Názory k článku Škoda 1203 se často rozbila už cestou z Mototechny. Dnes slaví padesátku

Ono těch souputníků bylo víc AUTORE: polský Žuk, Nysa, německý Barkas, ruské ... tak nám nelži!!!!

ruské.....UAZy,bylo to v armádě jako sanitky

Ruský byly Latvie. H.

nesmrtelný byl motor - řadový čtyřválec - montován do Š 1201, 12O2 STW, Oktávie, Felicie, po cca 120 000 byla nutná Go, mám za to, že tato koncepce motoru jezdila i v Tudorech...........

já měl leta tu ještě z Vrchlabí a s kšiltem nad předním oknem, předělanou na obytňák a byl jsem spokojenej. Že se míchaly kvalty? Ano, ale po odmontování jednoho plechu se v prostoru vzadu mezi předními a zadními sedačkami jednalo o jednoduchou opravu na pět minut. tenkrát, kdy DODO byl normální termín, ně to nijak neznervózňovalo. Vození kompletního nářadí, včetně kladiva byla tehdy běžná výbava. Měl jsem ji deset let, nikdy mě nikde nenechala a ještě jsem ji prodal na podníkání.

Máš pravdu Ivane,z Vrchlabí byla pohodová,hlavně se muselo jezdit s citem.Lehce řadit,převodovka byla slabším článkem a pak vše bylo v pohodě

Autor žvaní kraviny a nic o těch autech neví.Tyto auta byly teměř bez poruchoví.Sanitky nesmrtelný.Ty autore si určitě prolhanej demokrat nebo B!B!!!

Ale ví, ty z Trnavy skutečně kolikrát ani nedojely do cíle k zákazníkovi, zažil jsem to také... Ovšem to nebyl problém aut, ale ožralých budovatelů socialismu na Slovensku...:-)

Já jezdil ze sanitkou a nikdy mě to auto nikde nenechalo.Spotřeba se neřešily benzín stal par korun.

No mněl jsem 12trosku asi pět let, předělanou na obytnák taky, (nic jiného v té době nebylo k sehnání)ale jsem presvedčenej o tom že to bylo auto, jako pomsta motoristům z Trnavy nic horšího jsem od té doby nezažil. V terénu absolutně k ničemu na rybách jsme čekali, až přestane pršet, abychom mohli jít domů))))))), zatékalo do toho i tam kde nebyl ani žádný spoj)))))))za jízdy jsem musel lít vodu na benzínovou pumpu))))))))) a o torzních tyčích ani nemluvím))))))))

To jsou teda keci.

Co článek to perla tohoto novodobého vykladače historie

No, my jsme to měli předělaný na obytný vůz a 1976 jsme dorazili až do Neapole, Ale přes Alpy (dálnice nebyla) s plným nákladem to bylo napínavé - padesátkou z kopce a s větrem v zádech :-D

Takze,pratele ja jich mel nekolik. V 1971 na vojne,potom jako taxi a samozrejme k vode-po vlozeni madracky na spani.Hruza ,des,naradi sebou vcetne poloos atd.Normalni obleceni nemelo sanci jedine monterky+solvina+kanystr vody sebou.Pak jsem koupi 1 transita diesel - bezna udrzba,projeta cela Jugoska bez vercajku a monterek NEZMAR!!!!!!Mesicni najezd 10000km

Ja v ni treba poprve soulozil

konečně pořádnej komentář !!!!!! a pak že byla špatná.....

Zlatej Barkas. Voněl (no dobře, tak teda smrděl), ale byl živější a spolehlivější. Spotřeba skoro stejná, hlavně proto, že se tomu nemuselo trak šlapat na krk. Jezdil jsem s oběma, 1203 i barkas, a barky mi prostě přišel v mnohém lepší.

Já jsem se s tím krámem něco natrápil.

Latvie byla z jugosky

Koncem osmdesátých let jsem s s tímto autem do najezdil po celé republice. Bylo to služební auto. Nemohou si na nějsstěžovat. Spotřeba se moc neřešila a ještě se dalo ušetřit benzín do mého auta. Auto bez problémů. Asi budu jedinej co to chválí ale asi to byl výjimečný kus

Sám jsem ojezdil čtyři dvanícettrojky jako služební,,,,tenkrát se hodně jezdilo ,,benzin se moc neřešil a kdo s ní uměl zacházet ,tak byla spolehlivá jako dnešní dodávky ,,najel jsem s nimi asi půl milionu KM ,,ano po stotřiceti tisících měl motor dost. Ale jednoduchá střední oprava to zase vyřešila na dalších sto tisíc.Takový ty kecy ,,ty vedou jen raubíři kterým nevydrží žádný auto. Je ale fakt že Barkas byl výkonově lepší ,,,,,na něj jsem na silnici neměl. Ale na tehdejší dobu obvyklá dodávka která se vyráběla tady u nás a jezdilo jich hodně a nemá proto cenu jí srovnávat se současnýma autama .

já na několika 12 troskách najel téměř milion km, každá byla něčím vyjímečná, prostě originál. Správné míchání kvaltů patřilo k základnímu umění šoféra, proto ke každé trosce patřil jeden šofér. Jiný šofér většinou záhy odrovnal převodovku, mimochodem zcela totožnou z auta škoda octavie. Převodovka byla na autě opravdu nejslabším článkem, motor vydržel při slušném zacházení a oleji tak do 150 000 Km a převodovka tak třetinu. Motor nebyl silný, ale dost odolný a nechal si líbit daleké cesty na téměř plný výkon. Startoval dobře. Troska měla dobré brzdy se dvěma posilovačema, dobré pérování, silnou zadní nápravu. Bídnou protikorozní ochranu a některým kusům po čase extrémně vibrovala karoserie tak, že se nedalo jet více jak 60 kilometrovou rychlostí. Při normální údržbě a nevožení nákladů nad 1 tunu (uvezla i 40 pytlů cementu), při včasné výměně převodovky, nepamatuji závady, nebo že by nedojela. Je pravdou, že nový kus bylo třeba dodělat doma, vše poutahovat, někdy i nalít olej do převodovky. U generálkovaných kusů to bylo podobné. Barkas byl příjemnější na jízdu i pohodlí.

Jediný důvod, proč jich bylo tolik byl ten, že nic jiného nebylo k mání. V jakémkoli roce kdy se vyráběla když bychom ji srovnali se soudobým Transitem, Transporterem, M-B, či čímkoliv jiným, vychází toto "lidové vozidlo" jako špatný vtip. 1203 byla naprosto tragická i na socialistické poměry

měli jsme jich u pošty v krajích stovky. Vozil jsem je do generálek po ujetí asi 140000 a vždycky jsem dojel. Pokud jde o převodovky, chtělo to jemo "jemnou ruku", prase zmrví vše. Převážel jsem je do GO a zpět 17 let a vždycky jsem dojel. Nebylo to žádné dělo, ale práci odvedla. Dala se opravit na koleně; motor i převodovka. Otázka pro autora: jaká auta jste zatím řídil a co si umíte opravit? Ale těch otázek by bylo víc a doba je jiná. Jinak Barkasy byly lepší - motor i karoserie.

Dvanácet-troska byla ukázkový příklad socialistického pokroku, v době svého vzniku to dávalo smysl a svět nebyl v dané kategorii o moc jinde alespoň ne koncepcí. Ale pokrok se nekonal takže už po pár letech to bylo dosti zastaralé, což je smutné už z toho důvodu že minimálně vzhled, prostornost a celkové uspořádání nebyl problém i ten slabší motor by se překousnul ale spolehlivost byla děsná. Pamatuju z předplyšáku jak jezdilo dost Žuků to vypadalo odost líp ale nevim spojení Polské a spolehlivé mi taky njak moc nesedí.

No já jsem měl problém se poskládat za volant zavazela tyčka od řízení a s řazením se to muselo umet ze to rezlo a nejelo je pravda

Pánové, měli jsme ji cca 5 let a každým rokem jsme s ní jeli do Bulharska. Nedělal ji problém kopec (Transylvánské Karpaty v Rumunsku). Pouze jednou v Tatrách jsme měli problém s diferenciálem, ale to táta dal dohromady za jedno odpoledne pouze s golou a kladivem. Nebylo lepší auto na kemping pro rodinu..

Škoda 1203 byla typickým příkladem socialistického vývoje. Spousta chytrých lidí seděla, jako nepřátelé socialistického zřízení. Komunistické plánování od desíti k pěti nedalo konstruktérům šanci něco smysluplného vyřešit. Museli se potýkat často s protichůdným požadavky a naprostým nedostatek zdrojů. Přesto se jim podařilo postavit něco co se dalo s velkým citem pro věc aspoň trochu používat. Mimochodem 1203 valníčku se říkalo, že je nejlépe odpružené auto, které šlo u nás koupit. Tak aspoň něco. Dodávek jezdilo opravdu více. byly zde Žuky a Uazy. Ty však byly na úrovni Aero 150. 1203 a Barkas měly aspoň samonosnou karoserii.

Spousta omylů a pohádek! Na novém voze šly řadit rychlosti obvykle pěkně, ovšem všichni soukromí majitelé vozů koupených od soc. firem dostali už do rukou stroj, který byl odepsaný a už ho nikdo nechtěl ani generálkovat, takže podle toho to vypadalo. Kvalty se daly opravit vymezením vůlí na táhlech a správným seřízením kulisy v převodovce. Pak tam šly jako v každém jiném autě dobře, při pečlivé práci i nádherně. Motor byl slabší, ovšem pro účel, pro který byly tyto vozy původně určené, dostačující. To že někomu klekl, bylo dost často tím, že s Š 1203 někteří řidiči závodili až moc. Znal jsem jednoho zásobovače a ten měl limit 20 000 km, do naježdění tohoto počtu zničil každou, jeho rekord byla přetržená klika ve 12 000 km. Dostával vždy nová auta v provedení 5 míst nebo skříň a vždy přeseřídil karburátor aby jezdila tak o 20 km/h více a pak dělal rekordy do Brna, Bratislavy nebo Košic. Zkuste jezdit s dnešními vozy téměř stále rychlostí o 20 km vyšší, než je v dokladech zapsaná maximální rychlost a uvidíte, že vydrží také velmi málo. Jen mimochodem, Žuk, Nysa a IMV měly velmi podobné motory o obsahu 2,1 až 2,4 l a převodovky, které byly třírychlostní, první dva vozy byly polské, poslední rumunský.

Tak v tomhle autě jsem jako malá holka trávila letní prázdniny. Dědeček (tehdá řidič Mikrotechny) mě sebou brával téměř všude. Najezdili jsme spoustu kilometrů bez úhon a kolizí...dětskýma očima nezapomenutelné zážitky!

Nás s tím vozili Jzdaci do školky a největší frajer vždycky stál na stupinku. Byla v tom zima, moc jsem záviděl Radkovi co to řídil. Když ji koupili naši hasiči už jsem se v tom nechtěl vozit, abych si nezkazil vzpomínky, ale alespoň si lidi toho auta víc vážili i když bylo služební. Jirka

Jako kluk jsem se vezl novou Š1203, patřící SVK Hradec Králové, předtím měli Š1201 a proti tomu krásné svezení. Později jsem pracoval u Čs. spojů, zažil jsem tam několik vozů Š1023, vždy nás to dovezly , nikdy jsme nezůstali na silnici. Někdy třeba celou cestu na trojku (převodovky za mnoho nestály). Po předání výroby do Trnavy se říkalo, že je to slovenská pomsta na českém národě. Nesmělo se moc spěchat, motor z Octavie byl na to auto slabý. Auta jezdila stále naložená , na střeše zahrádka na ní třídílný dřevěný žebřík, uvnitř nářadí a kabely a 4 nebo pět osob.

Měli jsme taky jednu od policajtu,měla po generálce,upravily jsme si ji a vyrazily do Jugošky,ale před Bratislavou,nám klekla.Bylo to v sobotu,servis jenom,otevřený neměli přístup do skladu,takže,jsme tam tvrdly do ponďelka,pak nám udělaly,opět genárálku.A mohly jsme vyrazit,prokluzovala,spojka,takže jsme měli tetrachlorivý,hasičák,aby se to odmastilo,a!e jely jsme,horší to bylo v kopcích,vždy za námy kolony,všichni po nás koukaly,co jsme to za blbce.Ale dojely i odjely domů,dnes se to už jenom směji.

Pavel, koupil jsem starší dvanácetrojku v r. 1985, s vyběhaným motorem, ale s dobrou karoserií. Motoru jsme dali střední opravu (přebroušený klik. hřídel, vložky válců, nové písty, ventily ap) a po zajetí celkem 330 km jsme s takto syrovým motorem jeli s celou čtyřčlenno rodinou do Bulharsky, do 1730 km kempu Korál. Bez jakékoliv závady jsme se vrátili domů, pouze na zpáteční cestě jsem vyměnil olej v motoru, a to po ujetí 2.500 km po SO. Měl jsem 1203-ku 8 let,přestavěl jsem jí na jednoduchý obytný vůz a nikdy jsem s ním neměl žádné problémy. S 1203-kou jsme byli 4x v Bulharsku, 2x po devadesátém roce v Jugoslavii a také po Česku. bez jakékoli opravy. S rychlostní skříní jsem neměl nikdy žádný problém, na žádné cestě jsem, nemusel nikdy nic opravovat. Jízda s ní byla pomalejší, ale velmi pohodlná, měkká díky torzním tyčím zadní nápravy. Průměrná spotřeba 9,5 - 10 l/100 km. Rád na ní vzpomínám a i když jsem za svůj život měl vč. služebních, celkem 17 aut, 1203-ku řadím mezi ta lepší.

První auto, které jsem řidil, auto co mi dovezlo syna z porodnice

Ahoj všichni. Patnáct let jezdím a vozím s mojí Š 1203 kde se dá a co se dá.Vždy jsem dojel kam jsem potřeboval.V létě v zimě.Před týdnem jsem se vrátil s Itálie.670 km během 14ti hodin,na pětku devadesátkou,kopce pomaleji,bez vaření.Jeli jsme přes Brenner k jezeru Lago di Garda.Posádku tvořilo sedm lidí,oblečení,spacáky a nějaké zásoby na týdenní pobyt v kempu,nějaké to lezení po skalách,ferraty,a obvyklé turistické disciplíny.Dva dny po příjezdu jsem nenastartoval!Už vidím,jak se někteří z vás potěšile usmívají.Po pár minutách jsem zjistil závadu:přidřená zdvihátka ventilů.Následovala oprava na místě:hlava i vana dolů,zdvihátka vyklepnout a vedení vybrousit a vyleštit.Po smontování chytla na poprvé jako vždy.Startuji na plyn i v mrazech!Opravit se dá opravdu všude!Tato závada není ani u tohoto vozidla běžná.Po konzultaci s panem Jiroušem z Žacléře,který je nadále vyrábí a repasuje tyto motory,je tato závada asi ojedinělá.A jak jsem tu již četl,opravdu záleží na tom,kdo s tím jezdí a jak.Za ta léta jsem na ni vyměnil asi čtyři žárovky.A to s ní jezdím denně do práce a všude kam potřebuji.Přeji vám všem šťastnou cestu.Karlos

Kua jezdiul jsem v ní po celé republice a nikdy!!! - se mi nestalo, že bych si neporadil jak pokračovat dál. Ano bylo potřeba poléívat ac pumpu vodou, když bylo horko, taky vyskakovala hadička a benzín stříkal vesele okolo, ale Bára vše zvládala s elegancí a občasnou pomocí řidiče. Kam všude jsem se s ní dostal v zimě a bez řetězů a zimních pneu bylo až neuvěřitelné. Po radě kamaráda jsem vzadu vozil dvě bedýnky s pískem pro lepší trakci ataké kdyby bylo potřeba podsypat. Ve své době byla Š 1203 opravdu unikát a srovnávání se smradlavým, roztřepaným, nebrzdícím a netopícím Barkasem je přenejmenším úsměvné. :D

Ti co to tady chválí si asi neuvědomují, že v 80.tých letech už jaksi nebylo normální auto neustále rozebírat a skládat, furt někde něco lít, vylívat, vyměňovat, aby dojelo. Že to , že auto po generálce a týdnech příprav a oprav zvládne zajet do jugošky a zpět a posere se jen jednou fakt není úspěch. Měl jsem taky pár starých komoušských aut, taky jsem vždycky dojel do cíle a uměl jsem si poradit, taky občas jela jen na trojku nebo se nesměl vypnout motor, protože by už nenaskočil apod..... jsou to pro mě hezké vzpomínky, protože mi bylo 18 a jezdil jsem na koupaliště za holkama, ale z dnešního pohledu hrůza. Můj pitomý laciný 14 let starý hyundai se za dobu svého života nepokazil NIKDY. NIKDY jsem nemusel nikam nic lít, nic vyměňovat. 1x za rok olej, protikorozní ochrana, žárovky, svíčky, tečka. Troska bylo prostě auto postavené na platformě Škoda Popular z 30.tých let a tomu odpovídala spolehlivost, rychlost, životnost, nároky na údržbu. Jistě , že se v tom dalo jezdit, lepší než pěšky, v televizi objeli s Trabantama celý svět a taky to šlo, ale za jakou cenu?

já chápu všechny nostalgiky, kteří dnes zapomněli, jak to bylo s tou "komunistickou kvalitou". Chápu i to, že když se umíte dobře "ohánět šroubovákem" tak si leccos opravíte a často i dojedete a chápu i to, že mohli být lepší o horší kusy (což je samozřejmě taky tragédie. Jen prosím nesolte autora, který až na malé drobnosti napsal jak to opravdu bylo. Dvanáctsettroska byl beznadejně zastaralej kepl, což by ještě šlo kdyby nebyl tak nespolehlivej. Jezdili jsme v tom každý týden s cyklistickým oddílem na závody, měli jsme velmi, velmi zachovalý kus, v oddíle byl snad od nova a jediné štěstí bylo, že jsme v rámci sponzoringu (začátek 90. let), měli zdarma servis, bo téměř nebyl víkend kdy by po závodech v pondělí nešla Dvanáctka na dílnu. Faktem je, že většinou jsme dojeli ale řidič a opravár v jedné osobě si to moc neužívao. To, že jsme z jízdy byly tak rozlámaný a zničený, byla další věc, borci co vystupovali z aut západní a klidně i daleko starší výroby než byla naše troska na tom byli prostě v závodě často daleko líp.

Vzpomínám na ni po dobrém protože se psal rok 1995 a to mi byli 4 roky kdy jsem jel do Klimkovic do lázní s rodinou a se šoférem který tuto dodávku vlastnil. Byl to řidič sanitky. Na rozdíl od amerických dodávek moc nežrala měla 10 litrů na sto, ale ta americká? 30 litrů na sto. Upřímnou vědomostí jsem si uvědomil že i dnes by mohla škodovka vyrábět dodávky, pokud by měla ale odvahu něco dělat, vymýšlet svůj vlastní návrh stylu a nenechat se ovládnout německou rukou či noční můrou jako je WOLKSVAGEN.

Dalibore Žáku, kolik se dnes platí za tyto lži? Pro mne prolhanej zaplacenej týpek, který jen tendenčně lže za prachy. Hnus.

Jakoooooo fotr jí měl dlouho a taky na ní byl spoleh.. Jenom v zimě to byl průser :D jednou jsem se takhle v klidu procházel s kámošema a vidím modrou dvanacettrosku, takže bylo jasno to už jich tu tolik nebylo.. Ale pak koukám že jede bokem a otec tam seděl rudej jak paprika a snažil se udržet ten drift :DDD omg.. Musel jsem skočit do silnici a rovnat ho, ten zadek byl prostě až moc lehkej

K tomu bych ještě rád dodal, že o Škodě 1203 v provedení "sanitní vůz" se říkávalo, že pacient, který přežije cestu touto předpotopní rachotinou, už má to nejhorší za sebou! Byl to neuvěřitelný křáp!

Já v tomhle žihadle z Trnavy podřadil za slabounkého deštíku a už jsme se váleli ve škarpě. V zimě ( když ještě padal sníh) jsem vzadu pro jistotu vozil metrákovej pytel, aby mě zadek stále nepředjížděl... jinak lehká úprava na kulisách a pak šly úplně lehce zařadit všechny rychlost ( jinak trojku plynule dával jenom machr). ..)

Luxusní vozítko r.v.70. Jsem trochu mechanik a nic nebylo problém. Já r.nar. 82. Dynamika jízdy srovnatelná s prázdným kamionem... Prostě auto pro začátečníka... Pěkné vzpomínky...