Odpověď na názor

1. Jezdim tak, abych se co nejrychleji a bezpečně dostal do cíle své cesty. 2. Vždy dávám všem účastníkům provozu kolem sebe včas a jasně najevo, kam chci jet a co mohou ode mě očekávat. 3. Jezdím tak rychle, jak rychlé jsou mé reakce, technické schopnosti auta v kterém zrovna sedím a podmínky na silnici, kterou jedu. 4. Když vidím před sebou nebo za sebou "nebezpečného řidiče" ( ať už frustráka, feťáka, nebo Schumachera), snažím se mu co nejrychleji a bezpečně zmizet za každou cenu. 5. Nemám problém být k ostatním ohleduplný a i v případě, že něco pohnojim já, se omluvit. Vždy se mi to vyplatilo, a na silnici potkávám 90% ohleduplných lidí - mimo dálnice... tam je to bohužel tak 30%. Pražáci jsou hodně ohleduplní, tam si to ( v Praze) bez té jejich ohledupnosti ani neumim představit. To bych tu Prahu občas neprojel vůbec. 6. Taky mi vadí zdržovači a zpomalovači provozu, ale dokážu je pochopit a zbytečně se nerozčilovat. Dokud na ně nebudou vysazeni policajti a státní aparát, stejně se nic nezmění. 7. Vadí mi myškaři, skokani, prdelolepiči a hazardéři, který začnou předjíždět v nepřehledném úseku, nebo před horizontem poté, co měli posledních 300m volnou silnici k předjetí.... raději automaticky zpomaluju, protože se nerad dívám do potkávacích světel vyděšěného řidiče v protisměru, který neměl kam uhnout... 8. Zatím jsem měl jen drobné nehody, při kterých se nikdy nikomu nic nestalo, odnesli to jen plechy - a spíš jen barva na nich a navíc v 90% jsem byl ja ten poškozený. Mám takhle najeto asi 1,5 mil. km.