převážně elektrifikovaných pohonů (na benzinový osmiválec v modelu 760i si panstvo musí nechat zajít chuť, popřípadě si ho individuálně přivézt z mimoevropských trhů) pracoval v testovaném autě jeden z těch skromnějších, plug-in hybrid 750e s pohonem všech kol xDrive. Papírové parametry jsou působivé – celkový výkon 360 kW (489 k), zrychlení 0–100 km/h za 4,8 sekundy a homologovaná spotřeba 1,2 l/100 km. Působivá je i jízda, ale jen do momentu, kdy vyčerpáte všechny zásoby elektřiny z 18,7kWh baterie. Ze senzační reálné spotřeby do 2,5 l/100 km je pak jedenáct a na akceleraci je zatraceně znát, že spalovací třílitr s výkonem pouhých 230 kW (312 koní) musí tahat obludné 2,5 tuny. V levém pruhu německé dálnice budete Američanům a Dubajcům tu jejich 760i dost závidět…

I to je ovšem odrazem ducha doby, přesněji řečeno evropské legislativy, a konkurenční plug-in hybridy na tom nejsou o mnoho lépe. Jen tak pro kontext – Mercedes-AMG S 63 E Performance, nová vrcholná verze třídy S, přibrala kvůli zástavbě hybridní techniky víc než půl tuny! Auta zkrátka tloustnou a jejich spalovací motory nesílí, takže s vybitou baterií zaostává pociťovaná dynamika za papírovým příslibem.

Ticho a klid

Nová sedmička beztak nemá ambice být řidičským autem. Díky natáčení zadních kol je sice ve městě mrštnější, než byste do ní od pohledu řekli, v zatáčkách však svoji XXL figuru nezapře. S příplatkovými aktivními stabilizátory je možná agilnější, testovanému kusu však sedělo spíš rozvážnější tempo. Ostatně ani odezva řízení nedává najevo nějakou snahu o řidičský charakter a podvozek filtruje zpětnou vazbu nejen vzduchovým pérováním, ale i poměrně měkkými silentbloky a samozřejmě důsledným odhlučněním. 

Až na občasnou ránu na ojedinělé nerovnosti, vůči jakým není imunní žádný pneumatický podvozek, je kultura cestování na příkladné úrovni. Platí to nejen o vyhlazování nedokonalostí asfaltu, ale i o potlačení hluku od podvozku, větru i okolí. Nepříjemně nás však překvapilo, jak neohrabaně se 750e rozjíždí. Po sešlápnutí plynu přijde znatelná prodleva, následovaná nekulturním škubnutím. Tuto nemoc moderních aut, v lidové slovesnosti připisovanou emisním normám, bychom v limuzíně s elektrifikovaným pohonem opravdu nečekali.

Stejně jako ve všech podobných autech pochopitelně platí, že celkový dojem výrazně závisí na specifikaci konkrétního kusu, která se díky rozsáhlé nabídce příplatkové výbavy může dramaticky lišit. Vůz z tiskové flotily českého zastoupení BMW se sice pyšnil dvoubarevným lakem za 326 534 korun nebo 21” koly BMW Individual za 67 tisíc, funkční výbavou však nehýřil. 

Kromě už zmíněných aktivních stabilizátorů neměl ani laserová světla nebo ventilovaná sedadla s masáží, která bychom ve voze této třídy čekali téměř „povinně“. Zato nechyběl paket Innovation s jízdními asistenty, které patří k nejpromyšlenějším na trhu – nejen co do samostatné asistované jízdy, ale i po stránce výstrah a zobrazení v hlavním nebo průhledovém displeji. Automatického ovládání dveří bychom se zřekli, o tom už byla řeč.

Účet za to všechno? 3,7 milionu. Což vlastně není moc, protože po odečtení částky za dvoubarevný lak zbývá na příplatky „jen“ asi 360 000 Kč. Standardní model 750e xDrive totiž stojí 3 179 800 Kč. Novou sedmičku jsme tedy napoprvé poznali v takřka základní konfiguraci a jsme zvědavi, jestli dojmy z dalších verzí budou výrazně odlišné.

---

---