Ze vzdálených japonských ostrovů proudilo v osmdesátých letech mnoho dobrého. Přehrávače videokazet, walkmany, Gameboye, spousta strojů na radost, jak tomu už u slušně vedených zemí v hospodářské konjunktuře bývá. Platilo to i o autech, z této éry pochází řada vozidel, které dosáhly kultovního statusu. Nějakou tu japonskou elektroniku jste u nás v osmdesátkách možná horko těžko sehnali, ale tyto dvě nadmíru zajímavé Hondy tedy rozhodně ne.
Bílý exemplář je Civic třetí generace, který se v provedení sedan představil světu koncem roku 1983. Civilní verze sice dodnes stojí ve stínu sportovního derivátu zvaného CR-X, ale dnes už začínají být zajímavými a ceněnými youngtimery. Tento konkrétní vůz má technické označení AU, zajímavěji však působí jeho obchodní název Si, který dle tradic značky znamená, že skrývá cosi výjimečného. Třetí generace této Hondy přišla s řadou technických inovací, i proto se jí říkalo „Wonder Civic,“ tedy zázračný Civic. Poprvé se u ní objevilo vstřikování paliva, což také značí písmena Si – Sport injection, a použit byl i rozvod DOHC, kterým disponoval naposledy sportovní model S800 z druhé poloviny šedesátých let. Premiéru měla také čtyřventilová technika.
Doporučujeme: výběr nejlepších ojetých vozů
Oproti hatchbacku má sedan prodloužený rozvor z 2380 mm na 2450 mm. Duch osmdesátek je cítit z každého centimetru jeho karoserie, od hranatých předních světel přes plastovou linku táhnoucí se po obvodu až po záď s rozměrnými světly a decentním křidélkem. Tento kousek byl vyroben v roce 1985, ale zvenčí nenese žádné známky opotřebení, což svědčí o faktu, že japonští konstruktéři nic nešidili. Důkaz? Například lišty pod bočními okny nejsou z umělé hmoty, ale jde o kov potažený fólií.
Unikátní estetika před-předminulé dekády vládne i uvnitř, palubní deska je tvořena lištou s odkládacími prostory před spolujezdcem a vystouplou kapličkou s ukazateli před řidičem. Tedy na pravé straně, tento exemplář byl totiž dovezen v roce 2015 přímo z Japonska. Za povšimnutí stojí digitální hodiny vlevo pod čelním sklem, stejně tak čtveřice výdechů ventilace, umístěná na středu oblouku vrchní části palubní desky. Nekompromisní účelnost vnitřku si vysloužila chválu už v 80. letech a i dnes si zaslouží obdiv: Nic neukrajuje vnitřní prostor, dveře tenké jako slupka z mandarinky dávají jinak úzkému vozu dobrou vnitřní šířku pro pasažéry a téměř kolmé zadní sklo zajišťuje dost místa pro hlavu.
Jen co se sžijete se zákeřnostmi pravostranného auta v pravostranném provozu, dojdete nutně k zjištění, že tak snadno čitelná a hbitá auta jako Hondy z této éry už asi dnes nikdo nevyrobí. V případě „stříkačkové“ verze je kouzelný hlavně motor, který se zprvu tváří, že neumí do pěti počítat, jakmile v něm však blafnou saze, upaluje se Civicem jako zběsilý.
Zatím co Civic třetí generace s motorem 1.6 jste v Evropě koupit nemohli, Integra první generace se na starý kontinent dostala oficiální cestou, i když s levostranným řízením jen do zemí Beneluxu, pouze v pětidveřovém provedení a s nejslabší motorizací, tedy s karburátorovou 1.5. Což je docela zajímavé, na jiných trzích měla představovat luxusnější či sportovnější model, kdežto v této formě šlo spíše o dostupnější a hůře vybavený stroj, jak je patrné například podle nelakovaných nárazníků. Na trh šla začátkem roku 1985, postavena byla na podvozkové platformě Civicu, se kterým měla třídveřová Integra také shodný rozvor, u čtyř- a tohoto pětidveřového provedení pak došlo k prodloužení na 2520 mm.
Ve Spojených státech amerických se prodávala pod značkou Acura (od března roku 1986) a na australském trhu dokonce jako Rover 416i. Jak jsme již konstatovali, provedení pro kontinentální Evropu bylo oproti svým přespolním sourozencům tak trochu holátko. Chybělo mu například centrální zamykání, klimatizace, elektricky stahovatelná okna a tak dále, což tento model oproti konkurenci značně znevýhodňovalo.
Následky této situace jsou ostatně vidět i na trhu ojetin, v době tvorby tohoto materiálu nebyl v celé Evropě na prodej jediný kus, většina z téměř 230 tisíc vzniknuvších exemplářů směřovala na jiné trhy. Škoda, protože pohledný liftback s vyváženými proporcemi a výklopnými světly na našich silnicích skutečně vyčnívá, navzdory decentnímu hnědo-zlatému laku.
Uvnitř najdete šmrncovnější palubní desku než u utilitárního Civicu, milým detailem je originální autorádio Philips s přehrávačem kazet. I zde je vnitřek auta velmi vzdušný a prostorný, navzdory ostře se svažujícímu zadnímu sklu. Jízdní dojem z lidové verze Integry je podobný i jiný než u Civiku. Předně nemůžete počítat s pomocí vitální točivé šestnáctistovky. Karburátorová jednapětka vyhoví klidnějším řidičům, na oplátku je však pružnější odspoda. Co se ale týče jízdy samotné, lehkost a pružnost, s jakou se prodíráte provozem, je zde podobně samozřejmá.
Obě tato auta vytvořila základ slavného rodokmenu. Civic ve své třetí generaci v souhrnu přinesl zřejmě nejvíce inovací, na které posléze navázala další verze, jež kromě spotřebních motorizací mohla disponovat také motorem B16A 1.6 DOHC VTEC, tedy první jednotkou s proslulým systémem časování ventilů o výkonu 160 koní pro japonský trh a 150 koní pro evropský.
Na těchto základech se zrodily modely Type-R, které i dnes ve formě desáté generace Civicu patří ke špičce ve svém poli. Integra se dočkala ještě tří dalších generací, jejichž nejsilnější provedení si zvláště oblíbili tuneři i okruhoví nadšenci. Bohužel, konec tohoto slavného jména v dvoustopé formě přišel v roce 2006. Název byl posléze použit u maxiskútru Honda NC700D nebo NC750D Integra.
Zmínka o Gameboyi na samotném začátku našeho vyprávění nebyla jen střelbou od boku. I dnes, v roce 2019, stačí, když tuto herní plastovou ikonu vytáhnete ze šuplíku, otřete od prachu, vložíte baterii a ihned funguje. A poskytuje vám moře zábavy. S archivním Civicem i Integrou je to stejné. Pečlivý majitel stáhl z aut stojících v garáži plachtu, připojil baterii a opět byly v plné síle připraveny rozdávat radost. Inu, Japonsko. Ve vrcholné formě.
Foto: Petr Bača
Honda Civic 1.6 SI (1985) | Honda Integra 1.5 (1987) | |
---|---|---|
MOTOR & PŘEVODOVKA | ||
Typ | Zážehový řadový čtyřválec | Zážehový řadový čtyřválec |
Zdvihový objem | 1590 cm3 | 1488 cm3 |
Největší výkon | 130 k (95 kW) při 6500/min |
85 k (62 kW) při 6000/min |
Točivý moment | 155 Nm při 5000/min | 137 Nm při 3000/min |
Převodovka | pětistupňová manuální | pětistupňová manuální |
ROZMĚRY & HMOTNOSTI | ||
Délka/šířka/výška | 4145 × 1630 × 1385 mm | 4350 × 1665 × 1345 mm |
Hmotnost | 920 kg | 930 kg |
DYNAMIKA & SPOTŘEBA | ||
Zrychlení 0–100 km/h | 8,4 s | 11,4 s |
Nejvyšší rychlost | 191 km/h | 168 km/h |
Spotřeba | 9,1 l/100 km | 7,3 l / 100 km |